Experiment ACES (Atomic Clock Ensemble in Space, špičkové evropské zařízení pro měření času, je již nainstalován na vnější plášť evropského modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanici. Náhledový snímek dnešního článku pořídila kamera na vnějším plášti stanice po instalaci experimentu. Na ISS je celá řada kamer, které již 25 let dokumentují činnosti na oběžné dráze a poskytují v reálném čase pohledy na činnosti, jako byla tato. Jde o vzácné a pozoruhodné pohledy z kosmického prostoru.

25. dubna se kanadská robotická paže postarala o jemné vyjmutí ACES z nehermetizovaného nákladového prostoru (trunku) kosmické lodi Dragon 2 a poté jej usadila na externí modul Columbus, konkrétně na jeho konstrukci Columbus External Payload Facility. ACES se tak usadil vedle hlídače bouří, experimentu ASIM (Atmospheric-Space Interactions Monitor) na straně směřující k Zemi. Zatímco bude ISS 16× denně obíhat okolo Země, bude se ACES spojovat s pozemskými atomovými hodinami.

Experiment ACES vyvinula Evropská kosmická agentura ve spolupráci s průmyslovými firmami, v jejichž čele stojí společnost Airbus. V jeho útrobách najdeme nejpřesnější atomové hodiny, jaké kdy byly vyslány do kosmického prostoru: PHARAO od francouzské kosmické agentury CNES a SHM (Space Hydrogen Maser) od švýcarské společnosti Safran Timing Technologies. Díky sofistikovaným mikrovlnným a laserovým spojovacím zařízením bude možné porovnávat čas mezi kosmickým prostorem a Zemí s dosud nevídanou přesností. Bude tak možné otestovat základní fyzikální principy a posunout se vpřed v otázce budoucích časových standardů.

ACES dorazil letos v březnu na Kennedyho kosmické středisko, kde jej experti z Airbusu a NASA připravili na let. Start proběhl 21. dubna na raketě Falcon 9 v rámci 32. komerční zásobovací mise k Mezinárodní kosmické stanici od firmy SpaceX. 28. dubna byl ACES poprvé zapnut a navázal komunikaci s pozemním řídícím střediskem. Ukázalo se, že jeho tepelné systémy se stabilizují v rámci přípravy na provoz atomových hodin. Začala tak šestiměsíční fáze uvádění do provozu, po které se ACES vydá na dvouletou vědeckou misi, při které otevře nové hranice základní fyziky a měření času.

Nás navíc může těšit, že na ACES je významná česká stopa. Jde dokonce o největší český příspěvek do programu mezinárodní kosmické stanice vůbec. Součástí komplexu ACES je i ryze český přístroj ELT (European Laser Timing). Na vývoji zařízení se podílela kroměřížská společnost CSRC (Czech Space Research Centre) a Fakulta jaderná a fyzikálně-inženýrská ČVUT v Praze. Právě z laboratoří FJFI ČVUT pochází srdce tohoto přístroje – technologicky vyspělý speciální optický detektor SPAD (Single-Photon Avalenche Diode), který je schopen detekovat jednotlivé fotony a je klíčovým prvkem celého zařízení ELT.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://aktualne.cvut.cz/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2025/04/aces_in_space/26680569-1-eng-GB/ACES_in_space.jpg
https://www.esa.int/…/esa_multimedia/images/2024/11/the_parts_of_aces/26415931-3-eng-GB/The_parts_of_ACES.png