Aerodynamický kryt nákladu při zatím posledním startu rakety Ariane 5, ke kterému došlo minulý měsíc, pracoval podle Evropské kosmické agentury ESA perfektně. Podařilo se tak rozptýlit obavy spojené s tímto krytem pro vynesení Dalekohledu Jamese Webba, což bude příští start této rakety. Kryt, který staví švýcarská společnost RUAG Space, je navržen tak, aby chránil citlivý náklad v době, kdy nosič stojí na vzletové rampě a také během prvních minut letu, kdy se raketa pohybuje hustou atmosférou. Jakmile nosič dosáhne kosmického prostoru, není již kryt potřeba, může se tedy rozdělit na dvě části a odhodit.
Během dvou loňských startů rakety Ariane 5 se však aerodynamický kryt oddělil „ne zcela nominálním“ způsobem. Jeho odhození vyvolalo nadlimitní vibrace vynášeného nákladu. K poškození družic na palubě během těchto anomálií nedošlo a Ariane 5 je úspěšně doručila na plánované dráhy. Ovšem firma Arianespace, komerční provozovatel startů těchto nosičů rozhodl o pozastavení jejich provozu, aby bylo možné vyšetřit problematické chování krytů. Následně došlo ke změnám, které se měly otestovat na dvou předešlých startech raket Ariane 5, ke kterým došlo 30. července a 24. října.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Tyto mise prokázaly úspěšnost implementovaných změn, což potvrdil Daniel De Chambure, vedoucí programu adaptace Ariane 5 pro Evropskou kosmickou agenturu. „Poslední start byl naprosto bezvadný, co se týče oddělení krytu jak z hlediska dynamiky nosiče, tak i z pohledu kinematických účinků odhození,“ uvedl De Chambure během páteční návštěvy médií na rampě rakety Ariane 5 a dodal: „Pro všechny, tedy Arianespace, NASA i ESA, v souvislosti s anomálií, které jsme čelili vloni, už není vůbec žádný problém.“ Peter Jensen, bývalý projektový manažer Webbova teleskopu za ESA dnes působí v roli konzultanta programu. Nyní uvedl, že aerodynamické kryty Ariane 5 na červencovém a říjnovém startu byly vybaveny senzory: „Získali jsme tak kompletní představu o tom, co se s krytem dělo.“
Zástupci ESA, Arianespace a firmy RUAG však kromě výše zmíněných nadlimitních vibrací řešili i další úpravu krytu. Ta se týkala ventilů pro vypouštění vzduchu z útrob nákladového prostoru. Inženýři totiž měli obavy z okamžiku odhození krytu. Báli se totiž, že by zbytky vzduchu zachycené mezi složenými membránami slunečního štítu mohly ve chvíli odhození krytu náhle expandovat, což by mohlo membránu poškodit. Úpravy zmíněných ventilů pomohou zajistit, že mezi membránami slunečního štítu v době, kdy raketa začne stoupat nad atmosféru, opravdu nezůstane žádný zachycený vzduch.
Zdroj: https://www.esa.int/
Překlad: Dušan Majer
Během zhodnocení připravenosti k letu, které proběhlo 28. října, řešili manažeři NASA, ESA a Arianespace nejen data spojená s aerodynamickým krytem, ale i s dalšími detaily celé mise. Zhodnocení nakonec otevřelo cestu k zahájení příprav na startovní kampaň Ariane 5, která se opět vznese z evropského kosmodromu Guiana Space Center na severním pobřeží Jižní Ameriky. Ariane 5 celkově patří k nejspolehlivějším nosným raketám světa. Za posledních 97 startů si připsala pouze jedno částečné selhání. Evropská kosmická agentura se na projektu JWST podílí nejen účastí na vědeckých přístrojích, ale i zajištěním vynesení teleskopu. NASA měla na svých bedrech většinu finančních nákladů spojených se zajištěním vývoje, stavby a testování mise. Tyto náklady agentury se pohybují okolo 9,7 miliardy dolarů, v čemž jsou zahrnuty i postartovní činnosti. Pokud započítáme i podíl evropské a kanadské kosmické agentury, dostaneme se na částku přes deset miliard dolarů, což z JWST dělá nejdražší kosmickou misi v historii.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2021/11/webb-fairing.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2021/10/va255.jpeg
https://www.esa.int/…/23314035-1-eng-GB/Webb_and_Ariane_5_a_fit_made_perfect.jpg
Bude se ESA po vynesení podílet také na vědecké činosti teleskopu?
Ano
Podle ohlasů na FB prý v článku něco chybí nebo popis je neúplný. Co?
Nejsem jasnovidec, abych věděl, co se o tomhle článku kde na FB píše. Takže takovýhle komentář je mi platný jako mrtvému zimník.
Dotaz zněl, jestli už tedy kryt splňuje požadavky NASA, nebo jestli se budou dělat další zkoušky, protože prý je úplně nesplňuje. NASA chtěla zbytkový tlak tuším 12 Pá, ale teď je cca 30 Pa.
Váš článek prý na to odpovídá jen částečně a redaktor kosmonautix předpokládá, že úplná odpověď bude následovat.
Sice nevím, kdo je tím naším autorem, který to předpokládá (zkuste být více konkrétní a dokončete to, co nakousnete, prosím), ale žádné další zkoušky už nebudou. Další let už bude s JWST. Podle vyjádření Arianespace jsou ESA i NASA s výsledky z posledního letu spokojeni.
Měl jsem štestí a hned po otevření Facebooku na mne vykoukl příspěvek Michala Václavíka:
https://m.facebook.com/photo.php?fbid=10226906385906651&id=1262807150&set=gm.10158461871447913&source=57
Mimochoden, komentoval opravdu pěkný diagram „vnitřností“ rakety i s nákladem.
Nicméně píše, že se podařilo snížit tlak při oddělení krytu z cca. 60 Pa na cca. 30 Pa a že bylo požadováno 18 Pa.
Já to čtu tak, že tlak v krytu byl jenom jedním krítériem, jako možná příčina hlavního porblému: vibrací při oddělování krytu.
Pokud byly vibrace sníženy pod kritickou mez souborem opatření, zjevně už není problém, že tlak není oněch 18 Pa ale 30 Pa.
Podle mne to Michal Václavík psal jako velkou pochvalu pro lidi z ESA a Arienspace.
Já třeba ale vůbec netuším jaký tlak mají jiné nosiče (třebab Sojuzy), abych si dokázal informaci užit tak jako Michal 🙂
Díky za odkaz. Hned je celá věc jednodušší na pochopení, než když se jen řekne, že se tenhle článek řešil kdesi na Facebooku.
Osobně si myslím, že spolu vibrace a tlak nijak nesouvisely. Jsou to tedy dva na sobě nezávislé problémy, které se řešily odděleně. Já mám k dispozici pouze oficiální prohlášení uvedená v článku, pod pokličku nevidím. Věřím, že Michal ví víc, ale samozřejmě nevím, co vše může sdělit veřejně. Pro případné otázky na související detaily ale jednoznačně doporučuji obrátit se na něj, jelikož má k tématu blíže.
Ano, to je ten příspěvek a diskuse pod ním