Analýza dat z radaru sondy Magellan ukázala, že počátkem 90. let došlo na Venuši k erupcím dvou vulkánů. Toto zjištění tak doplňuje loňský objev jiného aktivního vulkánu, k čemuž byla také využita data ze sondy Magellan. Přímý geologický důkaz nedávné sopečné činnosti na Venuši tak byl nyní objeven podruhé v historii. Vědci z Itálie analyzovali data z mise Magellan, aby odhalili povrchové změny naznačující vznik nových hornin z proudů lávy, které jsou spojeny se sopkami, které byly aktivní v době, kdy zmíněná sonda kroužila kolem planety. Sonda Magellan, kterou spravovala kalifornská JPL, zmapovala mezi roky 1990 a 1992 celých 98% povrchu planety. Snímky povrchu Venuše, které tato mise vytvořila, dodnes nebyly překonány z hlediska podrobnosti.

„Na základě těchto map naše výsledky ukazují, že Venuše může být mnohem vulkanicky aktivnější než jsme si dříve mysleli,“ říká Davide Sulcanese z univerzity d’Annunzio v italském městě Pescara, který vedl studii a dodává: „Analýzou lávových proudů, které jsme pozorovali na dvou místech planety, jsme zjistili, že sopečná činnost na Venuši by mohla být srovnatelná se Zemí.“ Tento nejnovější objev vychází z historického objevu z loňského roku. Tehdy se v radarových snímcích ze sondy Magellan podařilo odhalit změny průduchu spojeného se sopkou Maat Mons u rovníku Venuše. Tyto radarové snímky poskytly první přímý důkaz o nedávné vulkanické erupci na této planetě. Srovnáním radarových snímků sondy Magellan pořízených v jednotlivých letech umožnilo autorům loňské studie objevit změny způsobené výronem roztavených hornin z podpovrchového zásobníku. Láva následně vyplnila kráter průduchu a rozlila se po jeho svazích.

Vědci studují aktivní sopky, aby porozuměli tomu, jak vnitřek planety může ovlivnit její kůru, pohánět její evoluci a také ovlivňovat její obyvatelnost. Nejnovější objev vulkanismu na Venuši poskytuje cenný pohled do historie planety i na to, proč se Venuše vydala odlišnou cestou vývoje než Země. V nové studii publikované v časopise Nature Astronomy se výzkumníci rovněž zaměřili na archivní data z radaru sondy Magellan se syntetickou aperturou. Rádiové vlny vyslané radarem cestovaly skrz hustou oblačnost Venuše a odrazily se od povrchu planety k sondě. Tyto odražené radarové signály se nazývají zpětný rozptyl a nesou informace o kamenném povrchu, na který narazily.

Dvě zmíněné studované lokality byly sopka Sif Mons v oblasti Eistla Regio a západní části lokality Niobe Planitia, kde se nachází hned několik vulkanických útvarů. Analýza dat ze zpětného rozptylu získaná z obou oblastí v roce 1990 a poté opět v roce 1992 výzkumníkům ukázala, že intenzita radarového signálu se na určitých místech při pozdějších obězích zvýšila. Tyto změny naznačují vznik nových hornin, nejpravděpodobněji ztuhlé lávy z vulkanické činnosti, ke které došlo během této dvouleté etapy. Vědci však zvažovali také jiné možnosti – třeba přítomnost mikrodun vytvořených pískem, který žene vítr, nebo atmosférické jevy, které mohou narušit radarový signál.

Aby se potvrzení nových hornin potvrdilo, pustili se výzkumníci do analýzy výškoměru na sondě Magellan. V jeho datech pátrali po sklonu svahu a lokalizovali překážky, které by láva musela obtékat. „Tyto signály interpretujeme jako toky po svazích nebo sopečných pláních, které se mohou jako tekutina obtékat kolem překážek, jako jsou štítové sopky,“ popisuje spoluautor studie, Marco Mastrogiuseppe z římské univerzity Sapienza a dodává: „Po vyloučení dalších možností jsme potvrdili, že nejlepší interpretací těchto dat jsou nové lávové toky.“

S využitím znalostí o pozemských lávových tocích mohli výzkumníci odhadnout, že nová vrstva hornin na obou místech byla silná průměrně mezi 3 a 20 metry. Odhadují také, že erupce Sif Mons vyvrhla asi 30 čtverečních kilometrů horniny, což podle webu NASA stačí na naplnění 36 000 olympijských plaveckých bazénů. Erupce na Niobe Planitia pak vyvrhla dokonce 45 čtverečních kilometrů hornin (54 000 bazénů). Pro srovnání – když v roce 2022 vybuchla havajská Mauna Loa, největší aktivní sopka na Zemi, vytvořila lávový proud o celkovém objemu okolo 100 000 olympijských bazénů.

„Tato vzrušující práce je dalším příkladem vulkanických změn na Venuši způsobených novými lávovými proudy, které doplňují změny v průduších, o nichž jsme s Dr. Robertem Herrickem informovali v loňském roce,“ uvedl Scott Hensley, vědec z JPL a spoluautor loňské studie a dodal: „Tento výsledek v tandemu s dřívějšími objevy současné geologické aktivity zvyšuje nadšení planetologické vědecké komunity z budoucích misí k Venuši.“ Hensley je hlavním vědeckým pracovníkem budoucí americké mise VERITAS a Mastrogiuseppe je také členem vědeckého týmu. Mise VERITAS (Venus Emissivity, Radio science, InSAR, Topography, And Spectroscopy) má odstartovat začátkem příštího desetiletí a využije špičkový radar se syntetickou aperturou schopný vytvářet globální 3D mapy, nebo spektrometr v blízké infračervené oblasti, který určí, z čeho je povrch Venuše složen a bude také sledovat vulkanickou činnost. Sonda navíc změří i gravitační pole planety, aby určila její vnitřní strukturu.

„Tyto nové objevy současné vulkanické činnosti na Venuši od našich mezinárodních kolegů jsou přesvědčivým důkazem toho, na jaké oblasti bychom se měli zaměřit, až sonda VERITAS dorazí k Venuši,“ říká Suzanne Smrekar, vědkyně z JPL a hlavní řešitelka mise VERITAS a dodává: „Naše sonda využije celý soubor přístupů i identifikaci povrchových změn, které jsou mnohem zevrubnější a mají vyšší rozlišení, než v případě snímků sondy Magellan. Důkazy o aktivitě, dokonce i v nízkém rozlišení dat sondy Magellan umocňují potenciál k vytvoření revoluce našeho chápání tohoto tajemného světa.“

Přeloženo z:
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://neasmediafiles.s3.eu-west-2.amazonaws.com/…/composite-46.jpg
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/jpegPIA00108.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/62/Magellan_deploy.jpg
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/jpegPIA00084.jpg
https://smd-cms.nasa.gov/…3072&format=webp