Solar orbiter má svou vánoční kometu

Ačkoliv je evropská sonda Solar orbiter stavěná na pozorování Slunce, může se jí občas podařit i pozorování, které se Sluncem tak úplně nesouvisí. Do zorného pole jednoho jejího přístroje se nedávno dostala kometa Leonard, zhruba kilometrová koule tvořená prachem, kameny a ledem, která by měla 3. ledna proletět kolem Slunce. Pro vědecký tým Solar orbiteru to byla zajímavá výzva a proto se rozhodli, že budou po dobu několika dní pozorovat vývoj komety. Mezi 17. a 19. prosincem proto přístroj SoloHI pořizoval snímky pro časosběr přiložený níže. Na fotkách vidíme, jak kometa křižuje Mléčnou dráhu a v pravém horním rohu můžeme spatřit Merkur a Venuši. Druhá jmenovaná planeta je jasnější a posouvá se zleva doprava.

Kometa aktuálně míří ke Slunci a proto se opačným směrem táhne její chvost – vlastně dva chvosty. Když SoloHi pořizoval snímky, byla kometa zhruba mezi Sluncem a sondou, takže její prachový i plazmový chvost mířily k sondě. Na konci videa se výhled na oba ohony zlepšil, protože se změnil úhel, pod kterým sonda kometu pozorovala. V pravé části snímků můžeme vidět také slabý výron koronální hmoty v poslední sekundě záznamu. SoloHi měl kometu pozorovat až do dneška, přičemž o pozorování se pokusí i další palubní přístroje. Data ze Solar orbiteru se přidají k měřením od pozemských teleskopů i od dalších kosmických sond. Kometa C/2021 A1 (Leonard) má 3. ledna proletět ve vzdálenosti zhruba 90 milionů kilometrů (trochu více než polovina vzdálenosti Země od Slunce) od Slunce a pokud se při průletu nerozpadne, zamíří do vzdálených končin vesmíru a už se k nám asi nikdy nevrátí.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23869283-1-eng-GB/Comet_Leonard_by_SoloHI.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Jeden komentář ke článku “Solar orbiter má svou vánoční kometu”

  1. PetrDub napsal:

    Zaujala mě ta informace, že se kometa už nikdy nevrátí. Vždycky jsem měl za to, že kometa nebo jiné podobné těleso musí pocházet z oblasti mimo sluneční soustavu, aby nabralo takovou rychlost, aby ji mohlo po průletu kolem Slunce zase opustit. Ale pokud to chápu správně, tak jádro této komety patrně pochází ze vzdálených částí Sluneční soustavy (3,700 AU), ale po průletu kolem Slunce bude mít únikovou rychlost. Nevíte náhodou někdo, jestli je to způsobeno tím relativně těsným průletem kolem Venuše (tj. něco jako gravitační prak), nebo to nehrálo podstatnou roli?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.