NASA oznámila, že společnost Lockheed Martin Space postaví malou a lehkou raketu MAV (Mars Ascent Vehicle), která v rámci programu MSR dopraví vzorky hornin a atmosféry z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Projekt historicky první dopravy vzorků z Marsu na Zemi je tak opět o krok blíže. „Tento průkopnický počin je předurčen k tomu, aby inspiroval celý svět. Až první robotická mise získá vzorek z jiné planety, půjde o významný krok, který nakonec pomůže vyslat první astronauty na Mars,“ uvedl administrátor NASA Bill Nelson a dodal: „Americká investice do programu návratu vzorků z Marsu naplní prioritní cíle planetárního průzkumu a prokáže náš závazek globálnímu partnerství. Zajistí také, že NASA zůstane lídrem v oblasti výzkumu a objevování.“
MAV, která dost možná bude první raketou, která odstartuje z jiné planety, je kriticky důležitým prvkem celého řetězce misí, které na Zemi dopraví vzorky odebrané roverem Perseverance, aby mohly být pečlivě analyzovány. Raketu MAV na Mars dopraví Sample Retrieval Lander, který přistane blízko kráteru Jezero nebo přímo v něm. Evropské vozítko posbírá odebrané vzorky a dopraví je k landeru, který poslouží jako odpaliště MAV. Jakmile budou vzorky uloženy do kontejneru, přijde start.
Po dosažení oběžné dráhy bude kontejner zachycen evropskou sondou Earth Return Orbiter s americkým záchytným zařízením Capture, Containment, and Return System. Vzorky by se měly bezpečně dostat na Zemi v první polovině 30. let. „Závazek k projektu MAV představuje první a konkrétní krok k doladění detailů tohoto ambiciózního projektu, jehož cílem je nejen přistát na Marsu, ale také z něj odstartovat,“ uvedl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora pro vědu v centrále NASA ve Washingtonu a dodal: “Blížíme se k zakončení návrhové fáze této mise pro návrat vzorků z Marsu. Jednotlivé části se spojují, aby bylo možné přivézt domů první vzorky z jiné planety. Po příletu na Zemi je bude možné studovat pomocí nejmodernějších zařízení, která jsou příliš složitá na to, aby je bylo možné dopravit do vesmíru.“
Doprava vzorků nebude jednoduchá a vývoj MAV čelí hned několika výzvám. Raketa musí být dostatečně odolná, aby zvládla drsné prostředí Marsu a také dostatečně kompatibilní s různými prvky mise. Musí být i dost malá, aby se vešla do Sample Retrieval Landeru, který má startovat z Kennedyho střediska na Floridě nejdříve v roce 2026. Lockheed Martin Space poskytne kromě letového kusu MAV i několik testovacích. Kontrakt pokrývá návrh, testy a zhodnocení integrovaného MAV, ale i návrh a vývoj podpůrného pozemního vybavení. Smlouva o zakázce s pevně stanovenými náklady na systém MAVIS (Mars Ascent Vehicle Integrated System) má potenciální hodnotu 194 milionů dolarů. Doba plnění začíná nejpozději 25. února a bude trvat šest let. Projekt dopravy vzorků z Marsu může přinést revoluci v našem chápání Marsu. Doprava pečlivě vědecky vybraných vzorků pro analýzu nejpokročilejšími přístroji po celém světě naplní cíl, který má vysokou prioritu již od 70. let a byl zmíněn v posledních dvou desetiletých doporučeních Národní vědecké rady planetárního průzkumu.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FLBwVK_VkAMh2kf.jpg:large
https://upload.wikimedia.org/…/ca/Mars-sample-return-Mars-ascent-vehicule-diagram.png
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/24766_PIA23500-web.jpg
To je velmi dobrá zpráva.
Dost komplikovane, ze ano, ale … zaciatky byvaju tazke a treba skusat to, na co mame.
Pokud bude start v roce 2026, proč návrat až v polovině 30.let? Pokud by ta evropská návratová sonda startovala v dalším okně v roce 2028, nevidím důvod, proč by se neměla vrátit v roce 2030.
Perseverance má 43 zkumavek, asi nebude problém je do roku 2026 či 2027 naplnit všechny
Píše se tam o první polovině 30. let, kam spadá i dříve avizovaný rok 2031.
Doufejme
Každopádně ta mise bude ještě větší nervák než JWST. Věcí co se můžou pokazit bude spousta a i náklady budou řádově podobné.
To je pravda. Tady půjde o několik na sebe navazujících misí a to napětí tak bude rozloženo do delšího časového úseku.
..je celkom mozne, ze celu akciu budu nazivo sledovat turisti zo SpaceX priamo na mieste 🙂
ale zarty bokom, prosim, bol by mozny technicky clanok o tej rakete ked bude viac informacii?
Kedysi davnejsie som cital, ze najlepsie by bolo tuhe palivo (THP), lebo skladovat dva roky tekuty kyslik, je nic moc. Ale ze TPH je citlive na zmeny teploty a mohlo by popraskat a teda ze by to mohol byt hybrid atakdale.. celkom zapeklity oriesok.. asi ako vsetko okolo vesmirnych letov.
Pokud takové informace budou k dispozici, moc rádi je zpracujeme.
P.S. Jen na okraj – Kapalné pohonné látky nejsou jen kryogenní (kapalný kyslík a vodík). Existují i kapalné pohonné látky dlouhodobě skladovatelné – třeba směsi na bázi hydrazinu.
Dakujem za vysvetlenie.
Budem sa potom tesit na clanok.
Jak vypadají startovní nebo odletová okna při návratu od Marsu k Zemi? Logicky by ta mezera mezi nimi měla být kratší než při startu ze Země.