Japonská kosmická agentura přinesla aktualizace o průběhu přistávacího manévru landeru SLIM. Popis landeru i souhrn prvotních informací najdete v tomto článku. Hned na začátku nové tiskové zprávy agentura uvádí, že tento lander dosedl na povrch Měsíce 19. ledna v 16:20 našeho času a navázal komunikaci se Zemí. Jelikož se však po přistání nenacházel v očekávané orientaci, nemohly jeho fotovoltaické články generovat elektřinu. Lander byl proto v 18:57 SEČ vypnut pokynem z pozemního střediska. Analýza dat získaných před vypnutím potvrdila, že lander přistál zhruba 55 metrů východně od cílových souřadnic. Přesnost sestupu před zahájením manévru pro vyhnutí se překážce (ve výšce zhruba 50 metrů), byla zpětně vyhodnocena na méně než deset metrů, nejspíše jen tři až čtyři. Ačkoliv podrobná analýza stále probíhá, je možné už nyní říct, že přesnost přistání menší než sto metrů, která byla označena jako hlavní úkol mise SLIM, byla dosažena.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Z landeru se podařilo získat všechna technická data o řízení sestupu před přistáním, ale také snímky navigačních kamer během sestupu i na povrchu Měsíce, což je nezbytné pro budoucí přesnou lokalizaci přistání. Malé „rovery“ LEV-1 a LEV-2 byly vysazeny těsně před přistáním. Vícepásmová spektroskopická kamera MBC na landeru SLIM ve zkušebním režimu také fungovala a pořídila snímky, než došlo k jejímu vypnutí.
Pokud jde o okolnosti, za jakých se SLIM zastavil na povrchu Měsíce v poloze, která neumožnila vyrábět energii z fotovoltaických článků, získané technické údaje ukázaly, že ve výšce 50 m těsně před zahájením manévru pro vyhnutí se překážce došlo s největší pravděpodobností ke ztrátě tahu jednoho ze dvou hlavních motorů. Tuto anomálii palubní software zaznamenal a snažil se udržovat vertikální pozici, jak to jen šlo.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
SLIM pokračoval v sestupu na jeden motor a pomalu se posouval východním směrem. Rychlost sestupu při kontaktu s povrchem činila maximálně 1,4 m/s, což je méně, než počítal návrh. Podmínky jako boční rychlost a orientace v prostoru však byly mimo povolené limity a to zřejmě vedlo k přistání v nesprávné orientaci. Důvod ztráty funkčnosti hlavního motoru se nyní vyšetřuje. JAXA slibuje, že bude o novinkách nadále informovat.
Co se týče další činnosti, tak na experty čeká další analýza nasbíraných technických i vědeckých dat, ale také rozbor příčin anomálie. Dosavadní rozbor ukazuje, že fotovoltaické články landeru SLIM míří na západ, takže by mohla existovat možnost na generování energie (a tedy i oživení SLIMu), až se časem dostane Slunce na obloze do vhodnější pozice. Ačkoliv činnost landeru SLIM byla původně plánována jen na pár dní, nezbytné přípravy na oživení budou pokračovat, aby bylo možné získat další technická a vědecká data.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroje informací:
https://global.jaxa.jp/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GErZqM0WIAABDsA?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GEq7-W6WcAAZap_?format=jpg&name=small
https://pbs.twimg.com/media/GEq_qweW8AEb0Dc?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/GErZazHWoAACMLo?format=png&name=small
Pokud se motor takhle „v klidu“ rozpadl (rozložil na součástky) a nebylo to explozí, jsem hodně zvědavý na příčinu.
Tyhle havárie, pro puristy „anomálie“, neustále připomínají, že za většinou selhání stojí nějaká „banální“ lidská chyba. Bude tomu tak i v tomto případě?
Může za tím být rozvaha mezi koeficientem výdrže, kvalitou a cenou příprav i materiálu. Obdiv zaslouží i to, že na jeden motor (plus pomocné) vlastně SLIM bezpečně dosedl bez destrukce.
Díky za článek, konečně jsem pochopil, co se stalo. Jen škoda, že v článku není fotka, jaká byla očekávaná poloha landeru, pro srovnání s aktuální pozicí. Takhle bez znalosti kontextu to vypadá, že je vzhůru nohama, když tryska hlavního motoru trčí nahoru 🙂
Díky, zkusil jsem to dopsat aspoň do popisku obrázku.
Popisek skvělý. Nabízí se, že pokud by se „sklápěl“ proti svahu, mohlo to vyjít. Ale motor(y) původně vlevo a sklápěl se ze svahu dolů, takže rotaci nazastavil včas. A kdo ví, jak pomohlo podloží.
Takže to vypadá na klasický problém minimalizace hmotnosti. Tedy jinými slovy nosnost rakety je jaká je a musíme se vejít do nějaké hmotnosti a tak se vynakládají obrovské částky a spousta času na to, aby ta výsledná sonda byla co nejlehčí a pak stačí malý problém a něco se pokazí. Doufejme, že se brzy dostane do provozu SHS a vše toto se bude moci změnit tak, že se budou dělat věci poctivě s velkou rezervou a tak, aby dlouho vydržely a aby se daly případně i opravovat na oběžné dráze či přímo na Měsíci. Jen se trochu bojím, že než toto konstruktérům dojde, tak to bude trvat deset dvacet let.
Jako že už se nebudou řešit náklady na vynesení a extra materiál na výrobu redundantních součástek? Ta japonská raketa by klidně vynesla dvojnásobně těžký modul, ale neletěl na ní sám. V podstatě měli vynesení zdarma, protože primárním nákladem byl teleskop. Chci vidět, jak SpaceX nabídne zdarma vynesení mohutného lunárního modulu, který zabere čtvrtinu kapacity SHS.
Vy jste to vůbec nepochopil. V momentě, kdy mě kilogram stojí tisíce dolarů, tak řeším každý gram. V momentě, kdy mě stojí stovky dolarů, tak řeším především celkové náklady, protože pár desítek kilogramů navíc není problém, ale ušetřím náklady na vývoj a současně mohu vše udělat spolehlivější, protože nejdu na hranu, což se tady právě vymstilo.
Větší a s více redundancemi často není levnější. U jednorázového zařízení zařízení se často vyplatí to risknout než připlácet za redundanci. Modul určitou redundanci měl (přistál na jeden motor), ale nefungovala dokonale, protože ho to odneslo stranou. Svést se zadarmo je levnější než za stovky dolarů za kilogram. Což taky nebude, protože SpaceX bude držet cenu jen mírně níž než konkurence, aby vydělali co nejvíc.
Když se podíváte na fotky, měl ležet na boku, teď stojí na hlavě. Panely (černé) měly směrovat vzhůru. Měli aspoň trochu štěstí, protože panely míří na západ, mají naději na probuzení tento víkend. 1.2. Slunce zapadne a bude konec. Přesnost je výtečná, LEV-1 a 2 fungují/fungovaly. Celkově je zatím mise úspěšná.
Děluji autorům za aktuální zprávy!!!
Fotografije je úsměvná to vypadá jako Japonský polibek měsíce s maximální něžností
Budu fandit aby se panely dobily a jeste se slim probudil!!!
Je krásně vidět podle stínu SLIM, že se slunce bohužel opravdu opírá do strany, kde je „podvozek“ neboli přistávací nohy, tedy na opačně straně od panelů. Pro mě skvělý detail jsou typicky hranatě součástí LEV 2 v záběru, jasný důkaz, kdo fotil.
Náhledová fotka článku – trochu moc vytuněná, ta syrová je působivější.
JAXA je borec a nenudí. Vzpomeňme na nervydrásající dramata Hayabusa, Nozomi, Akatsuki…. No a SLIM a spol opět připravili skvělý zážitek 🙂 Skákadlo s plazidlem odvedli dobrou práci. SLIM vlastně taky. Tedy v rámci možností. Hodně by mě zajímaly detaily o pohybu a aktivitách obou roverů.
Veľmi zaujímavé. Na prvý pokus mi to pripadalo ako príliš ambiciózne pristávanie, môžeme byť radi, že to dopadlo aspoň tak ako to dopadlo.
Veď ale problém, zdá sa, nebol primárne v ambicióznosti pristávania, ale v nedostatočnej robustnosti konštrukcie (alebo inom inžinierskom probléme) na strane hlavných motorov.
Tá komplexná pristávacia sekvencia im inak zbehla na jednotku, vrátane všetkej autonómnej logiky a robustnosť návrhu riadiaceho sw. práve situáciu po zlyhaní motora zachránila.
Druhá vec, že tá deštrukcia motora môže ev. súvisieť s potrebou motory znovuspúšťať, resp. modulovať ich ťah vo veľkom rozsahu, to sa zrejme ešte ukáže, keď to budú analyzovať.
Nemohl by jeden z roverů do sondy trochu žďuchnout a převrátit ji do správné (nebo aspoň trochu lepší) polohy?
Ne, poměr hmotností je výrazný.
taky mě to napadlo, nějaká kooperace obou roverů, ale když jsem si teď poprvé našel, jak vlastně vypadají 😀 … taková hrabátka 😀
obdiv japoncům, smekám před takovou nápaditostí
Skor ma napadlo, ci sonda nema po stranach nejake korekcne motorceky.
Keby si na chvilu ten spravny „fukol“, mozno by to na prevratenie stacilo.
Korekční motory jsou v zadní (nyní horní) části stroje u hlavních motorů (teď už spíše jen jednoho hlavního motoru).
Vydrzi baterie mráz do doby nez se nabiji a bude mozne je ohřát? Pokud jsou baterie na 12% kapacity, jsou stale zahřívány?
Teď tam mají dostatek tepla- je den
Děkuji za pokračování informací o této neskutečně zajímavé misi. Celkový „účet“ zatím je přímo neskutečný: fotka kusů motoru rozpadlého na povrchu Měsíce a přitom se jim povedlo z cílů téměř vše: fungoval přistávací modul s nevídanou přesností přistání i oba „rovery“, od nichž máme dokonce fotografie. Neskutečné.
Mimochodem mě mrzí, že nelze některé věci vidět naživo nebo na filmu s lidskými postavami nebo něčím podobným, aby vyniklo to měřítko. Ten záběr, jak se osmicentimetrová hračka valí terénem, precizně se nasměruje a udělá neomylnou fotku, kterou odvysílá přes tu „žábu“, která si tam skáče… To je něco mezi surrealismem a sci-fi 🙂
Ale zpět k misi: s ohledem na to, že to mělo být hlavně ověření technologií, to považuju za velký úspěch a jsem opravdu napjatý, co ještě za zajímavé informace z toho JAXA vydoluje a případně jestli aspoň na nějakou chvíli dokáží i oživit SLIM a v tom případě na co ho dokáží ještě využít a jaké další informace získat.
Plně s Vámi souhlasím. Ta mise sice dopadla v závěru jinak, než se čekalo, ale i přesto dokázala splnit většinu z toho, co měla.
Díky za velmi zajímavé informace.
Je mi divné, že na závěr nezkusili SLIM překlopit do původně požadované polohy?
Pokud měli k dispozici obrázek, potvrzující jeho pozici a na fotografii jsou vidět vhodné korekční trysky mířící vpravo, tak neměli co ztratit?
Jedině snad, kdyby tah korekčních trysek byl velmi malý, že by určitě nestačil na pohnutí se SLIMem…