Už jen jednotky dní a desítky milionů kilometrů dělí americkou sondu Lucy od jejího druhého blízkého přiblížení k planetce z hlavního pásu. Tentokrát na ni čeká planetka Donaldjohanson. Chystaný průlet představuje zevrubný nácvik postupů pro hlavní vědeckou fázi mise sondy Lucy, tedy na průlet kolem několika Trojánů, tedy planetek, které sdílejí s Jupiterem oběžnou dráhu kolem Slunce. První planetka, se kterou se sonda Lucy setkala, se jmenovala Dinkinesh. 1. listopadu 2023 ji sonda prozkoumala a objevila i její malý měsíček Selam. Tým tehdy získal zkušenosti, které se mu budou hodit při aktuálním průletu.

Zdroj: https://www.nasa.gov/
K maximálnímu přiblížení sondy Lucy k planetce Donaldjohanson dojde 20. dubna v 19:51 SELČ, kdy bude obě tělesa dělit vzdálenost 960 kilometrů. Zhruba 30 minut před tímto maximálním přiblížením se Lucy otočí v prostoru tak, aby mohla sledovat planetku. To ale znamená, že se její nepohyblivá vysokozisková anténa otočí směrem od Země, takže dojde ke zhoršení komunikace. Řízena svým vnitřním sledovacím systémem se Lucy bude otáčet tak, aby udržovala planetku ve svém zorném poli. Během toho bude provádět sledovací sekvenci, která bude komplikovanější oproti té, která se použila u planetky Dinkinesh. Všechny tři palubní vědecké přístroje (černobílá snímkovací kamera L’LORRI s vysokým rozlišením, barevná kamera a infračervený spektrometr L’Ralph a infračervený spektrometr L’TES) budou provádět pozorovací sekvenci, která bude velmi podobná té, která se použije u Trojánů.
Na rozdíl od průletu kolem Dinkinesh Lucy přestane sledovat planetku Donaldjohanson 40 sekund před maximálním přiblížením. Důvod je prostý – inženýrský tým chce ochránit citlivé senzory vědeckých přístrojů před intenzivním svitem ze Slunce, které by se v té době dostalo do jejich zorného pole. „Kdybyste seděli na planetce a sledovali přibližující se sondu Lucy, museli byste si chránit oči, protože sonda se vynoří z oslnivého jasu. Poté, co Lucy proletí kolem planetky, se jejich pozice obrátí – Lucy bude muset chránit své oči (vědecké přístroje) stejným způsobem jako předtím její pozorovatel na planetce,“ vysvětlil Michael Vincent, vedoucí přibližovací fáze ze Southwest Research Institute (SwRI) v coloradském Boulderu a dodal: „Tyto přístroje jsou navrženy ke snímkování objektů, které jsou osvětleny 25× méně intenzivně než Země, takže pohled ke Slunci by mohl tyto kamery poškodit.“
Naštěstí tohle je jediný ze sedmi průletů sondy Lucy s takto náročnou geometrií. Během průletů kolem Trojánů (stejně jako u planetky Dinkinesh) bude sonda schopna sbírat data během celého přiblížení. Ale zpět do 20. dubna. Jakmile bude průlet dokončen, otočí se sonda tak, aby její fotovoltaické panely mířily ke Slunci. Zhruba o hodinu později má Lucy zavolat domů a obnovit komunikaci se Zemí. „Jednou z nejpodivnějších věcí, kterou je třeba si u těchto misí do hlubokého vesmíru uvědomit, je to, jak pomalá je rychlost světla,“ říká Michael Vincent a pokračuje: „Lucy je od Země vzdálená 12,5 světelných minut, což znamená, že tak dlouho trvá cesta k sondě každému signálu, který k ní pošleme. Dalších 12,5 minuty trvá, než k nám dorazí odpověď, kterou jsme se chtěli dozvědět. Takže pokud vydáme po průletu příkaz k odesílání dat, potrvá to 25 minut od požádání o fotky do chvíle, kdy nějakou z nich dostaneme na Zemi.“
Jakmile bude potvrzen dobrý technický stav sondy, začnou inženýři dávat Lucy pokyny k přenosu vědeckých dat z průletu na Zemi. Tento proces zabere několik dní. Podle dosavadních zjištění je Donaldjohanson fragmentem po 150 milionů let staré kolizi, což z něj činí jednu z nejmladších planetek hlavního pásu, která zatím byla navštívena kosmickou sondou. „Každá planetka vypráví odlišný příběh. Když tyto příběhy propojíme dohromady, vykreslí nám historii naší Sluneční soustavy,“ zmínil Tom Statler, vědec zapojený do mise Lucy z centrály NASA ve Washingtonu a dodává: „Skutečnost, že každá nová planetka, kterou navštívíme, nám vyrazí dech, znamená, že teprve začínáme chápat hloubku a bohatství této historie. Pozorování teleskopy naznačují, že Donaldjohanson bude mít zajímavý příběh, a já plně očekávám, že budu překvapen – opět.“
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://scx2.b-cdn.net/gfx/news/2025/lucy-spacecraft-takes.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/03/dj-asteroid-comparison.jpg
Příjemný a úspěšný den.
Je to sice mimo dnešní téma, nicméně to co objevil JWST, pokud je to pravda, je velice zajímavé. Viz:
https://www.stream.cz/top-5-to-nejlepsi-ze-sveta/teleskop-jamese-webba-prave-objevil-zivy-objekt-ve-vesmiru-65271236?utm_source=odebirane-porady&utm_medium=notifikace
Je to neozdrojované video na streamu, kde se jen pořád mluví o „záhadném objektu“. NASA však o ničem podobném neinformuje (nebo jsem alespoň nic takového nenašel), autor videa o objektu také neříká vůbec nic (alespoň třeba kde se má nacházet, jak je daleko atp). Že ve vesmíru nejsme sami je prakticky jisté, současně však není velká pravděpodobnost, že se dokážeme (chceme to vůbec?) s jinou civilizací setkat.
click bait popripade autor nepochopil, co mu chcel Google Translator povedat.
Ide o exoplanetu kde Web identifikoval v atmosfere nejake bio signaturne plyny ci aminokyseliny, ci nejaky plyn tam chybal (nepamatam si to presne). Pozorovane to bolo uz druhykrat, a tentoraz klasifikovane ako 3 sigma co je celkom slubne..
Ta chemia je na Zemi produkovana riasami v oceanoch, ci fytoplaktonom.. ale takisto roztavenou horninou..
takze klasika, pravdepodobne suvisiaca s cyklom financovania daneho projektu alebo samotneho Weba..
sokujuce objavenie zahadnych objektov, zivych objektov a tajomnych objektov v nadpisoch clanov je dolezite skratka uplne ignorovat, lebo v 100,00% pripadov ide o clickbait, udicku, a realita je taka ze to clovek cita 10 minut a hlada tu senzaciu a nic.
ten pocit, ked ma niekto takto oklame, minimalne pre moju psychiku dost tazke na stravenie 🙂
ale par krat si clovek prebehne bulvarne weby a pochopi presne, akym tipom nadpisov sa vyhybat.