sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-6)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

BlackSky

Společnost BlackSky oznámila, že získala 50% podíl ve společnosti LeoStella od Thales Alenia Space. Finanční podmínky transakce společnost nezveřejnila.

Ariane 6

Společnost Arianespace oznámila, že druhý let evropské rakety Ariane 6 a její první komerční mise sklouzne z prosince 2024 nejdříve na polovinu února roku 2025.

Maxar Intelligence

Provozovatel družic pro pozorování Země, společnost Maxar Intelligence, odprodala malou část svého portfolia zaměřeného na podporu tajných programů americké vlády. Tento podnik koupila společnost ARKA Group, vládní dodavatel se sídlem v Danbury, Connecticut.

Logos Space

Společnost Logos Space má dostatečné finanční prostředky potřebné k zahájení provozu své globální širokopásmové sítě družic. Podnik požádal FCC o povolení provozovat 3 960 družic v pásmech spektra K,V a E. Finance získala společnost z US Innovative Technology.

Zásobování ISS

Při zadávání veřejných zakázek 8. listopadu NASA uvedla, že plánuje prodloužit stávající smlouvy o komerčních zásobovacích službách (CRS) 2 se společnostmi Northrop Grumman, Sierra Space a SpaceX, jejichž platnost měla vypršet na konci roku 2026. Smlouvy se prodlouží do konce roku 2030.

PIESAT-2

Čínská raketa Dlouhý pochod 2C vynesla na oběžnou dráhu čtyři družice PIESAT-2 pro komerční radarové zobrazovací služby v pásmu X.

Vast Space

Společnost Vast 8. listopadu oznámila, že podepsala memorandum o porozumění (MoU) s českým ministerstvem dopravy za účelem prozkoumání potenciálních partnerství na budoucích letech společnosti a také podpory českého kosmického průmyslu.

Dream Chaser

Inaugurační let zásobovací lodi Dream Chaser společnosti Sierra Space byl odložen nejdříve na květen 2025.

Reaction Engines Ltd.

Britská společnost Reaction Engines Ltd., která po desetiletí pracovala na raketovém motoru pro kosmické letouny a další hypersonické stroje, vyhlásila bankrot.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmotýdeník 634 (4. 11. – 10. 11.)

Australská firma Gilmour Space

Další týden je za námi a kosmonautické události se tentokrát děly hojně i v České republice díky konání Czech Space Weeku. My jsme však připravili pravidelný přehled toho nejzajímavějšího, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech a v hlavním tématu jsme se tentokrát zcela výjimečně vypravili do Austrálie. Společnost Gilmour Space Technologies totiž konečně získala povolení od australské vlády k prvnímu pokusu o orbitální let z Austrálie po padesáti letech. V dalších tématech nás čeká třeba vzácný vhled do přípravy ruských misí na Měsíc a k Venuši, anebo další parádní sestřih letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

První australská orbitální raketa se chystá ke startu

Raketa společnosti Gilmour Space se chystá na první start
Raketa společnosti Gilmour Space se chystá na první start
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

V blízkých měsících bychom měli být svědky prvního startu nové komerční společnosti, která bude vysílat své nosiče z Austrálie! V úterý totiž společnost Gilmour Space Technologies oznámila, že obdržela od Australské kosmické agentury a ministra průmyslu a vědy povolení ke startu své třístupňové rakety Eris. Raketa bude startovat z kosmodromu Bowen v severním Queenslandu na severovýchodě země. Součástí povolení je požadavek, aby společnost oznámila start 30 dní před plánovaným datem startu. „Díky tomuto potvrzení se brzy pokusíme o první zkušební orbitální let rakety australské výroby z australské půdy,“ uvedl Adam Gilmour, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Gilmour Space. „Náš tým nyní posuzuje podmínky povolení a v příštích týdnech oznámí předpokládané datum startu Eris TestFlight1.“

Společnost Gilmour Space Technologies vznikla v roce 2012 jako australská společnost, která od počátku cílí na vypouštění malých družic a CubeSatů. Firma má dlouhodobé ambice vyvinout řadu nosných raket třídy Eris několika nosností, které budou nabízet jak samostatné vynášení nákladu zákazníků, tak i sdílené mise. Zakladatelem je bývalý bankéř Adam Gilmour a jeho bratr James Gilmour. V roce 2013 se společnost zaměřovala na vývoj věrných replik raket a kosmické techniky pro různé výstavy. V roce 2015 zahájila vývoj malé testovací suborbitální rakety, kde si osahala technologie hybridních pohonných látek a 3D tisk kovů. Od té doby společnost vyvíjela větší rakety, včetně suborbitální rakety One Vision, která se dostala až na rampu, ale kvůli špatnému tlakováni nádrží neodstartovala. Posledním projektem je vývoj orbitální nosné rakety Eris, o které bude řeč dnes.

Logo prvního testovacího letu rakety Eris
Logo prvního testovacího letu rakety Eris
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Raketa byla poprvé vyvezena na startovací rampu již 11. dubna s nadějí, že ke startu dojde do 4. května. Na první start si však všichni museli počkat déle. V úvahu nyní připadají dva termíny, a to buď do konce prosince, nebo do ledna 2025. 30. září Gilmour Space dokončila první úspěšný test WDR, kdy do stroje byly poprvé načerpány pohonné látky a nosič absolvoval odpočítáváním do času T minus 10 sekund. Společnost uvedla, že první testovací let označený jako TestFlight1 „bude prvním z několika plánovaných zkušebních startů s cílem dosáhnout oběžné dráhy s Eris“. Společnost logicky předpokládá, že první starty nemusí dopadnout úspěšně. Pokud však proběhne, bude to první pokus o start orbitálního nosiče z Austrálie po takřka padesáti letech. V případě úspěchu by navíc Eris mohla být první raketou využívající hybridní pohonné látky na světě, která dosáhne oběžné dráhy.

Samotná raketa Eris Block 1 je vysoká 25 m s průměrem 2 m u prvního stupně a 1,5 m u druhého stupně. Je vybavena aerodynamickým krytem ve dvou velikostech a to buď o průměru 1,2 m, nebo 1,5 m.

Společnost uvedla, že nosič Eris je schopen dopravit až 305 kg na nízkou oběžnou dráhu Země. První stupeň je vybaven čtyřmi hybridními raketovými motory Sirius a pátým na druhém stupni. Tyto motory používají patentované pevné palivo a kapalné okysličovadlo. Firma kvalifikovala motory již v listopadu 2022.

Třetí stupeň Erisu pohání její 3D tištěný motor Phoenix, který jako palivo využívá letecký petrolej RP-1 a jako okysličovadlo používá kapalný kyslík. Společnost jeho zkušební zážeh v pracovním cyklu mise trvajícím 190 sekund provedla již v květnu 2022. Nosič bude směřovat zejména na dráhy s nízkým až středním sklonem vůči rovníku rovníku (20 až 65 stupňů).

Gilmour Space odhalila, že vyvíjí také nástupnický nosič Eris Block 2, který bude schopen vynést na nízkou oběžnou dráhu Země až 1 000 kg a který by měl poprvé komerčně odstartovat už v roce 2026. Společnost rovněž představila budoucí plány na variantu Eris Heavy, která by byla schopna vynést na oběžnou dráhu náklad o hmotnosti 4 000 kg. Pokud by byl Eris Heavy postaven, byl by klasifikován jako nosná raketa se středním výkonem, potenciálně schopná vynášet kosmické lodě s lidskou posádkou. Tyto plány jsou však nyní velmi vzdálené a firmu čeká hlavně napínavý proces zalétání nového nosiče, jehož úspěch nemusí být samozřejmý.

Kosmický přehled týdne:

Výjimečný vhled do stavu ruské civilní kosmonautiky v tomto týdnu zprostředkoval Lev Zelenyj, vědecký poradce Institutu pro výzkum vesmíru, v rozhovoru pro Interfax. Po nezdaru Luny 25 se nyní práce v Roskomosu soustředí na přípravu mise lunární orbitální mise Luna 26 a zejména mise landeru Luna 27.  Start Luny 26 by měl proběhnout v roce 2027. Na rok 2028 se připravuje start Luny 27, která by měla přistát na severním pólu – tam zatím nesměřují žádné jiné agentury. Výzkum se nyní soustředí na jižní pól. Rusko severní pól volí právě kvůli tomu, aby neduplikovalo současné mise. Navíc se z vědeckého hlediska zdá přínosné mít data z obou pólů. Plány ale hatí problémy s financováním a výrobou. Luna 27 by dle přání vědců měla být vyrobena ve dvou exemplářích (pro případ neúspěchu by letěl záložní kus, pro případ úspěchu by se druhý exemplář vydal na pól jižní). Jenže k tomu je již nyní potřeba objednat komponenty na oba exempláře. Pokud by se objednal jen pro jeden, druhý by byl odlišný a musel by projít kompletním procesem certifikace. Společně s financemi se pojí i problém s časem startu. Pokud by start Luny 26 sešel z roku 2027, musely by se posouvat i další navazující starty. Přičemž životnost Luny 27 má být asi rok a životnost orbitální Luny 26 zhruba tři roky.

Ve velkých obtížích je již dříve oznámená sonda k Venuši. Zatímco se projekt nachází v komplikované finanční a organizační situaci, ostatní státy plánují mise k Venuši, či je zrovna provádí. Lev Zelenyj proto upozorňuje na to, že než bude mise připravena, budou její přínosy omezeny faktem, že se tam jiní dostanou s obdobnými vědeckými přístroji dříve. V rozhovoru přišla řeč i na hardware, který zbyl z mise ExoMars, kde se Rusko mělo podílet zejména přistávací platformou Kozáček. Všechny ruské komponenty jsou zpět v Rusku, nicméně právě pro přistávací platformu nemá Roskosmos žádné využití. V současnosti neexistuje oficiální ruský program zaměřený na výzkum Marsu. Navíc komponenty samozřejmě také stárnou. Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

Vyšel další sestřih z pátého integrovaného letu sestavy Super Heavy Starship, při kterém byl poprvé a hned úspěšně vyzkoušen záchyt stupně Super Heavy přímo samotnou věží na rampě. Je tam několik doposud neviděných záběrů. Mezitím se SpaceX stále připravuje na šestý let, který by měl proběhnout už 18. listopadu!

Přehled z Kosmonautixu:

Přichází ideální čas na přehled všech dalších témat, kterým jsme se v průběhu týdne věnovali formou pravidelně vycházejících článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. První zpráva přišla z daleka, ale byla pozitivní a gratulovat si může Evropa. Evropský přístroj HyperScout H umístěný na sondě Hera provedl úspěšné pozorování Země hned v několika vlnových délkách. Právě nejočekávanějším článkem týdne byl první díl Deníku astronauta, který u nás začal vydávat Aleš Svoboda. Díky jeho seriálu se vám otevírá pohled do procesu výcviku evropských astronautů. Následně nás čekal první Živě a česky komentovaný přenos tohoto týdne. Společně s námi jste mohli sledovat start rakety Falcon 9, která vynášela nákladní loď Dragon 2 na misi CRS-31. Po startu jsme okomentovali také připojení této lodi k Mezinárodní kosmické stanici. Již devátý díl seriálu o programu Voschod nás provedl dalšími spletitými cestami tohoto zajímavého sovětského pilotovaného programu. Společně s pilotovaným Dragonem dorazila na palubu stanice také experiment s českým podílem, který je zaměřen na materiálové experimenty. V prvním dílu seriálu o čínských kosmických aktivitách jste se mohli dočíst o aktuálních záměrech a výhledech Číny v kosmu. Sonda Hera při svém odletu od Země nasnímala pohyb Měsíce kolem Země. Jsou to velmi zajímavé obrázky. Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS byl při zásobovací misi CRS-31 dopraven také vědecký přístroj CODEX, který by měl odhalit nové detaily o slunečním větru – včetně jeho původu a evoluce. Palivové depo na oběžné dráze? Ale jistě, Evropa zadala k rozpracování studii řadě evropských firem, které mají představit možné návrhy takového zařízení. Sonda Parker Solar Probe naposledy proletěla kolem Venuše a získala tak rekordní rychlost. 26. září trápil pobřežní oblasti Floridy u Mexického zálivu hurikán Helene. Sídla, která mu stála v cestě, se musela vyrovnat s bouřemi, které zvedaly vysoké vlny a způsobily rozsáhlé škody. Ve stejnou chvíli zaznamenal americký vědecký přístroj AWE mimořádné nafouknutí atmosféry zhruba 90 kilometrů nad povrchem, které vyvolal tento hurikán. Chystaný kosmický teleskop SPHEREx bude schopen detekovat více než sto „barev“ ze stovek milionů hvězd a galaxií. Na závěr týdne jsme pro vás připravili další díl seriálu Kosmické Brno, který vám ukázal další českou firmou, která se zapojuje do kosmického průmyslu.

Snímek týdne:

Česko podepsalo smlouvu o porozumění se společností Vast o budoucí spolupráci. Na místě byl ministr dopravy Martin Kupka. Tato společnost připravuje malou komerční stanici na oběžné dráze Země. Při podpisu byl přítomen i bývalý americký astronaut Andrew Feustel (dnes zastupující firmu Vast) a jeho žena Indira Feustel, která je autorkou níže přiložené koláže. Zároveň jde o obraz jedné z akcí, které se děly v rámci Czech Space Weeku, který byl mimořádně napěchovaný událostmi.

Fotografie z podepsání smlouvy mezi Českou republikou a firmou Vast
Fotografie z podepsání smlouvy mezi Českou republikou a firmou Vast
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

Japonská raketa H3 vynesla v pondělí v 7:48 SELČ (15:48 místního japonského času) z kosmického střediska Tanegašima vojenskou komunikační družici Kirameki 3, známou také jako DSN-3. Cílová dráha družice je geostacionární. Start byl úspěšný. Jednalo se o čtvrtý start nového japonského nosiče.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://www.interfax.ru/

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/…/20241105_Eris_TestFlight-1_patch_small.jpeg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…6735823B
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…673572FB
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…67355A2D

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 6

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.