sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (Kuiper-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NOAA

NOAA obdržela návrh návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026 od Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu. Návrh by znamenal velké změny v některých programech agentury zahrnující i GeoXO.

Chris Williams

NASA 3. dubna oznámila, že astronaut Chris Williams byl přidělen ke kosmické lodi Sojuz MS-28, která měla odstartovat k ISS v listopadu, a připojil se tak ke kosmonautům Roskosmosu Sergeji Kud-Sverčkovovi a Sergeji Mikajevovi.

NASA

Členové delegace kongresu Maryland vyjádřili přesvědčení, že Kongres nakonec odmítne ostré škrty ve vědeckých programech NASA navržené Bílým domem. Jako jeden z faktorů uvedli konkurenci s Čínou.

VAST

Společnost VAST oznámila 8. dubna, že s Japan Manned Space Systems Corporation (JAMSS), Interstellar Lab a Exobiosphere podepsala smlouvy o poskytnutí užitečného zatížení pro komerční stanici Haven-1.

Space Forge

Britská společnost Space Forge zabývající se výrobou na oběžné dráze pověřila technologického specialistu Atula Kumara, aby založil ve Spojených státech podnik na výrobu polovodičů s cílem posílit domácí výrobu čipů. Cílem úsilí je snížení závislosti na zahraničních dodavatelích.

Astroscale

Společnost Astroscale US oznámila na 40. kosmickém sympoziu 8. dubna, že její družice Astroscale US Refueler, známá také jako APS-R, dotankuje hydrazin do dvou družic U.S. Space Force.

CLPS

Společnosti Redwire a ispace podepsaly memorandum o porozumění během 40. vesmírného sympozia 8. dubna, v němž se dohodly na společném provádění lunárních misí, jako jsou ty v rámci programu NASA Commercial Lunar Payload Services (CLPS).

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Sonda Lucy se chystá na své druhé setkání s planetkou

Už jen jednotky dní a desítky milionů kilometrů dělí americkou sondu Lucy od jejího druhého blízkého přiblížení k planetce z hlavního pásu. Tentokrát na ni čeká planetka Donaldjohanson. Chystaný průlet představuje zevrubný nácvik postupů pro hlavní vědeckou fázi mise sondy Lucy, tedy na průlet kolem několika Trojánů, tedy planetek, které sdílejí s Jupiterem oběžnou dráhu kolem Slunce. První planetka, se kterou se sonda Lucy setkala, se jmenovala Dinkinesh. 1. listopadu 2023 ji sonda prozkoumala a objevila i její malý měsíček Selam. Tým tehdy získal zkušenosti, které se mu budou hodit při aktuálním průletu.

Umělecká představa srovnávající přibližnou velikost dalšího cíle sondy Lucy, planetky Donaldjohanson, s nejmenšími planetkami hlavního pásu, které sondy dříve navštívily - Dinkinesh, který Lucy navštívila v listopadu 2023, a Steins (navštívená evropskou sondou Rosetta) - a také se dvěma nedávno prozkoumanými blízkozemními planetkami Bennu a Ryugu.
Umělecká představa srovnávající přibližnou velikost dalšího cíle sondy Lucy, planetky Donaldjohanson, s nejmenšími planetkami hlavního pásu, které sondy dříve navštívily – Dinkinesh, který Lucy navštívila v listopadu 2023, a Steins (navštívená evropskou sondou Rosetta) – a také se dvěma nedávno prozkoumanými blízkozemními planetkami Bennu a Ryugu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

K maximálnímu přiblížení sondy Lucy k planetce Donaldjohanson dojde 20. dubna v 19:51 SELČ, kdy bude obě tělesa dělit vzdálenost 960 kilometrů. Zhruba 30 minut před tímto maximálním přiblížením se Lucy otočí v prostoru tak, aby mohla sledovat planetku. To ale znamená, že se její nepohyblivá vysokozisková anténa otočí směrem od Země, takže dojde ke zhoršení komunikace. Řízena svým vnitřním sledovacím systémem se Lucy bude otáčet tak, aby udržovala planetku ve svém zorném poli. během toho bude provádět sledovací sekvenci, která bude komplikovanější oproti té, která se použila u planetky Dinkinesh. Všechny tři palubní vědecké přístroje (černobílá snímkovací kamera L’LORRI s vysokým rozlišením, barevná kamera a infračervený spektrometr L’Ralph a infračervený spektrometr L’TES) budou provádět pozorovací sekvenci, která bude velmi podobná té, která se použije u Trojánů.

Na rozdíl od průletu kolem Dinkinesh Lucy přestane sledovat planetku Donaldjohanson 40 sekund před maximálním přiblížením. Důvod je prostý – inženýrský tým chce ochránit citlivé senzory vědeckých přístrojů před intenzivním svitem ze Slunce, které by se v té době dostalo do jejich zorného pole. „Kdybyste seděli na planetce a sledovali přibližující se sondu Lucy, museli byste si chránit oči, protože sonda se vynoří z oslnivého jasu. Poté, co Lucy proletí kolem planetky se jejich pozice obrátí – Lucy bude muset chránit své oči (vědecké přístroje) stejným způsobem jako předtím její pozorovatel na planetce,“ vysvětlil Michael Vincent, vedoucí přibližovací fáze ze Southwest Research Institute (SwRI) v coloradském Boulderu a dodal: „Tyto přístroje jsou navrženy ke snímkování objektů, které jsou osvětleny 25× méně intenzivně než Země, takže pohled ke Slunci by mohl tyto kamery poškodit.

Naštěstí tohle je jediný ze sedmi průletů sondy Lucy s takto náročnou geometrií. Během průletů kolem Trojánů (stejně jako u planetky Dinkinesh) bude sonda schopna sbírat data během celého přiblížení. Ale zpět do 20. dubna. Jakmile bude průlet dokončen, otočí se sonda tak, aby její fotovoltaické panely mířily ke Slunci. Zhruba o hodinu později má Lucy zavolat domů a obnovit komunikaci se Zemí. „Jednou z nejpodivnějších věcí, kterou je třeba si u těchto misí do hlubokého vesmíru uvědomit, je to, jak pomalá je rychlost světla,“ říká Michael Vincent a pokračuje: „Lucy je od Země vzdálená 12,5 světelných minut, což znamená, že tak dlouho trvá cesta k sondě každému signálu, který k ní pošleme. Dalších 12,5 minuty trvá, než k nám dorazí odpověď, kterou jsme se chtěli dozvědět. Takže pokud vydáme po průletu příkaz k odesílání dat, potrvá to 25 minut od požádání o fotky do chvíle, kdy nějakou z nich dostaneme na Zemi.

Jakmile bude potvrzen dobrý technický stav sondy, začnou inženýři dávat Lucy pokyny k přenosu vědeckých dat z průletu na Zemi. Tento proces zabere několik dní. Podle dosavadních zjištění je Donaldjohanson fragmentem po 150 milionů let staré kolizi, což z něj činí jednu z nejmladších planetek hlavního pásu, která zatím byla navštívena kosmickou sondou. „Každá planetka vypráví odlišný příběh. Když tyto příběhy propojíme dohromady, vykreslí nám historii naší Sluneční soustavy,“ zmínil Tom Statler, vědec zapojený do mise Lucy z centrály NASA ve Washingtonu a dodává: „Skutečnost, že každá nová planetka, kterou navštívíme, nám vyrazí dech, znamená, že teprve začínáme chápat hloubku a bohatství této historie. Pozorování teleskopy naznačují, že Donaldjohanson bude mít zajímavý příběh, a já plně očekávám, že budu překvapen – opět.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://scx2.b-cdn.net/gfx/news/2025/lucy-spacecraft-takes.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/03/dj-asteroid-comparison.jpg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 1

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.