S tím, jak na Kennedyho středisku na Floridě pokračuje sestavování lunární rakety SLS pro misi Artemis I, přišel čas, aby experti nainstalovali letový software, s jehož pomocí bude moci raketa zatáčet, aby letěla po plánované dráze. Inženýři 6. srpna uložili software do počítačů centrálního stupně. Bylo to poprvé od chvíle, kdy začalo sestavování rakety. Když byl software uložen, mohli inženýři z Marshallova střediska, kteří letové programy vyvinul, zahájit závěrečné kontroly a testy, které jsou nezbytné k certifikaci programového balíčku pro jeho použití na této misi.

„Raketa SLS je na cestě vstříc rampě a aplikační software pro její letový počítač je ukončen a připraven k provedení mise,“ uvedl David Beaman, manažer zodpovědný za integraci rakety i její systémy a dodává: „Certifikace mise a certifikační testy zaměřené na chování stroje jsou dalším krokem celého softwaru na jeho cestě vstříc startu a letu mise Artemis I.“ Software je uložen ve třech letových počítačích, které se společně s avionikou nachází v centrálním stupni rakety SLS. V okamžiku startu dojde k zážehu dvojice pomocných urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky a čtyř motorů RS-25. Tím vznikne celkový tah okolo 4 000 tun, který odlepí raketu od rampy a cesta lodi Orion k měsíci tak začne. Software a avionika budou ve spolupráci se třemi letovými počítači usměrňovat tah rakety během vzestupné fáze a také obstarají komunikaci s avionickými systémy v motorech.

Stejný software je v reálném čase sledován týmy zodpovědnými za pozemní segment a inženýry z programu SLS včetně lidí v podpůrném centru na Marshallově středisku. Jakmile bude raketa SLS kompletně sestavena na mobilní vypouštěcí plošině, projde ještě mnoha dodatečnými testy, které jí otevřou cestu ke startu. Software je navržen tak, aby se dal otestovat a certifikovat pro každé startovní okno, přičemž parametry vzestupné fáze mohou být aktualizovány až do chvíle těsně před startem, aby byla podpořena pravděpodobnost úspěchu. „Je důležité testovat a certifikovat letový software SLS pro každou startovní příležitost, abychom mohli zohlednit vlivy počasí a další faktory,“ říká Dan Mitchell, softwarový inženýr a vedoucí integrace avioniky SLS a dodává: „Tyhle zkoušky také prověří, že všechny prvky softwaru a systémů na raketě, Orionu a pozemní infrastruktuře během předstartovních kontrol a příprav, startu i vzestupné fáze hladce spolupracují.“

NASA již provedla integrované komplexní testy softwaru, hardwaru, avioniky a dalších integrovaných systémů nezbytných k letu misí Artemis. Kromě testů každého hardwarového prvku před jeho dodáním na Kennedyho středisko, testy v sofistikovaných laboratořích pro vývoj softwaru používaly skutečný letový hardware i software rakety SLS, lodi Orion či pozemního vybavení. Ke slovu se ale dostaly také emulátory, verze softwaru, které každý tým využil k testům, jak jejich kód pracuje v integrovaném systému. Bylo tak možné podpořit jak testy rozhraní na systémové úrovni, tak i integrované testy mise, aby se ověřilo, že si software a avionické systémy budou rozumět.

V letošním roce dokončil letový software i avionické systémy sérii zkoušek v rámci komplexního osmikrokového procesu Green Run na Stennisově středisku blízko Bay St. Louis, stát Mississippi. Klíčové testy a kontroly obnášely zapnutí stupně, simulaci odpočtu před startem a provoz letových počítačů i avionických systémů během osmiminutového statického zážehu, ke kterému došlo 18. března. Během fáze Green Run si letové počítače, software i avionické systémy vedly podle očekávání. Týmy totiž sledovaly chod letového softwaru stejně, jako kdyby šlo o skutečný start. Tato nasbíraná data byla využita pro rozšíření balíku informací pro certifikační zkoušky letového softwaru pro Artemis i.

Aplikační software letového počítače pro Artemis I již také dokončil pečlivé testy na Marshallově středisku v System Integration Lab. Tady softwaroví inženýři vytvořili simulace startu v reálném čase, aby mohli dále testovat letový software za normálních i neočekávaných scénářů. „Kampaň zkoušek letového softwaru pro misi Artemis I obnášela více než 300 000 různých scénářů mise, aby byly splněny všechny požadavky na letový software,“ vzpomíná Shaun Phillips, vedoucí projektového týmu z Marshallova střediska, který zodpovídá za letový software a dodává: „Každý scénář byl zaměřen na zhodnocení jiných rozhraní a situací, které mohou raketu potkat při startu i letu.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků
https://cbsnews2.cbsistatic.com/…/313646-skyfly-block-1-r1-copy.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ksc-20210705-ph-kls01_0123_orig.jpg