Zatímco byla zavěšena na manipulačním jeřábu v čisté místnosti Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu, procházel italský CubeSat LICIACube (Light Italian CubeSat for Imaging Asteroids) závěrečnou přípravou na instalaci k americké sondě DART (Double Asteroid Redirection Test). Tým expertů z USA a Itálie následně opatrně dopravil tento 6U CubeSat vážící 14 kilogramů, který měří na délku jako předloktí a dlaň dospělého muže, na své místo. Na první pohled jednoduchý úkon však byl prováděn s maximální opatrností a proto to trvalo téměř hodinu, než byl CubeSat správně zorientován a mohl být utažen i poslední šroub. Osmého září v 10 ráno místního času však bylo hotovo a tým si mohl oddychnout. Na svém místě byla poslední velká část sondy. Skončily tak měsíce environmentálních testů a analýz, během nichž byly připojeny jednotlivé komponenty sondy DART.
LICIACube byl poskytnut italskou agenturou ASI, ale jeho návrh, stavbu a provoz zajišťuje italská společnost Argotec. Tento CubeSat bude plnit důležitou roli – má sledovat závěrečnou fázi mise mateřské sondy DART, tedy náraz do planetky a následné účinky. „Vidět LICIACube nainstalovanou na DART bylo vzrušující. Tato mise otevírá nové možnosti pro ASI a celý italský vesmírný sektor,“ říká Simone Pirrotta, projektový manažer LICIACube z ASI a dodává: „Bude to vůbec první italská družice pracující v hlubokém vesmíru. Potřebovala proto vycvičit velký a motivovaný celonárodní tým, který je nyní dobře kvalifikován na řešení podobných výzev v budoucnu.“
Hlavním úkolem sondy DART, která byla navržena, postavena a řízena v APL, je zjistit, zda by náraz sondy do přirozeného kosmického objektu při vzájemné rychlosti zhruba 24 000 km/h mohl představovat spolehlivou metodu odklonění nebezpečné planetky, pokud bychom někdy takovou hrozbu identifikovali, tedy pokud bychom objevili planetku na kolizním kursu se Zemí. Cílem mise DART je dvojplanetka Didymos, kolem které obíhá malý měsíček Dimorphos. Ani jeden z těchto objektů nepředstavuje pro zemi riziko, vybrány byly proto, že se na své dráze dostávají k Zemi dost blízko na to, aby pozemní teleskopy mohly pozorovat následek nárazu sondy DART a vypočítat vyvolanou změnu dráhy Dimorphosu. Tato pozorování společně s údaji z palubní kamery DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical navigation) pomohou splnit hlavní úkol mise. Ovšem snímky, které pořídí LICIACube, významně rozšíří množství získaných poznatků a podle očekávání přinesou velkolepé svědectví tohoto úspěchu.
LICIACube nese dvě kamery přezdívané LUKE (LICIACube Unit Key Explorer) a LEIA (LICIACube Explorer Imaging for Asteroid). Tyto kamery mají sbírat vědecká data a předávat informace palubním systémům. Budou totiž ve svém zorném poli hledat a následně sledovat cílovou planetku během závěrečného přiblížení. LICIACube bude z transportního kontejneru vyhozena zhruba deset dní před nárazem pomocí stlačených pružin, které jí udělí rychlost zhruba 4 km/h. CubeSat následně využije vlastní pohonný systém k úpravě své dráhy, aby kolem Dimorphosu proletěl zhruba tři minuty po nárazu sondy DART. Toto zpoždění dá LICIACube možnost pořídit snímky následků kolize včetně vytvořeného oblaku vyvrženého materiálu a snad i nově vzniklého kráteru. CubeSat ale nafotí také opačnou stranu Dimorphosu i většího Didymosu, které DART během své sebevražedné mise neuvidí.
„Na první misi je to opravdu něco,“ přiznává Andy Cheng planetolog z APL a hlavní vědecký pracovník mise DART a dodává: „Bez LICIACube bychom neměli žádná pozorování oblaku vyvrženého materiálu.“ Tato pozorování pomohou odhalit detaily, kolik materiálu bylo vyvrženo, jak rychle byl vyvržen a jakým směrem letěl. Tyto informace pomohou dále charakterizovat výměnu setrvačnosti mezi DART a Dimorphosem. Díky tomu vědci lépe určí, jak efektivní byl kinetický impakt na odklon dráhy Dimorphosu.
„Toužíme získat tyto jedinečné snímky přímo na místě,“ říká Elisabetta Dotto, koordinátorka vědeckých činností LICIACube z Národního astrofyzikálního institutu v Římě a dodala: „Bude velmi vzrušující poprvé studovat povahu a strukturu tak podivných objektů, jako jsou dvojplanetky.“ Poslední týden v září sonda DART zamířila na Vandenbergovu základnu v Kalifornii, odkud má v listopadu startovat na raketě Falcon 9. Sonda má po startu nabrat kurs, který ji navede na kolizi s Dimorphosem na podzim 2022. Vědci očekávají, že kolize změní dobu oběhu malé planetky kolem Didymosu. Aktuálně trvá jeho oběh zhruba 12 hodin, přičemž po kolizi by se měla tato doba změnit o pár minut. Vědci využijí pozemní teleskopy k přesnému určení této změny. Komunikační systém LICIACube v pásmu X pak bude během několika měsíců po kolizi posílat na Zemi pořízení fotografie.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/licia_cube_bench_check-7373.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/liciacube_integration-8807.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/liciacube_integration-9008.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/DART-Illustration-revised.jpg
Kdyby z toho nárazu tak bylo 4k video jako ze Star Wars…
Ale asi z toho bude jen pár fotek. Taky dobré, někdo z toho potom možná to video dopočítá. Ještě uvidíme, jak si při focení poradí s kontrastem v daných světelných podmínkách, které budou příšerné.
Co se s LICIACube stane po nafocení snímků?
Pokud vím, tak tím její mise skončí. Nenarazil jsem na žádnou informaci počítající s prodloužením. Je to jednoúčelové zařízení – podobné (byť mnohem méně sofistikované) byly třeba kamery odhozené při přeletu Tianwen 1 k Marsu.
Děkuji
Není zač. 😉