Americké experimentální zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment 1) bylo navrženo, aby demonstrovalo technologie, které mají vědcům pomoci lépe porozumět lunárnímu prostředí ještě předtím, než se k Měsíci vydají pilotované mise z programu Artemis. Po krátkodobé službě na povrchu Měsíce mohl tým díky chování PRIME-1 oslavovat. „Mise PRIME-1 potvrdila, že náš hardware pracoval i v těch nejdrsnějších podmínkách, ve kterých jsme jej kdy testovali,“ říká Janine Captain, hlavní spoluřešitelka a výzkumná chemička na Kennedyho středisku na Floridě a dodala: „I když se to nepodařilo přesně podle plánu, jde o obrovský skok vpřed v přípravě poslání astronautů zpět na Měsíc, aby tam budovali udržitelnou budoucnost.“

Mise IM-2 od Intuitive Machines se k Měsíci vydala 26. dubna 2025 z rampy 39A na Kennedyho středisku. Šlo o součást druhé dodávky této firmy, která měla v rámci programu CLPS dopravit na Měsíc náklady pro NASA. Lander Nova-C, který měl při misi IM-2 přezdívku Athena s sebou (kromě jiného) nesl i experiment PRIME-1, který tvoří dva základní komponenty – vrtačka TRIDENT (The Regolith and Ice Drill for Exploring New Terrain) navržená k vynášení podpovrchových vzorků na povrch, a hmotnostní spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations), který měl analyzovat materiál vyvrtaný TRIDENTem a hledat v něm přítomné plyny, které by jednou mohly sloužit k získávání paliva, či dýchatelného kyslíku pro astronauty z programu Artemis.

Lander při misi IM-2 dosedl na povrch Měsíce 6. března ve vzdálenosti zhruba 400 metrů od plánované lokality, náhodní plošiny Mons Mouton blízko jižního pólu. Lander Athena skočil po přistání v kráteru v pozici naležato, což mu zabránilo v získávání elektrické energie z fotovoltaických panelů. Právě to ve výsledku vedlo k předčasnému ukončení celé mise. „Předpokládali jsme, že budeme mít pro práci na Měsíci 10 dnů, ale nakonec jsme dostali spíše jen deset hodin,“ popisuje Julie Kleinhenz, vedoucí inženýrka PRIME-1 z NASA a také zástupkyně vedoucího pro systémy využití místních zdrojů a dodala: „Bylo to o 10 hodin víc, než má většina lidí, takže jsem nadšená, že jsem se toho mohla zúčastnit.“

Julie Kleinhenz strávila 20 let přípravou projektů na využívání místních zdrojů na Měsíci za účelem udržitelného provozu. Využití lokálních zdrojů využívá přírodní zdroje v místech přistání mise. To umožňuje méně startů a zásobovacích misí, což výrazně snižuje hmotnost, náklady a riziko průzkumu vesmíru. Vzhledem k tomu, že se NASA chystá vyslat lidi zpět na Měsíc a poté dále na Mars, bude získávání produktů pro podporu života, pohonných látek, konstrukcí i energie z místních materiálů pro úspěch budoucích misí stále důležitější. „Využití místních zdrojů je klíčem k odemknutí dlouhodobého průzkumu a PRIME-1 nám pomáhá položit základy pro budoucí cestovatele,“ uvedla Janine Captain.

Technologie PRIME-1 měla také odpovědět na otázky o vlastnostech lunárního regolitu – třeba o jeho pevností. Tato data by pomohla s přípravou designu systémů pro využití místních zdrojů, které by využívali lokální materiály k výrobě všeho potřebného – od přistávacích plošin až po pohonné látky – jak v programu Artemis, tak i při dalších misích. „Jakmile jsme se dostali na povrch Měsíce, TRIDENT a MSOLO hned naběhly a vedly si skvěle. Z pohledu technologické demonstrace fungovalo sto procent přístroje,“ zmínila Julie Kleinhenz. Lehký vrták s nízkou spotřebou energie, který zkonstruovala společnost Honeybee Robotics, známý jako TRIDENT, je dlouhý 1 metr a je vybaven rotačními a příklepovými mechanismy, které přeměňují elektrickou energii na sílu potřebnou k vrtání.

Vrtačka TRIDENT byla postavena tak, aby mohla zastavit v jakékoliv hloubce, pokud by dostala takový pokyn z pozemního střediska. Vyvrtaný materiál se měl vykládat na povrch k analýze od MSOLO, což je komerčně dostupný hmotnostní spektrometr, který upravili technici a inženýři na Kennedyho středisku, aby odolal drsnému prostředí na povrchu Měsíce. Jeho úkolem bylo měřit složení plynů v blízkosti lunárního landeru – ať už by pocházely z landeru samotného, tak i z okolní exosféry. MSOLO může pomoci NASA analyzovat chemické složení lunárního regolitu a studovat vodu přítomnou u povrchu Měsíce.

Na Měsíci si všechny pohyblivé prvky vrtačky vedly podle očekávání a provedly několik fází pohybů, které jsou potřebné k vrtání do lunárního povrchu. Podle požadavků z pozemního střediska se vrták otáčel a vysouval až na maximální možnou délku. Příklepový systém také pracoval správně a pozemní tým aktivoval vestavěný ohřívač vrtáku a s pomocí vnitřních tepelných senzorů sledoval změnu teploty. Ačkoliv MSOLO byl schopen provést několik skenů k detekci plynů a detekoval plyny, vědci se na základě prvotní analýzy dat domnívají, že všechny detekované plyny byly antropogenního (tedy lidského / umělého) původu. Šlo například o plyny uvolněné z pohonných látek landeru a stopy pozemské vody. Data z PRIME-1 tvořila část z přibližně 6,6 gigabajtů dat shromážděných během mise IM-2. Výzkumníci budou v následujících měsících pokračovat v analýze dat a výsledky poté zveřejní.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/04/prime-1-lunar-surface-crop.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/trident_testing.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/prime-_moon_drill.jpg