V tomto článku si můžete poslechnout evropsko-japonskou sondu BepiColombo během jejího průletu kolem Merkuru 8. ledna letošního roku. Tento šestý a závěrečný gravitační manévr upravil dráhu mise tak, aby mohla příští rok vstoupit na dráhu kolem Merkuru. Zvuk ve videu je sonifikace reálných vibrací sondy, které změřil palubní přístroj ISA (Italian Spring Accelerometer). Poté stačilo u těchto dat posunout frekvenci na úroveň slyšitelnou pro lidské ucho. Jedna hodina měření se tak zrychlila na minutu zvuku.
Ptáte se, odkud se vzal ten zvuk, tedy vlastně vibrace? BepiColombo se pořád drobně chvěje a vliv na to má celá řada faktorů – od „šplouchání“ paliva v nádržích, přes vibrace fotovoltiackých panelů na jejich vlastní frekvenci, až po teplovodné trubice, ve kterých pára prochází malými trubičkami až po mnoho dalších zdrojů. To vytváří děsivý šum v pozadí celého videa. Ovšem když se BepiColombo více přiblížila k merkuru, zaznamenal přístroj ISA další síly působící na celou sestavu. Vědecky nejzajímavější jsou rány, které znějí jako krátké, měkké bubny. Jde o reakci sond na vstup do stínu Merkuru, když je náhle zablokován intenzivní svit slunce a jeho opuštění. Jedním z vědeckých úkolů přístroje ISA je monitorovat změny v tlaku slunečního záření, síly způsobené slunečním svitem, který dopadá na BepiColombo.
Nejhlasitější zvuky – zlověstné „dunění“ – jsou způsobeny otáčením velkých fotovoltaických panelů. První otočení proběhlo ve stínu v čase videa 0:17, druhé pak následuje v čase 0:51 a bylo také zachyceno jednou z monitorovacích kamer. Slabé zvuky připomínající vítr při telefonním hovoru, které zesilují kolem třicáté sekundy videa, jsou způsobeny gravitační silou Merkuru, která působí odlišnou intenzitou na části sestavy nejblíže a nejdále od planety. S tím, jak gravitace planety drobně natahuje sestavu, dochází ke strukturálním reakcím. Ve stejnou chvíli mění palubní silové setrvačníky svou rychlost, aby udržely sestavu ve správné orientaci, což můžeme slyšet v pozadí jako frekvenční posun.
Toto byla poslední příležitost, kdy mohly být některé z těchto efektů pozorovány na největších fotovoltaických panelech BepiColombo, které jsou díky své velikosti náchylnější k vibracím. Pohonný modul, který tyto panely nese, totiž nevstoupí na dráhu kolem Merkuru společně s dvojicí vědeckých sond. Vraťme se ale ještě ke vloženému videu. Jeho obrazovou složku tvoří přesná simulace sondy při průletu kolem Merkuru, která byla vytvořena vizualizačním nástrojem SPICE-enhanced Cosmographia. Po 38 sekundách videa se ve videu objeví skutečné fotografie pořízené jednou z monitorovacích kamer sestavy BepiColombo.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23478785-1-eng-GB/BepiColombo_Mercury_flyby_pillars.jpg
