křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

New Glenn (EscaPADE)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Orion

Dohoda o studiu soukromé mise astronautů s využitím kosmické lodi Orion je jedním z prvních kroků společnosti Lockheed Martin v jejím úsilí nabídnout kosmickou loď jako službu.

U.S. Space Force

Oddělení pro zadávání veřejných zakázek amerických vesmírných sil vyhlásilo soutěž pro firmy na návrh kompaktního rádiofrekvenčního (RF) komunikačního terminálu, který by umožnil družicím přímé připojení k širokopásmové síti Starlink.

Exploration Company

Společnost Exploration Company, evropský startup vyvíjející demonstrátor návratové kabiny Mission Possible, stále zkoumá, co se stalo v závěrečných fázích zkušebního letu před třemi měsíci, které vedly ke ztrátě lodi.

Flexell Space

Společnost Flexell Space (generální ředitel Taehun Ahn) oznámila na Mezinárodním astronautickém kongresu (IAC) 2025 v australském Sydney podpis memoranda o porozumění (MOU) s italskou společností NPC Spacemind, která se zabývá řešením družicových technologií.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Testy družic Galileo

Navigační družice evropského systému Galileo byla vyfocena v testovací komoře Maxwell. Při testech takzvané „elektromagnetické kompatibility“ se kontroluje, zda všechny systémy fungují správně a navzájem se negativně neovlivňují. Jakmile jsou dveře této komory uzavřeny, vytvoří její kovové stěny tzv. Faradayovu klec, která odstíní vnější elektromagnetické záření. Bezodrazové pěnové hroty pokrývající vnější stěny komory pohlcují vnitřní signály (včetně zvuku), čímž brání jejich odrazům. Je tak možné při testech napodobit nekonečnou prázdnotu kosmického prostoru. Na fotografii je dobře vidět družice o rozměrech 2,5 × 1,2 × 1,1 metru pokrytá vícevrstvou tepelnou izolací. Náhledová fotka článku nám umožňuje popsat si nejdůležitější prvky družice. Dominantním prvkem na snímku je hlavní anténa o průměru 1,4 metru, která v pásmu L vysílá k zemi navigační signály. Nalevo od ní je šestiúhelníková pátrací anténa pro záchranné mise, která zachytává nouzové signály a předává je místním záchranným složkám – tento systém každý rok zachrání více než 2 000 životů.

Anténa systému Search and Rescue na družicích Galileo.
Anténa systému Search and Rescue na družicích Galileo.
Zdroj: https://www.esa.int/

Směrem vpravo dolů od hlavní antény je dvojice infračervených senzorů, které sledují Zemi. Jejich úkolem je poskytovat data, aby družice neustále mířila k Zemi. Využívají přitom kontrastu mezi teplem zemské atmosféry a chladem okolního vesmíru. Nad těmito senzory vidíme laserový koutový odražeč. Lasery mohou být na družici vyslány ze stanic sítě International Laser Ranging Service, což pomůže zajistit nezávislé kontroly pozice družice na oběžné dráze s přesností na centimetry. Tato metoda slouží jako záloha pro standardní radiová měření.

Ještě výše se nachází kruhová anténa v pásmu C, která přibližně každých 45 minut přijímá navigační zprávy od pozemního střediska systému Galileo. Tyto zprávy obsahují korekce nepatrných odchylek měření času, postupné změny oběžné dráhy, nebo závad na systémech družice. Díky tomu je zajištěno, že Galileo zůstává nejpřesnějším družicovým navigačním systémem, který nabízí uživatelům po celém světě přesnost určení pozice v metrovém měřítku.

Družice evropského navigačního systému Galileo.
Družice evropského navigačního systému Galileo.
Zdroj: https://www.esa.int/

To, co připomíná bílou tyčku na konci družice, je anténa v pásmu S, která vysílá na Zemi údaje o stavu palubních systémů a opačným směrem přijímá pokyny k provozu družicové platformy i užitečného nákladu. Slouží také k výše zmíněnému rádiovému měření pozice družice na oběžné dráze. V EMC komoře Maxwell, která je součástí nizozemského testovacího střediska ESTEC, se testovalo 26 z celkových 28 družic Galileo, které jsou již na oběžné dráze. Aktuálně zde inženýři pracují na testech dalších 10 družic, které se mají v budoucnu k této síti připojit.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/24302871-1-eng-GB/The_face_of_Galileo.jpg
https://www.esa.int/…/Galileo_search_and_rescue_antenna.jpg
https://www.esa.int/…and_transmitting_navigation_signals

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Petr Melechin
Petr Melechin
3 let před

Mě by hlavně zajímalo, jak ty družice plánují dostat na oběžnou dráhu, když je Sojuz mimo hru.

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpověď  Petr Melechin

To já taky. Osobně bych asi nejvíc věřil Ariane 6, konkrétně 62.

Radek
Radek
3 let před
Odpověď  Dušan Majer

Přechod na Ariane 62 už byl oznámen dříve. Sojuz měl mít tuším jen poslední jeden nebo dva starty. Pravděpodobně prostě posunou harmonogram.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.