5. června 2023
Firma Sierra Nevada Corporation (SNC) udělala další krok k očekávanému prvnímu letu Dream Chaser. V rámci zkoušek systémů došlo, 31. května, k vůbec prvnímu zapnutí elektrického napájení budoucí kosmické lodi s následným zapnutím letových počítačů a dalšího vybavení. Při kosmickém letu bude napájení lodě zajištěno pomocí solárních panelů. Test přišel v době, kdy se společnost připravuje na odeslání prvního kusu Dream Chaser, ke zkouškám do testovacího zařízení NASA Neil Armstrong v Ohiu. První Dream Chaser, pojmenovaný jako Tenacity, bude podroben tepelným a vakuovým testům a po jejich splnění bude odeslán na Cape Canaveral ke konečným přípravám na start. Nebyl zveřejněn, žádný konkrétní časový plán testů a přesunů. Prezidentka SNC, Janet Kavandi, pouze zmínila přesun do testovacího zařízení během července. Podle slov Janet Kavandi by po několika měsíčním testovaní a následném přesunu na Floridu, měla být loď schopna letět ještě do konce roku.
To ovšem nebude záviset jen na připravenosti Dream Chaser, ale i na harmonogramu startů plánovaných misí směřujících k Mezinárodní vesmírné stanici. Kosmická loď je plánovaná jako druhý let rakety Vulcan Centaur, společnosti United Launch Alliance, a bude se odvíjet od prvního letu rakety s misí Astrobotic Lunar Lander, který se zatím, díky problémům s testováním rakety, posunul na konec léta. Mezitím astronautka NASA Jasmin Moghbeli a astronaut JAXA Satoshi Furukawa prošli výcvikem systémů Dream Chaser, včetně přesunu nákladu mezi lodí a ISS. Oba astronauti jsou přiděleni k misi Crew-7, která by měla startovat na ISS v polovině srpna.
Dream Chaser přistává po zkušebním letu 11. listopadu 2017
Zdroj: https://spacepolicyonline.com/
Dream Chaser bude zpočátku využíván primárně pro dopravu nákladu na ISS, dle smlouvy o komerčních zásobovacích službách s NASA. Sierra Nevada Corporation však plánuje další možnosti využití pro tuto loď, včetně pilotované verze. Pilotovaná verze DC-200 by měla být o něco větší s upraveným tvarem konstrukce. SNC plánuje v rámci těchto plánů vytvořit svůj vlastní oddíl astronautů, po prvním úspěšném návratu z vesmíru. Oddíl by měl čítat okolo 12 až 15 astronautů. Tito astronauti se budou cvičit v zařízení, které nyní vzniká, v rámci společnosti SNC, na Floridě. Zařízení bude sloužit nejen k výcviku budoucích astronautů společnosti, ale bude možné ho využít i pro výcvik jiných, soukromých astronautů, plánujících let na budoucí komerční vesmírnou stanici Orbital Reef. Orbital Reef vzniká ve spolupráci Sierra Nevada Corporation a Blue Origin.
Dream Chaser se původně ucházel o dopravu posádek NASA na ISS, ale neuspěl proti firmám SpaceX s lodí Crew Dragon a Boeing s lodí Starliner. Ve druhém kole, o dopravu nákladu na ISS, už ale firma úspěšná byla a následně na to byli vybráni dva astronauti, Jasmin Moghbeli a Satoshi Furukawa, kteří se seznámili s lodí. Konstrukce Dream Chaser vychází ze studií NASA, HL-20, prováděných v šedesátých letech, minulého století, v oblasti vztlakových těles tzv. lifting bodies.
NASA HL-20 v Langley Research Centre
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://spacepolicyonline.com/news/sierra-spaces-dream-chaser-getting-closer-to-first-flight/
https://spacenews.com/dream-chaser-moves-a-step-closer-to-first-launch/
Zdroje obrázků:
https://spacepolicyonline.com…Dream-Chaser-Armstrong-Nov-11-2017-NASA-1-768×512.jpg
https://www.sierraspace.com/…SierraSpace_D1S03_01196-e1655400236428-768×512.jpg
https://www.nasa.gov/sites/…/images/560787main_HL20_EL-1996-00164_710x946.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Je to pútavý počin 🙂 no nič extra však neprináša aby bol viac zaujímavý. Pozeral som ich stránku a mne to príde ako väčšie množstvo prázdnych slov.
Hovoria že sa dá ľahko znovapoužiť, ale nosiče má také, ktoré musia byť strašne dlho dopredu plánované a nie znova použiteľné. Tak nedomyslene to vyznieva.
Ďalej tvrdia ako budú mať mnoho astonautov a vlastnú stanicu – ale kto o to momentálne stojí? Nedokázali načas spraviť ani CRS2, ako by stihli Crew sa nezdá moc reálne. Keby boli vybraní miesto Starlineru, tak by Boing mohol tvrdiť, že on by bol oveľa rýchlejší.
Mám návrh. Keby spravili Dream Caser Crew, obleteli s ním Mesiac a bezpečne sa vrátili (vyššia rýchlosť cez atmosféru voči ISS Crew), určite by mali dostatok reklamy, záujemcov na oblet Mesiaca, pobyt vo vesmíre, kredit v NASA, nejaký vážnejší prínos atď.. to by bol ozaj počin hodný ozajstnej vesmírnej firmy a konkurencieschopnosti. Len či na to majú .. 🙁
Na návrat od Měsíce a s tím spojené namáhání není DC konstruován.
A pokud by (IMHO) Vazena redakce navrhla rozsireni Ankety motiv na nasich prop.predmetech o Dream Chaser, byl bych nadseny.
Díky za tip!
Velká škoda, že Dream Chaser nebyl kdysi vybrán místo Starlineru. Mohla existovat dvě inovativní řešení (Starliner za takové považovat, pokud odmyslím všechny další problémy, nemůžu). Boeing si krásně vyloboval dotace od NASA, a následnou realizaci už udělal tak, aby to nějak prošlo smlouvou a dál nic víc.
Zdravím,
No, dá se s klidem říct, že pro firmu jako Boeing je to ostuda. Při jejich zkušenostech. Dream chaseru osobně držím pěsti.
Přitom X-37B je vcelku to samé a funguje skvěle na dlouhodobých misích.
Ano, také to vidím tak, že místo Starlineru by byl lepší Dream Chaser. Nevíme jakou roli tam hrály všechny faktory, ale Dream Chaser jako miniraketoplán vypadá zkrátka víc „pokročile“, přistává na dráze – je možné rychleji vyložit citlivý náklad, atd. Dragon má zase výhodu nákladního trunku, zatímco Starliner nic moc nepřináší.
Roli hrálo hodně faktorů. Předně stav vývoje, který u Dream Chaseru nebyl v té době dost daleko v kombinaci s tím, že SNC nebyla osvědčenou společností (akorát osvědčený Boeing se taky zrovna neosvědčil). Pak strach z nedostatečně vyzkoušených věcí, který byl i jedním z faktorů, kvůli kterému Dragonu zatrhli motorické přistávání (tam toho bylo mnohem víc). Dream Chaser to měl dost těžké. Je skvělé, že to s ním nevzdali.
Dream Chaser ve vícekolovém výběrovém řízení programu NASA CCP (Commercial Crew Programe) nebyl vybrán z několika důvodů. Hlavní faktory, které byly nejzávažnější pro toto rozhodnutí byly: výrazně vyšší technické riziko vyplývající z nových technologií, nejdelší termíny pro dokončení plné certifikace a nevyhovující manažerské přístupy a reference z předchozích projektů.
Děkuji za doplnění informací k SNC.