Díky schopnosti letět ve formaci s milimetrovou přesností má dvojice družic, které tvoří evropskou misi Proba-3, bude možné dosáhnout něčeho, co zatím nebylo pro kosmické mise možné – vytvořit jednou platformou stín, který přesně zakryje z pohledu druhé družice Slunce, aby bylo možné po delší dobu pozorovat velmi slabou atmosféru naší životodárné hvězdy. Ještě než se tato dvojice sond společně vydá do kosmického prostoru, dostali vědci, kteří budou využívat pozorování mise Proba-3, možnost prohlédnout si obě družice na vlastní oči. Členové tohoto týmu otestují hardware vyvinutý pro tuto misi během skutečného pozemského zatmění Slunce, ke kterému dojde v dubnu v Severní Americe.

Obě družice momentálně prochází závěrečnou integrační fází ve firmě Redwire v belgických Antwerpách. Nyní se obě družice dočkaly návštěvy vědeckého týmu mise Proba-3, což je 45členná skupina heliofyziků nejen z celé Evropy, ale i ze zbytku světa. Mnozí z těchto expertů jsou pravidelnými návštěvníky pozemských zatmění Slunce na různých místech planety, ale i přesto se těší na novou perspektivu na slabou sluneční korónu, kterou nabídne Proba-3. Jedná se totiž o záhadnou oblast, která je přitom velmi důležitá. Právě zde totiž vznikají výrony koronální hmoty – obří erupce nabitých částic, které spouští solární bouře. Tato oblast ale má také vliv na rychlost slunečního větru, který má podstatný vliv na kosmické počasí.

„Vidět zblízka hardware družic, bylo opravdu něco,“ popisuje Joe Zender, vědec z mise Proba-3 a dodává: „Především mne zaujalo, jak blízko se nachází kamera koronografické družice od solárních panelů – dělí je sotva metr. Zatímco fotovoltaické panely spoléhají na silnou úroveň osvětlení, kamera naopak musí zůstat v maximálním stínu bez rušivých účinků parazitního světla. Je to krásná ukázka, jak přesně bude muset být na místě udržován ten malý stín vytvořený stínící družicí. Mohli jsme také nahlédnout na pečlivě opracovaný okraj disku stínící družice, který je v době před strartem normálně zakrytý ochrannou vrstvou. Zakřivení tohoto okraje bylo speciálně navrženo tak, aby minimalizovalo nežádoucí pronikání difraktovaného slunečního světla, které by jinak ovlivňovalo zobrazovací možnosti.“

Na místo dorazil také americký astrofyzik Russell Howard z Applied Physics Lab na John Hopkins University, který hrál hlavní úlohu v amerických misích Parker Solar Probe a SOHO. „Tyhle družice jsou menší než ty, na kterých jsme pracovali. Především je to proto, že tu je jediný přístroj sledující Slunce s dvojicí mnohem menších přístrojů. Ovšem koncept mise je naprosto jedinečný. Ještě nikdo v historii neumístil stínící družici 150 metrů před teleskop, aby bylo možné provádět sledování koróny – jako kdyby stínící družice byla maličkým měsícem té sledovací družice. Nebudeme sice vidět tak blízko slunečnímu okraji jako při pozemském zatmění, ale ve srovnání s 5 až 10 minutami trvání zatmění bude takový obraz trvající po celé hodiny naprosto mimořádný.“

Tým po návštěvě družic pokračoval do belgické Královské observatoře v Bruselu, kde došlo na projednání dalších příprav na misi. Došlo také na plány spojené se zpracováním a distribucí dat, plánováním společných pozorování s dalšími vesmírnými misemi a hodnocení relativního výkonu Proba-3 ve srovnání se stávajícími koronografy, které se používají pro pozorování koróny. Jedná se o teleskopy, které jsou vybaveny stínítky, která zakryjí sluneční disk. Problémem těchto interních stínítek je, že trpí neduhem, který spočívá v pronikání světla okolo jejich okrajů vlivem difrakce. Tím však bohužel dochází k přebití velmi slabých signálů, které vědce hlavně zajímají.

Damien Galano, projektový manažer ESA pro misi Proba-3 poznamenává: „Nejlepší způsob, jak omezit účinky difrakce, je zvětšit vzdálenost mezi stínítkem a koronografem, což je přesně to, co bude Proba-3 dělat. Vůbec poprvé v rámci této mise poletí koronograf a stínítko na vlastní družicové platformě. Po dobu šesti hodin při každém oběhu poletí 150 metrů od sebe, přičemž využijí soubor technologií pro sledování vzájemné pozice, aby si zachovaly pevnou formaci.“ Už podle samotné definice je plnorozměrové komplexní testování mise Proba-3 nereálné provádět na Zemi. Na setkání se však experti dozvěděli, že stejný soubor filtrových kol vyvinutý pro přístroj ASPIICS (Association of Spacecraft for Polarimetric and Imaging Investigation of the Corona of the Sun) na misi Proba-3 bude využit pro pozorování zatmění Slunce nad Severní Amerikou 8. dubna letošního roku. Pozorování bude paralelně probíhat i zobrazovací technologií na bázi tekutých krystalů.

„Filtrová kola umožní pozorování koróny v různých úhlech polarizace jako kdybyste měnili různě polarizované sluneční brýle,“ vysvětluje Zender a dodává: „Na pozorování při skutečném zatmění je krásné, že nebudeme potřebovat žádné stínítko, abychom získali přesně ten druh výsledků, které očekáváme od mise Proba-3.“ Vědecký tým mise také diskutoval o druhém přístroji DARA (Digital Absolute Radiometer), který bude měřit celkovou sluneční zářivost, tedy kolik přesně energie Slunce v jakoukoliv chvíli uvolňuje. „Pokud uvážíme, že vyzařování ze Slunce ovlivňuje pozemské klima, tak je důležité měřit jakékoliv variace co nejpřesněji můžeme,“ doplňuje Zender. Proba-3 by měla odstartovat v září tohoto roku na indické raketě PSLV.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/25382806-1-eng-GB/Proba-3_s_pair_of_satellites.jpg
https://www.esa.int/…/25382941-1-eng-GB/Proba-3_scientists_view_Occulter_spacecraft.png
https://www.esa.int/…/25383031-1-eng-GB/Covered_edge_of_Occulter_disc.png
https://www.esa.int/…/25382986-2-eng-GB/Russell_Howard_with_Proba-3.png
https://www.esa.int/…/25382896-1-eng-GB/Proba-3_satellites.jpg