Kalifornské Údolí smrti je nejsušším místem Severní Ameriky a od konce roku 2023 se tu vyskytuje dočasné jezero. Experty z NASA vedený rozbor nedávno umožnil vypočítat hloubku tohoto jezera v průběhu několika týdnů v únoru a březnu. Podařilo se jim tak demonstrovat schopnosti americko-francouzské družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography), která byla vypuštěna v prosinci 2022. V rámci výzkumu se zjistilo, že se hloubka vody v jezeře po dobu zhruba 6 týdnů pohybovala v rozmezí jednoho až méně než půl metru. Dané období obnášelo i několik bouřek, které se prohnaly Kalifornií a přinesly s sebou rekordní srážky.
K určení hloubky jezera oficiálně pojmenovaného Lake Manly, využili výzkumníci data z družice SWOT a odečetli odpovídající informace o výšce terénu v oblasti Badwater Basin, která poskytl úřad U.S. Geological Survey. Výzkumníkům se podařilo zjistit, že se mezi snímkováním SWOT v přibližně desetidenním rozestupu měnila výška hladiny. Na připojené vizualizaci je hloubka okolo 1 metru vyznačena tmavě modrou barvou, zatímco hloubka menší než půl metru má světle žlutou barvu. Těsně po sérii bouřek začátkem února měřilo jezero na délku zhruba 10 km a na šířku přibližně 5 km. Každý pixel na obrázku představuje v reálu oblast s rozměry 100 × 100 metrů.
„Tohle je opravdu povedený příklad toho, jak dokáže SWOT sledovat, jak tohle jedinečné jezero pracuje,“ říká Tamlin Pavelsky vědec agentury NASA a vedoucí vědec pro sladkou vodu mise SWOT, který pracuje jako hydrolog na University of North Carolina. Na rozdíl od mnoha jezer po celém světě je jezero z Údolí smrti pouze dočasné, relativně mělké a silný vítr dokáže přesunout tuto masu sladké vody i o několik kilometrů, k čemuž došlo mezi 29. únorem a 2. březnem. Jelikož v oblasti Badwater Basin běžně není voda, tak výzkumníci neměli na místě trvalé měřící přístroje, aby mohli studovat jezero v této oblasti. SWOT však takovou mezeru v datech dokáže zaplnit, pokud se tato oblast (nebo kterákoliv jiná na světě) zaplaví vodou.
Krátce po startu začala družice SWOT měřit výšku hladin prakticky všech vodních ploch na povrchu Země, čímž vytvořila jeden z nejdetailnějších pohledů na oceány, řeky a jezera. Nejenže družice dokáže detekovat rozsah vodních ploch, což umí i jiné družice, ale SWOT dokáže také měřit výšku hladiny. Spojením obou typů informací mohou měření ze SWOT přinést informace o hloubce řek a jezer. Vědecký tým kolem mise SWOT provádí měření s využitím přístroje KaRIn (Ka-band Radar Interferometer). S pomocí dvou antén umístěných na koncích 10 metrů dlouhého nosníku může KaRIn vytvářet pár pozorovacích pruhů, zatímco obíhá naši planetu. Radarové pulsy z družice se odrazí od vodní hladiny a jsou zachyceny pomocí antény. Výpočtem je pak možné určit výšku tohoto povrchu. „Ještě nikdy jsme na žádné družici nevyužili radar v pásmu Ka, který používá KaRIn,“ říká Pavelsky s tím, že údaje znázorněné na výše uvedeném grafu jsou důležité i pro vědce a inženýry, aby lépe pochopili, jak tento druh radaru funguje na oběžné dráze.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://images.indianexpress.com/2016/11/nasa-swot-mission-759.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/04/1-pia26184-swot-death-valley-lake.jpg
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/jpegPIA25594.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/04/1-pia26184-swot-death-valley-lake.jpg
https://www.allaboutcircuits.com/…working_principle_.jpg