Spojené moduly PPE a HALO kosmické stanice Gateway by mohly dorazit na vysoce eliptickou polární oběžnou dráhu NRHO kolem Měsíce na konci roku 2025. Na této sedmidenní oběžné dráze má stanice přelétávat ve výši 3 000 km nad severním pólem Měsíce a 70 000 km nad jeho jižním pólem. Díly obou modulů jsou již ve výrobě – na náhledové fotografii z prosince 2021 jsou díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO. Na stejné oběžné dráze NRHO se má už v létě 2025 v rámci mise Artemis 3 uskutečnit spojení Orionu a lunárního landeru Starship, který má dopravit dva ze čtyř astronautů na týdenní expedici do blízkosti jižního pólu Měsíce.
Generální inspektor NASA Paul Martin však v úterý 1. března při slyšení v podvýboru pro vědu, vesmír a technologie Sněmovny reprezentantů vyjmenoval faktory, které podle jeho názoru pravděpodobně způsobí odklad přistání na Měsíci v rámci mise Artemis 3 až na rok 2026. Těmito faktory je potřebný čas na vývoj a testování lunárního landeru Starship a lunárních skafandrů. Od stolu svědků se k němu připojil William Russell z Úřadu vládní odpovědnosti GAO, který oba faktory zopakoval. Připomeňme, že posláním GAO je mimo jiné poskytování auditů a hodnocení pro Kongres. Přidružený administrátor NASA pro vývoj průzkumných systémů Jim Free reagoval, že jeho odhad je stále rok 2025, ale že jeho povinností bude v případě nutnosti sestavit aktualizovaný časový plán a související rozpočet.
Skafandry xEMU určené pro použití na Měsíci a podle potřeby také na Gateway vyvíjí Johnsonovo vesmírné středisko. Vývoj xEMU má pokračovat minimálně do podrobného přezkumu CDR. V loňském roce NASA zahájila souběžný program služeb komerčních skafandrů xEVAS. Termín pro podání návrhů průmyslových společností uplynul 1. prosince 2021. NASA nyní podané návrhy hodnotí. Předpokládané datum přidělení zakázky nebo více zakázek je ve druhé polovině dubna. Práce na xEVAS mají být prováděny v Johnsonově vesmírném středisku, tedy mimo pracoviště v zařízeních dodavatele, respektive dodavatelů.
Ve výrobním areálu SpaceX u silnice Roberts Road v Kennedyho vesmírném středisku byla zahájena montáž prvního ze segmentů, z nichž bude v komplexu LC-39A sestavena startovní/integrační věž OLIT pro nosnou raketu Super Heavy a kosmickou loď Starship.
Pracovníci SpaceX také společně s NASA pracují na zajištění bezpečnosti a komfortu pro posádku lunárního landeru Starship. Probíhají zkoušky spojené s nácvikem činností v maketě přechodové komory a v konceptu výtahu pro výstup ze Starship. Na simulátoru jsou v prostředí virtuální reality testovány životní podmínky v návrhu obytné kabiny landeru, aby její vnitřní uspořádání odpovídalo v maximální možné míře potřebám posádky.
Přípravy na kosmickou misi Artemis 3 se stále více zhmotňují také v hardwaru nosné rakety SLS a kosmické lodi Orion. V minulém dílu jsme zmínili přesun vodíkové nádrže centrálního stupně rakety SLS pro Artemis 3 do budovy 451 továrny Michoud Assembly Facility v New Orleans. V budově byly na nádrž připojeny senzory pro měření namáhání během ověřovacích tlakových zkoušek těsnosti a pevnosti svarů.
Po natlakování nádrže plynným dusíkem byla provedena série zkušebních případů s přenosem zatížení do její konstrukce pomocí hydraulického zařízení. Účelem těchto testů je získání jistoty, že je nádrž konstrukčně zdravá. Po dokončení testů bude nádrž přesunuta do hlavní montážní budovy 103 pro nedestruktivní rentgenovou kontrolu svarů. Kontrolou bude porovnán a zhodnocen stav svarů se stavem před tlakovými testy.
Pokračuje i příprava na svaření kyslíkové nádrže centrálního stupně. Nádrž bude svařena ze dvou válcových dílů a dvou kupolí ve svařovacím zařízení Vertical Assembly Center. V lednu jsme přinesli fotografii z výroby jedné z těchto kupolí. Dne 10. února byl ze svařovacího nástroje Vertical Weld Center vyzvednut spodní válcový díl budoucí nádrže.
V našich minulých dílech byly zveřejněny i fotografie motorové sekce a horního lemu, které se také stanou součástí centrálního stupně.
V budově O&C v Kennedyho vesmírném středisku byly v měřicím a montážním stojanu dokončeny testy a měření kabiny Orionu. Poté byly na kabinu nainstalovány klíny, nástavce a další prvky a 17. února byl Orion ze stojanu vyjmut. Jeho další cesta vede do zkušební buňky v téže budově.
V buňce bude uvnitř modulu zvýšen tlak pro ujištění, že je modul těsný a současně strukturálně zdravý. Účelem zkoušky bude prokázání pevnosti svarů mezi díly, z nichž byl modul sestaven. Po dokončení zkoušky budou svary prověřeny rentgenovou kontrolou pro zjištění, zda nevznikly žádné praskliny. Následně modul opustí buňku a začne být vybavován komponentami a potrubími.
Evropský servisní modul pro Orion je připravován v integračním stanovišti v čisté místnosti Airbusu v německých Brémách. Do modulu byly nainstalovány elektrické a datové kabely, které budou propojovat jednotlivá zařízení a počítače. Byly také instalovány některé sestavy včetně rámů pro řídicí systém a pro pomocné motory.
Sněmovna reprezentantů a Senát se konečně, téměř v polovině fiskálního roku 2022, dohodly a schválily návrh zákona o rozpočtu NASA na tento fiskální rok. Sněmovna návrh zákona schválila 9. března a Senát 10. března. Návrh zákona nyní čeká na podpis prezidenta. Od října 2021 byly jednotlivé programy financovány zálohově podle rozpočtů loňského fiskálního roku. NASA se nyní podařilo získat plnou podporu pro program Human Landing System (HLS), potřebnou pro pilotované přistání na Měsíci v rámci mise Artemis 3 i pro financování studií pilotovaných lunárních landerů pěti společností pro další mise Artemis a obdrží požadovanou částku 1,195 miliardy dolarů.
Orion obdrží také částku shodnou s žádostí, a to 1,407 miliardy dolarů. Požadavek na financování SLS činil 2,487 miliardy, NASA však obdrží více, a to 2,600 miliardy dolarů, z čehož bude 600 milionů určeno na vývoj výkonnější verze Block 1B s horním stupněm EUS. Pozemní systémy EGS, zahrnující mimo jiné montážní halu VAB, startovní komplex LC-39B, mobilní vypouštěcí plošinu ML a transportér CT-2, obdrží ve shodě s požadavkem 590 milionů dolarů, z čehož je 163 milionů určeno na druhou mobilní plošinu ML-2 pro SLS Block 1B.
Pro program Gateway bylo žádáno o 785 milionů dolarů, schválená částka však nebyla konkretizována. Byla uvedena pouze souhrnná částka 2,195 miliardy dolarů na položku Exploration Research and Development, která kromě Gateway a HLS obsahuje ještě menší programy Advanced Cislunar and Surface Capabilities a Advanced Exploration Systems.
Po odečtení 1,195 miliardy na HLS vychází, že Gateway se s oběma menšími programy podělí o jednu miliardu dolarů.
Zdroje informací:
https://spacepolicyonline.com/
https://www.space.com/
https://spacepolicyonline.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FFmR4HHWUAcv9WZ?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FFmR4HKXEAIYCN7?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=50806.0;attach=2090950;image
https://www.nasaspaceflight.com/…/2022/02/NSF-2022-02-22-18-16-42-471.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=50806.0;attach=2090938;image
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20220210_CS3_LoxAftBarrel16~medium.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/51899968243_746edb5e65_b.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FNk5JVuWQAAREre?format=jpg
https://live.staticflickr.com/65535/51900530760_6c7c86385f_b.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/51898921002_2eae93ea35_b.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/51900205754_4c957502a8_b.jpg
Pokud je zde zmíněno vystoupení generálního inspektora NASA Paula Martina v úterý 1. března při slyšení v podvýboru pro vědu, vesmír a technologie Sněmovny reprezentantů, pak v tommto díle seriálu silně postrádám jednu velmi důležitou informaci, která při daném slyšení také zazněla.
Konkrétně jde o odhad průměrných nákladů na každou z misí Artemis I až IV. Každá z těchto misí bude daňové poplatníky USA stát 4,1 mld USD! Do těchto nákladů se počítají: stavba a start jednorázového nosiče SLS – 2,2 mld, pilotovaná loď Orion včetně servisního modulu – 1,3 mld a pozemní systémy – 0,57 mld USD.
Pokud by se k těmto přímým nákladům připočítaly i vývojové náklady na tyto systémy, rozpočítané na 10 startů, byla by cenovka za 1 start dvojnásobná!
Na program Artemis a jeho komponenty NASA za období 2012 až 2025 utratí 93 mld USD! Z toho 54 mld USD bude utraceno v letech 2021-25.
Zdroj: https://science.house.gov/imo/media/doc/Martin%20Testimony4.pdf
Ano, je to černá díra na peníze, ale to všichni víme a NASA takto funguje byť s novými programy se to mění. Osobně si myslím, že na 10 startů se nedostaneme a program bude zrušen mnohem dříve a peníze budou využity mnohem lépe čímž se získá mnohem více vědy.
No kéž by.
Bohužel, oficiální vyjádření NASA mluví o přímém opaku – existují úvahy o používání SLS + Orion až do roku 2050! 🙁
No ale to by byla právě tak těch 10 startů, rychleji to nepůjde.
10 startů za 28 let? Každý za cenu 2-4 mld USD? To rozhodně není kosmický program pro 21. století. To by byl kosmický program DO NIKAM. Byla by to tragédie, která by z NASA udělala pouhou pračku peněz z federálního rozpočtu.
Pane Pospíšil, oba víme, že je to neudrzitelne. Jen musí fungovat spolehlivě starship, falcon, dragon crew. Chybí starship. Pak to půjde do muzea.
Díky za doplnění, nicméně od počátku jsou v tomto seriálu uváděny roční výdaje na program Artemis z rozpočtu NASA. Nejinak je tomu v tomto dílu, viz poslední čtyři odstavce. Každý si může spočítat, že přepočet na konkrétní mise těmto výdajům odpovídá.
Příjde mi trochu nefér vybrat z vystoupení OIG inspektora jen něco (zpoždění A3 kvůli skafandrům a HLS) a úplně pominout to hlavní co bylo sděleno a to, že je tento program totálně neudržitelný, protože je předražený – založený převážně na cost plus kontraktech, technologicky zastaralý a neperspektivní, s hlavním dodavatelem Boeingem selhávajícím jak z hlediska plánování, designu, tak i výroby.
No, nefér… já jsem se s neudržitelností programu Artemis v tomto dílu vypořádal tak, že jsem shromáždil aktuální informace pouze o přípravě Artemis 3. Všechny ostatní informace jsem ignoroval. Záměrně jsem nezmínil pokrok ve výrobě certifikačního motoru RS-25, jehož testy jsou nutné pro Artemis 5, nedával jsem ani odkaz na nedávný článek o vývoji nových boosterů pro Artemis 9 ani na článek o kompozitní nádrži nabízené pro upgrade EUS, natož abych psal o záměru třicetiletého provozu SLS. V tomto smyslu jsem i z vystoupení OIG vybral pouze informace týkající se Artemis 3. Nebo snad namítáš, že i cena za Artemis 3 je pro Kongres nepřijatelná? Například pro SLS na FY 2022 NASA požadovala 2,487 miliardy USD a ještě nedávno tato částka figurovala v návrzích zákona rozpočtových výborů obou komor Kongresu. Svědectví OIG stačilo na to, aby tato částka byla „zaokrouhlena“ na schválených 2,600 miliardy USD (a pokud můžu zmínit Artemis 4, tak 600 milionů z této částky je určeno pro vývoj EUS – předtím tam figurovalo 579 milionů USD).
Další výhradou OIG k programu Artemis, která tu také nebyla zmíněna, je jeho naprostá netransparentnost. Program vlastně ani formálně neexistuje, nemá jednotné programové vedení/management, jasná a jednotná kontraktační pravidla, jasný celkový a sjednocený rozpočet atd. atd. Kvůli této neprůhlednosti je pro Kongres, Ministerstvo financí i veřejnost USA velice obtížné až nemožné se v tomto programu správně orientovat, vyhodnocovat jeho průběh, změny, návaznosti a dělat správná informovaná rozhodnutí ohledně jeho dalšího financování.
Jednotné programové vedení bylo vyřešeno bezprostředně po vystoupení OIG.
https://twitter.com/JimFree/status/1498689546782973953
S ostatním vyčkejme jeden až dva měsíce na prezidentskou žádost o rozpočet na FY 2023. Pak se opět budu věnovat i dalším misím kampaně Artemis.
Pod toto bych se p.Pospíšil podepsal. Bohužel to tak je.
SLS a celý program Artemis bohužel musí ukázat pro daňové poplatníky obecně, že za to něco dostanou – úspěšnou misi.
Aby byl zajištěn tok financí od vlády a v očích daňových poplatníků úspěch USA.
Tomuto se momentálně bude podřizovat vše.
Po těchto úspěších SLS bude odstaveno (díky staré koncepci, použitých motorů atd…) a je otázka zda-li Orion by se mohl nějak jinak uplatnit na jiných nosičích atd.? I když to bude asi nereálné, vzhledem k tomu, že celý vývoj byl dělán pro SLS 🙁
Jsou simulace orionu na starship.
To jsou jen neoficiální fanouškovské simulace.
https://twitter.com/StarshipFairing/status/1477399235473682442?t=jpK_RF7AtXYIjeVsilT0HQ&s=19
Každý start supertěžké rakety je nákladný, to je jasné asi každému. Nevidím důvod to zmiňovat specificky v každém článku.
Artemis je politický projekt, stejně jako SLS a Orion, které jsou ještě starší než Artemis samotná. Jejich udržitelnost tak závisí jen na tom, jestli politická reprezentace schválí další peníze.
asi tak.. ako tu uz niekto raz povedal, je uplne jedno ci, kedy a kam ta raketa poleti. Kym je program cisto financovany zo statneho rozpoctu a teda je to o zaujmoch politikov, tak potom je to spravidla o udrzani zamestnanosti, a nejakeho toho knowledge, ak su tam ovietenejsi.. ono je to celkom pochopitelne a, treba povedat na rovinu, aj uzitocne pre beznych ludi aj ked tazko stravitelne pre nas, fandov kozmonautiky..
Kym sa sukromnikom nepodari rozbehnut ekonomiku na orbite alebo Mesiaci bude to asi takto..
Máte pravdu v tom, že SLS + Orion jsou převážně job programy, ale bohužel velmi špatně vedené. Ty samé peníze mohly být v NASA využity mnohem účelněji, třeba pro vědecké programy, nebo ppp projekty. Jediná naděje na zlepšení je v tom, že „tradiční podporovatelé old space“ – senátoři jižanských států, kde jsou dodavatelé a NASA střediska na SLS a Orionu závislá, už půjdou kvůli svému stáří postupně od válu a nebudou dál prosazovat tuto hanebnou politiku neúčelného utrácení peněz jen pro vlastní politickou podporu od místních voličů.
Tak nějak cítím povinnost ubezpečit čtenáře, že uvedené riziko rušení se netýká SLS a Orionu pro misi Artemis 3, o které je tento článek.
Vzhledem k tomu, ze neni alternativa a Starship+Superheavy bude realne kdo vi kdy, tak je ten plac zbytecny.
Vlastne jedna alternativa je, cele to zrusit a placat se dalsi roky na LEO.
Jinak dolar neni to same co dolar pred rokem, peti lety atd., protoze inflace…
Prezident Joe Biden dnes podepsal rozpočet na fiskální rok 2022 s částkami uvedenými v článku.
Je to výzva pro SpaceX, aby presvědčili.
Díky za článek, vždy si ho pozorně přečtu
Doufám, že Artemis III může navštívit bránu … z různých důvodů, ale možná tím hlavním je redundance … protože všechny části mise jsou nové, z bezpečnostních důvodů mít místo (bránu) schopné hostit astronauty. měsíce (samozřejmě pokud natankovala nákladní loď) a v případě nouze návrat na Zemi (cesta by trvala měsíce, ale pak by se astronauti mohli vrátit i s drakem)
Pro kritiku nákladů programu Artemis nespočívají problémy ve volbě programů (ve skutečnosti uložené zákony nebo výší prostředků), ale v americkém systému, který se na takovém plýtvání živí (lobby -> které financují volební kampaně -> které povoluji volby poslanců -> kteří se ucházejí o přízeň lobby pro příští volby … a tak dále)
Skandální mi nepřijdou jen náklady na SLS (které se překvapivě netýkají všech států, které tvoří USA), ale například i nákladní Dragon SpaceX … který je ve verzi 2 velmi podobný té předchozí, ale stojí více … přesto oproti Dragon 1 má booster vícenásobnou znovupoužitelnost X10 a kapsle X5.
Na druhou stranu cygnus stojí méně, přestože má vylepšené vlastnosti (umožňuje provádět roky experimentů i bez odpojení od ISS, sloužil například k testům na požárech).
Nebo abychom zůstali u brány, oba tlakové moduly Gateway (Halo a I-HAB) jsou vyrobeny v Turíně, ale bez ohledu na spuštění, když jej modul zprovozní, stojí NASA třikrát tolik, než když jej objednává ESA.