Když 8. června vydala NASA článek o tom, že Teleskop Jamese Webba zasáhl mezi 23. a 25. květnem mikrometeoroid, zpracovali jsme toto téma do článku, který na našem webu vyšel 9. června jen pár hodin po vydání původní zprávy. Článek podrobně popsal celou situaci a nechybělo ani ujištění, že dopad neměl závažný vliv na kvalitu získaných dat. Mnoha čtenářům však chyběla informace, jak konkrétně experti v pozemním středisku zjistili, že k tomuto nárazu (i předešlým čtyřem menším) došlo. V původním článku informace nebyla a selhala i snaha o hledání odpovědi na jiných místech internetu. Nakonec padla volba, že nebudeme chodit, jak se říká, ke kovaříčkovi, ale půjdeme rovnou ke kováři – napsal jsem tedy do NASA.
Mail jsem adresoval panu Thaddeusi Cesarimu, který zastává na Goddardově středisku pozici strategického komunikačního specialisty a také sepsal zmíněný článek na webu NASA. Po pouhých pár hodinách mi dorazila odpověď. Pan Cesari mou otázku předal svému kolegovi, panu Lee Feinbergovi, který působí v pozici manažera optických prvků teleskopu a zde je jeho odpověď: „Stopu lze odhalit dvěma způsoby. Pomocí našich pravidelných dat ze senzorů vlnoplochy lze odhalit důlky, které při předchozím měření nebyly detekovány. Snímky výstupní pupily taktéž dokážou odhalit změny, nicméně velikost impaktu je pro oba způsoby příliš malá, než aby je odhalily. Každý měsíc vidíme změny odhalené oběma způsoby, které zhruba odpovídají našim předstartovním odhadům (asi 5 zásahů).“
Opět se tak potvrdila stará pravda, že nejlepší informace člověk získá přímo u zdroje. Na tomto místě bych chtěl ještě jednou poděkovat oběma pánům za jejich čas – Thaddeus Cesari a Lee Feinberg velmi ochotně a rychle zareagovali na náš dotaz.
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FH3Y5OSXwAAMxxK?format=jpg&name=medium
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lightsout.jpg
Doplnil bych, že na „jiných místech internetu“ odpověď byla, ale přece jenom je slušností poskytnout čtenářům ověřenou informaci pokud možno přímo od zdroje.
Díky za doplnění. 😉
Díky za článek. Něco objasnil, ale věta „Snímky výstupní pupily taktéž dokážou odhalit změny, nicméně velikost impaktu je pro oba způsoby příliš malá, než aby je odhalily“ je matoucí, takže vlastně senzory nic neodhalily? Chápu to správně?
Myslím, že je to asi na přímou detekci jednotlivé součásti „malé sousto“ (naštěstí). Ale při zohlednění výsledků pravidelného měření a porovnání s předchozím stavem přístrojů lze odvodit nějaké „odchylky“, které lze připočíst právě zásahu mikro-meteoroidů.
Úplně stejně to chápu i já. Dopady tedy nejsou na snímcích vidět (žádné rozpraskání na fotkách nebude 🙂 ), ale při porovnávání dat ideálního modelu mohou vyčíst, že je něco lehce jinak než by mělo být.
A mohou to vyčíst i z jednotlivých optických komponentů? V tom předchozím článku se píše, že byl zasažen segment C3. Jak se pozná, který segment dostal zásah?
A jak se pozná, když dostane zásah třeba rameno sekundárního zrcadla, nebo přístrojová část dalekohledu?
Ty v odpovědi zmiňovaná „data ze senzorů vlnoplochy“ je předpokládám ten již dříve publikovaný „selfie“ snímek zrcadla dalekohledu.
Každopádně díky za ty informace zprostředkované přímo od zdroje. 🙂
Ten konkrétní zásah se týkal posledního zásahu, který byl větší než ty 4 předchozí. Je tedy pravděpodobné, že způsobil lehké rozladění prostorové orientace daného segmentu, který se pak musel upravovat.
U přístrojové části se to v nejhorším případě projeví ztrátou funkčnosti nějakého okruhu. Ramena držící sekundární zrcadlo by těmito drobnými zásahy neměla být nijak ovlivněna. Pouze kdybychom měli fakt pech, tak by mohl být zasažen kabel, který vede ramenem k aktuátorům sekundárního zrcadla.
A rádo se stalo. 😉
Tak to je „hustý“ Dušane.
Moc děkujeme, že si pro nás schopen a „nebojíš se“ získat takovéto informace. Si borec stejně jako dotyční z NASA. Jedni se nebojí zeptat a druzí jsou ochotní odpovědět i nám laikům (ještě z cizí země).
Osobně moc děkuji za info.
Doufám, že nám (celému lidstvu) JWST (a Kosmonautix ) přinese spoustu úžasných odpovědí.
God Speed.
Díky, ale musím říct, že mne tímhle směrem postrčil Michal Václavík, který mi tenhle nápad doporučil. No a ono to klaplo.