Na našem Měsíci jsou dobře vidět dopady mikrometeoroidů – jeho dávný povrch je posetý krátery. Jupiterův ledový měsíc Europa zažívá podobné bombardování a k tomu má jako bonus ještě porci intenzivní radiace. Když je povrchový materiál zvířen zásahem, dočká se hmota dopravená k povrchu zásahu vysokoenergetickým elektronem, který urychlil Jupiter. Vědci nyní studují účinky malých dopadů na povrch Europy. Vše je součástí příprav na misi Europa Clipper i na budoucí misi landeru. Europa je vědecky mimořádně zajímavá díky svému slanému oceánu pod silnou vrstvou ledu, ve kterém by mohly být podmínky pro vznik života. Tato voda také může pronikat skrz ledovou krustu na povrch měsíce.

Výřez z fotografie pořízené sondou Galileo. Vidíme zde povrch Europy včetně světlé vrstvy na útesu uprostřed. V takových oblastech by mělo intenzivně docházet k procesu impact gardening.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Nový výzkum a modely odhadují, do jaké hloubky je povrch narušen procesem zvaným „impact gardening“ (impaktové zahradničení). Studie publikovaná 12. července v časopise Nature Astronomy říká, že povrch Europy je po dobu desítek milionů let promícháván dopady malých objektů průměrně do hloubky 30 centimetrů. Všechny molekuly, které by se daly považovat za stopy života by byly v této hloubce ovlivněny. Je to tím, že dopady by vyvrhly část materiálu blíže k povrchu, kde by radiace doslova rozbila meziatomové vazby větších molekul, které může vytvořit živý organismus. Naopak některý materiál může být impaktem zatlačen hlouběji, kde se promíchá s podložím. „Jestli chceme najít původní chemické stopy života, budeme se muset dívat pod zónu, kterou ovlivňují tyto dopady,“ říká hlavní autorka studie, Emily Costello, planetoložka z University of Hawaii ve městě Manoa a dodává: „Chemické stopy života v mělčích lokalitách blíže k povrchu mohou být vystaveny ničivé radiaci.“

Vědci už delší dobu vědí, že Europu může ovlivňovat impact gardening i další tělesa bez atmosféry, ale nový model poskytuje dosud nejpodrobnější obraz celého procesu. Je to dokonce první model, který zohledňuje sekundární impakty způsobené objekty, které padají zpět na povrch Europy poté, co byly vyvrženy primárním impaktem. Výzkumníci zjistili, že oblasti středních a vyšších „europopisných“ šířek jsou méně ovlivněny impact gardeningem i radiací.

„Tato studie rozšiřuje naše chápání základních procesů na površích těles po celé soustavě,“ říká Cynthia Phillips vědkyně zapojená do mise Europa Clipper z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii a spoluautorka studie a dodává: „Pokud chceme porozumět fyzikálním procesům, jak se planety obecně vyvíjí, musíme porozumět tomu, jak je impact gardening mění.“ Sonda Europa Clipper by měla k tomuto poznání přispět. Její start je plánován na rok 2024 a během své mise provede z oběžné dráhy Jupiteru několik blízkých průletů kolem Europy. Na své palubě ponese přístroje, kterými pečlivě prozkoumá tento měsíc, ale odebere také vzorky prachu a plynů, které jsou vyvrhovány z povrchu.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/1-pia19048-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/e-pia21431-1041.jpg