Termín, do kdy má Mezinárodní kosmické stanice zajištěn provoz, se v minulých letech již několikrát posunul. Agentury zapojené do projektu vždy jednou za několik let zhodnotí přínosy projektu a jednají o zajištění dalšího financování této jedinečné laboratoře. Ta totiž přináší ohromné množství vědeckých, edukačních i technologických pokroků, které pomáhají mnoha lidem na Zemi. Zároveň se díky ISS lidstvo připravuje na budoucí cesty do hlubšího vesmíru. Aktuální administrativa NASA nyní pracuje na prodloužení provozu stanice do roku 2030, což by mělo nejen agentuře, ale i Spojeným státům umožnit využít v tomto desetiletí veškeré výhody, zatímco se americké firmy budou připravovat na komerční kosmické stanice, aby se kosmická ekonomika dále rozvíjela.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Odborníci se již těší na výsledky, které přinese výzkum a technologický pokrok v dalších letech na ISS. Agentura ale již činí kroky, které mají zajistit úspěšný přechod provozu na komerční služby.
V reakci na příkaz Kongresu nyní NASA poskytla Zprávu o přechodu ISS, která se podrobněji věnuje cílům provozu stanice v tomto desetiletí, které mají umožnit hladký přechod ke komerčním službám. Tyto kroky mají za úkol vytvořit jak nabídku, tak i poptávku spojené s komerční ekonomikou na nízké oběžné dráze, ale jde i o technologické kroky a finance potřebné k přechodu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Mezinárodní kosmická stanice vstupuje do své třetí a nejproduktivnější dekády jakožto přelomová vědecká platforma v prostředí mikrogravitace,“ říká Robyn Gatens, ředitelka zodpovědná za provoz ISS v centrále NASA a dodává: „Tato třetí dekáda se nese ve znamení výsledků, staví na našem úspěšném celosvětovém partnerství, jehož cílem je ověřit průzkumné a výzkumné technologie pro lidstvo. Výsledky by měly podpořit výzkum hlubokého vesmíru a také i nadále lidstvu přinášet lékařské a ekologické pokroky. Tím budou položeny základy pro komerční budoucnost na nízké oběžné dráze. Těšíme se na maximalizaci těchto výnosů z vesmírné stanice do roku 2030, ale zároveň plánujeme přechod ke komerčním vesmírným destinacím, které budou následovat.“
V současné době, kdy se rozběhl systém americké komerční dopravy posádek, je na stanici rušněji, než kdy dříve. Národní laboratoř ISS je zodpovědná za využívání 50 procent zdrojů NASA na palubě stanice – hostí stovky experimentů od jiných vládních agentur, akademické sféry i komerčních uživatelů. Získané poznatky se pak vrací k lidem a firmám na Zemi. Na palubě také probíhají výzkumné a vývojové činnosti, které mají posunout technologie nezbytné k návratu lidí na Měsíc a jednou i k Marsu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Prodloužení provozu stanice do roku 2030 ze strany NASA zajistí pokračování těchto přínosů pro Spojené státy i celé lidstvo, zatímco se agentura připravuje na přesun zdrojů k jedné nebo více komerčně vlastněným a provozovaným destinacím na nízké oběžné dráze (CLDs). NASA vstoupila do kontraktu na komerční moduly, které budou připojeny k dokovacímu portu stanice, ale také podpořila dohody, které mají vést k podrobnějšímu zpracování návrhů tří volně letících komerčních kosmických stanic. Americké firmy již pracují na vývoji těchto stanic, které by mohly být připraveny zahájit provoz koncem tohoto desetiletí. Na jejich palubě pak budou k dispozici možnosti otevřené zákazníkům z vládního i soukromého sektoru. Tyto činnosti budou nejprve probíhat souběžně s těmi na ISS, aby bylo jisté, že nové stanice dokáží naplnit potřeby USA i partnerských států.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Privátní sektor je technicky i finančně schopen vyvinout a provozovat stanici na nízké oběžné dráze Země s pomocí NASA. Těšíme se na sdílení zkušeností, které jsme se naučili při provozu, se soukromým sektorem, abychom jim pomohli dosáhnout bezpečné, spolehlivé a finančně efektivní kosmické stanice,“ říká Phil McAlister, ředitel pro kosmický komerční provoz v centrále NASA a dodává: „Zpráva, kterou jsme předali Kongresu detailně popisuje náš komplexní plán zajištění hladkého přechodu ke komerčním stanicím poté, co ISS v roce 2030 přejde do výslužby.“ Cílem NASA je, aby byla pro provozovatele těchto stanic jedním z mnoha zákazníků, aby si agentura mohla objednat pouze náklady a služby, které potřebuje. Komerční stanice spolu s komerční dopravou lidí a nákladu mají vytvořit páteř ekonomiky na nízké oběžné dráze po ukončení provozu ISS. Samotné rozhodnutí prodloužit provoz ISS i nedávné zakázky NASA na vývoj komerčních vesmírných stanic mají společně zajistit nepřetržitou přítomnost lidí na oběžné dráze a s tím související možnosti. V obou případech jde o klíčové prvky plánu NASA na přechod z Mezinárodní vesmírné stanice.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iss066e080097_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/44911461494_2d46902c0e_k.jpeg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cdff_awardee_1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cdff_awardee_2_still01.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cdff_awardee_3.png
Díky za článek.
Rádo se stalo. 😉
Osobně se mi nejvíc líbí návrh od Northrop Grumman.
Co na to Rusko? Sami Rusové opakovaně upozorňují na skutečnost, že po roce 2025 počítají s problémy se spolehlivostí, či dokonce životností, jejich systémů. Ty jsou, bohužel, pro provoz stanice klíčové.
O financování z jejich strany nemluvě.
To bude ešte veľmi zaujímavé. Podľa mňa nás prekvapia svojou časť si zoberú a postavia Mir2. Ale bez ISS prídu o nemalú čas príjmov. Už nebude kam voziť turistov. Už tak skromný vesmírny program dostane poslednú ranu z milosti.
Doufám, že až jednou ISS doslouží, že neprovedou její deorbitaci. Bylo by hezké ji zakonzervovat (možná vypustit vzduch?), připojit k ní iontový motor a počkat, až budeme někdy za sto let mít možnost udělat z ní orbitální muzeum.
Zajímalo by mě, jaké nástrahy by podobný přístup mohl přinést? Je možné, že by se postupem času stanice rozpadala a produkovala vesmírné smetí? Možná, že sluneční záření úplně zničí venkovní povrchy a zbyde pouze zteřelá kostra?
dostat ISS na dostatečně vysokou orbitu bude trošku dražší zábava, co se samotné změny rychlosti týče
kromě toho se z toho bez údržby pravděpodobně stane neovladatená hromádka šrotu – budou degradovat baterie, panely, setrvačníky … nebude elektřina – nebude orientace – nebude orientace – nebude elektřina …
jestli se náhodou stanice roztočí, nemusí to vydržet a může se rozpadnout – což se může třeba stát, pokud někde začně něco unikat (třeba chladicí kapalina)
ne, že by se toto nedalo řešit – jenže asi ne zadarmo
kromě toho pozemní podpora by musela pořád běžet (..o5….peníze)
Jak to bude fungovat? Vzniknou konglomeráty dopravních firem a provozovatelů stanic? Například že Dreamchaser bude létat k Orbital Reef, Starliner k Northrop Grumman a Dragony k Axiom? Nebo se to bude míchat?
Moduly budou asi taky vždy od jednoho dodavatele – Axiom dělá Thales Alesia, NG bude asi odvozen od lodí Cygnus a Orbital Reef asi bude mít moduly od Bigelow?
Na to je asi brzo.
Pěkný článek,
chybí mě tu ale zmínka o Axiomu, která se snad už začal vyrábět.
Z těch uvedených vypadá návrh Norton Gruman realistický.
Axiom tam jmenován není, ale je zmíněn stručně v této větě: „NASA vstoupila do kontraktu na komerční moduly, které budou připojeny k dokovacímu portu stanice“
Ak sa podarí dotiahnuť vývoj SHS do použiteľného stavu bude to totálny game changer. Už sa nebude treba obmedzovať a budúce stanice môžu byť na míle vzdialené podobe ISS. Len uvidíme či sa to stihne. Vývoj trvá roky a nebude ľahké úplne zmeniť dizajn a uvažovanie. Ale myslím že sa máme na čo tešiť.
Také se divím že žádný z návrhů nepočítá se Starship, i když na druhou stranu jejich návrhy sází na jistotu, že jejich stanice bude moci vynést současná zalétaná raketa.
Asi by stálo za to, trochu s projektováním posečkat, jestli se podaří v nejbližší době Starship dostat do komerčního provozu, protože se tu teď rozhoduje o designu vesmírných stanic na příští generaci a přitom se nebere v úvahu právě vznikající supertěžká a snad i levná raketa.
Nezapomeňme že se přihlásila i SpaceX a ta s tím určitě počítá.