Varda Space Industries
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americké experimentální zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment 1) bylo navrženo, aby demonstrovalo technologie, které mají vědcům pomoci lépe porozumět lunárnímu prostředí ještě předtím, než se k Měsíci vydají pilotované mise z programu Artemis. Po krátkodobé službě na povrchu Měsíce mohl tým díky chování PRIME-1 oslavovat. „Mise PRIME-1 potvrdila, že náš hardware pracoval i v těch nejdrsnějších podmínkách, ve kterých jsme jej kdy testovali,“ říká Janine Captain, hlavní spoluřešitelka a výzkumná chemička na Kennedyho středisku na Floridě a dodala: „I když se to nepodařilo přesně podle plánu, jde o obrovský skok vpřed v přípravě poslání astronautů zpět na Měsíc, aby tam budovali udržitelnou budoucnost.“
Na průzkum podpovrchových vrstev Měsíce a analýzu prostorového rozložení lunárních zdrojů se připravuje technologický demonstrátor PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Jeho dva klíčové díly mají v praxi demonstrovat schopnost extrahovat a analyzovat podpovrchový lunární materiál, aby bylo možné lépe porozumět lunárnímu prostředí a podpovrchovým zdrojům. Tento technologický demonstrátor tak vyšlape cestu k udržitelnému pilotovanému průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis.
Tým inženýrů se 2. listopadu podílel na simulačním nácviku zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Úkolem cvičení, ke kterému došlo v Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku, bylo připravit integrovaný tým pro PRIME-1 (tvořený inženýry, kteří jsou zodpovědní za spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations) a vrtačku TRIDENT (The Regolith and Ice Drill for Exploring New Terrain) od Honeybee Robotics) na provoz zařízení na povrchu Měsíce. Tým se během nácviku věnoval posílání pokynů na zařízení, které se v té době nacházelo v hale patřící firmě Intuitive Machines v Houstonu.
Na náhledovém obrázku článku vidíte inženýry z Johnsonova střediska NASA a z firmy Honeybee Robotics při inspekci vrtačky TRIDENT (The Regolith Ice Drill for Exploring New Terrain) krátce poté, co tento přístroj dorazil do integrační a testovací oblasti. V dalších měsících se tým expertů postará o integraci vrtačky do nového amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). TRIDENT je čtvrtým a také posledním vědeckým přístrojem pro VIPER, který dorazil do čisté místnosti, kde se rover staví. Inženýři již do roveru VIPER úspěšně integrovali tři další vědecké přístroje. Konkrétně šlo o hmotnostní spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations), který byl integrován v červenci, neutronový spektrometr NSS (Neutron Spectrometer System) a infračervený spektrometr NIRVSS (Near-Infrared Volatiles Spectrometer System), které byly integrovány v srpnu.
Experti z Kennedyho střediska na Floridě nedávno dokončili zkoušky hmotnostního spektrometru MSolo (Mass Spectrometer observing lunar operations), který má k Měsíci letět v rámci mise PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Půjde o první demonstraci technologií k využívání místních zdrojů na Měsíci. Bude to také poprvé, kdy nějaká americká sonda provede na Měsíci robotický odběr a následnou analýzu podpovrchového ledu. V rámci zkoušek si přístroj prošel vibračními testy, kdy zažil chvění srovnatelné s vibracemi při startu rakety. Jako poslední byly prověřeny parametry letového kusu přístroje související s rozložením hmoty v něm a s tím souvisejícím určením těžiště. Tyto testy byly dokončeny 22. listopadu, což znamenalo také dokončení celé testovací kampaně.
Na přiloženém snímku vidíme technika z Kennedyho střediska na Floridě, který se 14. února chystal provést zkoušky elektromagnetické interference (EMI) na přístroji MSolo (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations). Nejedná se však o letový exemplář, ale o jednotku určenou k inženýrskému vývoji. Ta se však v mnoha ohledech shoduje s přístrojem, který poletí k Měsíci na vozítku VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Tento rover má na Měsíci pátrat po stopách vody. Ale zpět k testům. Zkoušky elektromagnetické interference trvaly několik dní a jejich cílem bylo prověřit, zda MSolo dokáže řídit elektromagnetické emise, které vzniknou při provozu přístroje. Sledovalo se také, zda naměřené hodnoty splňují požadavky na citlivost na EMI jako součást přípravy na provoz v měsíčním prostředí.
Koncem roku 2022 NASA vyšle vstříc jižnímu pólu Měsíce experiment pro těžbu ledu, který bude připojený k robotickému landeru. Ten by měl přistát na hřebenu nepříliš vzdáleném od kráteru Shackleton. Tuto lokalitu pečlivě několik měsíců vybíral tým inženýrů a vědců. NASA a firma Intuitive Machines společně oznámily výsledné rozhodnutí 3. listopadu. Data z amerických sond, které obíhají kolem Měsíce naznačují, že oblast zvaná Spojující hřeben Shacleton (Shackleton connecting ridge) by mohla obsahovat podpovrchový led. V této lokalitě je navíc dostatečné množství světla, aby mohlo být zajištěno napájení landeru po dobu zhruba desetidenní mise. Výhodou je také přímý výhled na Zemi pro nerušenou komunikaci. A aby toho nebylo málo, vybrané místo je blízko kráteru, který je ideální pro robotický průzkum.
26. července 1971, tedy před padesáti lety se k Měsíci vypravila mise Apollo 15, kterou tvořili velitel David R. Scott, pilot velitelského modulu Alfred M. Worden a pilot lunárního modulu James B. Irwin. Jejich mise byla první z fáze misí Apollo „J“. Tyto mise daly astronautům možnost studovat měsíc po delší dobu s využitím vylepšených vědeckých experimentů. Apollo 15 tak bylo první misí, která využila lunární vrtačku ALSD (Apollo Lunar Surface Drill) a nebo vozítko LRV (Lunar Roving Vehicle). Scott A Irwin, kteří přistáli na Měsíci použili ALSD na místě, kam postavili několik vědeckých přístrojů. Jednalo se o rotační vrtačku s příklepem – k vytvoření otvoru se tedy používala kombinace otáčení a rázů. Důvodem pro získání jádrových vrtů byla snaha o lepší prostudování lunární geologie. Vědci se chtěli dozvědět více informací o složení Měsíce a jeho historii tím, že se podívají na různé druhy kamenů včetně těch podpovrchových.
NASA přidělila firmě Intuitive Machines z Houstonu kontrakt za 47 milionů dolarů. Společnost bude mít za úkol do prosince 2022 dopravit v rámci programu CLPS na Měsíc vrták kombinovaný s hmotnostním spektrometrem. Experiment PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment) pomůže NASA hledat led v okolí jižního pólu Měsíce a také bude vůbec jako první zařízení v historii těžit podpovrchový led. „Informace, které získáme díky PRIME-1, ale i dalším vědeckým přístrojům a technologickým demonstrátorům, které pošleme na povrch Měsíce, nám pomohou získat informace pro pilotovaný program Artemis a budeme moci lépe hledat cesty k udržitelné přítomnosti na Měsíci,“ uvedl přidružený administrátor NASA pro vědu, Thomas Zurbuchen.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
