sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

ESA zkouší na míru vytištěné cívky

Náhledový obrázek dnešního článku by mohl sloužit jako hodně složitá hádanka ve stylu „uhodněte, co je na obrázku“. My Vám však rovnou prozradíme, že se jedná o testovací verze elektromagnetických cívek, které se používají v moha kosmických misích. Tyto kusy byly vytištěny z čisté mědi, aby vytvářely magnetická pole požadovaných tvarů. Jedná se o jeden z více než dvou tisíc výzkumných kontraktů, které za posledních třicet let agentura ESA realizovala v rámci Programu obecné technologické podpory GSTP (General Support Technology Programme), ve kterém spolupracuje s evropskými průmyslovými a akademickými institucemi na finalizaci nadějných technologií jak pro kosmické mise, tak i pro otevřený trh.

Elektromagnetické cívky jsou využívány jako součástky do elektromotorů, magnetických ložisek a magnetorquerů pro řízení orientace družic. V rámci projektu vedeného německou společností Zarm Technik byl pro agenturu ESA vyvinut komplexní proces výroby těchto cívek založený na 3D tisku formou laserové fúze v práškovém loži. Zmíněný program GSTP nyní slaví své 30. výročí. Od svého vzniku v roce 1993 se stal nedílnou součástí dlouhodobých plánů agentury ESA. Daří se mu totiž zajišťovat, aby agentura měla náskok před technologiemi, které by jednou mohla potřebovat. Postupně se tak celý program vypracoval na základní stavební kámen celého technologického úsilí agentury ESA.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/The_future_s_magnetic_pull.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
vilous
vilous
1 rok před

Jako absolventu elektrofakulty mi to mozek moc nebere. Podle popisu a foto nejde o cívky, ale jakési homogenní útvary z mědi. Stejné asi jde vytvářet normálním litím nebo pájením z více dílů.
Princip cívky spočívá v tom, že je tvořena drátem s izolačním lakem a prout tedy musí protéci celou délkou drátu, nemůže přeskočit na sousední drát. Jedině tak vyvolá v sousedních vodičích magnetickou indukci.
Útvary na foto při průtoku proudem kolem sebe vyvolají pole, ale nazývat je cívkou je diskutabilní.

vakuum
vakuum
1 rok před
Odpověď  vilous

Odhaduji, že je to hlavně technologický experiment, co a jak jde vyrobit. Na obrázku vidím polotovary. Z nich se vyrobí opravdové cívky, které z drátu nikdo nenavine.

Bigbaz
Bigbaz
1 rok před
Odpověď  vilous

Cívka může být i jen nakreslená dráha na plošném spoji, tedy rozhodně neplatí, že by musela být jen z lakovaného drátu.
Když se na obrázek člověk pečlivě zadívá (doporučuji obrázek z odkazu, nikoli jen ten náhledový v článku), tak je vidět, že to opravdu cívka je. Jednotlivé elementy (závity) se vzájemně nedotýkají a při trasování průběhu tvoří dlouhý vodič, izolantem je tady vzduchová mezera. Tedy definici cívky to plní a bude to tak i fungovat.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.