Od minulého článku, ve kterém jsem si shrnuli první dva týdny evropského teleskopu Euclid, uplynul už celý měsíc! Je proto nejvyšší čas zrekapitulovat si, co nám uplynulé týdny přinesly a jak je na tom po technické stránce teleskop, který by měl mapovat galaxie v našem bližším i vzdáleném okolí, aby pomohl vědcům najít odpovědi na otázky spojené s temnou energií a temnou hmotou. Dnes proto opět přinášíme překlad aktualizací, které se v průběhu minulého měsíce objevily na oficiálním blogu této úžasné mise.

12. července – Euclid byl vyfocen ze Země
Kanadsko-francouzsko-havajský teleskop pořídil snímky, na kterých je zachycen teleskop Euclid vzdálený v té době 920 000 kilometrů od Země mířící k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce-Země. Stopa teleskopu se v této sekvenci 26 expozic (každá vznikala tři minuty) pohybuje před hvězdami v pozadí. Snímky pořídil teleskop o průměru 3,6 m umístěný na havajské hoře Mauna Kea.

Kanadsko-francouzsko-havajský teleskop pořídil snímky, na kterých je zachycen teleskop Euclid vzdálený v té době 920 000 kilometrů od Země mířící k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce-Země. Stopa teleskopu se v této sekvenci 26 expozic (každá vznikala tři minuty) pohybuje před hvězdami v pozadí. Snímky pořídil teleskop o průměru 3,6 m umístěný na havajské hoře Mauna Kea.
Zdroj: https://www.esa.int/

15. – 18. července – VIS a NISP zachytily první světlo
Uvádění teleskopu Euclid do provozu pokračuje. Pozemní operátoři aktivovali detektory VIS a NISP, aby začalo zaznamenávání světla, které teleskop zachytil. Analýza dat z detektorů potvrdila, že senzory obou přístrojů fungují správně. V této fázi je teleskop stále nezaostřený. V průběhu dalších dní se experti zaměří na zaostřování, které proběhne velmi přesnou změnou pozice sekundárního zrcadla. Kvůli nezaostřené optice jsou hvězdy stále rozmazané, ale to se očekávalo. Pozemní tým však zjistil, že senzory přístroje VIS zachytily více světla, než se čekalo. Toto světlo vytvořilo na snímku z VIS nepřirozené vzory, které zde byly vidět společně se skutečnými kosmickými zdroji světla. Tým odborníků, ve kterém jsou také partneři z vědecké a průmyslové branže, intenzivně celou situaci analyzují. Testy ukázaly, že nečekané světlo je zaznamenáno pouze při specifických orientacích teleskopu. To může naznačovat, že by původ tohoto světla navíc mohl být zredukován a je tu nadějná cesta k řešení.

Dráha teleskopu Euclid kolem libračního centra L2 soustavy Slunce – Země.
Zdroj: https://www.researchgate.net/

19. – 28. července – Zaostřený Euclid je na cílové dráze
Během čtyř týdnů po startu (ke kterému došlo 1. července) Euclid urazil vzdálenost 1,5 milionu kilometrů vstříc libračnímu bodu L2 soustavy Slunce-Země, což znamená, že dorazil do svého cíle. Teleskop byl také zaostřen. Během uplynulého týdne byla jemně upravena pozice sekundárního zrcadla, které se nachází u vstupu světla do teleskopu. O tyto jemné pohyby se postarali odborníci od výrobce teleskopu, firmy Airbus Defence and Space France. Senzor FGS (fine guidance sensor), který bude poskytovat údaje o tom, kam teleskop míří, se kalibruje. FGS bude využívat hvězdy k velmi přesnému určení orientace teleskopu. Tímto měřením budou získána data pro udržování této orientace, což ve výsledku zajistí ostré snímky. V minulé aktualizaci zmíněné nezvyklé světlené vzory zachycené senzory přístroje VIS jsou stále analyzovány. Probíhá hloubkový rozbor, který má poskytnout plný přehled efektu těchto vzorů na snímcích z VIS. Euclid bude systematicky orientován do různých úhlů vůči Slunci a v každé z těchto pozic VIS, NISP i FGS pořídí snímky. Jejich analýzou bude určeno, které úhly jsou nejvhodnější pro pozorování vesmíru.

31. července – Zveřejnění testovacích snímků
Oba palubní přístroje zachytily své první zkušební snímky. Okouzlující výsledky naznačují, že teleskop dosáhne svých vědeckých cílů, ke kterým byl navržen a možná i lepších.

VIS pracuje s viditelným zářením (550 – 900 nm). Tento snímek vznikl během uvádění přístroje do provozu, aby se ověřilo, zda vše funguje správně. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů – vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj VIS sbírat světlo po dobu 566 sekund.
Zdroj: https://www.esa.int/

14. srpna – Kontroly dokončeny, blíží se zkoušky vědeckých činností
Euclid se blíží ke konci intenzivní fáze uvádění do provozu. V uplynulých pár týdnech týmy expertů z ESA, Konsorcia Euclid a průmyslových partnerů neúnavně pracovaly na kontrolách fungování všech systémů teleskopu i jeho přístrojů. Týmy nyní potvrdily, že teleskop Euclid, jeho systémy, optická část i vědecké přístroje pracují v kosmickém prostředí podle očekávání, či dokonce původní očekávání překonávají. Aby se omezilo pronikání rozptýleného slunečního záření k detektorům přístroje VIS, bude Euclid pracovat v rozmezí specifických úhlů vůči Slunci. V tomto směru již probíhají intenzivní práce, kdy experti optimalizují pozorovací harmonogram. Kromě toho zatím nebylo plně dokončeno uvádění do provozu senzoru FGS. Zatímco fáze uvádění do provozu míří ke svému zakončení, Euclid oficiálně zahajuje novou fázi – ověření výkonů. V rámci této nové fáze budou důkladně prověřeny schopnosti teleskopu zaměřené na sběr dat. Provozní tým bude řídit teleskop stejným způsobem, jaký je vyžadován pro vědecká pozorování, napodobí se postupy při změně orientace, které se budou provádět během šestileté vědecké služby a teleskop také zahájí delší pozorování stejné části oblohy. Vědecké týmy využijí tato předběžná pozorování k detailnímu zhodnocení parametrů, které přístroje vykazují. Na základě těchto údajů pak bude možné připravit kalibrační postupy.

Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 – 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek vznikl při uvádění přístroje do provozu. Jde o surový snímek s využitím filtru Y. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů – vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj NISP sbírat světlo po dobu 100 sekund. V ostrém provozu bude tato doba zhruba pětkrát delší, aby bylo možné spatřit slabší galaxie. Než světlo dopadne na detektor, pošle jej přístroj NISP buďto přes fotometrický filtr nebo přes spektrometrický grism (kombinaci optického hranolu a mřížky). Na tomto snímku světlo prošlo fotometrickým filtrem.
Zdroj: https://www.esa.int/

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/24912463-1-eng-GB/Euclid_spacecraft.jpg
https://www.esa.int/…/24992115-1-eng-GB/Euclid_spotted_from_the_ground.gif
https://www.researchgate.net/…/EUCLID-reference-trajectory-about-Sun-Earth-L2.png
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_VIS_instrument.png
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_NISP_instrument.png