Zhruba před rokem jsme Vás informovali o projektu české mise SLAVIA, která by měla studovat chemické složení meziplanetární hmoty, která vstupuje do zemské atmosféry, kde shoří a vytváří na obloze světelné stopy, kterým říkáme meteory. Tato mise však zatím nemá realizaci jistou – bude se o ni muset poprat v rámci tzv. Ambiciozních projektů i s dalšími návrhy, přičemž pokud se zadaří, mohly by se realizovat i dvě navržené mise. Dnes si proto představíme další projekt, který se uchází o realizaci. Jedná se o projekt LVICE2 (Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer), za jehož návrhem, vývojem a integrací stojí firma esc Aerospace s.r.o. Ta se již téměř 15 let podílí na vývoji elektroniky a softwaru pro mise Evropské vesmírné agentury. Sonda LVICE2 by se v případě realizace zaměřila na studium Měsíce, kolem kterého bude v dalších letech hodně živo.
Na povrch Měsíce zamíří komerční landery i zařízení státních kosmických agentur, mají se sem po desítkách let vrátit lidé a na oběžné dráze kolem Měsíce se usadí několik sond a vyroste tu i obyvatelná stanice Gateway. Naše znalosti podmínek, které panují v okolí Měsíce, však stále obsahují značná bílá místa. Vědci by rádi lépe porozuměli moha otázkám, které souvisí s kosmickým zářením, fyzikou plazmatu nebo vlastnostmi prachových částic, které se tu vyskytují. Tyto parametry mají významný vliv na přípravu budoucích misí. Počítá se s tím, že LVICE2 ponese vědecké přístroje Akademie věd ČR, ČVUT a MFF UK. S jejich pomocí by měla nabídnout hlubší poznání vesmírného prostředí v okolí Měsíce a přinese tak odpovědi na mnoho otázek spojených s plánováním budoucích misí do Sluneční soustavy.
Ambiciózní projekty
Koncept Ambiciózních projektů byl vytvořen na Ministerstvu dopravy spolu s ESA a to podle Národního kosmického plánu schváleného vládou v roce 2019, kde jsou jako jedna z priorit pro období 2020-2025. Mají řadu cílů, zejména osvojit si integrační schopnosti, zvýšit svou konkurenceschopnost vůči zahraničním partnerům, posílit efektivní spolupráci mezi českými společnosti a akademickou sférou vzájemným doplňováním se a vytvářením hodnotového řetězce (vysoká přidaná hodnota).
Ambiciózní projekty směřují k samostatnému kosmickému letu v režii českých aktérů, a to buď jako samostatné mise nebo jako výrazný a zřetelně autonomní element větší mezinárodní mise. V posledních letech se totiž ČR podílela vždy jen na misích navržených a provozovaných v zahraničí (s výjimkou malých experimentálních nanodružic typu cubesat).
Zdroj: https://www.mdcr.cz/
Celý program Ambiciozních projektů vznikl na jednoduché myšlence. V České republice existuje celá řada firem i akademických institucí, které se dlouhodobě podílí na projektech větších kosmických agentur – například ESA. Program proto chce využít tyto znalosti a posunout českou účast na kosmických projektech na novou úroveň. Tentokrát by Češi nedodávali jeden přístroj (nebo jeho část) jiné agentuře. Místo toho by celou misi od začátku naplánovali, postavili, otestovali a řídili. „České firmy a instituce již mají zkušenosti s realizací družic pro oběžnou dráhu Země.
Zkušenosti s návrhem vlastní lunární sondy otevřou České republice nové možnosti zajímavých projektů a položí základy pro další zkoumání Sluneční soustavy za hranicemi oběžné dráhy Země,“ řekl Petr Suchánek, jednatel společnosti esc Aerospace.
LVICE2 by měla být první českou sondou, která nebude schopna pouze řídit svou orientaci, ale i měnit svou oběžnou dráhu. Díky pohonnému systému by pro českou misi neměl být problém přejít z oběžné dráhy kolem Měsíce (kde by probíhalo měření turbulence slunečního větru) do libračních bodů L4 a L5 systému Země-Měsíc. Tady by zase LVICE2 mohla detekovat přítomnost prachu a mikrometeoroidů. Takzvaná Kordylewského mračna by se tu podle výpočtů měla nacházet, ovšem zatím ještě nikdy nebyla přímo potvrzena. Na všech drahách by pak sonda prováděla měření radiačních podmínek v okolí Měsíce. Díky svému načasování (start plánován na rok 2026) by zachytila tyto podmínky v období blízko slunečního maxima. Tyto údaje budou velmi důležité pro přípravu pilotovaných výprav, které se před těmito jevy musí chránit.
Kromě zmíněné firmy esc Aerospace s.r.o., která stojí v čele vývoje, se na projektu LVICE2 podílí také firma Stellar exploration EU s.r.o., která by měla zajistit dodávku systému zajišťujícího energii, ale i pohonného systému. O výpočty manévrů a změn dráhy se postarají odborníci z Fakulty strojní ČVUT. Jejich kolegové z Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy zase pro misi vyvinou inovativní konfiguraci přístroje Faraday Cup Analyser. Ten bude společně s magnetometrem (vyvinutým Fakultou elektrotechnickou ČVUT) studovat vlastnosti plazmatu ve slunečním větru a monitorovat jeho turbulence u Měsíce.
Oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT mají pro misi LVICE2 vyvinout přístroj k měření radiace nabitých částic PARDAL2 (PArticle Radiation Detector At Lunar orbit and Lagrange points). Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT už má na svém kontě jeho přímého předchůdce.
Tím předchůdcem je zařízení Spacepix Radiation Monitor (SXRM), které najdeme na letos vypuštěném českém CubeSatu VZLUSAT-2, kde měří radiaci na nízké oběžné dráze planety Země. Elektrické a magnetické antény Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR budou měřit elektromagnetické pole v okolí družice. Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR navíc poskytne pozemní vysílací stanici Panská ves pro komunikaci se sondou.
A kdy se rozhodne o tom, které projekty budou vybrány? „Obávám se, že to rozhodnutí může padnout až na podzim 2023,“ říká Ondřej Rohlík, delegát do ESA a programový manažer, který ambiciozní mise za ČR řídí a dodává: „Výbor o datu ještě bude muset jednat, ale vypadá to, že to bude platit pokud jde o ITT3 (Technology&Science), tedy mise SLAVIA, REMEC, LVICE2, SOVA a QUVIK. Pokud jde o ITT2 (Technology&Market&State) tedy mise CZARM a AMIBC, pak nejspíše přelom jara a léta 2023.“
Zdroje informací:
Tisková zpráva společnosti esc Aerospace s.r.o.
http://www.lvice2.cz/
https://www.mdcr.cz/
https://indico.fjfi.cvut.cz/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/czech_flag/9585422-3-eng-GB/Czech_flag.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e1/FullMoon2010.jpg
https://indico.fjfi.cvut.cz/event/109/contributions/2226/attachments/791/1057/SXRM_v1.0.pdf
Podle boxíku od ministerstva dopravy jsme se dosud podíleli „jen“ na cubesatech. Znamená to, že LVICE2 nemá být cubesat, ale půjde o větší sondu? Jsou známé nějaké podrobnosti o velikosti sondy, kdo ji případně vynese a kam (tj. kolik bude muset odpracovat její vlastní pohon)?
Petře, díky za otázky. Vzhledem k termínům od ESA, které jsou stejně ambiciózní, jako celá mise, bude LVICE s největší pravděpodobností 12U CubeSat. Co se týče příležitostí ke startu, ty zatím analyzujeme. Co můžeme prozradit je, že družice bude mít velmi podobný pohon jako nedávno vypuštěný CAPSTONE.
Díky moc! Jsem moc rád, že se i v ČR začíná dařit realizovat samostatné mise – nástupce JWST asi prozatím nepostavíme, ale i malé mise mohou mít dnes velký přínos.
Nejsou někde informace i o dalších možných sondách? (vyjmenovaných na konci článku)
O SLAVII jsme psali vloni (viz odkaz na začátku článku). LVICE² má vlastní web a o QUVIK chystáme článek ještě na tento měsíc – bez záruky na příští týden. U zbylých projektů je bohužel informací mnohem méně. Nezbývá tedy než doufat, že se v dalších měsících trochu pochlubí.
Díky moc Dušane za propagaci LVICE².
Rádo se stalo! Držím palce při výběru! 😉
Projekt českého vesmírného dalekohledu:
https://sciencemag.cz/evropska-vesmirna-agentura-dala-zelenou-priprave-ceskeho-vesmirneho-dalekohledu/
O tomto projektu bychom chtěli vydat článek možná ještě v tomto měsíci.
Bude tohle poprvé co Češi míří na Měsíc, nebo už tam nějakou českou stopu máme?
Záleží, co považujete za stopu. Československá vlajka tam letěla v rámci programu Apollo, stejně jako Eugene Cernan, který měl české předky.