Raketa Ariane 6 je nejnovějším zástupcem rodiny Ariane. Jejím úkolem je vystřídat Ariane 5 a vynášet jak těžké náklady na nízkou oběžnou dráhu Země, tak i kosmické sondy mířící do hlubokého vesmíru. Z čeho se ale tato nová evropská raketa skládá? Evropská kosmická agentura ESA připravila článek, který nový nosič představuje a zmiňuje i zajímavosti jeho jednotlivých částí. Samotná raketa Ariane 6 může měřit na výšku 56 – 62 metrů podle velikosti nákladu a z toho vyplývající velikosti aerodynamického krytu. Je tedy vyšší (a také kolmější) než známá věž v Pise, přičemž před startem bude vážit téměř 900 tun, což ESA přirovnává ke zhruba dvěma kompletně naplněným Boeingům 747-8.
Zdroj: https://www.esa.int
Ariane 6 se vyznačuje modulární strukturou tvořenou trojicí hlavních částí umístěných nad sebou – centrálním stupněm se dvěma nebo čtyřmi pomocnými stupni, horním stupněm a aerodynamickým krytem. Nová raketa bude dostupná ve dvou verzích, které se budou lišit velikostí potřebného tahu. Zatímco varianta Ariane 62 bude disponovat dvěma pomocnými stupni P120C, Ariane 64 dostane tyto pomocné stupně čtyři, což jí poskytne dodatečný tah potřebný k vynášení těžších nákladů a nebo nákladů, které míří na vzdálenější dráhy.
První neboli centrální stupeň je největší částí celé rakety Ariane 6 a najdeme jej, jak jeho název naznačuje, v její spodní části. Na výšku měří 32 metrů, jeho průměr činí 5,4 metru a s prázdnými nádržemi váží 23 tun. Na jeho spodní části najdeme raketový motor Vulcain 2.1, který spaluje kapalný kyslík a kapalný vodík, čímž vytváří tah 138 tun. Jak název tohoto motoru naznačuje, Vulcain 2.1 je vylepšenou verzí motoru Vulcain, který se používal na raketách Ariane 5. Jeho tryska se během startu dokáže rychle naklánět, aby udržela raketu ve vzpřímené poloze, což je podobné, jako když balancujete s tužkou na špičce prstu (a ta tužka se přitom řítí zemskou atmosférou). Tryska použitá na raketě Ariane 6 je ještě robustnější než ta předchozí a je vyrobena laserovým svařením dvou velkých plechů a vytvořením chladicích kanálků mezi nimi.
Zdroj: https://www.esa.int/
Centrální stupeň také disponuje nádržemi na kapalné pohonné látky, které pojmou téměř 154 tun zkapalněného vodíku a kyslíku. Obě látky musí být ochlazeny na mimořádně nízké teploty a vystaveny vysokému tlaku, aby zkapalněly. U kyslíku musíte dosáhnout teploty –182°C a u vodíku dokonce –253°C. Nádrže musí být pevné a dobře chráněné izolačními materiály. Navzdory jejich pevnosti jsou nové kryogenní nádrže pro Ariane 6 vyráběny pomocí nových svařovacích metod z odlehčené směsi hliníku a lithia. U Ariane 5 se přitom používala těžší hliníková slitina. Jde tedy o další příklad, jak se na nové raketě podařilo ušetřit hmotnost. Velké množství použitých technologií, materiálů i tvůrčích týmů umožnilo vzniknout silnějšímu, lehčímu a levnějšímu prvnímu stupni Ariane 6. Všechny tyto výhody se využijí během prvních deseti minut letu v prostředí s nejhustší atmosférou až do výšky okolo 200 kilometrů.
Zdroj: https://www.esa.int/
K centrálnímu stupni Ariane 6 je možné připojit buďto dva nebo čtyři urychlovací stupně na tuhé pohonné látky P120C, z nichž každý měří na výšku 13,6 metrů a v průměru měří 3,4 metrů. Motor, který pohání každý z těchto pomocných stupňů, je novým evropským tažným koněm na poli motorů na tuhé pohonné látky. Je naplněn 142 tunami pevných pohonných látek a poskytuje maximální tah 4500 kN. Při startu se právě pomocné stupně postarají o vytvoření většiny tahu celé rakety Ariane 6 během jejího odlepení od rampy.
Stupně P120C ale hrají ještě jednu roli – používají se jako první stupně evropských raket Vega-C, kde hoří 130 sekund až do výšky 70 kilometrů. Vyvinout jeden motor pro dvě různé rakety je v evropském prostředí výjimečným počinem, který sníží náklady a vytvoří příležitosti k možnému škálování produkce.
Zdroj: https://www.esa.int
Jakmile centrální stupeň rakety dokončí svou práci, oddělí se od horního stupně, vstoupí do atmosféry a dopadne do oceánu. Horní stupeň je nyní zodpovědný za usazení nákladu na oběžnou dráhu, k čemuž využije zcela nový restartovatelný raketový motor Vinci, který bude mít k dispozici 30 tun kryogenních pohonných látek – kapalného kyslíku a vodíku. Kriticky důležitou součástí horního stupně jsou pomocné pohonné jednotky APU (Auxiliary Propulsion Unit). Jedná se o malý systém, který však hraje velkou roli při tlakování nádrží během letu a poskytování dodatečného tahu v případě potřeby. Horní stupeň bude schopen provést až čtyři zážehy, takže dokáže při jednom startu dopravit různé náklady na odlišné oběžné dráhy a poté ještě na konci své mise provede deorbitační zážeh, který zajistí, že se z něj nestane kosmická tříšť.
Která část rakety se do kosmického prostoru dostane jako první, ale také musí zvládat nápor okolní atmosféry, odolat silnému zahřívání, akustickým i aerodynamickým stresům? Řeč je o aerodynamickém krytu s průměrem 5,4 metru, který je plně přizpůsoben k pokrytí širokého spektra kosmických misí. Jeho délka může činit 14, nebo 20 metrů. Sama ESA říká, že by se tak do vyššího aerodynamického krytu Ariane 6 vešly čtyři žirafy nad sebou. Aerodynamický kryt tvoří dvě velkoformátové poloviny, přičemž každá z nich představuje jednolitý kus uhlíkového kompozitu, který se vypéká ve speciální peci, což snižuje náklady a urychluje výrobu. Menší množství částí umožňuje jak horizontální, tak i vertikální spojení uzavřeného krytu s raketou, což je pro Ariane 6 mimořádně důležité.
Zdroj: https://www.esa.int
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/26005584-1-eng-GB/Ariane_6_Fairing_Separation.jpg
https://www.esa.int/…/Modular_and_versatile_Ariane_6_components.jpg
https://www.esa.int/…/Ariane_6_tank_for_the_core_stage.jpg
https://www.esa.int/…/First_booster_for_Ariane_6_ready.jpg
https://www.esa.int/…/Ariane_6_complete_upper_stage.jpg
https://www.esa.int/…/Ariane_6_test_model_upper_composite_on_the_move.jpg
…a také kolmější než známá věž v Pise… ?
To by snad ěmla být každá raketa 🙂
Kolmé je ledacos, včetně věže v Pise. Záleží jen na vhodné volbě kolmé _k_čemu_. Např. ke svým vlastním podlahám tak bude kolmá i ta věž. Autor (tím myslím původní verze článku) asi myslel „svislá“. Nevím ale, jestli existuje adjektivum druhého stupně, tj. „svislejší“ 🙂
Mně spíš v těchto tiskových zprávách vadí, jak ty informace nejsou jen rádoby vtipné (měření hmotnosti v jednotkách „Boeing“), ale hlavně nic neříkající až nesmyslné. A to opravdu nevěřím, že by bylo Dušanovým překladem, to musí být ve zdroji. Např. ta věta na konci je z hlediska logiky perla: „Menší množství částí umožňuje jak horizontální, tak i vertikální spojení uzavřeného krytu s raketou, což je pro Ariane 6 mimořádně důležité.“. Nepochybuji o tom, že spojení uzavřeného krytu s raketou je důležité, dokonce mimořádně – kryt nespojený s raketou podstatně méně drží při letu – ale ta věta naznačuje, že větší množství částí krytu by to spojení s raketou neumožnilo, což je zjevný nesmysl. O zdůrazňování zvlášť horizontálního a vertikálního spojení s raketou už vůbec raději nehovořím. A to jsem vypíchnul jen jeden příklad z jedné tiskové zprávy. Dalo by se jich najít několik v každé tiskové zprávě. Až někdy napíše tiskovou zprávu někdo se vzděláním nebo ji dá alespoň ke korektuře někomu se vzděláním, tak snadvyvěsím prapory 🙂
Věta o tom spojování krytu s raketou v původní verzi zprávy říká vlastně toto (což by byl i správnější překlad do češtiny): „Menší množství dílů umožňuje spojení uzavřeného krytu s raketou jak v horizontální, tak ve vertikální poloze, …“
Prostě – některé konstrukce krytů umožňují pouze smontování s raketou, když je raketa i kryt nasvislo, zatímco jiné umožňují udělat totéž i naležato, což pak znamená, že se to může udělat někde v nízké hale.
Nevím sice jak konkrétně, ale umím si představit, že to nějak souvisí s množstvím částí, z nichž je kryt vyroben. Např. kryt montovaný v poloze naležato bude mít tendenci se prohýbat dolů a bude muset být na různých místech podpírán. A čím menší počet dílů a spojů mezi nimi, tím tužší konstrukce to bude a menší množství takových podpěr bude třeba.
Právě, to jsem chtěl vypíchnout: skutečnost (co tam opravdu vyrábějí a jak to dělají) samozřejmě smysl dává, ta raketa je v pořádku a poletí. Zavádějící je jen ta zpráva o tom. Typicky, že se někdo snaží zkrátit tři věty do jedné a unikne mu, že mu unikl smysl nebo že výsledek je pro nového čtenáře neurčitý nebo zavádějící.
Ano, souhlasím s tím, že převážnou většinu tiskových zpráv (a nemusí jít jen o tiskové zprávy NASA nebo ESA) tvoří směsice jakýchsi náhodných sdělení, někdy by se dalo říct až „výkřiků“. Každý z nich v nějakém širším kontextu může dávat smysl, ale účel a forma jejich poskládání do jediné zprávy mi taky často uniká. 🙂
„A čím menší počet dílů a spojů mezi nimi, tím tužší konstrukce …“
Čo tak z LEGA?
Ano. O Ariane 5 bylo v roce 2017 také napsáno: „Ochranný aerodynamický kryt poprvé použitý při tomto startu byl složený jen ze čtyř namísto obvyklých čtrnácti panelů. Menší počet kovových spojení zredukoval jeho hmotnost o 107 kg.“
Redukce na dva houževnaté díly u šestky umožní univerzální montáž.
V překladu je pár vtipných míst a popularizačních příměrů, bohužel jednoznačný informativní smysl je párkrát nedostatečný.
Bohužel máte pravdu, je smutné, že se Evropa vydává směrem USA, kde lidi nejsou schopni pochopit délky a míry, protože ty jejich archaické imperiální jednotky jsou opravdu mazec. Pro mě je naopak peklo uvádět něco jinak, než v základních jednotkách. Zde naštěstí máme ještě zachovány i normální údaje, ale bojím se, že časem to tak nebude (tím nemyslím na tomto serveru, ale jinde).
Omlouvám se za příliš dlouhý příspěvek, moc jsem se „rozkecal“. Zkrácená verze pro méně trpělivé: „úroveň logické stavby některých vět v tiskových zprávách budí dojem, že projekt řídí teta Kateřina, která hned zítra začne sešíváním stožárové plachty.“
Tak s tou kolmostí rakety a konstrukcí krytu jsem problém nemněl,pochopil jsem jak je to myšleno ale co mne zarazilo je konstrukce trysky ze dvou plechů.Nechápal jsem do té doby než sem si přeložil originál v odkazu a tam se píše o dvouch segmentech svařených k sobě laserem,to už dává větší smysl.V odkazu je i video ze skušebního zážehu
Tak jsme se dověděli spoustu superlativů o raketě, která je již před prvním startem zastaralá, ale bohužel naše centrálně řízená EU zatím nemá šanci konkurovat díky nastavení obecných pravidel a zdanění všeho nač se jen podíváš.
EU s touhle raketou nemá co dělat. Zastaralá nebude, udělá spoustu skvělé práce.
EU s ní nemá nic společného? A já si celou dobu myslel, že se jedná o Evropskou raketu. A to jestli vykoná spoustu práce či nikoliv nijak nesouvisí s tím, jestli je, anebo není zastaralá.
V ESA jsou i státy, které nejsou členy EU. Zkratkovité zaměňování ESA a EU není správné a je potřeba na to upozorňovat.
Ještě dodatek:
Evropská kosmická agentura je mezivládní organizace pro využití vesmíru, která má v současnosti 22 členských států včetně České republiky. Sídlo jejího ředitelství je v Paříži (Francie – EU) a její jednotlivá centra jsou ve zbytku Evropy.
Ariane 6 je nosná raketa vyvíjená společností ArianeGroup pro Evropskou kosmickou agenturou.
ESA sídlí na území EU tedy spadá pod jurisdikci a veškerá neřízení EU.
ESA je na EU nezávislá. je to samostatná agentura, která není závislá na EU.
Ivo mohu se zeptat v jakém směru je Ariane 6 zastaralá? To slovo má jasnou definici, proto by mě zajímalo v čem, nebo která část je podle tebe zastaralá.
tipol by som, znovupouzitelnost.. nie je tam tusim ale nieco planovane pre neskorsie verzie?
Tak jednak ač je to produkt EU, která si zakládá na ekologii je velmi neekologická, tedy jednak z hlediska nutnosti opakované výroby a jednak z hlediska použití stupňů na TPH.
No a ta zastaralost tkví v tom, že ji není možné vyvíjet směrem k tomu, aby se konečně přestala zahazovat do oceánu, ale mohla se používat opakovaně. Ano chápu, že se bude používat tak málo, že by to prý nedávalo smysl, ale není to náhodou opačně? Tím myslím to, že se bude používat málo právě proto, že je drahá a drahá je právě proto, že nelze používat opakovaně?
Ivo, už se Vám to včera pokoušel vysvětlit Dušan. EU a ESA jsou dvě různé věci. Žádný orgán EU neřídí ESA, ESA neni zodpovědná žádnému orgánu EU a Ariane není produkt EU.
Váš argument, že ji tvoří státy EU (což není pravda, UK není členským státem EU) a sídlí v Evropě je totéž, jako tvrdit že Falcon 9 je produkt americké vlády, protože SX je americká firma a sídlí v USA.
Tím, že to neustále motáte dohromady zbytečné matete naše čtenáře. Zároveň tím, že si pletete základní pojmy snižujete váhu svých argumentů.
Jak už Dušan uvedl neplést prosím EU a ESA. To, že jsou některé státy členy ESA i EU na faktu nic nemění a ani to, že spolu spolupracují.
Pokud tedy na to budu hledět tvou optikou, tak je drtivá část všech současných raket podle tebe zastaralá, což je prostě nesmysl. Motory na TPH jsou levné a relativně jednoduché. Stačí se podívat do Číny. Mají řadu dalších výhod, jako třeba to, že se dají uskladnit na delší dobu a nevyžadují dlouhou přípravu. Hodí se jako pomocné motory. Což dokazuje použití na řadě raket na trhu. Opakovaná výroba není synonymum pro zastaralost. Pokud to ekonomicky vychází lépe není k tomu důvod. Další věc je, že znovupoužitelná raketa se nejvíce vyplatí na LEO. Zákazníci ArianeSpace míří většinou dál. Navíc A6 je navržena jako modulární a parametry lze upravovat vzhledem k misi. Což je prostě ověřená výhoda. To, kolikrát raketa za rok poletí neurčuje zda je opakovaně použitelná, ale trh a výrobní kapacita. Plus dejme tomu business plán. Samozřejmě vše jde ruku v ruce. A6 je navržena i na případné vylepšení v budoucnu, takže své místo na trhu si najde. Navíc zaručí členským státům ESA nezávislý přístup do kosmu. K té ekologii se snes ani vyjadřovat nebudu, každý kdo se lety do vesmíru zabývá trochu do hloubky ví, že při plánované kadenci je to naprosto bezpředmětné. Pokud to shrnu, tak A6 je moderní raketa, která se zásadně neliší od jiných na trhu. Jo a má lepší horní stupeň než Falcon 9.
To je pořád dokolečka to samé, sídlo ESA je v EU, takže se musí podřídit zákonům EU nebo snad nemám pravdu? Pokud ne, pak nemá smysl vůbec něco psát.
Pokud jde o to kolikrát A6 poletí, tak to opravdu není o tom kolik se jich vyrobí, ale kolik se jich povede prodat a to bude jo velký problém a ten zbytek budou státní, tedy politické zakázky většinou právě zase z EU.
No a nakonec tomu dáte korunku, kdy napíšete, že jde o nezávislý přístup do kosmu, který je potřeba mít, takže opět politické zadání, kdy nejde o cenu, ale o ukázku moci.
Zásadní problém však vidím v tom, že já mám zájem, aby se ESA posunula kupředu a byla konkurenceschopná a proto mě tento stav trápí, kdy se řeší všechny důležité věci vč. toho kdo se jak na koho podíval, ale neřeší se ty nedůležité a to je, aby se tady konečně zase začalo pracovat smysluplně na něčem, co dává smysl. V opačném případě se sice budeme plácat po zádech jakou to máme hezkou raketu, která nám jednou dvakrát za rok něco vynese do vesmíru, ale zaplatíme za to stejně jako bychom si jinde koupil třeba 20 startů. Chápu, že jsou lidé, kterým se to takto líbí, kterým to takto vyhovuje, ale nemyslím si, že je to dobře.
Ivo: Kdyby bylo sídlo ESA v Británii nebo ve Švýcarsku, skoro nic se nezmění. Zaměstnanci ESA z Británie nebo Švýcarska nepodléhají legislativě EU tak jako tak. A obráceně, i kdyby bylo sídlo ESA jinde, na francouzské zaměstnance se bude plně vztahovat legislativa EU. Určitě je to složitější, ale v základu tohle platí.
ESA je evropská alternativa NASA. Tedy jde o organizaci, která nemá za úkol generovat zisk a být konkurenceschopná. Její úkol je vědecký výzkum a zajištění přístupu do vesmíru pro její členy včetně těch mimo EU a nečlenské státy, které jsou v EU mají smůlu (respektive musí si dohodnout případnou spolupráci extra). To je v zásadě vše. Kdybychom tu měli soukromé firmy, které jsou schopny zastat vynášení nákladů do vesmíru, dalo by se dohodnout s nimi a Ariane 6 by nebyla třeba. ESA by se mohla soustředit na robotické sondy, výzkum na ISS, spolupráci s NASA atd. Nebo by se mohla rozpustit úplně.
Problém evropského kosmického programu není jen v tom, že EU je špatné a bez ní by to bylo krásně sluníčkové. Problémů je mnohem víc. Začněme geografií – mít jen západní pobřeží oceánu, je problém pro většinu startů a tak se musí používat koloniální kosmodrom. Pak třeba hustota osídlení. V Evropě je málokde daleko od nějakého města a když, tak jsou to většinou vysoké hory nebo bažiny absolutně bez infrastruktury. Dále je problém ve velikosti států. Je rozdíl mít jednu zemi se silnou federální vládou a seskupení spousty různě velkých zemí, které se neshodnou skoro na ničem (a tak společně řeší nesmysly, aby aspoň na něčem byla shoda). Samostatně není žádný stát dost silný na to, aby se o to postaral a i kdyby se snažil (Británie, Německo nebo Francie by něco asi zvládli), budou mu ostatní házet klacky pod nohy. A to i v případě, že by šlo o soukromého podnikatele z jedné z těch zemí.
Ivo to opravdu je o tom kolik se jich vyrobí, protože i kdyby byl zájem obrovský, tak by A6 nemohla z kapacitních důvodu startovat častěji. To kolik se maximálně vyrobí raket za rok se řeší dlouho předtím, než vůbec letí první kus. A státní zakázky tvoří i u amerických společností značnou část kapitálu. Řekl bych, že v USA jde dokonce více státních peněz soukromníkům jako SpaceX než je tomu v případě ArianeSpace, která vládla komerčnímu trhu po celou dobu letů raketoplánů a teď se prostě zase po delší době vrací nadvláda do USA díky raketám Falcon. Nedělal bych z toho kovbojku. Raketa A6 mimo státní sektor má samozřejmě své zákazníky, ale to je pořád dokola, jak říkáš…
Nezávislost je na tom všem to nejpodstatnější. Proč je to tak důležité se krásně ukázalo, po vstupu Ruska na Ukrajinu. Nejde o žádné plácání po zádech. Vem si, že bychom neměli vlastní rakety a spoléhali se jen na Sojuz. Přišli bychom o přístup do vesmíru a to je přeci strategicky i jinak významné. Takto si členské státy mohou vynést vlastní družice, bez toho aby jim někdo diktoval za jakých podmínek daný náklad vynese, kdy ho vynese a jak.
Dovolil bych si podotknout, že je to ještě trochu složitější:
Ariane 6 vyvíjí a vyrábí „ArianeGroup“, což je joint venture firem Airbus a Safran.
Pak existuje Arianespace, která poskytuje služby vynášení na oběžnou dráhu, přičemž převážně využívá nosiče od výše uvedené firmy. V Arianespace mají podíly všechny možné další firmy (včetně ArianeGroup). Majetkové podíly v některých těchto firmách mají i státy (např. Francie či Německo), ale nikoli EU jako celek.
Od ArianeSpace (ale příležitostně i od jiných) si objednává vynášení nákladu ESA, což je mezivládní organizace, která sdružuje evropské státy, včetně 3 nečlenských v EU (Velká Británie, Norsko, Švýcarsko).
Pokud se týče USA, je třeba si uvědomit, že kromě SpaceX tam ještě existuje třeba takový Boeing, což v poslední době není zrovna vizitka technologického vizionářství, ale spíš jde o firmu, která opustila svoje původní ideály a přisála se na státní peníze. Boeing s Lockheed Martinem mají joint venture ULA (přičemž počáteční okolnosti jejího vzniku jsou docela hanebné). SpaceX se vlastně z tohoto prostředí docela vymyká a úspěchu dosáhla spíš navzdory, než kvůli tamnímu systému (ačkoli také za vládní peníze v rámci různých programů pro komerční lety).
Vzhledem k tomu, že, čistě ekonomicky vzato, SpaceX má potenciál stáhnout na sebe celosvětově veškerý průmysl vynášení do vesmíru, další firmy či instituce, které to také dělají, musí být vesměs financované státy, a to ze dvou důvodů: A. nezávislost na jednom poskytovateli (jak z technologických důvodů, například „uzemnění“ nosičů z důvodu havárií, tak i z politických důvodů, například mezinárodní embarga), B. alespoň částečná hospodářská konkurence, aby si firma SpaceX nemohla účtovat naprosto nehorázné ceny (jako to například dělal v pilotovaných letech Roskosmos po odstavení raketoplánů).
Americká vláda si uměle vydržuje minimálně jednoho dalšího dodavatele jak na nosiče (ULA) tak na pilotované lety (Boeing, i když tam se to zatím poněkud zadrhlo). No a ESA si podobným způsobem vydržuje Arianespace / ArianeGroup. A kdybych měl srovnávat ne mezi SpaceX a některou z těchto alternativních firem, kde SpaceX je někde úplně jinde, ale například mezi ArianeGroup a Boeingem, tak z toho Ariane zase nevychází tak špatně.
Možno to bude pre vás znieť prekvapivo, ale ESA nemá generovať zisk, dokonca keď to preženiem, tak celkovo tá raketa je nepodstatná, dôležité je, že vznikajú nové a nové technológie, vďaka ktorým môže aj súkromný sektor napredovať, ďalšia vec je zaistenie služieb, ktoré sú nevyhnutné ale súkromný sektor ich nezvláda a do tretice ide o základný výskum planéty a vesmíru
Bez tak, načo by im bola raketa ako falcon9 keď nepotrebujú vynášať tisíce družíc? Keby nebol starlink, tak falcon9 bude cenou na podobnej úrovni ako táto ,,zastatalá“ raketa 🙂
Bohužel, Ariane 6 je jen vylepšená Ariane 5. Mírný pokrok bez velkých rizik, cenu se proti Ariane 5 podařilo výrazně snížit, jenže. Proti revoluci způsobené SpaceX a Falconem 9 nemá šanci komerčně uspět, start je dvakrát dražší než Falcon 9. Jenže cena za start Falconu 9 je takto vysoká jen proto, že ze zisků platí Musk vývoj Starship, reálná cena Falconu 9 je zhruba poloviční. Ariane 6 tak bude létat jen velmi omezeně s vládními náklady (nezávislost a utajované) a družicemi, které z konkurenčních důvodů nebude vynášet SpaceX, a tam bude konkurovat Vulcan a další. Když bylo jasné, že Falcon 9 uspěje (2014), Arianespace a ESA dělali mrtvého brouka a jelo se dál, pomalu a s neustálými odklady. Teď Arianespace vyžebrala stovky miliónů eur ročně podpory, aby Ariane 6 mohla vůbec létat a nepřišla i o to málo komerčních zakázek, které jí zbyly. Stala se z ní neperspektivní drahá raketa, a to ještě neletěla. SpaceX mezitím ze snu jménem Starship udělal spolehlivou superraketu pro levné vynášení nákladů na orbit a v příštím roce ho naučí přistávat. Jediná raketa schopná konkurovat SpaceX je plánovaný Neutron, něco získají indové díky nízké ceně a snad i RFA One. S Vulcanem jako konkurencí nepočítám, je drahý, opakovaná použitelnost je otázkou vzdálené budoucnosti a Falcon 9 má v kapse pořád rezervu v ceně.
Ano, je to smutné, ale bohužel je to tak. Jinak pokud jde o SHS, tak si málokdo uvědomuje, že vývoj klasické rakety je vlastně hotový, protože pokud by měl aktuálně někdo zájem, tak mu klidně vynesou náklad za cenu ztráty rakety. Nyní nastává druhá část vývoje a to je dostat dolů nejdříve SH a potom i SS. Ač to možná není zřejmé, tak i pokud se jim povede zatím jen dostávat dolů SH, tak to bude velký pokrok a pak budou ladit přistání SS.
Myslím, že zajímavě vypadá i New Glenn. Znovupoužitelná raketa s výkonem cca Falcon Heavy a lepším horním stupněm. Akorát to trochu kazí fakt, že si samotný Amazon objednal více startů Vulcanu a Ariane 6 než New Glenna.
Z duvodu nezavislosti Evropa resp. EU resp. ESA(je tam ghodne pruniku) by mela mit svuj nezavisly dopravni system do kosmu jako je Airane, dlouhodope dodavam vcetne pilotovaneho.
Priority USA se meni a v pripade zhorseni vztahu bude Eropa bez silnejsiho nosice.
To ze Evropa nedokaze vuchovat vlasniho Muska a nevznikaji zde firmy typu SpaceX podekujme ke klinicke smrti uregulovanemu prostredi zaslapavajici ambicioznejsi iniciativy a podnikavost.
To jste napsal moc hezky, ale prý sem politika nepatří a přitom je to vlastně přesně naopak, protože vše je dáno politikou EU, která dusí kohokoli, kdy by chtěl něco zajímavého dělat.
Diky za clanek, je super ze ESA ma modernizovanou verzi Ariane. Kdy poleti?
Rádo se stalo. Ariane 6 by měla mít premiéru během letošního roku. Zatím to vypadá na léto, snad červen.