Čína vyslala k orbitální kosmické stanici Tiangong svou devátou pilotovanou misi. Shodou okolností tento start vyšel na 55. výročí startu první čínské družice, která nesla jméno Dongfanghong-1. Čína se od té doby dostala do užší světové špičky a na svém kontě má i řadu prvenství – třeba první družicovou síť na vzdálené retrográdní dráze Měsíce, když družice DRO-B dokončila v tomto měsíci závěrečný manévr. Aby toho nebylo málo, tak čínský komerční kosmický sektor pokračuje v rozšiřování úctyhodným tempem. Firma LandSpace třeba dokončila sestavování prvního exempláře rakety ZhuQue-3 a 100. kus raketového motoru Tianque sjel z výrobní linky v Huzhou.

Start Shenzhou 20 ke stanici Tiangong

Mise Shenzhou 20 odstartovala 24. dubna v 11:17 SELČ z rampy 901 na kosmodromu Jiuquan. Celkově šlo již o 15. čínskou pilotovanou misi a devátou ke stanici Tiangong. Její první modul byl vypuštěn v rubnu 2021, přičemž stanice je již více než 1300 dní obydlena nonstop. Trojice astronautů pro aktuální misi byla sice vybrána už v únoru, ale jejich identita byla odtajněna až den před startem, což je čínská tradice. Velitelem je Chen Dong (Čchen Tung), pro kterého je to již třetí let na oběžnou dráhu. Předtím se vydal na mise Shenzhou 11 a 14, při kterých strávil na oběžné dráze celkem 214 dní.

S velitelem Dongem letí i dva kolegové, pro které jde o kosmickou premiéru. Chen Zhongrui (Čchen Čung-žuej) byl dříve vojenským pilotem a Wang Jie (Wang Ťie) byl inženýrem v čínské letecko-kosmické vědecké a technologické korporaci CAST. Nová posádka stráví na palubě stanice Tiangong šest měsíců a na Zemi by se měla vrátit v říjnu. Během svého pobytu na orbitálním komplexu by měli vykonat třeba výstupy do volného kosmického prostoru a budou také obsluhovat vědecké experimenty, což bude mít v náplni práce především Wang Jie. Na stanici Tiangong už Čína provedla 20 výstupů do volného prostoru a další budou následovat.

K automatickému spojení lodi Shenzhou 20 se stanicí Tiangong došlo přibližně šest a půl hodiny po startu. Trojice Číňanů na Tiangongu vystřídá posádku lodi Shenzhou 19 ve složení Cai Xuzhe, Song Lingdong a Wang Haoze. Shenzhou 19 již na stanici pobývá půl roku a po seznámení nové posádky s orbitálním komplexem přijde ceremoniál předávání stanice následovaný odletem původní posádky. Během své mise provedli Cai Xuzhe a Song Lingdong tři výstupy do volného prostoru, mezi kterými byla i nejdelší kosmická vycházka na světě, během které na vnější plášť stanice instalovali ochranu proti kosmické tříšti. Posádka Shenzhou 19 provedla 88 vědeckých experimentů a vrátí se i se vzorky z výzkumů, které prováděla. Jejich odlet je momentálně naplánován na 28. dubna, přičemž přistání má proběhnout v oblasti Dongfeng v autonomní oblasti vnitřní Mongolsko druhý den ráno.

Pokud započítáme i misi Shenzhou 20, tak Čína již na oběžnou dráhu dostala 26 astronautů, z nichž mnozí letěli dvakrát, či dokonce třikrát. Rekordmanem v tomto směru je Jing Haipeng, který již byl na oběžné dráze čtyřikrát. Čína má momentálně jedinou raketu certifikovanou pro pilotované mise, což je Dlouhý pochod-2F/G. Exemplář s označením Y20 byl na startovní rampu vyvezen týden před startem a prošel zde sérií závěrečných předletových testů. Návratová kabina lodi Shenzhou prošla nedávno přepracováním interiéru, což zvýšilo kapacitu nákladu o 20 % a v interiéru jsou nově instalované kamery s vysokým rozlišením. Na přílet Shenzhou 20 se připravila také sama stanice Tiangong, která se nastavila do správné pozice pro snadné připojení. A na závěr této kapitoly ještě malá zajímavost k termínu startu, který vyšel na 10. čínský Kosmický den. Ten byl vybrán především proto, že vyžaduje nejméně úprav dráhy stanice.

LAUNCH! Long March 2F/G launches from Site 901 (SLS-1), Jiuquan, with Chen Dong, Chen Zhongrui and Wang Jie on the Shenzhou 20 mission to the Tiangong Space Station.

Overview:https://t.co/cpZGX26n75

Live:https://t.co/XTBeR2FAD2 pic.twitter.com/UdfQ4YbdS1

— NSF – NASASpaceflight.com (@NASASpaceflight) April 24, 2025

Budoucí plány Číny na pilotovanou kosmonautiku

Čínská agentura pro pilotované kosmické lety CMSA nedávno oznámila, že kosmonauti ze čtvrté výběrové skupiny poletí už příští rok. V návaznosti na únorovou dohodu s Pákistánem o spolupráci v oblasti pilotovaných kosmických letů zahájí dva pákistánští astronauti před svou návštěvou Tiangongu výcvik jako specialisté užitečného vybavení. Dvojice projde třístupňovým výběrovým řízením, jehož konečný výběr bude proveden v Číně. Jeden z nich se stane prvním cizincem, který navštíví čínskou stanici.

CMSA také zveřejnila aktualizaci plánů na průzkum Měsíce. Nosná raketa Dlouhý pochod 10 podstoupila elektrické zkoušky a brzy na ni čeká statický zážeh a „hop do malé výšky“. Kabina kosmické lodi Mengzhou, které ponese první Číňany mimo nízkou oběžnou dráhu Země již má za sebou shozové zkoušky z velké výšky a brzy podstoupí demonstraci záchranného systému za letu.

Lander Lanyue prošel zhodnocením tepelných podmínek a brzy u něj začnou zkoušky přistávací fáze. Neoficiální informace naznačují, že by třetí mise rakety Dlouhý pochod 10 mohla v roce 2028 vynést pilotovanou loď Mengzhou, která vstoupí na dráhu kolem Měsíce. Pro lunární výpravy budou zapotřebí dva starty raket Dlouhý pochod 10 – jedna vynese loď Mengzhou, druhá pak lander Lanyue. Dlouhý pochod 10 by měl při své premiéře vynést první exemplář landeru Lanyue, který se má pokusit o přistání na Měsíci. Čtvrtý a pátý start Dlouhého pochodu 10 mají podle aktuálních plánů vynést hardware pro první pilotované lunární přistání Číny, ke kterému by mělo dojít ještě před koncem této dekády.

Pokračuje také stavba nové startovní rampy LC-301, která má umožnit starty raket Dlouhý pochod 10 a jejich nižší nákladní verze Dlouhý pochod 10A. Právě druhá zmíněná verze by měla letět při premiéře rakety z rodiny Dlouhý pochod 10. Tyto nosiče mají vyšlapat cestu k pilotovaným misím, demonstrovat nový centrální stupeň o průměru 5 metrů i raketové motory YF-100K. K premiéře rakety by nemělo dojít dříve, než koncem letošního roku, ale harmonogram může snadno sklouznout na rok 2026. Obě verze rakety Dlouhý pochod 10 budou startovat z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan. Čína nedávno prezentovala aktualizované plány na budoucnost tohoto kosmodromu včetně plánů na vybudování dalších startovních ramp.

Nové rampy mají sloužit raketám Dlouhý pochod 10 a umístěny budou blízko existujícího startovního komplexu LC-101. Nové rampy budou přístupné po silnicích, které povedou k montážní budově. Sousední komerční kosmodrom je provozován společností HICAL (Komerční letecko-kosmická společnost pro starty). Tato oblast  již disponuje vyhrazenou rampou pro rakety Dlouhý pochod 8 a další, která podporuje až 19 nových v Číně komerčně vyvíjených raket nové generace na kapalné pohonné látky.

Tento model naznačuje záměr postavit osm dodatečných ramp, přičemž třetí a čtvrtá se již budují a mají disponovat stejným univerzálním designem jako komerční startovní komplex LC-2. Na kosmodrom Wenchang nedávno dorazila druhá raketa Dlouhý pochod 8A, která má do konce měsíce vynést další várku plochých družic Qianfan pro připojení k internetu. Objevily se také snímky středně silného nosiče Zhishenxing-1 (Č‘-šen-sing) společnosti Galactic Energy, známého také jako Pallas-1, jehož první start je naplánován na srpen letošního roku z komerční rakety LC-2.

Mise na vzdálenou retrográdní dráhu a síť Země – Měsíc

Objevily se nové detaily o záchraně dvou družic, o nichž se původně předpokládalo, že uvízly na oběžné dráze Země. V důsledku záchrany dvojice a jejich mise Čína vytvořila první konstelaci tří družic na světě využívající vzdálenou retrográdní oběžnou dráhu (DRO) s navigační sítí Země-Měsíc. Ve začalo 13. března 2024, když raketa Dlouhý pochod 2C vynášela první dvojici (DRO-A a DRO-B) z kosmodromu Xichang. Obě družice vyvinula čínská akademie věd CAS. Jak už název napovídá, měly se usadit na vzdálené retrográdní dráze (DRO – Distant Retrograde Orbit) kolem Měsíce. DRO se vyznačuje prográdním pohybem vůči Země a retrográdním pohybem vůči Měsíci a zajišťuje stabilní, periodickou oběžnou dráhu v systému Země-Měsíc, která vyžaduje minimální udržování pozice.

Zatímco projekt slaví dosažení dráhy DRO jen s nízkou spotřebou paliva, je potřeba říct, že tohle nebyl původní plán mise. Anomálie, ke které došlo na horním stupni Yuanzheng-1S (Jüan-čeng-1S) způsobila, že obě družice zůstaly na oběžné dráze Země a navíc divoce rotovaly rychlostí větší než 200 stupňů za sekundu. Vlivem silné odstředivé síly se „vykloubily“ fotovoltaické panely a družice byly a dráze s perigeem (nejnižším bodem dráhy) ve výšce sotva poloviční oproti původně plánovaným 292 000 km. Navzdory osudu se i díky aplikaci komplexních výpočtů inženýrskému týmu podařilo družice stabilizovat a o 123 dní a 8,5 milionu kilometrů později provést vstup na dráhu kolem Měsíce. Namísto tradiční, ale na palivo náročné Hohmannovy elipsy, vsadily malé družice na sérii orbitálních manévrů a korekcí včetně tří gravitačních manévrů k tomu, aby dosáhly požadované dráhy. Série manévrů postupně povytáhla apogeum (nejvyšší bod dráhy kolem Země) a družice nakonec dokončily přelet k Měsíci a vstup na dráhu DRO s využitím pouze pětiny pohonných látek pro manévry, než měly původně potřebovat.

Třetí družice z této sítě (DRO-L) byla v únoru 2024 vynesena na sun-synchronní dráhu Země a nyní komunikuje se svými kolegy (DRO-A a DRO-B) přes mikrovlnné signály v pásmu K. Družice DRO-A zůstává na dráze DRO, zatímco DRO-B nedávno tuto dráhu opustila a nyní podle Technologického a inženýrského centra pro využití kosmického prostoru, které spadá pod CAS, pracuje v prostoru mezi Zemí a Měsícem. Tato trojice tedy společně tvoří cislunární síť, která má podpořit čínský lunární program. Tato síť poskytuje klíčovou infrastrukturu, která bude podporovat autonomní navigaci a služby určování oběžné dráhy, jakož i komunikaci mezi Zemí a Měsícem. Může sledovat více objektů v cislunárním prostoru a bude poskytovat vysoce přesné časové signály pro činnosti na měsíčním povrchu.

Čínský komerční kosmický sektor se stále rozšiřuje

Čínská soukromá firma LandSpace neztrácí dech a pokračuje v rychlém vývoji svých raket i jejich motorů. Tento měsíc opustil výrobní linku této firmy již stý motor Tianque. Společnost již brzy využije devět z nich na prvním stupni nadcházející rakety ZhuQue-3, která by si měla odbýt premiéru ve druhé polovině letošního roku. Výrobní závod v Huzhou je podle dostupných informací schopna zvládnout výrobu až 200 raketových motorů a 15 raket ročně. LandSpace přitom výrazně investuje také do montážní a testovací oblasti, která se nachází ve městě Jiaxing. První stupeň nové rakety ZhuQue-3 byl již nedávno dokončen z hlediska montáže a nyní podstupuje pozemní zkoušky a dvoufázové ověřovací testy. Tato raketa může nejdříve v červnu odstartovat z kosmodromu Jiuquan a měla by sestát první čínskou znovupoužitelnou raketou. Firma Landspace se však o první přistání prvního stupně nepokusí dříve, než při některé další misi v příštím roce.

Výroba motorů firmy LandSpace nyní disponuje i hardwarem pro 3D tisk, což má zvýšit tempo produkce a zredukovat odpad. Raketa ZhuQue-3 bude výškou i nosností podobná Falconu 9, ovšem vyrobena bude z nerezové oceli. Vloni v září skok do výšky 10 kilometrů demonstroval několik klíčových aspektů včetně restartu motoru za letu a přesné řízení sestupu během přistání, když testovací exemplář dosedl méně než dva metry od plánovaného cíle.

Předchůdce této rakety, ZhuQue-2, se v prosinci 2022 stal první orbitální raketou světa spalující metan, která dosáhla oběžné dráhy. Vylepšená verze ZhuQue-2E debutovala vloni v listopadu a využívá vakuový motor Tianque 15A, které má být využit i na horním stupni rakety zhuQue-3. Raketa již vstoupila do sériové výroby v továrně v Jiaxingu, přičemž minimálně jedna raketa je již připravena k expedici a startu. Po premiéře rakety ZhuQue-2E se čekalo, že do konce roku poletí ještě minimálně jednou. Ovšem nyní, o pět měsíců později, zatím k žádnému dalšímu startu nedošlo. Zpoždění mohou být způsobena problémem s jedním z pěti motorů, který byl zaznamenán během prvního letu. Nepotvrzené zvěsti naznačují, že testovací družice SatNet, které začátkem měsíce vzlétly na palubě Dlouhého pochodu 2D, měly původně letět na palubě ZhuQue-2E.

Raketa ZhuQue-2E využívá motory Tianque-12A, které se uplatní i na první verzi ZhuQue-3. Nejnovější snímky z továrny poprvé ukazují vylepšený model Tianque-12B, který se má později uplatnit na ZhuQue-3. První stupeň nové rakety by měl být již brzy otestován na novém stanovišti pro statické zážehy v Qiankunu, které se již dokončuje. Zatímco LandSpace dosahuje ohromujících pokroků kolem rakety ZuhuQue-3, ani další čínské soukromé firmy nezůstávají pozadu.

Firma Space Pioneer by měla již v blízké budoucnosti provést statický zážeh rakety Tianlong-3 na mořské plošině HOS-1 u kosmodromu Haiyang. Připomeňme, že předešlý test této firmy, ke kterému došlo vloni v červnu u Gongyi, skončil neplánovaným odletem testovaného stupně kvůli strukturálnímu selhání kotvícího mechanismu zkušebního stanoviště, což pozdrželo vývoj rakety. Premiérový start je momentálně plánován na letní prázdniny, tedy červenec až srpen letošního roku. Díky nosnosti 17 tun na LEO a 14 tun na SSO označuje firma Space Pioneer tuto raketu za přímého konkurenta Falconu 9 a nezapomíná dodat, že půjde o nejsilnější orbitální raketu od čínské soukromé firmy. Společnost Space Pioneer vystavila tento měsíc na výstavě National Defense Science and Technology Expo v Šanghaji upravenou verzi své budoucí rakety Tianlong-3M bez pomocných stupňů pro lety s posádkou. Společnost hovoří také o opakovaně použitelném kosmickém letounu jako o součásti své dlouhodobé vize a tvrdí, že by jednoho dne mohl přepravit 60 cestujících na cestách z jednoho místa Země na druhé.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…Shenzhou-20-spacecraft-Credit-CCTV.png
https://www.nasaspaceflight.com/…Chen-Dong-center-Wang-Jie-left-and-Chen-Zhongrui-right.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/…Mengzhou-crewed-spacecraft-left-and-Lanyue-Lander-right-Credit-CMSCCTV.png
https://www.nasaspaceflight.com/…future-pads-at-the-Wenchang-Space-Launch-Center-Credit-CCTV.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…Zhishenxing-1-Pallas-1-in-the-assembly-building-Credit-CCTV.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/…DRO-AB-satellites-with-damaged-solar-arrays-photographed-by-its-subling-Credit-Xinhua.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/04/The-first-ZhuQue-3-is-assembled-Credit-Landspace.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/…platform-which-will-support-launches-at-Haiyang-Spaceport-Credit-Space-Pioneer.png