V programu Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se věnuje dosti velká pozornost problematice vzniku a vývoje galaxií. A to jak prvních, které vůbec ve vesmíru existovaly, tak i těch co vznikly později. I u nich je totiž velmi užitečné vidět, jak se rodily. Hodnotná pozorování mohl sice provádět již dříve Hubbleův dalekohled, ale Webb nám otevřel úplně nové možnosti. Není proto divu, že výzkum evoluce galaxií patří mezi čtyři body, které vědci pro Webbův teleskop stanovili jako hlavní směry a cíle bádání.
Galaxie Sparkler
Americký prezident Joe Biden zveřejnil 12. července lonského roku první snímek nového teleskopu. Šlo o fotografii hlubokého pole ze souhvězdí Létající ryby. Tento snímek sice není nejoblíbenější z první várky, ale má značnou vědeckou hodnotu. Našlo se na něm několik velmi starých galaxií i galaxie poněkud mladší, zato však velmi zajímavá.
Ta získala přezdívku Sparkler (Prskavka) a je vzdálená asi 9 miliard světelných let. Vidíme ji tedy tak, jak vypadala necelých 5 miliard let po Velkém třesku. Pozorování bylo možné díky tomu, že v popředí leží kupa galaxií, která slouží jako gravitační čočka. Ta díky své mimořádné hmotnosti ve svém okolí zakřivuje prostoročas a tím deformuje a zesiluje obraz vzdálenějších objektů.
Sparkler je malá trpasličí galaxie. Na tom by nebylo samo o sobě nic zvláštního. Astronomové ale zjistili, že má kolem sebe zhruba dvacet kulových hvězdokup, z nichž každá může mít až milion hvězd. Galaxie tyto hvězdokupy postupně požírá, čímž se sama zvětšuje. Připomíná tím naši vlastní Mléčnou dráhu v počátku její existence. I o ní se domníváme, že rostla přesně tímto způsobem. Máme proto unikátní šanci pozorovat galaxii podobnou té naší na samém počátku jejího vývoje. Mimochodem, právě podle okolních kulových hvězdokup dostala galaxie své přízvisko.
Kulové hvězdokupy
Početný tým astronomů, který vedli odborníci z Swinburne University v australském Melbourne a z americké státní univerzity v kalifornském San Jose, podrobně zkoumal stáří galaxie Sparkler i jejího okolí. K tomu se využívá mimo jiné zjištění zastoupení tzv. kovů, což jsou v astronomii a astrofyzice všechny prvky těžší než vodík a helium. Právě tyto jediné totiž vznikly ve větším množství v primární nukleosyntéze velkého třesku.
Kulové hvězdokupy v okolí Sparkleru astronomům nápadně připomněly kulové hvězdokupy v okolí Mléčné dráhy (ta jich má asi 150). V blízkém okolí galaxie Sparkler astronomové pozorovali mladší kulové hvězdokupy bohaté na kovy, které galaxie v tuto chvíli zrovna pohlcuje, ale v poněkud větší vzdálenosti i velmi staré hvězdokupy chudé na kovy, které jsou pravděpodobně starší než galaxie samotná. V tuto chvíli má galaxie Sparkler jen asi 3 % hmotnosti Mléčné dráhy. Očekává se však, že v důsledku požírání okolních kulových hvězdokup a satelitních galaxií hmotnost zásadně naroste, možná až na ekvivalent naší Galaxie.
Závěr
Sami tedy jasně vidíte, že ačkoliv od publikace prvních snímků uplynul již více než rok, jejich zkoumání a publikace výsledků ani zdaleka nekončí. Je fascinující, že Webbův dalekohled dokáže na snímcích vzdáleného kosmu nejen rozpoznat malé galaxie, ale dokonce též výrazně menší kulové hvězdokupy. Díky tomu můžeme v přímém přenosu sledovat růst galaxie podobné té naší, ale i se podrobněji zaměřit na záhadu zrodu prvních kulových hvězdokup.
Použité a doporučené zdroje
- ESA Webb: https://esawebb.org/
- NASA Web: https://webb.nasa.gov/
- Webb Telescope: https://webbtelescope.org/
Zdroje obrázků