Prohledávání vesmíru za účelem nalezení Zemi podobných planet se podobá hledání jehly v kupce sena. Aby se tento výzkum posunul vpřed, rozhodla se NASA podpořit studii konceptu, který je zatím v rané fázi. Jedná se o hybridní observatoř, která by kombinovala pozemské teleskopy s kosmickým stínidlem. Toto zařízení by blokovalo svit hvězd, kolem kterých obíhají exoplanety, takže by pozemské teleskopy mohly tyto planety snáze pozorovat. Koncept HOEE (Hybrid Observatory for Earth-like Exoplanets) by z nejdokonalejších pozemských observatoří udělal nejlepší hledače exoplanet všech dob. Veřejnost má nyní možnost být součástí tohoto přelomového vývoje.
Výzva Ultralight Starshade Structural Design Challenge se obrací na zájemce, aby se pokusili vyvinout nízkohmotnostní strukturu blokující světlo hvězd, která by mohla být součástí konceptu HOEE. Ideální design by měl umožnit kompaktní složení pro start a po dosažení oběžné dráhy úspěšné rozložení. Klíčovým požadavkem je nízká hmotnost, aby chemický pohon měl co nejnižší spotřebu. Právě s pomocí korekčních trysek by mělo stínítko měnit svou pozici v prostoru, aby se správně zarovnalo pro sledování různých objektů.
Jednou z metod, jak detekovat exoplanetu v temných hlubinách vesmíru a určit její potenciální obyvatelnost, spočívá ve sledování světla, které odráží při oběhu kolem své hvězdy. Toto světlo je ovlivněno minerály, oceány, kontinenty, případně vegetací na povrchu a plyny v její atmosféře. Ovšem mateřské hvězdy často svítí tak silně, že pozemské observatoře mají narušené pozorování. Stínítko Starshade by zakrylo mateřskou hvězdu a zastínilo tak její svit. Nedošlo by přitom k zakrytí pozorované exoplanety. Pozorovatelé by tak měli mnohem lepší podmínky.
„Hybridní observatoř by nám mohla odpovědět na většinu palčivých otázek o mimozemském životě,“ říká John Mather, astrofyzik z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu, který se podílí i na projektu Teleskopu Jamese Webba a dodává: „Pozorování mnoha systémů by nám mohlo pomoci najít odpovědi na otázky, proč je konfigurace naší planety tak vzácná a proč žádná objevená exoplaneta není úplně stejná jako Země. Je skutečně fascinující, že se veřejnost může podílet na tomto revolučním projektu. Nemohu se dočkat, až uvidíme návrhy, které lidé předloží.“ Pět nejlépe hodnocených návrhů si mezi sebe rozdělí odměnu 7 000 amerických dolarů, přičemž uzávěrka výzvy spravované GrabCAD je do 22. srpna a dodatečné detaily je možné najít na stránce výzvy.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…20190611starshade-16.width-1280.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2022_ph_i_mather.png
Nějak si nedovedu představit rozumný způsob synchronizace polohy s pozemským dalekohledem pro nějaký významný výsek oblohy a pro významnou dobu ještě za předpokladu velké úspornosti/malé spotřeby paliva. Chybí mi tam představivost nebo je v tom nějaký trik, který nevidím?
V jaké vzdálenosti by se stínítko pohybovalo? A jak dlouhý čas stínění je potřeba ke zobrazení exoplanet, jsou to sekundy nebo stačí milisekundy?
Podrobněji popsáno v odkazu v článku.
https://grabcad.com/challenges/nasa-challenge-ultralight-starshade-structural-design
Je to technická výzva. Ani falcon heavy to dle článku nedá. Co SHS?
Díky, no to tedy je koukám.