Vytvoření stereoskopických snímků planetky Bennu nebylo součástí původního plánu, ale když hlavní vědecký pracovník mise OSIRIS-REx, Dante Lauretta, přizval Claudii Manzoni a Briana Maye, aby se přidali k vědeckému týmu, dostali za úkol hledat v rozsáhlém archivu vizuálních dat, která u planetky Bennu pořídila sonda, různé možnosti ke stereoskopickým obrázkům. V rámci této práce dvojice hledala páry snímků povrchu planetky Bennu, které byly vůči sobě lehce posunuté. Tento rozdíl nemůže být jen tak ledajaký. Aby mohly být obrázky prohlíženy stereoskopicky, tedy trojrozměrně, musí být pořízeny ve správné vzdálenosti od sebe. Jinak nebude mít pozorovatel ten správný dojem hloubky a reality.

Takové prohlížení vyžaduje, aby levý i pravý snímek byly „odeslány“ odděleně do levého a pravého oka. Když se to podaří, tak se malé rozdíly mezi oběma obrázky v mozku spojí do vnímání hloubky snímku. V případě aktuální dvojice se jedná o fotky, které byly pořízeny po doručení snímků na Zemi. V době, kdy se odběrná hlava v rukou pracovníků po vyjmutí z balíku avioniky převracela, bylo u toho v Johnsonově středisku v Houstonu hodně fotografů, kteří tuto událost dokumentovali ze všech možných úhlů. May a Manzoni tak v záplavě fotek dokázali najít jednu téměř dokonalou dvojici, která zachycuje jemnou strukturu pouhých pár zrnek jako uhlí tmavého materiálu.

Tyto vedle sebe položené obrázky je možné vidět trojrozměrně, pokud přinutíte své oči šilhat křížem. Pro někoho může být jednodušší, když uvolní svaly, které pohybují očima, jako kdyby zaostřovali za monitor do nekonečné dálky. A nebo můžete použít stereoskop, který využívali i členové týmu mise OSIRIS-REx, když hledali vhodné bezpečné místo pro nelehký odběrný manévr. A ještě informace o měřítku – největší „balvan“ na fotce měří v nejdelší ose zhruba 1 centimetr.

Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/10/nelson-tagsam-shot-b.jpg
https://blogs.nasa.gov/…/261/2023/10/May-Manzoni-Bennu-Stereo-Pair-scaled.jpg