Druhý pokus o start rakety Atlas V na pilotovanou testovací misi kosmické lodi Starliner, ke kterému došlo 1. června, nebyl korunován zážehem motorů kvůli technickému problému na pozemním vybavení. V minulých dnech technici vyměnili vadný zdroj elektrické energie u jednoho počítače, který měl na starost řízení předstartovní sekvence. V současné chvíli jsou raketa, kosmická loď i startovní rampa připraveny na třetí pokus o start, který by měl nastat 5. června v 16:52 našeho času. Meteorologové navíc na tento termín predikují 90% pravděpodobnost dobrého počasí!
Závěrečný přehled:
- Čas a datum startu: 5. června v 16:52:14 SELČ
- Místo startu: Rampa SLC-41, Mys Canaveral, Florida
- Raketa: Atlas V N22
- Primární náklad: kosmická loď Starliner
- Hmotnost lodi: 13 000 kilogramů
- Cílová oběžná dráha: Nízká oběžná dráha se sklonem 51,6° vůči rovníku a výškou 420 kilometrů
Náš přenos spustíme zhruba 25 minut před startem, tedy okolo 16:25 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://cloudfront…/SG7SGANCUOCRVHQIRWJIFZ4S3M.jpg
Prosím opravit Závěrečný přehled. Termín není aktualizován od minulého pokusu.
Díky moc, opraveno.
Snad to tentokrát výjde. Už těch odkladů bylo nepříjemně moc.
Držím jim palce. Pokud bude jakýkoli odklad (i kvůli počasí, prostě cokoliv), tak stihne Starship čtyřikrát odstartovat dřív než Starliner poprvé. A to měl Starliner startovat stejně nebo dřív než ne Starship, ale Crew Dragon… Kdo by si tohle TENKRÁT tipnul?
Ironická část mého já chrlí hlášky jako že Boeing tímto ukazuje cestu k větší humanitě. Zatímco ESA „jen“ pořádala výběr budoucích kosmonautů pro fyzicky hendikepované, tak Boeing si všiml, že diskriminovaní jsou např. ti s akrofobií 🙂
Ale pravda je taková, že nikdo u tak zavedené firmy nečekal původně takové problémy. Vidíme je všichni až teď. V době zadávání kontraktu to nikoho ani nenapadlo…
Chápu, jak jste to myslel, ale pro úplnost musím doplnit, že Starship zatím nikdy neletěla na klasickou oběžnou dráhu – všechny tři dosavadní lety byly na dráze transatmosférické. A Starliner na oběžné dráze byl už dvakrát, jen zatím bezu lidí. 😉
To je pravda, já ani nemyslím, že by certifikovaný a pilotovaný Starliner bylo fér porovnávat s testovacími lety bez certifikace byť je pro náklad. Mně šlo o to ukázat, co se (jiného) všechno stihlo od doby, kdy začal pravidelně létat ten, se kterým to férové srovnání je, tj. Crew Dragon.
Ale pořád platí, že i Boeingu držím palce. A teda hlavně NASA, aby získala druhého dopravce. Doufejme, že po vychytání systému už i spolehlivého.
No. I když musím uznat, že StarShip je v současné době nanejvýš embryo ( a to jim fandím) budoucí kosmické lodi, musím uznat, že jejich pokrok je MNOHEM rychlejší než u Starlineru. A to i přes to, že jdou po zcela nevyzkoušených stezkách.
Starliner je kromě většího průměru kabiny v podstatě jen modernizované Apollo ( a klidně i uvítám článek , který mne podrobně seznámí s rozdíly obou lodí nebo případně mezi Starlinerem Orionem a Apollem. )
Starliner měl už DÁVNO létat k ISS a to i za cenu , že by bylo VÍCE bezpilotních letů, při nichž by sloužil jako nákladní loď.
Vždyť mohl vozit třeba vodu, a tak ulehčit jiným lodím ( třeba i Progresu, nebo Dragonu 2 )
Jednou z věcí které mne potěšily je tak i povolení FAA k ITF-4- takže zítra bude bengál….
I když si myslím, že se zase vyskytne nějaká chyba a ty věci žbrluňknou do moře jindy a jinak , než jejich tvůrci zamýšleli, zcela jistě se věci pohnou…
Jo jistě Starliner byl na oběžné dráze, která umožnovala více než 1oběh .
Jaký byl rozdíl mezi oběma drahami?? No asi tak 100m tj, cca 350 km/h.
Při tahu 3 raptorů to je cca 3/4 minuty…. ( Počítám s hmotností lodi cca 350tun)
Regulus sector
Rozdíl mezi letem na oběžnou a transatmosférickou dráhu není jen v rychlosti. Je to o míře důvěry ve schopnost řízeného návratu, aby na oběžné dráze Země nezůstala neovladatelná kosmická loď. Nejistota ohledně schopnosti provést deorbitační zážeh Raptoru je jedním z důvodů, proč StarShip zatím nelétá na oběžnou dráhu.
No Já už si to moc nemaluju! Pořád se to odkládá- což moc o pečlivé přípravě nevypovídá!! O problémech výrobce s civilními letouny se ví také, bůhví jak je to s divizí satelitů….Zdá se že Boeing stále sladce spinká na vavřínech ….
Na druhou stranu záloha je pro ISS žádoucí a tak pokud se budu mýlit, bude to velmi šťasná mýlka.
Možná byste měl s touhle „zasvěcenou“ kritikou ještě chvíli posečkat. Minimálně do okamžiku až se předvede nebo nepředvede samotný Starliner.
Jen pro připomenutí.
Start ze 7. května byl zrušen kvůli problemu s ventilem na NOSNÉ RAKETĚ, kterou vyvinul Lockheed Martin. Boeing ji pouze spoluprovozuje v rámci ULA.
Start z 1. cervna byl zrušen kvůli problému na POZEMNÍM ZAŘÍZENÍ, se kterým ne Boeing do činění zhola nic.
Boeing jistě zaslouží pokárání, ale za všechno zlo na Zemi opravdu nemůže.
Měl jsem za to, že za stav zařízení odpovídá provozovatel a nikoliv vývojář, pokud ho provozovatel převezme. Že by ULA nebyla zodpovědná zas stav svého pozemního vybavení nebo rakety, kterou provozuje? Že by Boeing neměl zodpovědnost za ULA? Jsem si jistý, že kdyby došlo k vážné havárii, tak FAA byste v rámci vyšetřování takto snadno neodbyl.
Co Vás vede k názoru, že něco nebo někoho „odbývám“?
Jen říkám, že kritika Boeingu, který je zodpovědný za vývoj Starlineru, je na místě až se objeví chyby na samotném Starlineru. Což je bohužel aktuální situace. Teď mi taková kritika přijde adekvátní a na místě.
V případě „Regulova“ příspěvku se však jednalo jen o pouhý emotivní výlev. Navíc na špatnou adresu.
Pokud se týká ULA. Je to společná firma Boeingu a Lockheedu. Firma s vlastní právní subjektivitou a managementem. Řeči o tom, že Boeing je zodpovědný za nefunkční ventil na Atlasu jsou nesmysl.
U pozemního zařízení bych si tipnul, že patří majiteli-provozovateli kosmodromu. Ale nejsem si jistý. Určitě však za něj neodpovídá Boeing. Takže jeho kritika za druhý odklad je opět úplně mimo mísu.
Poznámka o FAA se už vůbec mého příspěvu netýká.
Shodli jsme se na tom, že raketu i pozemní infrastrukturu provozuje ULA. ULA je tedy zodpovědná za obě závady. Pokud je ULA spoluvlastněna Boeingem (na tom jsme se pokud vím také shodli), pak problém ULA je i problém Boeingu. Samozřejmě i LM, ale to z toho Boeing nevyvazuje. Když něco vlastníte, tak jste za to zodpovědný.
Samozřejmě, že hypotetická poznámka o FAA se toho týká a mimo mísu to skutečně nebylo.
1) Na tom komu patří pozemní zařízení jsme se neshodli. Zase mi podsouváte něco, co jsem nenapsal a netvrdím. Jak Vám na to mám odpovědět?
2) Boeing není zodpovědný za to co se děje v ULA. ULA je společnost s vlastní právní subjektivitou a řízením. Pokud ULA udělá nějaký průšvih, u soudu budou soudit její management. Ne Boeingu. Případný postih by se týkal majetku a mangementu ULA ne Boeingu.
Boeing nepřikazuje ULA co a jak má dělat. Fungují ve shodě, logicky, ale ne tak jak si to naivně predstavujete.
To, že máte v nějaké firmě vlastnický podíl neznamená, že odpovídáte za to co dělá. Když si koupíte akcii ČEZu, nikdo po vás nebude chtít odškodnění, když jim bouchne elektrárna ani Vám to nebude dávat za vinu.
1.) Já vám ZASE něco podsouvám? A to zase se konalo kde?
I kdyby ULA provoz infrastruktury outsourcovalo (o čemž nemám žádné informace), tak pořád je zodpovědná za ten problém minimálně tím, že si nedokázala nastavit dostatečně kvalitní kontrolní mechanismy vůči svému smluvnímu partnerovi. Tak jako tak to jde za nimi. Že v tom jede s nimi ještě někdo jiný s tím nesouvisí.
2.) Vzhledem k tomu, že jsem na některých elektrárnách zanechal svou stopu během projekčních prací, tak by za mnou přijít mohli kdyby jim tam něco bouchlo. Holt nejsem jen pouhý akcionář ČEZu stejně jako Boeing není jen pouhý akcionář ULA. Ale trefil jste to dobře, i když nechtěně 🙂
Takže kdyby se něco vážného v ULA přihodilo, tato bude Boeingu úplně jedno, když je to tedy úplné jiná firma? 😀
Bez ohledu na Starliner mne spíš zaráží, že minule odložila start taková banalita. To klíčové pozemní vybavení nikdo nekontroluje, když to může znamenat, že se vyhodí hromada peněz za předstartovní přípravu, která vyjde vniveč?
A co vlastně znamená „vadný zdroj elektrické energie u jednoho počítače“? Jde o běžný počítačový zdroj běžného počítače, nebo je to nějaké specifické zařízení pro specifický počítač? Přijde mi nepravděpodobné, že jenom tak odejde zrovna při vykonávání předstartovní sekvence, pokud tam tedy není velmi zastaralé vybavení, které nikdo pořádně neudržuje/neobnovuje. Jak to vůbec tak najednou zjistili? To ten počítač zcela přestal pracovat?
Počítač se nenačetl do správné konfigurace. to je jediné vyjádření, které máme k dispozici. Pokud Vás zajímají bližší detaily, budete muset kontaktovat přímo NASA.
Děkuji vám za odpověď. V tom případě výměna zdroje energie zní rovněž jako poněkud zvláštní řešení takového problému. Ale chápu, že tam může být řada dalších konsekvencí, které prostě nevidíme.
Nebyl jsem u toho – ani u vývoje a ani u startu, ale nemůžete si to představovat jako běžné PC, které máte na stole.
Pod pojmem „počítače“ se mohou skrývat např. řídící jednotky na pozemním zařízení (prý to v raketě ani kosmické lodi nebylo), které si mimo jiných věcí hlídají například i napájecí napětí. Pokud zakolísá pod nějaký limit, hardware mikrokontroléru provede reset. V situaci, kdy problém se zdrojem přetrvává, reset se opakuje…
Alespoň takto bych si já vysvětloval to podivné vyjádření „nenačetly do správné konfigurace“, které možná pochází z klávesnice člověka z PR, který tak trochu nevěděl o čem mluví/píše.
Je dobře, že nechtějí nic riskovat i když tam mají redundanci. Elon Musk by v takové chvíli možná řekl: „startujeme…“ Koneckonců přečtěte si o něm knihu od Isaacsona, najdete tam zajímavé věci…
A preto NASA mala prvého mŕtveho astronauta po 26 ľuďoch vo vesmíre, Sovieti po 10 a Musk po 50 stále nič. Číňanov sa mi počítať nechce, ale zatiaľ majú tiež dobré skóre.
Proto jsem se ptal, co to vlastně je v tomto případě onen „počítač“, protože tak můžeme pojmenovat leccos, včetně relativně jednoduchých logických obvodů. Pokud je to nějaké specializované zařízení, je pravděpodobné, že si hlídá i vlastní provozní hodnoty. Děkuji za doplnění.
Co se týká osoby Muska, tak i bez znalosti životopisu je asi poměrně zřejmé, že Musk je tak trochu jiný. Ať už na základě některých vyjádření, tak na základě prostého pozorování jeho chování. Na druhou stranu si úplně nemyslím, že má slovo v rozhodovacím procesu, do jak velkého rizika se půjde při letu s posádkou. Tady budou procesy ve SpaceX nastaveny tak přísně, jak je v tomto oboru zvykem kdekoliv jinde.
Huráá, letíí. Oba kosmonauti právě vstoupili do Triple Ship Clubu. A na oběžné dráze jsou 4 typy pilotovaných lodí. Poprvé v historii.
Tomáš Přibyl napsal hezký článek k histori Starlineru:
https://www.idnes.cz/technet/vesmir/vesmir-iss-boeing-cst-100-starliner-crew-dragon-spacex-posadka-pilot.A240605_122618_tec_vesmir_vse
No oproti přenosům SpaceX si jedou svoji cestu, mraky lidí u monitorů, žádné záběry zevnitř, grafika dost ubohá bez základních informací. Myslel jsem, že za těch deset let se snad trochu poučí a něco udělají, ale jak vidno základem je stále jen vyplácet mzdy a jen malou část financí věnovat na samotný provoz.
Za 14 dní letím na dovolenou, tak doufám, že nepoletíme Boingem.
🙂
Vy nevíte čím letíte? Pokud od nás, tak s velkou pravděpodobností to bude 60 let koncepčně starý B737, ale třeba máte štětí a bude to něco jiného.
Asi to bude Airbus A320 podle FlightRadar24, jen nevím jestli to bude NEO a nebo CEO.
Letenky příjdou až za týden.BTW to asi nic moderního nebude.
Můžu se zeptat: bude přímý přenos z dokování u ISS, prosím? Tedy, pokud k němu dojde…
Ano, je založený
https://www.youtube.com/live/FlsVyhKvUd0?feature=shared
Díky za odkaz!