Webbův teleskop objevil miniplanetku

Kosmické agentury její velikost s oblibou přirovnávají k římskému Koloseu – na délku totiž měří jen něco mezi 100 a 200 metry. Řeč je o planetce objevené mezinárodním týmem astronomů, kteří využili data z Teleskopu Jamese Webba. V rámci svého projektu se zaměřili na analýzu údajů, které byly nasbírány při kalibraci přístroje MIRI (Mid-InfraRed Instrument). Při analýze tým náhodou objevil planetku, která prolétávala zorným polem přístroje a byla tak zvěčněna. Velmi pravděpodobně se jedná o nejmenší objekt, jaký zatím Teleskop Jamese Webba pozoroval. Z vědeckého hlediska může mít význam v tom, že se jedná o příklad objektu menšího než 1 kilometr, který pochází z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Pro více informací i vlastnostech planetky však budou potřebná další pozorování.

Umělecká představa malé planetky.
Umělecká představa malé planetky. Zdroj: https://www.nasa.gov/

„My jsme – absolutně neplánovaně – ve veřejně dostupných kalibračních datech MIRI objevili malou planetku,“ vysvětluje Thomas Müller, astronom z německého Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku a dodal: „Tato pozorování patřila mezi vůbec první, která přístroj MIRI prováděl a mířil při nich na rovinu ekliptiky. Naše studie naznačuje, že by se pomocí tohoto přístroje mohlo detekovat mnoho nových objektů.“ Tato pozorování z JWST byla publikována v časopise Astronomy and Astrophysics a jejich cílem nebylo objevování nových planetek. Skutečnost je taková, že šlo o kalibrační snímky, kdy jako cíl posloužila planetka (10920) 1998 BC1 z hlavního pásu, kterou astronomové objevili už v roce 1998. Pozorování měla prověřit funkčnost některých filtrů na MIRI, ale tým zodpovědný za kalibraci zhodnotil, že se test nezdařil z technických důvodů kvůli jasu cílového objektu a posunutí teleskopu. Navzdory tomu se data z pozorování planetky 10920 nezahodila. Tým je využil k vytvoření a otestování nové techniky pro určení dráhy objektu a odhad jeho velikosti. Platnost metody byla prokázána pro planetku 10920 pomocí pozorování MIRI v kombinaci s daty z pozemních teleskopů a evropské kosmické mise Gaia.

Pozemní přípravy přístroje MIRI.
Pozemní přípravy přístroje MIRI. Zdroj: https://www.esa.int/

V průběhu analýzy dat z MIRI si tým všiml malého „vetřelce“ v zorném poli. Výsledky analýzy expertů naznačují, že objekt měří mezi 100 a 200 metry, nachází se na dráze s velmi nízkým sklonem vůči rovině ekliptiky a v době pozorování se pohyboval ve vnitřní části hlavního pásu planetek. „Naše výsledky ukazují, že i „neúspěšná“ pozorování Webbova teleskopu mohou být vědecky užitečná, pokud na to jdete ze správné strany a máte i trochu štěstí,“ popisuje Müller a dodává: „Náš objev se nachází v hlavním pásu planetek. Byla to právě mimořádná citlivost JWST, která nám umožnila spatřit zhruba stometrový objekt na vzdálenost více než sto milionů kilometrů!“

Přístroj MIRI
Přístroj MIRI Zdroj: https://webb.nasa.gov/

Detekce planetky, kterou tým považuje za nejmenší objekt, který zatím JWST pozoroval i za nejmenší zatím objevenou planetku z hlavního pásu – by mohla mít, pokud bude objev uznán za novou planetku, významný vliv na naše chápání vzniku a vývoje Sluneční soustavy. Současné modely předpovídají množství planetek různých velikostí až po velmi malé objekty. Ovšem malé planetky zatím byly studovány méně podrobně – ve srovnání s většími objekty. Důvodem je složitější pozorování menších planetek. Budoucí vyhrazená pozorování pomocí JWST by umožnila astronomům studovat planetky menší než 1 kilometr.

A aby toho nebylo málo, tenhle objev navíc naznačuje, že by se data z Webbova teleskopu mohla neplánovaně podílet na detekcích nových planetek. Tým se domnívá, že i krátká pozorování přístrojem MIRI prováděná v okolí roviny ekliptiky budou vždy obsahovat aspoň pár planetek, z nichž většina budou neznámé objekty. Aby bylo potvrzeno, že pozorovaný objekt je nově objevenou planetkou, je zapotřebí nasbírat více dat o jeho relativní pozici vůči hvězdnému pozadí. Navazující pozorování by tak měla upřesnit jeho oběžnou dráhu. „Jde o fantastické výsledky, které zvýrazňují schopnosti MIRI náhodně objevovat planetky z hlavního pásu s dříve nedetekovatelnými rozměry,“ nešetří chválou Bryan Holler, vědec ze Space Telescope Science Institute z marylandského Baltimoru a dodává: „Opakování těchto pozorování jsou v procesu plánování a očekáváme, že se mezi snímky objeví nové planetky-vetřelci.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E2uW4zwXoAUWrLl?format=jpg&name=4096×4096
https://www.nasa.gov/…/image/stsci-01gqqpmmf1zczptf7n1t7nqe92-lowres.png
https://www.esa.int/…/MIRI_the_Mid-InfraRed_Instrument.jpg
https://webb.nasa.gov/images/miri.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Webbův teleskop objevil miniplanetku

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗