Čerstvá porce potravin, experimentů i pohonných látek již brzy dorazí na palubě nákladní lodi Tianzhou 6 ke stanici Tiangong. Tato nákladní loď odstartovala 10. května v 15:22 SELČ pomocí nosné rakety Dlouhý pochod 7. Po automatickém připojení nákladní lodi k orbitálnímu komplexu čeká na tříčlennou posádku stanice otevření průlezů a poté bude následovat vynášení převezeného nákladu. Zatímco bude posádka pracovat, ve stěnách schované ventily a potrubí se postarají o přečerpání pohonných látek z kosmické lodi do nádrží v centrálním modulu Tianhe.
Loď Tianzhou 6 je již šestým zástupcem lodí Tianzhou, které pro stanici Tiangong plní stejné úkoly jako americké lodě Dragon 2 a Cygnus, či ruské lodě Progress pro Mezinárodní kosmickou stanici. Jedná se již o pátou loď Tianzhou, která zamířila k orbitální stanici Tiangong. První exemplář, Tianzhou 1, letěl v rámci testovací mise k již zaniklé orbitální laboratoři Tiangong-2, která posloužila k testům technologií pro současnou stanici Tiangong. Samotný název Tianzhou můžeme do češtiny přeložit jako nebeská loď.
Podle pořadového čísla 6 by se mohlo zdát, že šlo o další loď Tianzhou z řady, ale pozor. Při misi Tianzhou-6 mělo premiéru inovativní uspořádání interiéru lodi, díky čemuž se kapacita pro náklad zvýšila o 20% na velmi slušných 7,4 tun. Loď navíc ke stanici veze 1750 kilogramů pohonných látek, z nichž přibližně 700 kg bude přečerpáno do výše zmíněných nádrží. Zbytek bude k dispozici pro manévry prováděné lodí Tianzhou. Změny, které umožnily navýšení kapacity lodi, se z většiny týkají jejích útrob, konkrétně efektivity nakládání přetlakového nákladního modulu. Celá loď samotná vážila při startu přibližně 13,5 tuny, což je srovnatelné s předešlými misemi lodí Tianzhou.
Nákladní loď Tianzhou 6 odstartovala na 53 metrů vysoké raketě Dlouhý pochod 7 z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan, což je nejnovější a také nejjižněji položený čínský kosmodrom. Start nastal v 15:22:51 SELČ, přičemž přesné načasování startu bylo nezbytné. Aby loď mohla v krátkém čase dorazit ke stanici, musela odstartovat v době, kdy rotace Země otočila startovní rampu pod dráhu stanice Tiangong. Tato tříčlennou posádkou obývaná stanice krouží kolem Země ve výšce 370 kilometrů, přičemž její dráha je vůči rovníku skloněna o 41,5°.
Raketa Dlouhý pochod 7 je dvoustupňový nosič doplněný čtveřicí pomocných urychlovacích stupňů. Nosič při startu zažehl svých šest motorů (na každém ze čtyř pomocných stupňů najdeme jeden motor YF-100 a na centrální stupni jsou pak tyto motory dva) se společným tahem 726 tun. Jakmile nosič opustil rampu, začal palubní počítač směřovat raketu na jihovýchod, nad jihočínské moře, což kopíruje dráhu stanice Tiangong. Raketa během přibližně desetiminutového letu spotřebovávala pouze vysoce rafinovaný letecký petrolej RP-1 a kapalný kyslík. Po odpojení od druhého stupně nosné rakety musela loď Tianzhou nejprve vyklopit své fotovoltaické panely a následně s pomocí zážehů svých motorů začala pronásledovat stanici Tiangong.
Na palubě lodi bychom našli oblečení a jídlo včetně čerstvého ovoce. Podle čínské agentury CMSA je na palubě také 29 vědeckých experimentů. Tianzhou 6 je první nákladní misí, která ke stanici Tiangong vyrazila po jejím dokončení. Plně sestavená stanice už pro manévry nepotřebuje tolik pohonných látek a tak bylo možné změnit poměr nákladu ve prospěch suchého nákladu na úkor pohonných látek. Za zmínku stojí, že palivem, které bude přečerpáno do nádrží stanice, bude také xenon určený pro iontové motory. Během svého pobytu u stanice bude loď Tianzhou obstarávat potřebné manévry orbitálního komplexu.
Jako další má ke stanici Tiangong dorazit kosmická loď Shenzhou 16 s tříčlennou posádkou a krátce poté dojde k odletu stávající trojice v jejich lodi Shenzhou 15, která je u stanice od loňského listopadu. Až se naplní čas nákladní lodi Tianzhou 6, budou do jejích útrob naloženy odpadky a další nepotřebné věci, se kterými pak loď zanikne v atmosféře.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/09/1709221851203764718.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FvyO05QXgAAXwIR?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FvvtMq1XwAUTmDo?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FvyO0BKX0AAMFMt?format=jpg&name=large
Činani jsou pořád tajemní jak hrad v Karpatech? Zajímaly by mě další plány, kdy vystartuje teleskop, jestli se plánuje rozšíření stanice nebo jestli budou létat i návštěvnické posádky.
Před časem se psalo, že by mohli vypustit záložní moduly a stanici zdvojnásobit, ale pak jsem zase četl, že to bylo zrušeno. Lety evropských kosmonautů asi taky nebudou. Co tedy Číňani plánují dál?
1) Ohledně Xuntianu jsem zatím viděl jen nekonkrétní údaj 4. čtvrtletí příštího roku.
2) Rozšíření stanice bylo vždy pouze teoretické a zatím stále není nic schváleno.
3) O návštěvnických expedicích se nyní nehovoří (nebo já jsem alespoň nic nezachytil).
4) Vypuštění „záložních“ modulů nebylo zrušeno, protože nikdy nebylo ani schváleno. Byla to vždy pouze teoretická úvaha.
5) Plánují pokračovat ve vědeckém výzkumu, což je hlavní účel stanice Tiangong.
Činani jsou pořád tajemní jak hrad v Karpatech? Zajímaly by mě další plány, kdy vystartuje teleskop, jestli se plánuje rozšíření stanice nebo jestli budou létat i návštěvnické posádky.
Před časem se psalo, že by mohli vypustit záložní moduly a stanici zdvojnásobit, ale pak jsem zase četl, že to bylo zrušeno. Lety evropských kosmonautů asi taky nebudou. Co tedy Číňani plánují dál?
1) Ohledně Xuntianu jsem zatím viděl jen nekonkrétní údaj 4. čtvrtletí příštího roku.
2) Rozšíření stanice bylo vždy pouze teoretické a zatím stále není nic schváleno.
3) O návštěvnických expedicích se nyní nehovoří (nebo já jsem alespoň nic nezachytil).
4) Vypuštění „záložních“ modulů nebylo zrušeno, protože nikdy nebylo ani schváleno. Byla to vždy pouze teoretická úvaha.
5) Plánují pokračovat ve vědeckém výzkumu, což je hlavní účel stanice Tiangong.