Naposledy jsme naše čtenáře informovali o nové lodi ArianeGroup začátkem tohoto roku. Loď dostala v uplynulých měsících slíbené moderní oplachtění a tak se k ní vracíme i s dalšími detaily. Jen těžko by mě napadlo, že nové plavidlo bude hotové dříve než vůbec poletí první raketa Ariane 6, ale tak už to je. Stavba trvala pět let a ukazuje se, že lodní stavitelství, které kdysi v minulosti bylo obdobným oříškem, se kterým se nyní potýkají inženýři v kosmonautice, již máme slušně zmáknuté, kéž by jsme se pomaličku blížili k podobnému stavu i u vesmírné techniky. Kosmonautika je výjimečný obor, který balancuje na hranici lidských možností a aniž bychom si to ne vždy zcela uvědomovali, tak přináší řadu inovací do běžného života. Ovšem řadu inovací také vyžaduje. Loď pro přepravu dílů raket Ariane 6 tedy není pouze nová, ale i v mnoha směrech novátorská. Jde totiž o moderní druh plachetnice. První svého druhu.
Loď Canopée (Baldachýn) o rozměrech 121 x 22 metrů a nosnosti 5 400 DWT (tzv. „mrtvá hmotnost“ je celková nosnost plavidla), byla vyvinuta tak, aby splňovala řadu složitých požadavků. Plavidlo je postavené na míru a je to znatelné na první pohled. Prakticky na světě v současnosti nenajdete žádnou podobnou loď. Mezi požadavky ArianeGroup patřila dostatečná a vhodná palubní plocha pro jednotlivé díly rakety Ariane 6. Dalším požadavkem byla schopnost rychlé plavby a ještě k tomu schopnost plout při omezeném ponoru pouhých 4,3 metru, zejména kvůli vplutí do ústí řeky Kourou. K tomu všemu byly přísné normy na povolené příčné, podélné a svislé zrychlení, které nesmí překročit stanovená kritéria. Přeci jenom půjde o velmi drahé a citlivé náklady. Respektive části raket Ariane 6.
Nejviditelnějším prvkem budícím pozornost, je bezesporu čtveřice stěžňů s plachtami. Jde konkrétně o speciální druh křídel. Říká se jim Oceanwings. Ty svou konstrukcí řeší řadu nedostatků moderních plachet a různých pokrokových profilů (křídel). Klasické plachty trápí řada nevýhod, které omezují jejich aerodynamickou účinnost. Takové plachty se velmi brzy vytahají a ztrácí optimální profil. Naopak výhodou plachet je možnost je stáhnout v silném větru nebo nevhodném počasí. Moderní plachtová křídla touto možností až do nedávna nedisponovala. Právě takovým systémem byla osazena i Canopée. Má celkem čtyři křídla, každé o délce 30 metrů a ploše 363 ㎡, které poslouží jako asistence ke standartnímu pohonu. Hnací silou bude samozřejmě vítr. Posádka může z kormidelny ovládat oplachtění na dálku.
Teorie je taková, že křídla vytvoří dodatečnou pohonnou sílu, která sníží spotřebu paliva až o 30 %, což následně povede ke snížení emisí CO2, NOx (oxidy dusíku) a SOx (oxidy síry). Použití plachetních jednotek rovněž pomůže zajistit snížení emisí CO2. Prý až o 7 200 tun ročně. Jak to bude fungovat v praxi je otázkou, kterou ukáží až nadcházející léta.
Systém oplachtění bude sloužit pouze jako pomocný pohon, protože primární pohonnou sílu bude zajišťovat dvojice hybridních motorů o výkonu 3 480 kW pohánějící vrtule s řízeným stoupáním. Hlavní motory mohou pracovat na naftu nebo LNG a umožní lodi dosáhnout provozní rychlosti až 16,5 uzlu. Loď disponuje vyrovnávacím systémem od Hoppe Marine proti redukci náklonu. Aktivuje se automaticky přenosem balastu. Náklad lze přepravovat na hlavní palubě v prostoru o rozměrech 94 × 17,6 m. Dále v prostoru o rozměrech 45 × 14,4 m v dolním nákladovém prostoru a na odnímatelné mezipalubě je další prostor o rozměrech 21,6 × 12 m. Náklad se nakládá a vykládá přes záďovou rampu, která je typická pro lodě typu ro-ro. Na hlavní palubě je také 60tunový jeřáb a na levoboku pak menší manipulační jeřáb. Trochu se podivuji tomu, že jde o otevřenou konstrukci nákladního prostoru, protože bych očekával, že tak citlivý náklad bude vyžadovat uzavřený prostor se stabilní teplotou. Osobně jsem stále zvědav jak bude přeprava stupňů rakety vlastně vypadat.
Canopée je dále vybavena 19 kajutami pro ubytování 11 členů posádky a až 11 dalších osob. Mezi další obytné prostory patří dvě jídelny, dvě společenské místnosti, tělocvična, konferenční prostor na můstku, nemocnice a lodní kancelář. Elektrickou energii pro palubní systémy dodávají dva generátory Scania DI13, každý o výkonu 300 kW. Zajímavostí je, že loď je jak v interiéru, tak exteriéru vybavena pouze LED osvětlením. Osvětlení zajistila společnost E-LED Lighting.
ArianeGroup je však pouhým zákazníkem. Loď bude provozovat společnost Alizes, společný podnik vytvořený firmami Jifmar a francouzským specialistou na nákladní dopravu Zéphyr a Borée. V uplynulých dnech byla loď slavnostně pokřtěna ve Francii v Bordeaux na nábřeží mezi Quinconces a Place de la Bourse. Ke křtu došlo konkrétně ve čtvrtek 5. října 2023. V rámci toho poblíž plavidla bylo instalováno několik informačních tabulí mapující vznik plavidla a jeho výhody. Canopée budí pozornost, ale již v době kdy píšu tyto řádky, tedy o víkendu 6 až 8. října 2023 by měla být na cestě do evropských přístavů, kde naloží již skutečný náklad a vydá se na cestu do Jižní Ameriky.
Včera byla oficiálně pokřtěna nová loď pro přepravu dílů rakety Ariane 6 #Canopée. Tu čest měla francouzská politička Nathalie Delattre. Článek už v pondělí na @kosmonautixcz pic.twitter.com/dH4dO93zOH
— Karlos (@karlosmeybe) October 6, 2023
Canopée bude sloužit výhradně k přepravě komponentů nosné rakety Ariane 6 z výrobních závodů v Evropě na kosmodrom v Kourou ve Francouzské Guayaně (přístav Pariacabo). První start se po mnoha odkladech očekává někdy v roce 2024. Dříve bylo zapotřebí k přepravě jedné rakety Ariane 5 jeden a půl lodě. Společnost Ariane využívala dvojice lodí MN Colibri (kolibřík) a MN Toucan (tukan). O nich jsme psali v minulosti zde. Canopée však pojme celou raketu včetně raketového paliva. Všechny komponenty rakety Ariane 6 se budou na loď nakládat v různých zemích, kde se vyrábějí. Canopée tak vždy navštíví Brémy, Rotterdam, Le Havre, Bordeaux a poté zamíří do Kourou. Po vyložení zamíří opět zpět do Brém. Celou jednu trasu zvládne asi za třicet dní a měla by tak zvládnout asi 9 otoček za rok. Počítá se s tím, že plavidlo bude sloužit minimálně 15 let.
Canopée - specifikace | |
---|---|
Typ plavidla | Ro-Ro |
Klasifikace | Ro-Ro cargo ship |
Vlajka | Francie |
Vlastník | Jifmar Offshore Services, Francie |
Operátor | Alizes, Francie |
Stavitel | Neptune Marine, Holandsko |
Délka | 121 metrů |
Šířka | 22 metrů |
Ponor | 4,3 metrů |
Nosnost DWT | 5 400 |
Hrubá prostornost | 10 669 |
Čistá prostornost | 3 200 |
Hlavní motor | 2 × 3,480 kW |
Pohon | 2 × vrtule s nastavitelnými listy; 4 × Oceánská křídla Ayro |
Generátory | 2 × Scania DI13, každý 300 kW |
Dokormidlovací zařízení | 2 × 450 kW |
Cestovní rychlost | 16,5 uzlů |
Jeřáby | 2 |
Další vybavení | Protináklonový systém Hoppe Marine |
Typ paliva | Diesel, LNG |
Obytné prostory | Kajuty, 2 × jídelna; 2 × společenská místnost, tělocvična, konferenční prostor na můstku, nemocnice, lodní kancelář |
Posádka | 11 |
Pasažéři | až 11 |
Zdroje informací:
https://ayro.fr/wp-content
https://ayro.fr/
https://www.e-ledlighting.com
https://kosmonautix.cz/2020
https://kosmonautix.cz/2023
https://kosmonautix.cz/2020
https://www.lefigaro.fr
https://www.francetvinfo.fr
https://www.liberation.fr
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com
https://www.bairdmaritime.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
No já nevím. Tisíce let platí, že na širé moře jedině loď s kýlem a nevím, proč by to 2023 mělo přestat platit. Kolmo na vlnu ji lépe prorazí, souběžná vlna má menší šanci na převrácení.
Obávám se, že s ostrým kýlem by byl problém dodržet maximální ponor (4,3 m), se kterým se loď může dostat do cílového přístavu.