Ačkoliv program nosné rakety Super Heavy a kosmické lodi Starship pokračuje úctyhodným tempem, stále jsou tu bílá místa, u kterých není jisté, jak to nakonec bude. Nevěděli jsme třeba, kolik motorů bude pohánět Super Heavy. V minulosti sice byly oznámeny nějaké hodnoty, ale ty kolísaly od zhruba 25 do 42. Bylo jasné, že SpaceX průběžně ladí celý proces – od výkonu vlastních motorů až po hmotnost a stavbu Super Heavy. Nyní však můžeme tohle bílé místo odškrtnout. Elon Musk totiž včera na Twitteru oznámil, že v průběhu minulého týdne dospěli inženýři SpaceX k závěrečnému rozhodnutí v otázce počtu raketových motorů Raptor na nosiči Super Heavy. Těchto motorů má být v ostrém provozu 33. Dá se ale předpokládat, že na toto číslo se SpaceX dostane až časem. První exempláře určené ke zkouškám mohou mít motorů méně.
Musk ale prozradil ještě dvě drobné technické perličky. Každý motor Raptor má generovat na hladině moře tah okolo 230 tun, což je důležitý signál, že vývoj motorů dosáhl ustálených parametrů. Druhé důležité oznámení spočívalo ve skutečnosti, že všechny motory Raptor na Super Heavy budou konstrukčně stejné. Padla tím tedy dřívější spekulace o tom, že vzniknou různé varianty Raptorů pro použití na tomto nosiči. Je ale potřeba říct, že v něčem se přece jen budou motory lišit. Dvacet Raptorů na vnějším obvodu totiž nebude vybaveno systémem pro naklánění / vektorování tahu.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E56Z5OwXIAEIMiS?format=jpg&name=large
Zdravím všechny,
Když již víme kolik bude mít super… motorů, zajímal by mě letový profil, tedy do jaké výšky tento první a jediný stupeň vystoupá a jakou bude mít v tu chvíli rychlost, tedy po odpojení Hvězdné lodě a před tím, než začne klesat k zemi.
Děkuji
Na to je zatím brzy. Zatím je jen neoficiální profil prvního skoro orbitálního letu, ale u něj bude mít Super Heavy méně motorů.
Zajímal by mne i neoficiální profil.
Jinak si dovolím trochu oponovat.
Pokud se počítá se znovupoužitím onoho stupně, je nutné vědět a ověřit si, při jaké rychlosti bude vstupovat zpět do atmosféry. Podle EM to je základní parametr SH – znovupoužitelnost, narozdíl od SLS, jejíž koncept je již mnohými odepisován jako zastaralý.
Jak bylo dále vůbec ověřeno, že to (návrat) vůbec přežije? Musí být nějaké předpoklady (výška, rychlost).
Od toho se dále odvíjí, co bude dále muset zdolat vlastními silami na LEO SS.
To všechno se bude ladit během prvních testů. Stejně jako se ladilo přistávání Starship.
Ohledně simulace doporučuji tento tweet a zprávy na něj navazující.
Děkuji podívám se na odkaz.
Nicméně…
Pokud se za chodu ladí počet motorů, dráhy, vůbec proveditelnost, na čem jsou podlozeny všechny vize EM a bezpočet animací.
Myslím, že zde přistávání SS, tedy motorické, z malé výšky, bez rychlosti a s nízkou váhou není vůbec stejná záležitost, motorické přistávání na Měsíci i Marsu je již mnoho let ověřeno.
Počet motorů se již neladí, ten byl minulý týden stanoven na 33. Dráhu (navíc neoficiálně) známe zatím pouze u prvního pokusu o orbitální let, který ještě nebude mít plný počet motorů. Jde především o vyzkoušení interakce mezi SH a SS, případně o test tepelného štítu SS.
Netestuje se proveditelnost. Ladí se především ta znovupoužitelnost. Vyletět nahoru to dokáže, teď se testuje proces přistávání. Bavíme se tu o obřím znvoupoužitelném nosiči, to není jen tak lusknout prstem a už to je. Jde sice o běh na dlouhou trať, ale ty pokroky jsou rychlé a velmi výrazné. SpaceX má určitě velmi dobrou představu, nicméně i když toho na veřejnost pouští hodně, všechno taky říct nemůže.
Ještě k Vaší reakci zde:
Především by se mělo vyzkoušet, jak SH bude reagovat na vstup do atmosféry, o tom jsem nic nenašel, upřímně si nedovedu představit, jak takový kolos vletí rychlostí cca 5 nebo 6 km/sec do atmosféry, btw na to se neustále ptám. Odpověď neznám.
Souhlasím že vytvořit takový nový a silný nosič, který bude znovu použitelný je velmi těžký úkol, a dokud nebudou k dispozici informace, které zatím nejsou, tak tomu neuvěřím.
Děkuji za diskuzi,
Bohužel je přesně taková, jaké jsou i jinde, kdo nevěří EM, ten je … (dosadit cokoliv).
BTW, už jsme o tom na jaře diskutovali. Tehdy jste nebyl tak rezolutní. Ale nepřekvapuje mě to. To je obecný trend.
Kosmonautika je můj koníček (už bohužel 50 let, kdy jsem se naučil číst) a vycházím jak technik z technických fakt, ne z komerčních ohlášení vizí).
A žádné vyhlášení podpořené vizualizacemi mne nepřesvědčí.
PS
NASA ano = nejnižší cena ?
Známe od nás, kde končí nejnižší cenová nabídka.
Já jsem už za těch pár let poznal dost lidí, kteří postupně vykřikovali:
Soukromá firma nikdy nedostane raketu na oběžnou dráhu
Soukromá firma nikdy nedostane velkou raketu na oběžnou dráhu
Soukromá firma nikdy nedostane kosmickou loď na oběžnou dráhu
Soukromá firma nikdy nedostane kosmickou loď z oběžné dráhy
Motorické přistávání prvních stupňů nebude fungovat
Motorické přistávání prvních stupňů sice funguje, ale jejich znovupoužitelnost nebude fungovat
První stupně jsou sice recyklovány, ale letí jen dvakrát. Nikdy nebudou létat častěji protože to nebude ekonomické.
První stupně jsou recyklovány častěji, ale SpaceX to musí dotovat a dlouho to nevydrží
…
Takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho. Tito lidé (a že jich nebylo málo) také vždy argumentovali tím, že vychází z technických dat a nějaké vize či prezentace je nepřekvapí. Velmi často tito lidé také prohlašovali něco o zaslepenosti a slepé víře v Muskovy plány. Takže tohle není nic nového pod sluncem. Sám jste řekl, že těm plánům nevěříte, což je váš problém. Žádná firma nikdy nevyloží všechny karty na stůl a také žádný velký projekt nikdy není ve finále reálně takový, jak byl na začátku plánován.Můžeme se bavit o tom, že se něco změní, můžeme se bavit o tom, že se avizované termíny nestihnou. Obojí je v kosmonautice zcela běžná věc. Ale zpochybňovat reálnost něčeho, do čeho i NASA nebo americká armáda vkládají velké naděje, mi nepřijde vhodné. Nebyly to malé peníze a obě instituce si velmi dobře zvážily, zda projektu dají či nedají zelenou. Věřte tomu, že NASA i armáda dostaly od SpaceX podrobné informace, určitě mnohem podrobnější než to, co je k dispozici veřejně. Známe jen malé množství informací, je to jen špička ledovce, ze které nemůžeme dělat nějaké podobně ostré a rezolutní závěry.
Jak jsem psal, další debata nemá smysl, počkejme pár let.
Děkuji za vstřícnou reakci, doufám, že tentokrát píši na správné místo (prosím mou minulou reakci případě správně zařadit).
Rozumím,co chcete říci, uvidíme, co bude dále, vím že všechny informace nemáme,
Stávajícím informacím nevěřím, ale třeba mě budoucnost překvapí.
Jen poznámka: slovo soukromník, modla dneška, a co všechny firmy v USA (kosmické), ty jsou státní? Samozřejmě ne, soukromé, ale líné stejně jako hodně soukromníků u nás a jinde. Bohužel pár aktivních „hopsálků“ to nezachrání.
Nic to ale nebrání v otevřené diskuzi. Samozřejmě budu nadále pečlivě číst Kosmonautix, abych vás mohl případně vytočit
Hezký den
Nikoho jste nevytočil a příspěvky bohužel přesunovat nejde, bohužel to systém neumí.
Soukromých firem v USA, které se zabývají kosmonautikou jsou samozřejmě také státní. Pouze v případě SpaceX tehdy ti chytráci s kříšťálovou koulí popírající v dané době představené plány naráželi na to, že SpaceX byla v té době pouze malou firmou s malým kapitálem a nepříliš velkou finanční podporou od NASA (to se změnilo výběrem Dragonu pro zásobování ISS). Dnes se SpaceX stala nejaktivnější soukromou firmou v oboru a ty poznámky na údajnou nereálnost plánů se jen posouvají na nové plány, protože ty původně vyhlášené jsou již splněny (třebaže později), byť byly zpochybňovány.
PetrK: Očekáváš debatu… a pochybuješ … a odpovědi se ti nelíbí. A zamyslel ses nad tím, jestli náhodou zdrojem tvoji pochybnosti nejsou tvoje vlastní nedostatečné znalosti nebo nesprávné představy? (a to i třeba v oblasti teoretické?)
Například… kde by první stupeň nabral rychlost 5-6 km/s?
Nebylo by možná lepší … po těch 50 letech se v této oblasti skutečně trochu vzdělat a skutečně pochopit základy fyziky orbitálního letu i s trochou reálných praktických čísel?
Víš … ono pak se s tebou možná někdo bude bavit … jinak, když nebudeš například v rychlostech násobně vedle. A možná pak by někdo i bral tvoji touhu po detailech…jinak.
A taky by ses možná pak mohl přestat bát některých věcí, když by sis možná uvědomil, že pokud to přežije F9 ze slitiny hliníku a lithia, tak je tu „jistá pravděpodobnost“ že to dá i SH z nerezu…
Děkuji za reakci,
F9 má ještě druhý stupeň, první padá z menší výšky a menší rychlostí, proto jsem se ptal na výslednou rychlost a výšku SH, a toto pokládám za velice důležité.
BTW odpověď jsem nedostal.
Prosím o detaily, kde jsem napsal chybu.
Myslím, že se bavíme o rozdílných věcech.
Ale rád se nechám i po 50ti letech poučit ;-).
PetrK: SH (super heavy) je první stupeň a má taky druhý stupeň. Jmenuje se Starship (je to taková ta zariva vecicka asi 55 metru vysoka 9 m v prumeru… 1200 tun paliva a kysliku…).
Děkuji za reakci,
S touto informací jsem seznámen.
Opět jsem se nedozvěděl, na co jsem se ptal.
Ten můj dotaz je buď zakletý, nebo nikdo nezná odpověď, a přitom je tak jednoduchý:
Jakou bude mít SH rychlost a výšku před sestupem.
Je to opravdu tak těžká otázka??!!
Ještě jeden dotazek: když už bylo zmíněno:
SH bude mít nosnost 1200 tun??
Nechci šťourat, ale reakce byla malinko rypava.
Ale ano, vím, celá flotila nákladních SS jí naplní palivem (taky si rypnu).
Pokud se ale nedozvím odpověď na moji otázku, pouze kousavé reakce, nevidím smysl další diskuze
Znova opakuju, že veřejně taková informace k dispozici není. SpaceX to určitě má, ale nemůžete čekat, že sdělí veřejnosti hned úplně vše. Věřte tomu, že například Federální letecký úřad, který vydává povolení odstává mnohem podrobnější informace než veřejnost. Časem se to také dozvíme, ale nemůžete chtít vědět hned vše.
Rozumím tomu, že řada informací je neveřejných, konstrukce rakety, řídící systémy, technologie výroby komponent a mnoho dalších info.
Ale předpokládaná trajektorie letu by měla být známá, pokud EM slibuje nějaké parametry nosné lodě.
Jinak jde jen o sliby a přání, kterým mohu nebo nemusím věřit, že budou realizovány.
Možná sliby EM stačí investorům, jejich peníze, a jeho příznivcům, ale proč bych jim měl věřit. Jak jsem již psal, jde o techniku a ne víru.
Znova opakuju, že ta data dostala NASA, americká armáda a Federální letecký úřad. To opravdu nejsou investoři nebo jeho příznivci. Tyhle organizace, přesně jak říkáte, nestojí na víře, ale tehcnice. Tu jim SpaceX dodává a tudíž oni těm tvrdým datům mají důvod věřit. To, že ta data nejsou veřejná je věc druhá, ale nijak se to nevylučuje.
Ok, Rozumím
Protože jsem se dozvěděl, že:
… kdyžtak nebudeš například v rychlostech násobně vedle…
Rád bych znal váš odhad, jestli jsem opravdu tak vedle.
Děkuji
K tomu se vyjadřovat nebudu. Nejsem typ člověka, který by si tykal s matematikou, takže se ani nebudu pouštět do podobných hodnocení.
PetrK:
1) Nosnost Super Heavy – pokud tomu tedy chceš říkat „nosnost“ – má být kolem 1 400-1500t (cca 100 tun samotná Starship, 1200 tun paliva, 100 tun nákladu). (Otázkou je, čemu chceš říkat „nosnost“ … od země by se to odlepilo i s daleko větší hmotností – ale to teď ponechme stranou).
2) Pokud chceš „přesná čásla“ k Super Heavy – tak ta nejsou, a dlouho nebudou – přinejmenším dokud to neodstartuje a nebude vidět telemetrie… Ale dají se udělat celkem přesné odhady z dostupných informací. Pokud jsi skutečně „fanoušek kosmonautiky 50 let“ – pak bys možná mohl „zaslechnout“ něco o raketové rovnici a možná bys mohl i trochu rozumět fyzice balistiky a volného pádu (a okrajově tušit, jak funguje odpor vzduchu):
Pokud vezmeme Isp Raptoru 330s, startovní hmotnost 5 000t a MECO hmotnost 1750t (MECO hmotnost je hmotnost po spotřebování paliva Super Heavy určeného pro start) – tak deltaV Super Heavy je kolem 3,4 km/s (kdybys tedy nevěděl, co to znamená – tak to znamená, že Super Heavy + Starship, ani kdyby se postavila na hlavu, nedokáže získat NA MOTORECH A PALIVU SH rychlost vyšší než 3,4 km/s – v ideálním případě tedy bez gravitace a bez odporu vzduchu). Realita s gravitací a odporem vzduchu je zhruba taková, že gravitační ztráty a odpor vzduchu z těch dostupných 3,4 km/s odeberou přes polovinu. Takže při vypnutí motorů prvního stupně bude mít systém (těsně před rozdělením) rychlost kolem 1,6 km/s… (výška vychází někde kolem 60-70 km podle sklonu, který zvolí). Pak už – pokud tě zajímají rychlosti SH (nebo spíše jejich horní hranice) do toho vstupuje jednoduchá balistická fyzika… z rychlosti 1 600 m/s … i kdyby směřovala kolmo vzhůru – tak dostoupá maximálně nějakých „dalších“ 130 km, než se vertikálně zastaví (tedy ve výšce kolem 200 km) a začne padat dolů…
A pak bychom se mohli podívat třeba na to padání z 200 km dolů ne? Necháme ji spadnout bez odporu vzduchu kolmo dolů do řeknemě 30 km? A ejhle – maximální rychlost, které dosáhne BEZ ODPORU VZDUCHU je 1,75 km/s… Můžeme k tomu přidat možná ještě nějakou drobnou horiznotální složku … tak řekněme ve výsledku budem někde kolem 2 km/s …bez odporu vzduchu. (Všímáš si – jak hodně jiná jsou ta čísla oproti tvým?). Jenže realita je, že odpor vzduchu bude působit už mnohem dříve … takže pokud to v hustších vrstvách atmosféry dosáhne max nějakých 1,2 km/s … (5x míň než si psal ? … a energii do toho raději tahat nebudem
To nemá vůbec nic společného s EM, SpaceX nebo čímkoliv jiným – či nějakým fanatismem … většina toho je prostá fyzika řekněme na úrovni střední školy, kterou bych tak nějak očekával od člověka, který se ohání tím, že je fanouškem kosmonautiky 50 let, prezentuje se jako nositel alternativního názoru a tvrdě se dožadující detailů…
ZEPTAL jsem se, zda někdo zná, nebo odhadne výšku a rychlost SH při oddělení SS.
Na základě dosavadních reakci jsem PŘESVĚDČEN, že větší část reakcí na tento prostý dotaz je psaná v duchu fanatického zaujetí až odporu (až na několik vzácných výjimek, kterým děkuji).
Protože jsem předpokládal větší výšku, logicky jsem došel k vyšší rychlosti, ano, byla to chyba, ale PROTO jsem se PTAL. Ale chyba to nebyla řádová, jak mi kdosi vytknul.
Ano a poněkud jsem zpochybnil slova nejvyššího vůdce. To byla ta hlavní chyba.
Jinak mě ale už nebaví dál se dohadovat, odpověď už (konečně) mám, 1,6 km/s a 60-70 km výšku.
Děkuji a tímto považuji téma za zodpovězené, vyřešené a ukončené.
Všichni se vám snaží odpovědět jak nejlépe mohou a přesto si neodpustíte kec o nějakém vůdci. Uvědomte si, že právě v tomhle je možná zakopaný pes toho, jak na vás lidé reagují. Nejde o obsah, ale o formu. Neustále se snažíte stavět do role alternativce, kterému všichni ubližují, píšete o nějakém velkém vůdci, fanatismu a tak dále a vůbec vám nedochází, že si za ten přístup ostatních můžete sám právě těmito nepodloženými obviněními. Kdybyste se na celou věc podíval realisticky, poznal byste, že tu přece o žádného vůdce či fanatismus nejde. Všichni se snaží odpovídat věcně, ale pokud sám používáte zmíněné argumentační fauly, nemůžete čekat, že vám to protistrana nevrátí. O takovou formu diskuse jsme u nás nikdy nestáli. Zdůrazňuju ještě ještě jednou, že jde o FORMU nikoliv o TÉMA.
Několikrát jsem již chtěl diskuzi ukončit.
Ctím ale pravidlo, že na příspěvek, který mě oslovuje, odpovím a poděkuji, pokud vidím snahu o kvalitní odpověď.
Poděkoval jsem tak vždy, když jsem se něco konkrétního dozvěděl.
Co se vůdce týká, ano byla to silnější rána, ale nemohu si pomoci, již jsme to probírali, nelíbí se mi to „zbožňování“ a zase mě nechytejte za slovo.
A není to jen zde, ale i na jiných webech.
Já to tak prostě cítím, možná to dělá věk či nedůvěra, možná povolání (tisk), prostě nevěřit a nedat na první dojem.
Co jsem se již dočetl slibů, plánů a fantazírování.
Možná z toho pramení má jistá skepse.
To je vše.
Děkuji a omlouvám se za případnou ztrátu vašeho času v této diskuzi vzniklé z tak prostého dotazu.
Hezký den
Elon Musk na twitteri uviedol, ze superheavy sa bude oddelovat pri nizsej rychlosti ako Falcon9 booster, pretoze vacsiu cast celkoveho deltaV dali do horneho stupna – Starshipu. Ono je to aj zrejme, ked si porovname pomer velkosti stupnov na Falcone9 a na SHS.
Takze superheavy dosiahne nizsiu rychlost, nizsou rychlostou bude vstupovat do atmosfery (neplanuje sa vstupny zazeh) a pritom je z ocele.
Na konkretne cisla si treba pockat, ale zaver je jasny.
Pro začátek počítejte se stejným profilem jako u F9 s tím, že možná to bude níž a pomaleji, protože se má vynechat vstupní zážeh. Otázka je, jestli to má platit jen pro první testy a nebo trvale a jak moc to ovlivňuje použitý materiál – ocel.
V tom případě bude potřeba druhý (nevratný) stupeň. Nebo vše musí dohnat SS a bude na LEO jako prázdná plechovka. To mě nejen nepřipadá jako pokrok, ale kde je Měsíc? Muskovy plány se SS poletující mezi Měsícem a jeho oběžnou dráhou, už za 3 roky?
Nedělá si z nás EM trochu legraci? (omlouvám se všem, kterým může hrozit nevolnost z těchto hříšných slov)
Ano, počítá se s tím, že Starship odmaká většinu práce. Proto se také počítá s jejím dotankováním na nízké oběžné dráze země pro let k Měsíci. To ale přece není nic nového. Tohle všechno se ví už několik let.
P.S. Celý systém SH/SS bude plně znovupoužitelný (až se doladí). Takže myšlenka nezachraňovaného dalšího stupně nehrozí.
Děkuji za trpělivost při odpovědi,
Ale
Ano SS vše odmaká, pak se dotankuje (100 tun nebo víc), jak, kolik bude potřeba startů, kolik bude potřeba paliva pro dotankovani jedné SS schopné doletět k Měsíci. Vše je jen jedna velká Teorie velkého Muska. Můžeme ji věřit nebo ne. Ale Technika není Víra, musí být podložená.
Nemohu najít hodnověrné podklady, proto se ptám a vyhlášením EM nevěřím, dokud nepředloží konkrétní technické údaje
To, že jim nevěříte, je váš problém. Důležité je, že třeba NASA, ve které jsou lidé velmi opatrní, tomuto programu věří. Dali to najevo třeba tím, že Starship vybrali jako pilotovaný lunární lander programu Artemis. V NASA pracují týmy expertů, kteří pečlivě analyzují všechny aspekty. Přesto tomuto návrhu dali přednost před ostatními ačkoliv obnáší zmíněné tankování na oběžné dráze.
Hovoří se o cca 5 – 6 startech tankerů pro dotankování Starship.
Tím bych asi celou tuto debatu uzavřel. Oficiálním prohlášením nevěříte, SpaceX i přes svou nadstandardní otevřenost nemůže říct vše a proto mohu jen doporučit počkat pár let, až nám budoucnost ukáže, jak to doopravdy je. Přeji hezký den.
Možná by bylo vhodné napsat do SpaceX, že to mají špatně a aby si to uvědomili dokud je čas. Předpokládám, že máte vše doloženo pečlivými výpočty.
Můj první příspěvek zněl:
…zajímal by mě letový profil, tedy do jaké výšky tento první a jediný stupeň vystoupá a jakou bude mít v tu chvíli rychlost, tedy po odpojení Hvězdné lodě a před tím, než začne klesat k zemi…
To jsem se ale nedozvěděl z žádné reakce,
Tak jsem ji odhadl a výsledek zněl:
abych se pokusil … v této oblasti skutečně trochu vzdělat a skutečně pochopit základy fyziky orbitálního letu i s trochou reálných praktických čísel… atd. atd.
Byl jsem si vědom rizika šťouchnutí do vosiho hnízda, pokud nestojím v jednom šiku s Velkým EM.
Nepřekvapuje mne to, je to očekávatelné.
Stejně se však těším na návrat lidi na Měsíc a jednou cestu na Mars. Té se asi nedožiji ale kdyby, budu jen rád..
Končím diskuzi
Urážet se nenechám.
Dobrou noc
To PetrK: nevšiml jsem si, že by Vás tady Ivo nebo kdokoliv v tomto vláknu urazil, takže se do diskuze zkusím připojit :-). EM sice neuvedl přesně, kolik práce udělá první stupeň (tj. při jaké rychlosti se odpojí), ale řekl, že to bude při nižší rychlosti, než je tomu u boosteru F9. To znamená, že více práce zbude na StarShip. Počítá se s tím, že SH provede zpětný zážeh, který má za cíl dostat jej zpět na rampu (ve finále v podstatě doslova). Něco podobného na některých misích dělá i F9 a můžete si v přenosech všimnout, že celá trajektorie je taková, že stupeň stále setrvačností stoupá, ale zpětný zážeh ho připraví o celou horizontální složku rychlosti a samozřejmě musí ještě o trochu víc, aby se vracel zpět. Nicméně vrací se (v horizontálním směru) pomaleji, než v jaké rychlosti zanechal svůj druhý stupeň. U některých misí, kdy se přistávalo na pevnině, začíná u F9 vstupní zážeh při rychlosti menší, než u některých misí se Starlinky končí, tj. velmi pravděpodobně by v těchto případech F9 přežil vstup do atmosféry i bez vstupního zážehu. Bude-li u SH celkově rychlost nižší a materiál je naopak odolnější vyšším teplotám, nevidím v absenci vstupního zážehu větší problém (a to přes to, že to nemohu podpořit konkrétními čísly, neb je nemám, vycházím pouze z analogie s F9 a snad i správného použití logiky).
SH má k dispozici nesrovnatelně větší tah i množství paliva, než druhý stupeň F9, měla by být tedy schopna s té nižší výšky (to je v podstatě irelevantní) a rychlosti (to je podstatné) dosáhnout LEO i se 100 tunami nákladu uvnitř. Fiktivně tedy máme na orbitě starship s prázdnými nádržemi a 100 nákladu. Pro lety s tímto nákladem dál směrem k Měsíci, Marsu (a dál :-)) budeme muset dotankovat. Přiletí tedy stejným způsobem druhá Starship, která těch 100 tun nákladu bude mít v podobě paliva pro tu naši první Starship. Při troše štěstí se na LEO potkají a při troše větší dávce štěstí se zadaří i přečerpání tohoto paliva a ta tankovací se vrací zpět na Zemi. Na LEO tedy máme Starship se 100 tunami nákladu a 100 tunami paliva v nádrži (jde o pesimistickou variantu, lze předpokládat, že po dosažení LEO nebudou nádrže úplně „suché“, takže pokud tam třeba 20 tun zbyde, tak to zbude i tankeru a budeme tak tu nádrž „dolévat“ po 120 tunách). Když se tento proces zopakuje třeba desetkrát, tak budeme mít konečně na LEO tu naši první starship se 100 tunami nákladu a plnými nádržemi (cca 1200 tun paliva, jak výše psal Invc a ano, SH to musí unést, celková mokrá hmotnost sestavy bude skoro 5000 tun, proto musí motory vyvinout tah kolem 7,5 tisíce tun (fyzikové prominou), aby měla celá sestava od počátku dostatečné zrychlení a minimalizovaly se tak gravitační ztráty).
Omlouvám se za dlouhý komentář i absenci přesných čísel, ale snad jsem srozumitelně popsal, jak a proč by to mohlo fungovat. Úskalí je tam celá řada, takže to fungovat nemusí, ale za mě jsou největší rizika spojená s přistáním SH (ať už jako tankeru nebo návrat „pracovní“ starship po vynesení nákladu) a velkou neznámou je „čerpání“ kryogenního paliva ve stavu mikrogravitace.
Děkuji za vyčerpávající komentář.
Naprosto souhlasím se vším i s riziky, které jmenujete na konci. Myslím, že k tomu není co dodat.
Přiznávám, že koncert, kdy se na orbit dostane prázdná stotunová skořápka, kterou bude nutné zcela dotankovat (možná téměř jak dodáváte) je pro mě poněkud nezvyklý, ale třeba EM přijde s takovým elegantním způsobem přečerpávačky, že všem (včetně mne) vytře zrak. Proč ne.
Napadá mi, že SH sice nevyleti vysoko/nebude mít přílišnou rychlost, ale může to být zajímavý základ třeba pro nějakou armádní aplikaci, to by vysvětlovalo oficiální podporu.
Ještě vysvětlím… pokud jsem za jednoduchý dotaz (dva údaje) označován za nedouka nebo raketového inženýra se silnou nadsázkou (což nejsem a ani jsem to netvrdil), označil bych zdejší prostředí za poněkud fanatické (samozřejmě jistě ne od všech). To je mi celkem lhostejné, ale rád bych těm, co možná nesdílejí zdejší jednotný názor ukázal, aby se nebáli napsat ten svůj. Koneckonců pořád věřím, že tu máme možnost svobodné výměny názorů.
Ještě jednou děkuji a přeji hezký den
PetrK, ono je to tu tak – kazdy normalny (slusne vyjadreny) nazor je tu vitany, ale zaroven plati, ze ked je niekolkokrat vysvetleny, upresneny, doplneny, ci dokonca opraveny, tak je tu zvykom, ze ho jeho majitel prestane vkladat do mnozstva dalsich prispevkov.
Ak sa tak nestane, tak moze ocakavat aj emotivnejsie reakcie, kazdopadne vyvodzovat z toho nejake nalepky o „fanaticnosti“ tunajsieho prostredia je uplne mimo misu.
Dnes jsem si chvíli hrál s Excelem, takže pokud si chcete „hrát s čísly“, tak se můžete podívat https://1drv.ms/x/s!AnE4L39k_cVR91hID5pajMunor6-?e=dnOxNt. Všechny výpočty jsou maximálně zjednodušené a cokoliv může být špatně :-).
PetrDub:
1) Ten excel je v read-only modu …
2) „Koeficient ztrát“ tak jak ho používáš, je trochu zavádějící. Ve vzorci tím koeficientem dělíš – což v praxi pro nastavení 1,5 znamená gravitační ztrátu a aerodynamickou ztrátu 33% (100 / 1,5 = 66,6..)což je na první stupeň (zvláště kratší) docela málo. (Asi by bylo praktičtější ji zadávat v procentech).
Vy jste ale pekne urputny troll ale jelikoz jste 50 let raketovy inzenyr derivujeteintegrujete v z hlavy a nebeskou mechaniku mate jiste v malicku
byl vydan zakladni plan letu
https://apps.fcc.gov/els/GetAtt.html?id=273481
s dulezitymi casy, informaci o vzdalenostech pristavacich bodu dle schematu jste schopen zjistit i max vzdalenostni doletu boosteru pred otocenim
Tak muzete relativne presne aproximovat prubeh letu ne?
Tak nas prekvapte.
A jeste jedna poznamka o vecech co nejdou – no je evidentni ze kdyz se chce tak jdou.
Jeste takova poznamka, proc to vlastne u SpaceX funguje, mozna to bude znit divne ale podle mne je space X je vlastne neziskovka se vsemy pozitivnimi vlastnostmi.
Tedy jejim primarnim cilem neni vydelat prachy promajitele, ale dostat se dal vys nejlepe na mars (a pak na tom vydelat).
Naopak u napr ULA nebo Boeingu je videt ze jdou po zisku, proste co nejmin investovat nejlepe vysat statni dotace ale sak ono to fungovalo doted tak proc to nepodojit jeste vic.
Pěkný odkaz, také jsem si to včera našel. Jinak v češtině existuje MEK (malá encyklopedie kosmonautiky), vlevo nahoře si najděte „výpočty“, u SHS tam jsou sice jenom starší odhady ale poskytují základní informaci o rychlostech (fyzika má své zákonitosti, takže je to podobné jako u Falconu). Znalost českých pramenů mohla diskutujícím ušetřit dohadování.
Ahoj,
Hodně se tu debatuje o proveditelnosti projetku Super Heavy,ale z neodborného hlediska je to dost jednoduché ne ?
První stupen
1.vyletí co mu dostatek paliva (běžně proveditelné)
2.zažehne motory před vstupem do atmosféry případně i přibrzdí(proveditelné)
3. přistání (Pro spacex možné)
Zde prakticky není nic co by falcon nedělal, takže při dostatečné píli je pravděpodobný úspěch.
Druhý stupeň
1. Let na oběžnou dráhu (běžně proveditelné)
2. Připojení dvou „druhých stupňů“ (podobné jako Dragon na ISS, proveditelné)
3. Let na danou pozici (běžně proveditelné)
4. Možný návrat na oběžnou dráhu (nepoviné zaleží na misi/běžně proveditelné)
5. Zestup do atmosféry (možno „brnkat atmosferu pro spomalení,spomalit motorama (klidně před přistáním dotankovat. Raketoplány prokázali proveditelnost. (technicky možné)
6. Přistání (Pro spacex možné)
Detaili o nosnosti rychlostech a dalších „pohybech“ neví přesně ani spacex. A záleží na tom ? Falcon do bloku 5 prý nebyl žadný stejný jako předchozí. Po pár letech a mnoha úpravách bude výsledek stejně jiný.
Hlavní je že všechny problémy jsou řešitelné a co hlavně, Něco se dělá testuje vyrábí. je mnoho projektů, ale realně jsou jen formou animace a pak nic.
Aď dnes nebo za 10let je pravděpodobné že Super Heavy, nebo moderněší verze bude pracovat jak má. Nikdo nemůže říct že porušujou zákony fyziky nebo provádí něco nemožného.Vše co dělají už provedeno bylo jen ne naráz a v takovém měřítku.