Možná jste i Vy v posledních hodinách narazili na záběry pořízené včera večer v ulicích ukrajinské metropole, na kterých byl vidět zánik neznámého tělesa v atmosféře. Mnozí lidé si tuto událost nesprávně spojili se zánikem americké vědecké družice RHESSI, u které mělo ve velmi podobném čase dojít k očekávanému zániku v zemské atmosféře. Zpráva se tak začala masivně šířit po internetu navzdory tomu, že se nezakládala na pravdě. V tomto článku si stručně vysvětlíme, proč tato varianta nebyla nikdy možná.

Fireball seen over Kyiv.
Possibly the RHESSI satellite re-entering.
H/T @WonskyDelano https://t.co/Vu53QRkmlU

— Tony Dunn (@tony873004) April 19, 2023

Začněme krátkým vysvětlením z nebeské mechaniky. Sklon oběžné dráhy každého objektu určuje, nad kterými částmi světa prolétává. Třeba taková Mezinárodní kosmická stanice krouží po dráze se sklonem 51,64°, což znamená, že se nikdy nedostane severněji než nad 51,64. stupeň severní šířky ani jižněji než nad 51,64. stupeň jižní šířky. Pokud tedy stojíte nad 51,64. stupni severní šířky, může Vám ISS v ideálním případě přelétávat nad hlavou, ale nikdy směrem k severnímu obzoru. Pokud se bude pozorovatel nacházet severněji od tohoto „nejsevernějšího“ bodu, nikdy ISS nad hlavou mít nebude – stanici spatří jen nad jižním obzorem. Čím severněji se bude pozorovatel nacházet od 51,64. stupně severní šířky, tím níže nad jižním obzorem stanici spatří.

Stejně tak když Čína zanechala na oběžné dráze centrální stupně svých raket Dlouhý pochod 5B, bylo jasné, že nemohou dopadnout jinam, než mezi 41,48° severní a jižní šířky, což je sklon dráhy, na který raketa mířila. Svou roli samozřejmě hraje i výška oběžné dráhy. Čím nižší je, tím níže nad jižním obzorem se jeví pozorovateli, který se nachází severně od nejsevernější hranice.  „Družice RHESSI byla vypuštěna 5. února 2002 nosnou raketou Pegasus-XL na oběžnou dráhu o výšce perigea 588,2 km, apogea 609,2 km a sklonem 38°2,2′. Poslední TLE od 18SDS uvádělo výšku perigea 165,7 km, apogea 173,2 km a sklon 38°0,7′,“ vysvětlil Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodal: „Objekt na takové oběžné dráze není viditelný z území Kyjeva (50°27′ s.š.) a už vůbec ne v takové části oblohy jak ukazuji zveřejněná videa.“

Neseděl však ani čas dané události. Zatímco ohnivá koule nad Kyjevem osvítila tři minuty před devátou večer středoevropského letního času, k zániku družice RHESSI došlo až o přibližně pět a půl hodiny později ve 2:21 SELČ nad severovýchodními oblastmi Afriky zhruba v místech, kde se nachází Egypt, Libye, Čad, čí Súdán. A co tedy nad Kyjevem včera večer zaniklo? Podle astronomů měla událost přirozený původ – nad ukrajinskou metropolí byl vidět jasný bolid.

EDIT 20. dubna 20:25
Došlo k doplnění informací o významu výšky objektu na oběžné dráze pro jeho pozorování. Za upozornění děkujeme Michalu Václavíkovi.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.novinky.cz/

Zdroje obrázků:
https://www.popsci.com/…auto=webp&width=1440&height=810
https://pbs.twimg.com/media/FuIrii2WIAI8kLk?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/FuJE0MzXsAINZmE?format=jpg&name=large