Nová high-tech loď ArianeGroup

Nedávno na našem blogu vyšel článek Top 5: lodě ve službách kosmonautiky a během psaní jsem narazil na pár indicií hovořících o tom, že společnost ArianeGroup si nechala postavit úplně novou loď pro přepravu dílů připravované rakety Ariane 6. Zapátral jsem tedy hlouběji a skutečně se mi podařilo tuto informaci potvrdit. Získal jsem i některé podrobnosti a byla by škoda nechat si je pro sebe. Vodítkem byla informace u současného provozovatele (Maritime Nantaise) nákladních plavidel přepravující díly raket z Evropy na kosmodrom Kourou, která obsahovala sdělení, že od ledna 2020 je jedna z těchto lodí k pronajmutí. Tato informace byla spouštěčem pátrání, které vedlo až k zjištění, že si ArianeGroup nechala skutečně postavit pro dopravu dílu raket Ariane 6 úplně novou nákladní loď. Což není tak překvapivé, když si uvědomíme, že jde konstrukčně o hodně odlišný nosič od současně používané rakety Ariane 5. Nepatrnější estetický rozdíl je v řazení stupňů. Ariane 5 má tzv. paralelní řazení, kdežto Ariane 6 bude mít řazení smíšené. Jiné rozměry logicky vyžadují jiné nároky na přepravu a stávající plavidla MN Colibri a MN Toucan už byla se svou kapacitou zřejmě nevyhovující.

Mapa ukazuje trasu z evropských přístavů: Brémy, Rotterdam, Le Havre, Bordeaux a Livorno, kde bude docházet k nakládce dílu rakety Ariane 6.

Mapa ukazuje trasu z evropských přístavů: Brémy, Rotterdam, Le Havre, Bordeaux a Livorno, kde bude docházet k nakládce dílu rakety Ariane 6. Obrázek: Zéphyr & Borée

Proč si však ArianeGroup nechala postavit loď úplně novou a nevyužila spíš už nějakou existující, kterou by mohla třeba dále upravit podle svých představ? Kdo četl již několikrát zmíněný díl seriálu Top 5, tak ví, že i předešlé lodě byly řešeny a postaveny přesně na míru vod, ve kterých se plaví. Důvodů je hned několik. Trasa, kterou tyto plavidla absolvují, je náročná a specifická. Lodě musí mít speciální rozměry a být uzpůsobené pro plavbu v ústí řeky Kourou do přístavu Pariacabo. K tomu je třeba vhodný nákladový prostor, kam se vejdou požadované díly. Najít přesně takové plavidlo není lehké a přestavba jiného by zřejmě stala minimálně tolik co úplně nová loď. Přeprava na kosmodrom samozřejmě i něco stojí a v konečném důsledku se tyto náklady promítají i do konečné ceny za raketu, a ačkoli se to nezdá, i zde je prostor pro inovace. Nová loď totiž není tak úplně obyčejná. Pojďme si jí tedy představit.

Tzv. Oceánské křídlo se snaží řešit řadu problémů spojených s provozem lodní dopravy. Jako vůbec první nákladní loď bude Canopée vybavena touto technologií.

Tzv. Oceánské křídlo se snaží řešit řadu problémů spojených s provozem lodní dopravy. Jako vůbec první nákladní loď bude Canopée vybavena touto technologií. Obrázek: VPLP

Kosmonautika je výjimečný obor, který balancuje na hranici lidských možností a aniž bychom si to plně uvědomovali, tak přináší řadu inovací do běžného života. Ovšem řadu inovací také vyžaduje. Loď pro přepravu dílů raket Ariane 6 tedy nebude pouze nová, ale i v mnoha směrech novátorská. Půjde totiž o moderní druh plachetnice! ArianeGroup oslovila snad nejinovativnější společnost v tomto oboru – VPLP (Van Peteghem Lauriot-Prévost), aby navrhla moderní plavidlo, které pomůže snížit náklady a bude šetrné k životnímu prostředí. Tato francouzská konstrukční kancelář je známá především průkopnickým designem závodních plachetnic, které do dnešních dnů drží mnoho světových rekordů. VPLP vzniklo už v roce 1983 a v současnosti svou pozornost nově obrací právě i na nákladní a výzkumné lodě, snahou aplikace konceptu Oceanwings (Oceánská křídla), který řeší řadu nedostatků moderních plachet a různých pokrokových profilů (křídel). Snahou tedy je aplikovat toto řešení i na velké lodě, včetně nákladních. Klasické plachty trápí řada nevýhod, které omezují jejich aerodynamickou účinnost. Takové plachty se velmi brzy vytahají a ztrácí optimální profil. Naopak výhodou plachet je možnost je stáhnout v silném větru nebo nevhodném počasí. Moderní plachtová křídla totiž touto možností až do nedávna nedisponovala. Společnost VPLP se tento nedostatek snažila vyřešit po svém a výsledkem je inovativní křídlo Oceanwings, které je možné automaticky ovládat, třeba i pomocí telefonu a aplikace. Obsluha tedy navíc nevyžaduje speciálně procvičenou posádku, což je další výrazná výhoda. Právě tuto zajímavou technologii využije i nová high-tech loď ArianeGroup. Její název je Canopée (Baldachýn). Na délku měří 121 metrů a na šířku dosahuje 23 metrů. Půjde o druh Ro-ro (Roll-on/roll-off). Tento typ je primárně určen k převozu nejrůznějších vozidel, které mohou na loď svépomocí najíždět i vyjíždět. Tato loď bude vybavena celkem čtyřmi křídly Oceanwings, které výrazně sníží spotřebu hlavního pohonu a dopad na životní prostředí. Každé křídlo měří 30 metrů a celková plocha povrchu bude 1 452 metrů čtverečních. Každý aspekt designu Canopée přispívá k nižší spotřebě paliva a k omezení dopadu na životní prostředí. Například trup je navržen tak, aby byl vhodný pro hybridní pohon. Plavidlo má celkově optimalizovanou aero-hydrodynamiku, lodní šrouby s proměnným stoupáním (stavitelné vrtule), duální palivové motory na zkapalněný zemní plyn (LNG) a diesel nebo solární panely pro částečné pokrytí spotřeby elektrické energie. Lodní můstek a kajuty pro posádku jsou situovány na přídi plavidla. Směrem na záď následuje nákladový prostor a po stranách patrná mechanická křídla. Na každé straně budou dvě. Nutno podotknout, že půjde o vůbec první loď tohoto druhu a konstruktéři doufají, že není poslední.

Přehled společností, které se podílejí na tvorbě tohoto výjimečného plavidla.

Přehled společností, které se podílejí na tvorbě tohoto výjimečného plavidla. Obrázek: VPLP

Hlavní pohon bude hybridní, ale na jeho specifikaci si musíme ještě počkat. Podobné motory využívající LNG vyrábí například společnost WÄRTSILÄ. LNG je obyčejný zemní plyn s tím rozdílem, že je zkapalněný a uchovávaný  při mínus 162 °C. Tvoří namodralou, průzračnou kapalinu s minimální viskozitou. Právě uskladnění je jedna z nevýhod tohoto paliva, protože i při dobrém odizolování kryogenních nádrží dochází k odpařování. Skladování při nízkých teplotách je tedy technologicky náročné. Ovšem o LNG se hovoří jako o palivu budoucnosti a jeho využívání bude hrát v budoucnu v lodní dopravě zřejmě velkou roli. Už v současnosti vznikají ve světových přístavech moderní terminály, kde lze tento plyn natankovat. Loď Canopée by měla být spuštěna na vodu v roce 2022 a o její stavbu a následný provoz se bude starat nově vzniklý konglomerát Alizés, což je spojení společností Jifmar Offshore Service a Zéphyr & Borée. Vůbec tou největší předností nové lodě by mělo být výrazné snížení emisí a snížení provozních nákladů. Emise by měly být sníženy o 20-35 procent. Za ideálních podmínek by prý snížení mohlo dosahovat až 45 procent. Rozhodující bude samozřejmě i počasí.

Po nasazení a odzkoušení Canopée plně nahradí ve flotile loď MN Colibri. Další sesterská loď MN Toucan zatím ve flotile ArianeGroup zůstává. Společnosti Ariane se přitom poslední dobou často vyčítá, že není dostatečně inovativní. Ovšem i toto je důkaz, že tomu tak ve skutečnosti není a co si budeme namlouvat, Canopée vypadá opravdu cool.  Společnost a stálý partner ESA inovuje i v oblastech, kde to není na první pohled možná tolik patrné, ale v celkovém kontextu i tyto nenápadné inovace vedou ke snižování cen v kosmickém průmyslu. Řekl bych, že je to rozhodně krok správným směrem.

Základní parametry, nákladní loď Canopée: 
Délka: 121 m
Šířka: 23 m
Pohon: Dualní LNG+Diesel, 4x Oceanwings ušetří ročně až 7200 tun CO2 .
Max. rychlost: 16 uzlů
Výrobce: Alizés

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/wiki/VPLP_design
https://krasajachtingu.cz/ocean-wings

Zdroje obrázků:
https://cdn.offshorewind.biz/wp-content/uploads.jpg
https://zephyretboree.com/static/a47255ab7e8d04f297
https://i2.wp.com/krasajachtingu.cz/wp-content/upl
https://www.hellenicshippingnews.com

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

6 komentářů ke článku “Nová high-tech loď ArianeGroup”

  1. David R. napsal:

    První co člověka napadne, je „kluci mají ze státních zakázek kopu peněz, spoustu času, málo práce a tak si prostě v létě udělali malou radost“. Když to někdo chce vzít víc ironicky, řekne „hmm, nové technologie, tak právě tyhle se jim určitě budou hodit ve vesmíru“ nebo „Asi závidí Grétě“ nebo s černým humorem: „Konkurence je tvrdá, kluci to už asi balí. Ale aspoň jím zůstane super jachta“. A někdo se možná po očku podívá, jestli není – nějakým omylem – zrovna apríl. To by se pak dalo trumfnout zprávičkou „Elon Musk razí tunel pro přepravu raket z Floridy do Kalifornie“.
    Ale vážněji – že by se vývoj a výroba této věci zaplatily úsporou paliva při transportu těch několika raket ročně, neřku-li, že by to snad vedlo ke snižování cen raket, tomu nevěřím. Nicméně se nabízí i jiné vysvěltení. Ekonomové říkávají, že není dobré, když firma stojí na jedné noze (rozuměj, žije z jednoho produktu). A Francouzi mají k moři a lodím hodně blízko. Takže možná prostě hledají nějakou novou cestu. A nebo, úplně bez spekulací: berme to tak, že tady prostě vyrostlo něco nového, co má možná skvělou budoucnost, a možná je úplně vedlejší, že to teď zrovna bude vozit rakety.

    • pave69 napsal:

      Plný souhlas. Myslím, že zrovna požadavky na plavbu mělkou řekou a na přizpůsobení plachtění jsou proti sobě. Každopádně nasbírají nějaké praktické zkušenosti, aniž by to firmu (normálního dopravce) položilo. Výsledkem může být „tudy ne, přátelé“, nebo „podívejte, jak jim to pěkně funguje“.
      Ale když si vzpomenu, kolik takových moderních konceptů využití větru na moři jsem už viděl a neprosadilo se nic, tak to tipuji na „tudy ne, přátelé, kteří se tím potřebujete uživit“.

      • Karel Zvoník napsal:

        Pokusím se to ještě doplnit. Plavba ústí řeky Kourou je náročná především kvůli skalnatému podloží a proměnlivé hloubce vzhledem k přílivu a odlivu. Jde ovšem o desítky kilometrů, většina plavby je na otevřeném oceánu. Ty mechanická křídla půjdou sklopit z vertikální do horizontální polohy. Účinnost křídel je prokázaná a využívá je již řada sportovních, nebo luxusních plavidel. U nákladních lodí je problém v umístěný a tedy už v samotném návrhu. Důležité je kde se daná loď plaví. Jedno je jisté podobných alternativ bude přibývat.
        Zajímavý je ovšem i pohon, kombinace LNG a nafty. Vzhledem k rostoucímu tlaku Evropské unie čistou a udržitelnou dopravu představuje pro nákladní dopravce stále významnější alternativu mezi palivy právě LNG.

  2. Milan napsal:

    Nejsem námořník ale zaujalo mě to. O existenci nějakých křídel na moři a jak fungují jsem netušil. Pro ty kdo mají podobný pocit…

    https://www.youtube.com/watch?v=hLzryN7ssDg , dá se nastavit automatický překlad titulků a je celkem srozumitelný.

  3. Vaclav napsal:

    Doprava dílů raket z výrobních závodů je problém od počátku. V Americe to také nemají snadné, výrobní závody jsou roztroušeny po celém kontinentu a programu Apollo se vozily kusy deset metrů v průměru stovky ne-li tisíc km. V Rusku měly zase kulové nádrže až 12,5 m v průměru. Nejdále to mají Britové, ti mají kosmodrom až v Austrálii u protinožců. Ostatně doprava limitovala i S-X, firma určila průměr nosiče s ohledem na dopravní předpisy. Nejvýhodněji na tom bude asi Japonsko.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.