V den vydání tohoto článku uběhlo od prvního startu Super Heavy Starship, což je mimochodem nejsilnější, nejtěžší a největší raketa v historii lidstva, jedenáct dní a během této doby se objevila hromada spekulací a nepotvrzených informací týkajících se letu, a tak online schůzka Elona Muska s předplatiteli, na které oficiálně informoval o průběhu letu, problémech, stavu rampy atd. přišlo právě včas. Celá schůzka proběhla na platformě Twitter, kde se mohli připojit pouze předplatitelé. Mohli také pokládat dotazy, což je v současné chvíli vedlejší. Podstatné je, že máme spoustu nových potvrzených informací, a tak se na ně pojďme podívat.
Zdroj: NASASPaceFlight
Začněme nejdříve rekapitulací startu z pohledu diváků. Po zážehu motorů celá raketa ještě poměrně dlouho seděla na rampě a už v momentě, kdy se vznesla, nepracovaly tři motory Raptor 2. Dále během letu vypadávaly postupně další motory, a nakonec jich přestalo pracovat osm. Dále byla vyřazena z provozu jednotka HPU, neboli Hydraulic Power Unit. Ta zajišťuje naklánění třinácti středových motorů. Nakonec začala celá sestava rotovat, což vydržela poměrně dlouho. Nakonec zakročil autodestrukční systém, který celou sestavu zničil. Po samotném startu se nám naskytl pohled na startovní rampu, konkrétně pod startovní stůl, pod kterým se objevil několik metrů hluboký kráter a nejen to. Kusy létajícího betonu srážely, co jim přišlo do cesty a létaly i stovky metrů daleko, což může dosvědčit automobil Dodge Grand Caravan, který patřil portálu NASASpaceFlight a skončil s rozdrcenou střechou a pátými dveřmi.
Zdroj: Nic Ansuini
Nyní už ale k samotným novým informacím, kterých je opravdu dost. Nejdříve jsme se dozvěděli, že tři motory nepracovaly skutečně od samotného začátku letu, tedy již od zážehu. Podle Muska bylo třicet zažehnutých motorů nutné minimum pro start, které se tak podařilo splnit. Hned po odlepení rakety od rampy předvedla Super Heavy Starship podobný manévr jako rakety Rocket 3.3, tedy takové sklouznutí do strany. To nebylo plánované a bylo údajně způsobeno nevyvážeností tahu. V čase T+ 27 sekund došlo k explozi motoru Raptor Boost ve vnějším prstenci s označením E19. Ta způsobila poškození ochranných krytů mezi motory E17, E18, E19 a E20. Následovalo další poškození ochranných krytů u středového motoru E30 v čase T+ 62 sekund. O dvacet tři sekund později došlo ke ztrátě motoru E6 a ve stejném čase měla Super Heavy B7 ztratit kontrolu nad vektorizací tahu třinácti středových motorů.
Kvůli ztrátě mnoha motorů nedokázala již Super Heavy dostatečně zvýšit výkon funkčních motorů, aby vyrovnala ztráty těch nefunkčních. To mělo za následek rotaci sestavy a aktivaci autodestrukčního systému. Tady ale přišel zásadní problém. Raketa totiž i po aktivaci autodestrukčního systému dál letěla téměř čtyřicet sekund, než se rozpadla. Podle Muska byl současný systém slabý a do budoucna bude potřeba přidat více náloží. Vylepšený systém také bude potřebovat recertifikaci. Dále také Musk řekl, že konstrukce Super Heavy Starship předčila očekávání, což dokazuje i částečná odolnost vůči autodestrukčnímu systému. Co se týče separace Starship, tak k ní povel vydán nebyl, jelikož počítač jí nepovažoval za bezpečnou kvůli nízké rychlosti a výšce. Loď by se tak nemusela dostat na správnou dráhu a nemusela by se trefit do místa přistání, což by mohlo způsobit administrativní problémy.
Zdroj: SpaceX’s Starship program
Nyní již k samotné rampě. Jedna z informací pro nás nepředstavuje nic nového, jelikož byla zřejmá již chvíli po startu. Tou je, že zážeh motorů roztříštil Fondag, neboli beton pod startovním stolem. Podle Muska je nejpravděpodobnější teorie, že tah Raptorů způsobil stlačení písku pod betonem, který se následně ohýbal až praskl. Létající kusy betonu při zážehové sekvenci ale prý neměly nijak poškodit motorovou sekci Super Heavy. Dále poznamenal, že integrační věž i startovní stůl jsou v dobrém stavu a že pro další start již bude připravena velká vodou chlazená ocelová deska, která bude umístěna pod startovním stolem a kvůli vyšší odolnosti připevněna k šesti nohám stolu. Dále řekl, že vybudovat příkop pro spaliny není možné, ale stejně se nejedná o cestu, kterou zvolili. Co se týče palivové farmy tak obrovské vertikální nádrže jsou poškozené a budou prý nahrazeny horizontálními. Některé z nich se na farmě již nacházejí, ale ty slouží ke skladování metanu. Do budoucna tak přibydou nádrže na kyslík a dusík. Podle Muska by měla být rampa připravena do 6-8 týdnů, což je ale naprosto nereálný termín. Jelikož se bude muset předělávat celá palivová farma a opravovat spousta dalších věcí, dojde ke zdržení minimálně v řádu měsíců.
Zdroj: SpaceX
Co se týče druhého letu, tak tam se očekává využití Super Heavy B9. Ta má oproti B7 vylepšené ochranné kryty v motorové sekci, se kterými se zde počítalo dopředu, zatímco na Super Heavy B7 byly dodělávány dodatečně. Dále má Super Heavy B9 elektrický systém vektoru tahu. To má výhodu především v tom, že jde o nezávislý systém pro každý motor. U hydraulického systému byly všechny motory připojeny na společný rozvod. Stačil tak únik hydrauliky na jednom místě a všechny motory přišly o možnost naklánění, což u elektrického systému nehrozí. Co se týče prototypu Starship pro další let, tak zatím není známo, který konkrétně to bude, ale rozhodnutí by mělo přijít tento týden. Musk zároveň doufá, že při dalším letu se podaří dosáhnout separace Starship. Při dalším pokusu se také významně zkrátí čas zážehové sekvence, která nyní trvala 5 sekund a u Super Heavy B9 by měla mít jen 2,5 sekundy, přičemž Musk chce, aby se raketa z rampy zvedla rychleji.
Zdroj: https://twitter.com/
Velmi úsměvnou informací, kterou Musk také sdělil, bylo to, že rychlost výroby raketových motorů Raptor 2 byla tak vysoká, že se musela jejich výroba zpomalit. Co se týče nákladů na program Super Heavy Starship, tak ty by se měly letos pohybovat kolem dvou miliard dolarů. Musk ještě dodal, že upravená Starship co by HLS by neměla být překážkou pro misi Artemis III. Nakonec jsme se dozvěděli, že je téměř 100% šance, že se Starship podaří dosáhnout oběžné dráhy během příštích dvanácti měsíců. Elon také řekl, že další schůzka na Twitteru se bude konat zhruba za tři týdny, kde poskytne další nové informace.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Discord RGV Aerial Photography
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FuK9j_4aEAAqfjG?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FuVuPALXsAE2YP1?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FuKX2YGagAU1_q2?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FuP1BW7X0AAs8_8?format=jpg&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/FlBZRppWIAA-U3o?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FuL1xZHWcAseeNt?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FuSBP1OXsAAgAUB?format=jpg&name=large
Dvě miliardy dolarů jen letos? Kdo do toho proboha investuje peníze?
Investoři, kteří vidí, že jen letos bude příjem ze Starlinku 2 miliardy dolarů, sice zatím se ziskem někde okolo nuly, ale potenciálem se Starship dostat se brzy klidně na příjem 20 mld. dolarů ročně při nákladech třeba jen 5 mld.
A to konkrétně z čeho? Ty zákazníky, pro které má satelitní internet největší smysl už Starlink pokryl. Dá očekávat, že zareaguje konkurence. A že by mělo být vynášení Starlinku o tolik levnější než Falcony se taky zdá spíše jako sen než na čemkoliv založený odhad.
Zákazníků na starlink stále přibývá naskutečným tempem. Po stovkách tisíců. Stále jich je málo. Milióny jich ještě přibude. Je to teprve úplný začátek tohoto typu služby. A za další, stavající zákazníci plati pravidelné poplatky a ne jen jednorázově, takže příjmy budou značně přibývat, i když se Internet ze Starlinku už několikrát snižoval (a pravděpodobně i snižovat nadále bude). Momentálně je přes milion (nevím přesně kolik) zákazníků na Starlink
I kdyby to byla pravda, což není, konkurence by na takový zlatý důl rychle reagovala. Bez nutnosti investovat ony miliardy dolarů do Starship.
Pro konkurenci je momentálně dost velký problém dostat na orbitu dostatečně velké množství satelitů, aby mohly poskytnout služby srovnatelné se Starlinkem. SpaceX zatím nedělá problémy s vynášením jejich družic, ale kdyby to mělo přejít do vážného konkurenčního boje, nejspíš přestanou být tak benevolentní.
Momentálně… to je ale hodně specifická situace kvůli konfliktu na Ukrajině. A Starship fakt nevypadá, že bude rychle připravená k masivnímu nasazení.
Ďalší odborník ktorý precestoval svet s prstom na mape. Stačí otvoriť mapy zájsť na USA niekde v strede a sú tam mestá ktoré sú od seba vzdialené desiatky kilometrov. Tušíte vôbec koľko stojí pokládka optického kábla?? A to sa bavíme o normálnom teréne. Pridajte púšť, rieky, hory alebo lesy a sú to astronomické sumy. Aj keby je tam 10000 potenciálnych zákazníkov je to ekonomická samovražda. A kde sú ešte lode lietadlá ropné plošiny. Všetci ľudia ktorí sú tam určite ocenia prístup k internetu. A samozrejme je tu ten najlepšie platiaci zákazník armáda. Takže zákazníkov budú mať viac ako dosť. Ďalej prečo konkurencia doteraz spala? Odpovedí je niekoľko. Prvá je SpaceX. Objednať kopu štartov je ľahké. Lenže žiadna spoločnosť doteraz nedokázala zaistiť takú kadenciu ako SpaceX. Flexibilita v kozmickom priemysle bola doteraz neznámy pojem. Takže prvé štarty za pár rokov plus bolo by treba zvýšiť výrobu rakiet na jedno použitie a tie firmy by si to nechali pekne zaplatiť. Pretože po skončení zákazky čo? Nikto by znovu nedokázal využiť tú produkciu. Ďalej SpaceX si satelity navrhuje a stavia samo čo je tiež ohromná úspora. Proste doteraz sa taký projekt zdal nemožný. Kto by poskytol peniaze na projekt kde je zisk otázny a najskôr o pet rokov možný. A firiem ktoré si to môžu dovoliť zatiahnuť sami je minimum. Aj Amazon sa spolieha na Blue Origin ktorý nemá žiadnu poriadku raketu. A OneWeb sa nedá počítať. Na parametre Starlink nestačí a dokážu obslúžiť málo zákazníkov. Takže doteraz akákoľvek myšlienka na schopný satelitný internet bola ekonomická samovražda.
Jo jo, zatím co vy jste určitě expertem ne tweety Muska.
Vím dobře, jak to v USA vypadá. Tam je ale problém hlavně to, že neexistuje žádná konkurence. Poskytovatelé mají mezi sebou rozdělená území vzájemně si v těch méně zalidněných oblastech nelezou do zelí. Prostě nefunguje konkurence, takže je rychlost připojení pomalá a ceny vysoké. To jde ale rychle změnit, pokud se nějaký konkurent skutečně prosadí.
Ano, nějakou tu desítku milionů zákazníků ceslosvětově asi Starlink získá, takže ekonomicky to asi mají spočítané že se to v klidu vyplatí.
Ale zase nemyslím, že se to bude používat opravdu masivně v běžně zalidněných oblastech. Mohl by být problém v tom, že zkrátka nad danou oblastí letí nižší jednotky družic, no a kolik ta jedna může obsloužit klientů ? Nějak se mi nezdá, že by to byly vyšší statisíce či snad miliony najednou, aniž by se dokázala udržet propustnost.
Pokud mají nyní 1,5 milionů zákazníků, tak pro 15 milionů zákazníků stačí jen přejít na Starlink v2 s 10násobnou kapacitou a klidně by jim stačil současný počet satelitů.
Jenže těch satelitů bude mnohonásobně víc než je nyní a jistě budou satelity v3, v4…, takže bych se v budoucnu nebál to poslat i do měst.
Vždycky se to dá regulovat cenou podle koncentrace poptávky, jak už to dělají nyní.
20 mld. USD ročně konkrétně z 15 mld. z 15 milionů běžných zákazníků ($1000/rok) a zbytek z firemních a ostatních.
To je extrémně konzervativní odhad, potenciál je mnohem výš. Na světě bude plus mínus 3 mld. domácností, z toho polovina mimo města. I kdyby 90 % z nich mělo přístup k lepšímu řešení, pak stále zbývá 150 milionů domácností + lidi co si to pořídí na chatu + na cesty (karavan apod.) + lodě + letadla + armáda a mnoho dalších využití.
To je extrémně optimistický odhad. Mí rodiče žijí na zapadlé moravské vesnici, přitom tam mají kvalitnější připojení za pětistovku měsíčně.
Tady se bavíme o oblastech, které jsou na jednu stranu dost bohaté na to, aby si satelitní připojení mohli dovolit, ale zároveň tam kdo ví proč vysokorychlostní internet ještě není.
Mám pocit, že se tady neuvědomujete, jak šílená suma ony 2 miliardy dolarů v tomto odvětví je. A to je jen roční investice do vývoje lodi, ne Starlinku samotného.
1) Ve chvíli, kdy jeden start SLS stojí 4 miliardy dolarů … jsou 2 miliardy ročně „drobné“.
2) Kolik že zaplatí NASA SpaceX za HLS pro Artemis?
Jenže Stasrship se svými schopnostmi ani zdaleka neblíží SLS (možná tak po deseti dotankování).
Hlavně reaguju na představu, že by příjmy z internetového připojení měly vývoj Starship zaplatit. To se mi moc nezdá.
Bratranec bydlí 40 km od Prahy v Brdech a internet tam není žádný … Kabelem ani ve snu a 3G/4G tak slabý signál, že žádný operátor tam nic nezprovozní.
Tolik k vaší představě, že Starlink je jen pro pár zoufalců někde na poušti 🙂
Takových lidí je fakt minimum. A hlavně to není má pointa. Kdyby takových lidí bylo hodně, byla by spousta konkurence schopná poskytnout internet mnohem levněji, jelikož by nemusela platit ty miliardy dolarů za vývoj Starship.
@Radek
> Jenže Stasrship se svými schopnostmi ani zdaleka neblíží SLS (možná tak po deseti dotankování).
> Hlavně reaguju na představu, že by příjmy z internetového připojení měly vývoj Starship zaplatit. To se mi moc nezdá.
noo, jenže Starship bude schopen jak vynášet naklad na oběžnou dráhu, vesmírná turistika, přistát na měsíci a časem i na Marsu, byť v obou připadech bude potřeba, jak píšete, doplnit palivo na orbitě. SLS nebude schopná přistat na měsíci a natož na Marsu…
Vývoj Starshipu je (byl) dosti financován programem pro návrat lidí na měsíc z NASA, ne jen Starlinkem
@Radek
Takových lidí právě minimum není. Pointa příspěvku byla, že ačkoliv u nás je zasíťovanost a dostupnost internetu naprosto extrémní i v rámci Evropy, tak mimo ní je to opravdu znatelně horší. A můj příspěvek ukazuje na to, že i u nás najdete naprosto hluchá místa.
K tomu připočítejte leteckou a námořní dopravu, což je další ohromné množství uživatelů …
Nemusíte mít EM rád, ale nejbohatší na světě není protože je hloupý a neumí si to spočítat. Kdyby mu to nedávalo ekonomický smysl, nikdy by do Starlinku nešel, stejně jako do Starship a dalších projektů.
A jak píší ostatní, Starship není primárně určený pro Starlinky ale pro kolonizaci okolí Země, což je primární cíl celého konání EM. Proto má Teslu, aby měl elektrická vozítka na Mars, proto má Boring Company, aby na Marsu mohl zbudovat podzemní sídla, proto má SpaceX, aby tam doletěl. A má Starlink, aby na to všechno vydělal. K čemu má Twitter ale nevím :-)))
Twitter ma aby se nenudil.
Uprimne si myslim, ze jen ocelova deska ty problemy nevyresi. Tech spalin je proste ohromne mnozstvi a prach zvednou o 30m dal. Coz je jeden z problemu hlasenych FAA. Chapu, ze je tam vysoko spodni voda a ze budovat prikop je drahe, zvlast, kdyz to nema slouzit k pravidelnym startum, ale neverim tomu, ze to vyresi chalzena ocelova deska pod stolem a proudy vody. K te obri hmote spalin ted jeste pribude spousta pary a vsechno to pujde vsemi smery vcetne odrazu zpet, pac neplanuji zadny deflektor.
Teoreticky by mohla, jelikož kov odolá těmto podmínkám lépe než beton. To že se zvedne prach ničemu nevadí. Koneckonců prach zvedne jakýkoliv start rakety. Nejdůležitější je, aby vzduchem nelétaly velké kameny.
Problem je, ze prach ze startu padal az do vzdalenosti 15Km od rampy, coz uz je v dosahu nejsblizsich sidel a bylo to soucasti stiznosti k FAA. Obavam se ze ziskat dalsi povoleni bez nejakych zasadnich uprav muze byt docela tezke a FAA jim ted zatopi.
Ocelová deska může mít tvar deflektoru.
Může. Ale nebude mít.
Mě by zajímalo, co by se dělo se StarShip, když by takové problémy nastaly při pilotovaném letu. Jak by se havarijně dostala na zem?
To je vcelku licha uvaha. V tomto pripade by astronauti pravdepodobne zahynuli. A to je take duvod, proc tam zadni nebyli a jeste dlouho nebudou.
Zřejmě by došlo k separaci Starship. „Administrativní problémy“ by nehráli roli, kdyby šlo o lidi.
Docela by mne zajímalo, jaký by byl letový profil při záchraně nouzovou separací. Starship by byla plně natankovaná a možná není zrovna triviální záležitost navést tu loď správně zpátky z jakéhokoli bodu vzletové trajektorie. U raketoplánu taky nebyla možná záchrana po celou dobu vzletu.
V pozdní fázi letu může být záchrana i na provizorní nižší orbitu s přistáním po jednom či několika obězích.
To komentoval EM tak, že varianta záchrany 2 stupně nebyla vůbec naprogramovaná, ale že zváží jí připravit už pro další testy.
Jste rychlejší než elonx :). Díky za shrnující článek.
Není vůbec zač 🙂
Díky, že nás čtete, ale jako závod to nebereme. Jindy zase budou rychlejší kolegové z ElonX. 😉 Jsme rádi, že čtenáři mají na výběr z různých webů v češtině. 🙂
Vynikající shrnutí a popis .
Díky
Není vůbec zač 🙂
Také děkuji za skvělý souhrn a těším se na další info v průběhu oprav a úprav zázemí rampy 🙂 Samozřejmě sleduji videa NSF, LabPadre a další. Ale český koment je český koment pro nepříliš zdatné v EN… 🙂
Díky za pochvalu. Jsme rádi, že nás sledujete
Uz chapem preco sa ani nesnazili vypustit druhy stupen. V pripade ze by nad nim stratili kontrolu a on by sa nekontrolovane dostal balistickou krivkou napriklad k pobreziu Afriky tak by to bol pre nich skutocne problem.
Osobne si myslim, ze dalsi start sa uskutocni az po letnych prazdninach. Urady budu musiet celu zalezitost presetrit. Budu musiet uspokojit verejnost, ekologov atd.
SpaceX bude tiez potrebovat cas pripravit infrastrukturu. Ked sa druhy pokus podari, tak bude cely projekt len akcelerovat. Podla mna budu coskoro trenovat pristavanie a vylepsovat celu zostavu.
Ano důvod proč se nepokusili o separaci je poměrně jasný. Raketa neměla šanci se dostat do povoleného koridoru. Zazněla tam, ale i informace, že raketa ani neměla naprogramovanou variantu, kdy by se SS pokusil o separaci a jen záchranu tím, že se vrátí a přistane. Což EM komentoval, že naprogramovat tuhle variantu určitě stojí za zvážení. Koneckonců jí budou do budoucna stejně potřebovat.
Ještě k informaci, že vylepšený autodestrukční systém také bude potřebovat recertifikaci. Musk tvrdí, že právě toto bude kritickou cestou pro příští start, protože je to časově náročnější než oprava rampy.
Dvě miliardy dolarů jen letos? Kdo do toho proboha investuje peníze?
Investoři, kteří vidí, že jen letos bude příjem ze Starlinku 2 miliardy dolarů, sice zatím se ziskem někde okolo nuly, ale potenciálem se Starship dostat se brzy klidně na příjem 20 mld. dolarů ročně při nákladech třeba jen 5 mld.
A to konkrétně z čeho? Ty zákazníky, pro které má satelitní internet největší smysl už Starlink pokryl. Dá očekávat, že zareaguje konkurence. A že by mělo být vynášení Starlinku o tolik levnější než Falcony se taky zdá spíše jako sen než na čemkoliv založený odhad.
Zákazníků na starlink stále přibývá naskutečným tempem. Po stovkách tisíců. Stále jich je málo. Milióny jich ještě přibude. Je to teprve úplný začátek tohoto typu služby. A za další, stavající zákazníci plati pravidelné poplatky a ne jen jednorázově, takže příjmy budou značně přibývat, i když se Internet ze Starlinku už několikrát snižoval (a pravděpodobně i snižovat nadále bude). Momentálně je přes milion (nevím přesně kolik) zákazníků na Starlink
I kdyby to byla pravda, což není, konkurence by na takový zlatý důl rychle reagovala. Bez nutnosti investovat ony miliardy dolarů do Starship.
Pro konkurenci je momentálně dost velký problém dostat na orbitu dostatečně velké množství satelitů, aby mohly poskytnout služby srovnatelné se Starlinkem. SpaceX zatím nedělá problémy s vynášením jejich družic, ale kdyby to mělo přejít do vážného konkurenčního boje, nejspíš přestanou být tak benevolentní.
Momentálně… to je ale hodně specifická situace kvůli konfliktu na Ukrajině. A Starship fakt nevypadá, že bude rychle připravená k masivnímu nasazení.
Ďalší odborník ktorý precestoval svet s prstom na mape. Stačí otvoriť mapy zájsť na USA niekde v strede a sú tam mestá ktoré sú od seba vzdialené desiatky kilometrov. Tušíte vôbec koľko stojí pokládka optického kábla?? A to sa bavíme o normálnom teréne. Pridajte púšť, rieky, hory alebo lesy a sú to astronomické sumy. Aj keby je tam 10000 potenciálnych zákazníkov je to ekonomická samovražda. A kde sú ešte lode lietadlá ropné plošiny. Všetci ľudia ktorí sú tam určite ocenia prístup k internetu. A samozrejme je tu ten najlepšie platiaci zákazník armáda. Takže zákazníkov budú mať viac ako dosť. Ďalej prečo konkurencia doteraz spala? Odpovedí je niekoľko. Prvá je SpaceX. Objednať kopu štartov je ľahké. Lenže žiadna spoločnosť doteraz nedokázala zaistiť takú kadenciu ako SpaceX. Flexibilita v kozmickom priemysle bola doteraz neznámy pojem. Takže prvé štarty za pár rokov plus bolo by treba zvýšiť výrobu rakiet na jedno použitie a tie firmy by si to nechali pekne zaplatiť. Pretože po skončení zákazky čo? Nikto by znovu nedokázal využiť tú produkciu. Ďalej SpaceX si satelity navrhuje a stavia samo čo je tiež ohromná úspora. Proste doteraz sa taký projekt zdal nemožný. Kto by poskytol peniaze na projekt kde je zisk otázny a najskôr o pet rokov možný. A firiem ktoré si to môžu dovoliť zatiahnuť sami je minimum. Aj Amazon sa spolieha na Blue Origin ktorý nemá žiadnu poriadku raketu. A OneWeb sa nedá počítať. Na parametre Starlink nestačí a dokážu obslúžiť málo zákazníkov. Takže doteraz akákoľvek myšlienka na schopný satelitný internet bola ekonomická samovražda.
Jo jo, zatím co vy jste určitě expertem ne tweety Muska.
Vím dobře, jak to v USA vypadá. Tam je ale problém hlavně to, že neexistuje žádná konkurence. Poskytovatelé mají mezi sebou rozdělená území vzájemně si v těch méně zalidněných oblastech nelezou do zelí. Prostě nefunguje konkurence, takže je rychlost připojení pomalá a ceny vysoké. To jde ale rychle změnit, pokud se nějaký konkurent skutečně prosadí.
Ano, nějakou tu desítku milionů zákazníků ceslosvětově asi Starlink získá, takže ekonomicky to asi mají spočítané že se to v klidu vyplatí.
Ale zase nemyslím, že se to bude používat opravdu masivně v běžně zalidněných oblastech. Mohl by být problém v tom, že zkrátka nad danou oblastí letí nižší jednotky družic, no a kolik ta jedna může obsloužit klientů ? Nějak se mi nezdá, že by to byly vyšší statisíce či snad miliony najednou, aniž by se dokázala udržet propustnost.
Pokud mají nyní 1,5 milionů zákazníků, tak pro 15 milionů zákazníků stačí jen přejít na Starlink v2 s 10násobnou kapacitou a klidně by jim stačil současný počet satelitů.
Jenže těch satelitů bude mnohonásobně víc než je nyní a jistě budou satelity v3, v4…, takže bych se v budoucnu nebál to poslat i do měst.
Vždycky se to dá regulovat cenou podle koncentrace poptávky, jak už to dělají nyní.
20 mld. USD ročně konkrétně z 15 mld. z 15 milionů běžných zákazníků ($1000/rok) a zbytek z firemních a ostatních.
To je extrémně konzervativní odhad, potenciál je mnohem výš. Na světě bude plus mínus 3 mld. domácností, z toho polovina mimo města. I kdyby 90 % z nich mělo přístup k lepšímu řešení, pak stále zbývá 150 milionů domácností + lidi co si to pořídí na chatu + na cesty (karavan apod.) + lodě + letadla + armáda a mnoho dalších využití.
To je extrémně optimistický odhad. Mí rodiče žijí na zapadlé moravské vesnici, přitom tam mají kvalitnější připojení za pětistovku měsíčně.
Tady se bavíme o oblastech, které jsou na jednu stranu dost bohaté na to, aby si satelitní připojení mohli dovolit, ale zároveň tam kdo ví proč vysokorychlostní internet ještě není.
Mám pocit, že se tady neuvědomujete, jak šílená suma ony 2 miliardy dolarů v tomto odvětví je. A to je jen roční investice do vývoje lodi, ne Starlinku samotného.
1) Ve chvíli, kdy jeden start SLS stojí 4 miliardy dolarů … jsou 2 miliardy ročně „drobné“.
2) Kolik že zaplatí NASA SpaceX za HLS pro Artemis?
Jenže Stasrship se svými schopnostmi ani zdaleka neblíží SLS (možná tak po deseti dotankování).
Hlavně reaguju na představu, že by příjmy z internetového připojení měly vývoj Starship zaplatit. To se mi moc nezdá.
Bratranec bydlí 40 km od Prahy v Brdech a internet tam není žádný … Kabelem ani ve snu a 3G/4G tak slabý signál, že žádný operátor tam nic nezprovozní.
Tolik k vaší představě, že Starlink je jen pro pár zoufalců někde na poušti 🙂
Takových lidí je fakt minimum. A hlavně to není má pointa. Kdyby takových lidí bylo hodně, byla by spousta konkurence schopná poskytnout internet mnohem levněji, jelikož by nemusela platit ty miliardy dolarů za vývoj Starship.
@Radek
> Jenže Stasrship se svými schopnostmi ani zdaleka neblíží SLS (možná tak po deseti dotankování).
> Hlavně reaguju na představu, že by příjmy z internetového připojení měly vývoj Starship zaplatit. To se mi moc nezdá.
noo, jenže Starship bude schopen jak vynášet naklad na oběžnou dráhu, vesmírná turistika, přistát na měsíci a časem i na Marsu, byť v obou připadech bude potřeba, jak píšete, doplnit palivo na orbitě. SLS nebude schopná přistat na měsíci a natož na Marsu…
Vývoj Starshipu je (byl) dosti financován programem pro návrat lidí na měsíc z NASA, ne jen Starlinkem
@Radek
Takových lidí právě minimum není. Pointa příspěvku byla, že ačkoliv u nás je zasíťovanost a dostupnost internetu naprosto extrémní i v rámci Evropy, tak mimo ní je to opravdu znatelně horší. A můj příspěvek ukazuje na to, že i u nás najdete naprosto hluchá místa.
K tomu připočítejte leteckou a námořní dopravu, což je další ohromné množství uživatelů …
Nemusíte mít EM rád, ale nejbohatší na světě není protože je hloupý a neumí si to spočítat. Kdyby mu to nedávalo ekonomický smysl, nikdy by do Starlinku nešel, stejně jako do Starship a dalších projektů.
A jak píší ostatní, Starship není primárně určený pro Starlinky ale pro kolonizaci okolí Země, což je primární cíl celého konání EM. Proto má Teslu, aby měl elektrická vozítka na Mars, proto má Boring Company, aby na Marsu mohl zbudovat podzemní sídla, proto má SpaceX, aby tam doletěl. A má Starlink, aby na to všechno vydělal. K čemu má Twitter ale nevím :-)))
Twitter ma aby se nenudil.
Uprimne si myslim, ze jen ocelova deska ty problemy nevyresi. Tech spalin je proste ohromne mnozstvi a prach zvednou o 30m dal. Coz je jeden z problemu hlasenych FAA. Chapu, ze je tam vysoko spodni voda a ze budovat prikop je drahe, zvlast, kdyz to nema slouzit k pravidelnym startum, ale neverim tomu, ze to vyresi chalzena ocelova deska pod stolem a proudy vody. K te obri hmote spalin ted jeste pribude spousta pary a vsechno to pujde vsemi smery vcetne odrazu zpet, pac neplanuji zadny deflektor.
Teoreticky by mohla, jelikož kov odolá těmto podmínkám lépe než beton. To že se zvedne prach ničemu nevadí. Koneckonců prach zvedne jakýkoliv start rakety. Nejdůležitější je, aby vzduchem nelétaly velké kameny.
Problem je, ze prach ze startu padal az do vzdalenosti 15Km od rampy, coz uz je v dosahu nejsblizsich sidel a bylo to soucasti stiznosti k FAA. Obavam se ze ziskat dalsi povoleni bez nejakych zasadnich uprav muze byt docela tezke a FAA jim ted zatopi.
Ocelová deska může mít tvar deflektoru.
Může. Ale nebude mít.
Mě by zajímalo, co by se dělo se StarShip, když by takové problémy nastaly při pilotovaném letu. Jak by se havarijně dostala na zem?
To je vcelku licha uvaha. V tomto pripade by astronauti pravdepodobne zahynuli. A to je take duvod, proc tam zadni nebyli a jeste dlouho nebudou.
Zřejmě by došlo k separaci Starship. „Administrativní problémy“ by nehráli roli, kdyby šlo o lidi.
Docela by mne zajímalo, jaký by byl letový profil při záchraně nouzovou separací. Starship by byla plně natankovaná a možná není zrovna triviální záležitost navést tu loď správně zpátky z jakéhokoli bodu vzletové trajektorie. U raketoplánu taky nebyla možná záchrana po celou dobu vzletu.
V pozdní fázi letu může být záchrana i na provizorní nižší orbitu s přistáním po jednom či několika obězích.
To komentoval EM tak, že varianta záchrany 2 stupně nebyla vůbec naprogramovaná, ale že zváží jí připravit už pro další testy.
Jste rychlejší než elonx :). Díky za shrnující článek.
Není vůbec zač 🙂
Díky, že nás čtete, ale jako závod to nebereme. Jindy zase budou rychlejší kolegové z ElonX. 😉 Jsme rádi, že čtenáři mají na výběr z různých webů v češtině. 🙂
Vynikající shrnutí a popis .
Díky
Není vůbec zač 🙂
Také děkuji za skvělý souhrn a těším se na další info v průběhu oprav a úprav zázemí rampy 🙂 Samozřejmě sleduji videa NSF, LabPadre a další. Ale český koment je český koment pro nepříliš zdatné v EN… 🙂
Díky za pochvalu. Jsme rádi, že nás sledujete
Uz chapem preco sa ani nesnazili vypustit druhy stupen. V pripade ze by nad nim stratili kontrolu a on by sa nekontrolovane dostal balistickou krivkou napriklad k pobreziu Afriky tak by to bol pre nich skutocne problem.
Osobne si myslim, ze dalsi start sa uskutocni az po letnych prazdninach. Urady budu musiet celu zalezitost presetrit. Budu musiet uspokojit verejnost, ekologov atd.
SpaceX bude tiez potrebovat cas pripravit infrastrukturu. Ked sa druhy pokus podari, tak bude cely projekt len akcelerovat. Podla mna budu coskoro trenovat pristavanie a vylepsovat celu zostavu.
Ano důvod proč se nepokusili o separaci je poměrně jasný. Raketa neměla šanci se dostat do povoleného koridoru. Zazněla tam, ale i informace, že raketa ani neměla naprogramovanou variantu, kdy by se SS pokusil o separaci a jen záchranu tím, že se vrátí a přistane. Což EM komentoval, že naprogramovat tuhle variantu určitě stojí za zvážení. Koneckonců jí budou do budoucna stejně potřebovat.
Ještě k informaci, že vylepšený autodestrukční systém také bude potřebovat recertifikaci. Musk tvrdí, že právě toto bude kritickou cestou pro příští start, protože je to časově náročnější než oprava rampy.