Danuri, první jihokorejská sonda určená ke studiu Měsíce je téměř v polovině své primární mise. Sondu vynesla raketa Falcon 9 startujcíí z Mysu Canaverel na Floridě a o 4 měsíce později, tedy v prosinci loňského roku, se Danuri usadila na oběžné dráze kolem Měsíce. Od té chvíle pečlivě sbírá data a pořizuje snímky měsíčního povrchu posetého bezpočtem kráterů.  Sonda Danuri obíhá přibližně 100 kilometrů nad povrchem Měsíce a data, která odešle na Zemi, jsou analyzována týmem expertů. Díky sondě Danuri (někdy se můžete setkat i se starším názvem KPLO – Korea Pathfinder Lunar Orbiter) se Jižní Korea stala teprve osmým státem či kosmickou agenturou, která dopravila své zařízení na oběžnou dráhu Měsíce.

Korejská lunární sonda je vybavena šesticí vědeckých přístrojů a technologických demonstrátorů. Palubní snímač LUTI (Lunar Terrain Imager) je zodpovědný za povedené snímky povrchu Měsíce včetně těch nejnovějších, kterými se pochlubila jihokorejská agentura KARI (Korea Aerospace Research Institute). Černobílé fotografie zveřejněné před několika dny zachycují několik lokalit na odvrácené straně Měsíce. Jednou z vyfocených oblastí je okolí centrálního vrcholku v kráteru Ciolkovskij. Tato prohlubeň o průměru 185 kilometrů byla vytvořena nárazem kosmického tělesa před více než 3,5 miliardami let. Samotný vrcholek vystupuje více než 3 400 metrů nad dno kráteru.

„Na snímcích z Danuri můžeme jasně vidět detaily útvarů lunárního povrchu jako jsou vysoké výběžky v kráterech,“ uvádí agentura KARI ve svém prohlášení a dodává: „Snímky s tak vysokým rozlišením se dají využít jakožto důležitá data pro porozumění složení lunárního povrchu a procesům, které formují tyto vrcholky v kráterech.“ Sonda Danuri ale pořídila také fotografie Vallis Schrödinger a kráteru Szilard, které bychom našli také na odvrácené straně Měsíce. Název sondy pochází z korejských slov „dal“ a „nurida“, jejichž spojení můžeme přeložit jako „užít si Měsíc“. Vědecké úkoly sondy se týkají mapování lunárního povrchu za účelem vytipování budoucích vhodných přistávacích lokalit, ale i za účelem průzkumu zdrojů jako je vodní led. Sonda kromě toho analyzuje také radiační prostředí v okolí Měsíce.

Cena za vývoj, stavbu a start sondy se podle agentury KARI pohybuje okolo 180 milionů amerických dolarů. Sonda je stavěná na rok dlouhou primární misi, která oficiálně začala letos v lednu. Kompletní vědecké výsledky mise mají být prezentovány v lednu 2024. Pokud by však sonda měla v nádržích dostatek pohonných látek, mohli by manažeři mise zvážit nadstavbovou fázi, která by začala příští rok. Jedním z přístrojů na palubě sondy Danuri je i americký přístroj ShadowCam. Ten konstrukčně vychází z hlavní kamery americké sondy LRO a jeho úkolem je nahlédnout do tmavých kráterů u měsíčních pólů, kde dřívější mise zaznamenaly přítomnost ložisek vodního ledu. ShadowCam je o dva řády citlivější než kamera na LRO, takže umožňuje pořizovat snímky zastíněných kráterů osvětlených pouze slabým odraženým světlem s vysokým rozlišením s kvalitním poměrem signálu vůči šumu. Snímky z kamery ShadowCam jsme Vám přinesli v tomto článku.

Kromě přístroje LUTI (Lunar Terrain Imager), který jsme zmínili na začátku a kamery ShadowCam, které jsme věnovali předešlé řádky, nese sonda Danuri také polarimetrickou kameru se širokým zorným polem (pro měření magnetického pole kolem Měsíce), gama spektrometr (ke studiu chemického složení lunárního povrchu) a technologický demonstrátor principů budoucího „meziplanetárního internetového“ spojení s využitím sítě odolné vůči rušení. V původním názvu sondy KPLO najdeme slovo pathfinder, které nám říká, že tato mise má vyšlapávat cestu budoucím jihokorejským misím, které budou ještě ambicioznější. V plánech najdeme například bezpilotní lunární lander, který by mohl přijít začátkem 30. let. Jižní Korea také přistoupila k dohodě Artemis Accords, kterou založila NASA a může se tedy podílet na americkém programu pilotovaného průzkumu Měsíce.

Mise sondy Danuri je součástí aktuální vlny rostoucího zájmu o nejbližšího kosmického průvodce Země. V dubnu se nezdařil pokus japonské firmy ispace o přistání lunárního landeru Hakuto-R. Jen o pár týdnů později NASA vzdala snahy o navedení malé sondy Lunar Flashlight na vědecky užitečnou dráhu, jelikož CubeSat potkaly problémy s pohonným systémem. Malá sonda tak nemohla splnit svůj vědecký úkol, v rámci kterého měla pátrat po ložiscích vody v kráterech u jižního pólu Měsíce. Další relativně nízkonákladová mise, americký CubeSat CAPSTONE vloni v listopadu vstoupil na dráhu kolem Měsíce a od té doby provádí demonstrace navigačních a komunikačních technologií pro budoucí mise Artemis. Před pár týdny NASA uvedla, že CAPSTONE dokončil experimentální úkoly své primární mise, ale jeho provoz bude stále pokračovat, aby mohl v rámci rozšířené fáze provést dodatečné testy.

Americká mise Artemis I vloni navedla na dráhu kolem měsíce bezpilotní loď Orion, která se poté bezpečně vrátila na Zemi, čímž otevřela cestu pilotované misi Artemis II. Ta by mohla nejdříve na konci příštího roku dopravit k Měsíci první posádku od roku 1972. A chystají se i další mise – například ruská sonda Luna 25, která by měla letos v létě vydat k Měsíci, na kterém se pokusí přistát. Ve Spojených státech pracují firmy Astrobotic a Intuitive Machines na landerech, které by měly v dalších měsících dopravit vědecké experimenty od NASA na povrch Měsíce. Mise forem Astrobotic a Intuitive Machines jsou první, které se realizují v rámci amerického programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), v rámci kterého si NASA kupuje od soukromých firem služby v podobě dopravy vědeckých experimentů a technologických demonstrátorů na povrch Měsíce.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.inovacaotecnologica.com.br/noticias/imagens/020130220805-danuri-coreia-lua.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/05/20230527tsiolkovskiy.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/05/20230527vallisschrodinger.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/05/20230527szilardm.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/05/20230527earthrise.jpg