Inovativní přístroj by mohl usnadnit sledování sopečné činnosti i kvality ovzduší. Zařízení zvané hyperspektrální snímač se nachází na palubě CubeSatu NACHOS (Nanosat Atmospheric Chemistry Hyperspectral Observation System) a jeho úkolem bude lokalizovat zdroje málo zastoupených plynů, jejichž rozloha může být jen 0,4 kilometru čtverečních. CubeSat NACHOS se do vesmíru vydal na palubě lodi Cygnus v rámci mise NG-17. Pokud bude vše fungovat, stane se NACHOS nejmenším kosmickým přístrojem schopným pořizovat snímky ve vysokém rozlišení, který je určen ke sledování málo zastoupených plynů v atmosféře – například oxidu siřičitého, nebo oxidu dusičitého. Vyšlape tím cestu k budoucím systémům pro sledování Země, které pomohu předvídat sopečné erupce, ale také zmapují kvalitu ovzduší nad světovými metropolemi, ale i jednotlivými elektrárnami.
„Sopka, která se probouzí z neaktivity, může uvolňovat oxid siřičitý ještě než se objeví zaznamenatelná seismická aktivita. To nám dává šanci identifikovat potenciální erupci než k ní opravdu dojde,“ popisuje Steve Love, výzkumník ze Skupiny pro kosmický dálkový průzkum Země, která spadá pod Národní laboratoř Los Alamos (LANL). Vzácně zastoupené plyny z přírodních i lidmi vyvolaných zdrojů poskytují vědcům cenné informace o mnoha procesech naší planety. Kupříkladu oxid dusičitý, který často vzniká spalováním fosilních paliv, negativně ovlivňuje lidské zdraví a může sloužit k vystopování oxidu uhličitého, který vzniká v důsledku lidské činnosti. „Když zjistíme přítomnost těchto plynů a lokalizujeme jejich zdroje v měřítku menším než jeden kilometr, budeme mít možnost přijmout opatření k minimalizaci negativních dopadů na zdraví,“ uvedl Love.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Ovšem detekce málo zastoupených plynů vyžaduje dostatečně citlivý přístroj schopný sbírat data ve vysokém rozlišení. Dříve k tomu byly potřeba velké družice vybavené celou sadou výkonných přístrojů. „Na oběžné dráze je řada skvělých přístrojů, které monitorují málo zastoupené plyny, ale jejich výroba i provoz jsou drahé. Pokud chceme rozšířit tyto vědecké možnosti, budeme potřebovat ekonomicky efektivnější řešení,“ doplnil Love. NACHOS váží jen kolem 6 kilogramů a zabírá objem zhruba 300 krychlových centimetrů, takže tomuto požadavku skvěle vyhovuje. Kromě toho, že má na palubě ultrakompaktní hyperspektrální snímač schopný sbírat data ve vysokém rozlišení, je vybaven palubními výpočetními algoritmy, které snižují objem dat odesílaných na Zemi, což zkracuje dobou potřebnou k přenosu.
Tyto algoritmy fungují velmi dobře na malých počítačích, takže NACHOS má k dispozici dostatek výpočetního výkonu, aniž by bylo potřeba zvětšovat přístroj. „Vyšší výkon a menší hmotnost odlišují NACHOS a dělají z něj skvělého kandidáta na budoucí mise sledující málo zastoupené plyny,“ uvedl Love. Tento CubeSat zůstane na palubě lodi Cygnus až do letošního května, kdy se loď odpojí od ISS. Cygnus pak vystoupá do výšky 480 kilometrů, uvolní náklad a pak se sám uklidí do atmosféry. Pozemnímu týmu tak začnou tři měsíce aktivování systémů, po kterých přijde ověřování technologií a samotná vědecká mise. Očekává se, že by NACHOS mohl zůstat na oběžné dráze zhruba jeden rok. „To je dost času na ověření návrhu přístroje a sběr dostatečného množství testovacích dat k ověření, že je náš koncept realizovatelný,“ doplnil Love. Druhý exemplář tohoto přístroje se na nízkou oběžnou dráhu Země vydá letos v zimě jakožto součást mise STP, která spadá pod ministerstvo obrany USA.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nachos-image2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nachos-image.jpg
Hodně důležitý satelit který pomůže vulkanologům.
NASA snímá max napětí v zemské kůře kvůli zemětřesením.
Díky přesným GPS snimaji změny povrchu před erupcí.
Geofyzikům to max pomůže.
Mimochodem, data szu.cz z ovzduší hlásí již rok narůst so2, fosforu, fluoru v ovzduší v ČR.
Sopka nejblíž Etna, island.
Jsou to velmi citlivé přístroje.
Narůst napětí v zemské kůře je znatelný.
Čekejte další honga tonga, tonga happai.
Nechci kazit naději na efektní lávotoky, ale není to spíš tím, že na větrníky méně foukalo, plyn je drahý a málo ho, tak víc jedou uhelné elektrárny (ČR, DE, PL,..) a ty zmiňované plyny jsou prostě součástí jejich emisí?
Cubesaty su super koncept a aj obrazom vyvoja technologii, vykonu hardware, spolahlivosti, atd..
A kedze sa (tipujem) jedna o radovo nizsie ceny za vyvoj a dopravu takeho satelitu, tak si to mozu dovolit aj mensie agentury, univerzity, vedecke teamy ci organizacie.
Co sa tyka sledovania cinnosti vulkanov – viem, ze to je trosku iny pripad, mimo urcenia tohoto satelitu – ale vcera som si pozrel rozbor letu British Airways 009 z Juna 1982, ktory takmer skoncil katastrofou len preto, lebo pred 40 rokmi neboli vedomosti / prostriedky na to, aby sa zabranilo preletom lietadiel cez vulkanicke mraky, respektive co za nasledky takyto stret moze mat.
Az nasledne po tomto pripade (a asi aj dalsich), sa do aviatiky dostali procedury a odporucenia, ktore riesia stret lietadla s vulkanickym mrakom. A to, ze meteorologicke sluzby su dnes schopne podavat informacie aj o vulkanickej cinnosti a predpovedat vyskyt a postup sirenia vulkanickeho popola a mrakov je vlastne vdaka modernym satelitom a monitorovaniu. Cize vdaka kozmonautike 🙂
Ano, trochu obklukou, ale dostal som sa k tomu, co som chcel vlastne povedat. Kazdopadne rozbor toho letu odporucam, aj ked to suvisi s touto temou len okrajovo.