Rozhodnutí o udílení Shawovy ceny bylo učiněno v roce 2002 v Hong Kongu. Ocenění mělo sloužit jako jakási východní protiváha Nobelovy ceny a bylo pojmenováno po hongkongském filantropu Run Run Shawovi (1907-2014). Cena se udílí jednotlivcům, kteří jsou v současné době aktivní ve svých oborech a v nedávné době dosáhli vynikajících výsledků nebo významně přispěli k akademickému a vědeckému výzkumu a aplikacím nebo těm, kteří ve svém oboru dosáhli excelence.
Pravidla jsou do značné míry podobná jako u Nobelovy ceny. Ocenění nelze získat posmrtně a vyznamenáno je vždy pouze několik málo jedinců v daném roce a kategorii. Tyto jsou celkem tři a od Nobelových cen se poněkud odlišují. Shawova cena se totiž udílí za biologii a medicínu, matematiku a za astronomii. Nás dnes bude zajímat nejvíce právě poslední zmíněná kategorie.
Shawovu cenu za astronomii získala v minulosti již celá řada významných vědců. Jmenujme například odborníka na reliktní záření Jamese P. E. Peeblese, objevitele zrychlené expanze našeho vesmíru Saula Perlmuttera, Adama Riesse a Briana Schmidta, klíčové muže projektu LIGO stojícími za objevem gravitačních vln Ronalda Drevera, Kipa Thorna a Rainera Weisse a opomenuti nebyli ani hlavní vědci starající se o výzkumný program některých kosmických sond. V roce 2010 obdrželi medaili Lyman Page, Charles Bennett a David Spergel za svůj podíl na sondě WMAP, o osm let později se stal laureátem ceny rovněž Jean-Loup Puget, jenž významně přispěl k úspěchu mise Planck.
Také v letošním roce ocenila odborná komise dva astronomy, kteří se v podstatě celou svou kariéru podíleli na misích význačných kosmických sond. Jmenovitě jde o švédského astronoma Lennarta Lindegrena a britského odborníka Michaela Perrymana. Oba muži se vyznají především v oboru astrometrie, což je obor zabývající se přesným měřením pozice a pohybů hvězd, ale i dalších nebeských objektů. Nepřekvapí tedy, že se v podstatě od počátku podíleli na zásadní astrometrické misi Evropské kosmické agentury (ESA) Hipparcos, která odstartovala v roce 1989 a i přesto, že nikdy nedosáhla původně zamýšlené oběžné dráhy, splnila všechny své úkoly v podstatě na jedničku. I na tom měli oba vědci významný podíl.
Po skončení činnosti této přelomové sondy navrhli nový, ještě ambicióznější projekt družice, jejímž cílem mělo být zmapovat pohyby a pozice až jednoho procenta všech hvězd v Mléčné dráze. Mise později získala název Gaia, do kosmického prostoru odstartovala v roce 2013 a funguje bez větších potíží dodnes. I ona si již připsala množství důležitých objevů. Přestože činnost observatoře Gaia ještě neskončila a množství výsledků tedy teprve přijde a bude zpracováno, rozhodli se zástupci komise udělující Shawovu cenu za astronomii, že přínos Perrymana a Lindegrena je natolik zásadní, že si zasluhuje ocenění již nyní.
Oficiálně bylo rozhodnutí oznámeno na tiskové konferenci 24. května, oba laureáti si cenu převezmou na slavnostním ceremoniálu letos na podzim. Kromě zvýšení prestiže a popularity náleží Perrymanovi a Lindegrenovi též zlatá medaile a diplom. Oba astronomové si také rozdělí prémii ve výši 1,2 milionu USD.
Použité a doporučené zdroje
- Shawova cena: https://www.shawprize.org/
- Hipparcos: https://www.cosmos.esa.int/web/hipparcos
- Gaia: https://sci.esa.int/web/gaia
Zdroje obrázků
- https://i.ytimg.com/vi/l6Dy20T3EDI/maxresdefault.jpg
- https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2002/02/hipparcos_testing/9169538-5-eng-GB/Hipparcos_testing_pillars.jpg
- https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/0/01/Gaia_spacecraft.jpg
- https://www.iau.org/static/archives/images/screen/iau2204a.jpg