#10 Aktuality o Starship: Posádka dearMoon a statický zážeh S24 z ptačí perspektivy

Po téměř měsíc a půl trvající přestávce našeho seriálu Aktuality o Starship opět nastal ten pravý čas, shrnout si dění kolem programu Superheavy Starship. Minule jsme se podívali na nejsilnější statický zážeh v historii SpaceX, kryogenní testování celé sestavy, statické zážehy vakuových Raptorů na základně McGregor, mohli jsme spatřit hned několik družic Starlink druhé generace v budově pro integraci nákladu a také jsme se podívali na nové informace o systému HLS. Dnes nezačneme ničím jiným než programem dearMoon, jelikož v prosinci byla oznámena posádka účastnící se této mise. No a nebyl by to správný díl Aktualit o Starship, kdybych Vás v něm ochudil o statické zážehy, tentokrát jeden Superheavy B7 a jeden Starship S24. Dále se podíváme na velice zajímavý simulátor, který sloužil k testování svorek, nebo držáků chcete-li, na orbitálním startovním stole, anebo na vylepšení, kterými prošel prototyp Superheavy B7. Mimo jiné na Vás také čeká hromada nádherných fotografií i pár zajímavých videí.

Posádka mise dearMoon.

Posádka mise dearMoon.
Zdroj: https://dearmoon.earth/

Začneme u mise dearMoon. Pokud již někteří z Vás zapomněli, o co vlastně jde, tak se jedná o turistickou misi, v rámci které bude uskutečněn oblet Měsíce v kosmické lodi Starship. Celou misi zaplatil japonský miliardář Jusaku Maezawa, který sebou na tuto misi chtěl vzít umělce z celého světa. Kolem tohoto projektu bylo až do prosince poměrně ticho, ale 8. prosince byla oznámena devítičlenná posádka, ve které je i Čech – Yemi Akinyemi Dele, známý jako Yemi A.D. Je to český choreograf, herec, tanečník a výtvarný umělec. Další člen posádky je také Tim Dodd, známý pod přezdívkou Everyday Astronaut, nebo známý DJ Steve Aoki. Pokud máte zájem, tak kompletní představení posádky si můžete přečíst v našem starším článku. Nyní se pomalu přesuneme k Superheavy B7.

Fotografie z jedenáctimotorového statického zážehu 29. listopadu.

Fotografie z jedenáctimotorového statického zážehu 29. listopadu.
Zdroj: SpaceX

Minule jsem psal o čtrnáctimotorovém statickém zážehu Superheavy B7, který mimochodem svou silou překonal i dvacet sedm motorů Merlin 1D na Falconu Heavy. Tento zážeh ale výrazně poškodil beton pod startovním stolem, a tak byl mezi jednotlivými zážehy poměrně výrazný rozestup. V té době také Elon Musk na Twitteru informoval, že další na řadě bude dlouhý zážeh poměrně velkého množství motorů, aby se otestovalo autogenní tlakování nádrží. Tento zážeh nakonec přišel 29. listopadu (pouhý jeden den po vydání předchozího dílu). Jeho délka byla přibližně 13 sekund a SpaceX zanedlouho poté potvrdila, že šlo o jedenáctimotorový zážeh.

Jen o tři dny později se Superheavy opět ujala ramena systému Mechazilla, která prototyp usadila na konstrukci, sloužící k převážení na kolových transportérech. Superheavy B7 zamířila zpět do výrobního areálu, kde byly přidány další kryty motorové sekce a další drobná vylepšení. 8. ledna se Superheavy znovu vydala na rampu, kde byla hned vzápětí znovu usazena na orbitální startovní stůl. O dva dny později přišlo na řadu spojení Superheavy a Starship S24 a měli jsme tak možnost vidět první spojení Superheavy B7 a Starship S24 v roce 2023. O další tři dny později přišel na řadu cryo test celé sestavy, přičemž kyslíková nádrž Superheavy byla naplněna zhruba jen z jedné třetiny, metanová z jedné šestiny a na nádržích Starship S24 nebyla námraza žádná. Byl ale spatřen venting z ventilů pro chlazení motorů. Nyní se můžete pokochat pár nádhernými fotografiemi a videem ze spojování Superheavy B7 a Starship S24.

Fotografie Superheavy Starship na orbitální rampě v Boca Chica.

Fotografie Superheavy Starship na orbitální rampě v Boca Chica.
Zdroj: SpaceX

Fotografie Superheavy Starship na orbitální rampě v Boca Chica.

Fotografie Superheavy Starship na orbitální rampě v Boca Chica.
Zdroj: SpaceX

Fotografie Superheavy Starship na orbitální rampě v Boca Chica.

Fotografie ze spojení Superheavy Starship na orbitální rampě v Boca Chica.
Zdroj: SpaceX

Fotografie ze spojení Superheavy Starship na orbitální rampě v Boca Chica.

Fotografie ze spojení Superheavy Starship na orbitální rampě v Boca Chica.
Zdroj: SpaceX

 

Fotografie celé sestavy na orbitální rampě.

Fotografie celé sestavy na orbitální rampě.
Zdroj: Nic Ansuini

Co se týče možného termínu startu Superheavy Starship, tak víme jistě, že nebude dříve, než na přelomu února a března. Tuto informaci potvrdil Musk na Twitteru odpovědí na tweet od NASA Space Flight. Nejdříve nás čeká kryotest celé sestavy, následovat bude WDR test. Ten je celý navržený tak, aby simuloval stejnou situaci jako před startem. Tedy raketa projde všemi kontrolami, nádrže budou plně natankované a bude probíhat odpočet směrem k času T-0. Odpočet se ale zastaví pár sekund před zážehem motoru, kde celý test skončí. Po úspěšném dokončení WDR bude S24 odpojena a Superheavy provede závěrečný statický zážeh všech třiatřiceti motorů Raptor 2, které budou mít celkový tah neuvěřitelných osm tisíc tun. Následně bude S24 znovu připojena k Superheavy a pak nezbude nic jiného, než čekat na vydání startovní licence od FAA.

Letecký záběr na startovní rampu. V pozadí stojí Superheavy B9 připojená k orbitální tankové farmě.

Letecký záběr na startovní rampu. V pozadí stojí Superheavy B9 připojená k orbitální tankové farmě.
Zdroj: RGV Aerial Photography

Nyní se podíváme na prototyp Superheavy B9. Ten se 15. prosince vydal na cestu z výrobního do testovacího areálu, kde ho čekaly kryogenní testy. Proto, aby ale mohly být tyto testy provedeny, již není potřeba, aby byl prototyp umístěný na startovní stůl. Hned vedle palivové farmy je totiž připraveno testovací stanoviště, ke kterému se Superheavy jednoduše připojí a nejsou tak potřeba žádné další akce, jako je právě zvedání na startovní stůl. Na něm ale ve stejné době také probíhal test, o kterém mnoho z Vás ani nemuselo vědět, ale byl zásadní. O tomto testu si povíme za chvíli. Během svého pobytu v testovacím areálu absolvovala Superheavy B9 celkem dva kryotesty a poté se vydala zpět do výrobního areálu. Nyní je pravděpodobně na řadě instalace motorů Raptor 2. Mimochodem na Superheavy B9 bude vylepšená generace Raptorů s elektrickým systémem vektoru tahu a jelikož ve výrobním stanu 1 se již Raptory doslova hromadí, je jejich brzká instalace velmi pravděpodobná.

Motory Raptor 2 s elektrickým systémem vektoru tahu ve výrobním stanu jedna.

Motory Raptor 2 s elektrickým systémem vektoru tahu ve výrobním stanu jedna.
Zdroj: Starship Gazer

Nyní se ale pojďme podívat na slibovaný test orbitálního stolu. Konkrétně se testovaly úchyty, které Superheavy drží. Ty jsou velmi specifické a celkově jich je dvacet. Každá ze svorek Superheavy drží z vnějšku, v místě mezi dvěma motory Raptor Boost v prvním prstenci. Aby mohla SpaceX provést zátěžový test těchto svorek před třiatřiceti motorovým zážehem, musela navrhnout speciální zařízení. To testuje dvě svorky, které jsou přesně naproti sobě současně a jsou vybaveny stejným úchytem jako Superheavy. Když je toto testovací zařízení ve správné poloze, dojde k vyklopení svorek startovního stolu, které by za běžných podmínek držely Superheavy a tím se dvě z dvaceti svorek připojí. Pod startovním stolem je umístěno závaží a dva hydraulické písty, které jsou přichyceny k testovacímu zařízení, které je v tu chvíli připojené ke dvěma svorkám, ho začnou tahat nahoru, čímž vzniká síla, která svorky startovního stolu tlačí směrem dolu. Tímto způsobem bylo otestováno všech dvacet svorek. Pro lepší představu se můžete podívat na následující moc pěkně zpracované video na kanále CSI Starbase, kde je ukázána funkčnost celého systému.

Nyní se odkloníme od Superheavy a podíváme se na Starship S24. Ta 15. prosince ve 20:00 našeho času absolvovala statický zážeh jednoho motoru Raptor 2. Ten trval pět sekund. Za normální situace nic mimořádného, ale tentokrát nám SpaceX nabídla jedinečný záběr z dronu, který byl v tu chvíli přímo nad kosmickou lodí. Video z tohoto zážehu si můžete prohlédnout pod tímto odstavcem. Tento statický zážeh byl také jediným testem, kterým Starship S24 od minulého dílu prošla, pokud nepočítáme testy celé sestavy na orbitální rampě.

Vzlétající Starship SN8

Vzlétající Starship SN8
Zdroj: SpaceX

Také jsme 9. prosince slavili přesně dva roky od suborbitálního skoku Starship SN8 do 12,5 kilometru. Právě tento den jsme mohli poprvé vidět, jak se zapálily tři motory Raptor a Starship se začala pomalu sunout k obloze. Během letu postupně vypínala motory a ve výšce 12,5 kilometru přišla fáze letu na břiše. Starship se pomocí hlavního motoru a korekčních trysek překlopila do horizontální polohy a pomocí předních a zadních klapek řídila svůj sestup. Zhruba ve výšce půl kilometru se měli zažehnou dva ze tří motorů a překlopit Starship zpět do vertikální polohy. To se sice povedlo, ale po překlopení klesnul tlak v přistávací metanové nádrží a do motoru šlo moc okysličovadla. To mělo za následek snížení tahu a spalování měděných částí motoru. Snížený tlak pouze jednoho pracujícího motoru měl za následek prudký náraz do vybetonované plochy a let prototypu SN8 skončil v ohnivé kouli. I tak to ale byl pro SpaceX velký úspěch, jelikož všechny předchozí fáze letu probíhaly bez problému.

Trosky Starship SN8

Trosky Starship SN8
Zdroj: Steve Jurvetson

Nyní nastal konečně čas podívat se na dění na Floridě, kde se toho děje poměrně dost. Na rampě LC-39A se pracuje na stavbě rampy pro Superheavy Starship, zatímco v areálu u Robert´s Road probíhá stavba výrobního areálu. Začněme právě v komplexu LC-39A, kde probíhá dokončování vnějšího krytu největší nádrže poblíž integrační věže. Co konkrétně se v ní bude skladovat zatím není jasné. Ale patrně nejvýraznější práce je vidět právě na již zmíněné integrační věži. 6. ledna zamířil do komplexu LC-39A „vozík”, na který následně budou upevněna dvě ramena systému Mechazilla. Ten by měl být v brzké době namontován na integrační věž. Do komplexu 39A zamířila už i obě ramena Mechazilly. Bohužel z areálu Robert´s Road nemáme žádné nové letecké snímky, a dokonce ani pozemní. Nemůžeme Vám tedy nabídnout žádné nové informace o pokračující stavbě.

Na závěr tu pro Vás mám fotku tepelného štítu kosmické lodi Starship. Pokud jste někdy přemýšleli, jaké rozměry má jedna destička tepelného štítu, máte nyní příležitost přesvědčit se o tom na vlastní oči. Zaměstnanec SpaceX, který má na Twitteru přezdívku Xander, pracující na tepelném štítu Starship, zveřejnil následující fotografii. Podle tohoto snímku by se mohla velikost jedné destičky pohybovat kolem třiceti centimetrů.

Porovnání člověka vedle tepelného štítu.

Porovnání člověka vedle tepelného štítu.
Zdroj: Xander

A tímto jsme se dostali až na samotný konec článku a já Vám děkuji za přečtení. Seriál Aktuality o Starship je nepravidelný seriál, který zmapuje to nejzajímavější, co se v projektu Superheavy Starship od minulého dílu událo jak na Floridě, tak ve Starbase.

Doporučené a použité zdroje informací:
https://mobile.twitter.com/
https://mobile.twitter.com/
https://mobile.twitter.com/
https://mobile.twitter.com/
https://mobile.twitter.com/
https://mobile.twitter.com/
https://mobile.twitter.com/
https://mobile.twitter.com/
https://cs.wikipedia.org/
Discord RGV Aerial Photography

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FmXK32nXgAQ2b1J?format=jpg&name=4096×4096
https://dearmoon.earth/img/index/mainVisual_pc.jpg?2
https://pbs.twimg.com/media/FiwubhUUoAAiD53?format=jpg&name=4096×4096
https://flic.kr/p/2oaXW94
https://flic.kr/p/2ob1yjL
https://flic.kr/p/2ob41AM
https://flic.kr/p/2ob1ykn
https://pbs.twimg.com/media/Fmb-ekaWYAAYfrw?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FksJwbuXEAQ8TbU?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FkmP5y0XEAA8msx?format=jpg&name=4096×4096
https://flic.kr/p/2kfwCyn
https://flic.kr/p/2kgaaQz
https://pbs.twimg.com/media/FmTUkXPXoAg_7s2?format=jpg&name=large

 

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “#10 Aktuality o Starship: Posádka dearMoon a statický zážeh S24 z ptačí perspektivy”

  1. Mario napsal:

    Aj ja som si všimol že informácií alebo fotiek/videí je z Florida veľmi málo. Prečo je to tak? Asi najhlavnejší dôvod bude že je to štátny majetok a asi bude horšie prístupný keďže sú tam mnohé aktívne rampy. Alebo sa mýlim?

    • Matěj Soukup Redakce napsal:

      Tak to se přiznám, že netuším. Mám pár dobrých zdrojů na videa a snímky z Floridy, ale z nějakého důvodu nemáme od nikoho více jak měsíc jediný nový snímek, nebo video. Je to zajímavé, protože ještě v poměrně nedávné době nebyl problém alespoň něco sehnat. (Tento odstavec se týká pouze areálu u Robert´s Road)

      Co se týče startovní rampy v komplexu LC-39A, tak tam pár fotek máme, ale nejsou v moc dobré kvalitě a jsou foceny z velké dálky. To je důvod proč sem je do článku nedal, ale víme díky nim to co je napsáno v článku, tedy především práce pokračující na Mechazille.

      Ale pokud stojíte o ty nejaktuálnější novinky kolem Superheavy Starship a nedělá Vám problém angličtina, mohu jedině doporučit discord server RGV Aerial Photography.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.