Pokrok v přípravě SLS pro Artemis II

Sestavování horní (či přední) sestavy centrálního stupně rakety SLS, která v rámci mise Artemis II vynese loď Orion s lidmi, bylo dokončeno. Firma Boeing, hlavní dodavatel centrálního stupně, dokončila spojování dílů, které tvoří horní část tohoto stupně. Poté mohla dokončená sestava opustit strukturu, ve které probíhalo její spojování. Stejně jako u centrálního stupně pro Artemis I platí, že tyto práce proběhly na Michoud Assembly Facility v New Orleans. Přední sestavu tvoří tři hlavní části – přední lem, nádrž na kapalný kyslík a takzvaný intertank. Přední lem se nachází v nejvyšší části centrálního stupně a je vybaven letovými počítači a avionickými systémy, které budou raketu SSL řídit při startu a letu. Nádrž na kapalný kyslík pojme 742 tisíc litrů okysličovadla o teplotě -182°C. Týmy ještě před spojením provedly funkční zkoušky elektronických systémů v předním lemu a intertanku. Po samotném spojení ještě následovala instalace systémů mezi strukturami a dokončení aplikace tepelné ochrany. Vytvořená sestava měří na výšku 20 metrů, přičemž celý centrální stupeň má na výšku skoro 65 metrů a je tvořen z pěti základních částí.

Experti se nyní mohou pustit do závěrečné přípravy, při které se ke slovu dostane nádrž na kapalný vodík. Ta bude spojena s aktuálně vytvořenou horní sestavou, takže centrální stupeň bude tvořen již čtyřmi ze zmíněných pěti částí. Posledním dílem, který se připojí, bude motorová sekce, jejíž sestavování aktuálně probíhá v oddělené hale. Do motorové sekce budou instalovány čtyři raketové motory RS-25, které při startu dohromady vytvoří tah 907 tun a pomohou po dlouhých desítkách let vrátit člověka k Měsíci.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/maf_20211215_cs2_stackbreakover04.jpg

Print Friendly, PDF & Email
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

28 komentářů ke článku “Pokrok v přípravě SLS pro Artemis II”

  1. Jiří Hošek napsal:

    Upřesnění k poslednímu odstavci: Pro Artemis I měla být původně vytvořena samostatná přední sestava (bez vodíkové nádrže) a samostatná zadní sestava (vodíková nádrž + motorová sekce), které pak měly být spojeny dohromady. To byl původní plán. Vybavování motorové sekce vnitřními systémy však mělo skluz, takže nakonec byl postup stejný jako nyní i Artemis II. Aktualizovaný harmonogram integrace pro Artemis I z května 2019 je tady:
    https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2019/06/esd_status_-_may_28_2019_final.Core-Stage-1-Status.Slide-19.jpg

    Skutečná data pro Artemis I byla:
    15.4.2019 Přední sestava byla vyjmuta z buňky D (u Artemis II 15.12.2021)
    29.5.2019 Přední sestava byla spojena s vodíkovou nádrží
    17.9.2019 byla připojena motorová sekce
    19.10.-6.11.2019 byly připojeny motory RS-25
    15.11.2019 byla dokončena instalace vnějších přívodních potrubí
    16.11.2019 byly zahájeny integrované funkční testy
    8.1.2020 byl stupeň naložen do člunu Pegasus

    Přední sestava pro Artemis II byla tedy vyjmuta z integrační buňky 32 měsíců po stejném milníku u Artemis I. Centrální stupeň pro Artemis I však po naložení do člunu Pegasus strávil 15 měsíců na testovacím stanovišti ve Stennisově středisku. To u Artemis II odpadá a tento centrální stupeň bude přepraven rovnou na Kennedyho středisko.

  2. PetrK napsal:

    Škoda, že nemůže existovat spolupráce, čtyry motory by téměř nahradil jeden RD-170 a dva by razantně zvýšily výkon SLS.
    Zajímavé tech. info nejen o RS-25 jsem našel v tomto dokumentu:
    https://web.archive.org/web/20120204133938/http://www.shuttlepresskit.com/scom/216.pdf

    • Radim Pretsch napsal:

      Zájem a snaha o podobnou spolupráci u jiných nosičů z americké strany byly, ale Američané rychle vystrízlivěli. I ISS ukazuje, že postavit Rusy do pozice strategického partnera je noční můra. To, že se Rusové nepodílí na Artemis a Gateway je pro měsíční programy jedině dobře. A koneckonců jen a pouze zásluha Rusů samotných.

    • Jiří Hošek napsal:

      Zřejmě myslíte obdobu využití motorů RD-180 pohánějících rakety Atlas V. O využití ruských motorů v těžkotonážních amerických raketách se však neuvažovalo ani v programu Constellation před cca 15 roky. Když to vezmeme ryze pragmaticky, tak rozhodnutí o použití amerických motorů RS-25 v centrálním stupni SLS se ukázalo být nadčasově rozumným krokem. Nehledě na to, že RD-170 (byly použity v boosterech rakety Energija) spalovaly RP-1, zatímco RS-25 spalují LH2. Motory spalující LH2 byly v centrálním stupni rakety Energija (RD-0120 – byly cca obdobou motorů RS-25, ale naposledy byly použity před 33 roky a jejich výroba byla už dávno ukončena bez jakéhokoli letuschopného následovníka).

    • Radek napsal:

      Jak to myslíte? RD-170 jsou na kerosen, který SLS nepoužívá. A k čemu by byl výkon při mnohem horší efektivitě?
      V úvahu připadaly spíš evropské motory z Ariane6, které by SLS hodně pomohli.

  3. Kamil napsal:

    Kdyže to má letět A2? V roce 2024? Vzbuďte mě za dva roky…co tam proboha tak dlouho budou dělat? PS: já vím, pan Hošek o tom tady píše pořád

    • Jiří Hošek napsal:

      Jak „Vzbuďte mě za dva roky?“ Nechcete vidět aktuální fotografie Orionu a servisního modulu pro Artemis II? Nezajímá Vás aktuální časový plán zapnutí jejich systémů a spojení obou modulů? Další kroky v integraci centrálního stupně SLS? Podrobný článek mám na flešce, vyjde na začátku ledna 2022. 🙂

      • Kamil napsal:

        Jste jediný, kdo mě drží vzhůru a těším se na vaše články.

      • Ivo napsal:

        Tak třeba já už jsem téměř rezignoval, ještě pár týdnů zpátky se psalo o startu letos a najednou nic ticho. Víte když jsem si téměř před 15 lety osobně mohl sáhnout na záchrannou věžičku LAS pro Orion, tak dneska už si jen říkám, ono to vážně ještě pořád neletělo? Kdo za tím stojí, že se to tak vleče a k čemu nám to vlastně bude, když dnešní technologie jsou už úplně jinde?

        • Dušan Majer napsal:

          Vypadá to na start možná v březnu. Jde o nový nosič a proto je opatrnost jednoznačně vhodná.

          • Ivo napsal:

            Přijde vám zpoždění 6 let v pořádku? Nebylo by v tom případě jednodušší to nedělat vůbec? Tímto postupme dojde k tomu, že lidský produktivní život nebude stačit na to něco dotáhnout do konce.

          • Dušan Majer napsal:

            Velké projekty trvají dlouho – podívejte se třeba na JWST. Je lepší to odložit a udělat správně, než spěchat a riskovat – viz obě havárie raketoplánů byly způsobeny spěchem, riskováním a ignorováním rizik.

          • Jiří Hošek napsal:

            Artemis I nemá šest let zpoždění. Jako první datum zazněl „prosinec 2016“ v Kongresu. NASA však obratem reagovala, že toto datum je nereálné, že se lze bavit nejdříve o datu „prosinec 2017“, ale ani toto datum vzhledem v vysoké míře nejistoty nepřijala jako veřejný závazek. V roce 2015 NASA přijala pro Artemis I veřejný závazek „prosinec 2018“. Tomu aktuálně odpovídá zpoždění tři a čtvrt roku.

          • Ivo napsal:

            I kdyby to zpoždění bylo jen rok, je to hodně.

          • Dušan Majer napsal:

            Ukažte mi kosmonautický projekt velkého rozsahu, který má zpoždění od prvního oznámení po start menší než jeden rok.

        • Jiří Hošek napsal:

          K letošní startovní připravenosti bylo už před několika měsíci (ne týdny) uváděno, že je zatížena vysokou mírou nejistoty. Už například v článku z 14. června jsem psal: „Manažeři programu však vytvořili i časovou osu, která zohledňuje odhadovaný až čtyřměsíční rizikový faktor v nabalování zpoždění a která vede k letové připravenosti v březnu 2022“.

          O Vaší osobní zkušenosti s maketou LAS před téměř 15 roky jsme si už kdysi psali na Facebooku. Vámi osahaná maketa nebude použita při žádné kosmické misi.

          K Vaší otázce ohledně LAS „ono to vážně ještě pořád neletělo?“ je jednoduchá odpověď: Letělo. Při výškových testech i při orbitálním letu Orionu.

          Opravdu nevíte, k čemu je NASA a Spojeným státům dobré, když chtějí, aby jejich astronauti byli po více než půl století opět u Měsíce a na Měsíci jako první?

          • Ivo napsal:

            Kdysi jsme se smáli Muskově konstantě, dneska se můžeme smát tomu samému, ale v podání od NASA. Rozdíl je však v tom, že NASA na to pálí neskutečně mnoho peněz, které mohly být použity na skutečnou práci a skutečné mise a to je ten problém, který mi vadí.

            Ano, asi budou na Měsíci po víc jak půl století zase astronauti NASA a já jim to přeji, ale celých 15 let je vcelku ztracený čas a peníze na něco, co už jsme uměli a co nás nikam dál moc neposune. Může za to jednak zkostnatělá NASA, ale jde do ruku k ruce rovněž díky politikům, kteří tomu nerozumí a jediné co je zajímá je se zavděčit voličům a přes spřátelené firmy si odklonit peníze do vlastních kapes.

            Smutné je to v tom, že v EU je to ještě horší a pak se divíme, že EU vymýšlí totální nesmysly, když ve vedení sedí právník nebo třeba lékař. Oni si vážně myslíš, že nějakým nařízením změní fyzikální zákony. Pardon, to už jsem někde úplně jindy byť to paradoxně velice úzce souvisí.

          • Jiří Hošek napsal:

            Já jsem se „Muskově konstantě“ nikdy nesmál a ani jsem tento termín nikdy nepoužil.
            Ohledně „pálení peněz“ zaměňujete NASA a Kongres. O rozdělování financí rozhoduje Kongres, a to i na úrovni jednotlivých programů NASA.
            „15 ztracených let“ – jde o úhel pohledu. Faktem je, že to, co vidíte na náhledové fotografii k článku, je důkazem, že NASA je favoritem časově nejbližšího letu lidí k Měsíci. Ještě před několika roky byly v komentářích pod články uštěpačné poznámky, že astronautům NASA budou u Měsíce mávat Číňani a že je budou fotit novináři z Dragonů. Tyhle vtípky zmizely.

          • Ivo napsal:

            No ono s těmi komentáři já nevím, sice jim nebudou mávat z Dragonu, ale pokud k tomu dojde tak, jak to má aktuálně být, tak přiletí v malém Orionu a u Měsíce přestoupí do velké Starhip což mi přijde ještě komičtější, než kdyby tam na ně někdo čekal a mával jim.

          • Jiří Hošek napsal:

            Hlavně aby byla HLS Starship připravena včas. V posledním dílu seriálu Gateway jsem citoval obavy OIG. Znepokojení vyjadřují i lidé z JSC a MSFC. V NASA se diskutuje o posunutí přistání na Měsíci na Artemis IV nebo dokonce ještě dále.
            https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=46645.msg2320609#msg2320609

          • Ivo napsal:

            Podle pana Majera, viz výše, není velkých projektů bez zpoždění, takže pokud bude SpaceX pracovat ve stylu NASA, pak očekávejme zpoždění řádově 3 – 6 let, protože to je mnohem větší projekt, než je SLS.

          • Dušan Majer napsal:

            Ano, u SH/SS se dá očekávat zpoždění. Ostatně vzpomeňme si, jak moc se odkládal třeba FH.

          • Jiří Hošek napsal:

            Už dnes má Starship téměř dvouleté zpoždění.
            Odhad Elona Muska ze září 2019:
            – let Starship na oběžnou dráhu do března 2020
            – potenciální let Starship s lidmi v roce 2020
            https://www.cnbc.com/2019/09/28/watch-elon-musks-spacex-starship-livestream-presentation.html

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.