sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Iceye

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 13:00

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Inversion Space

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 10:00

Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.

Chance Saltzman

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 8:00

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 17:00

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 15:00

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Arianespace

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 13:00

Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.

AeroVironment

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 10:00

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 8:00

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Kalifornská pobřežní komise

Tomáš Pojezný 19. listopadu 2024 10:00

Kalifornská pobřežní komise zamítla žádost Vanderbergské vesmírné základny o navýšení počtu startů společnosti SpaceX. Toto rozhodnutí zpožďuje budování vojenské konstelace pro národní obranu USSF. Komise zatím neuvedla důvod ani případné sankce.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Thomasův fotokoutek 38

Mezinárodní vesmírná stanice, na kterou se díky této sérii článků pravidelně vydáváme, má novou dvojici panelů fotovoltaických článků. O jejich instalaci se postarala dvojice astronautů Thomas Pesquet a Shane Kimbrough. Proto ani tentokrát nemohou chybět fotografie z kosmických vycházek, při nichž došlo k závěrečné instalaci a rozvinutí panelů. Jako obvykle nás Thomas Pesquet provede také děním na palubě stanice a nechybí ani snímky různých míst zemského povrchu.
Komentář k úvodnímu obrázku: „Malý balkón s krásným výhledem na velké moře. Napotřetí jsme měli příjemnou vycházku (myšleno výstup do volného kosmu). Jsme trochu vyčerpaní, ale hodně se nám ulevilo. Nová dvojice solárních panelů je nainstalována a konečně jsme nemuseli improvizovat a řešit drobné technické problémy. Děkuji týmu na Zemi a mému parťákovi Shaneovi!“ Zdroj: flickr.com

Na snímku je americký astronaut Shane Kimbrough při výstupu do volného kosmu. V odrazu přilby je vidět i Thomas Pesquet, který jej fotografoval. Zdroj: flickr.com

Na kosmické vycházce nám mává francouzský astronaut Thomas Pesquet. Zdroj: flickr.com

Během výstupu mají většinou astronauti stažené ochranné hledí, takže jim nevidíme do tváře. Thomas pro nás tady udělal výjimku a jediný světlý flíček, který se v přilbě odráží, je jeho kolega Shane Kimbrough, který jej zachytil při této kosmické vycházce. Zdroj: flickr.com

„Bez ohledu na to, kolikrát vystoupíte z vesmírné stanice, NIKDY to není rutinní operace. Nacházíte se v nejextrémnějším prostředí, kterému kdy byli lidé vystaveni.“, říká Thomas. Na snímku je spolu se Shanem u ještě složené části solárních panelů IROSA (ISS Roll Out Solar Array). Vpravo vidíme část staniční robotické paže Canadarm. Mezi astronauty trčí úchyt sloužící k zachycení zařízení pomocí této robotické paže.Zdroj: flickr.com — „Bez ohledu na to, kolikrát vystoupíte z vesmírné stanice, NIKDY to není rutinní operace. Nacházíte se v nejextrémnějším prostředí, kterému kdy byli lidé vystaveni.“, říká Thomas. Na snímku je spolu se Shanem u ještě složené části solárních panelů IROSA (ISS Roll Out Solar Array). Vpravo vidíme část staniční robotické paže Canadarm. Mezi astronauty trčí úchyt sloužící k zachycení zařízení pomocí této robotické paže. Zdroj: flickr.com

Tento nádherný záběr ponechal Thomas bez komentáře. Velikost solárních panelů vynikne až s astronauty poblíž jejich úchytu. Nové panely IROSA jsou sice menší, ale pořád obřích rozměrů. IROSA mají 6×19 m. Starší panely v pozadí mají délku 73 metrů od jednoho konce k druhému. Nejstarší pracují na ISS od roku 2000, další byly instalovány v letech 2006 - 2009. Zdroj: flickr.com — Tento nádherný záběr ponechal Thomas bez komentáře. Velikost solárních panelů vynikne až s astronauty poblíž jejich úchytu. Nové panely IROSA jsou sice menší, ale pořád obřích rozměrů, mají 6×19 m. Přesto budu produkovat zhruba stejné množství energie, jako ty větší. Starší panely v pozadí mají délku 73 metrů od jednoho konce k druhému. Nejstarší pracují na ISS od roku 2000, další byly instalovány v letech 2006 – 2009. Zdroj: flickr.com

Na snímku je modul Cupola a Měsíc. Více nám Thomas nevložil. My vidíme v popředí také částečně složený solární panel modulu Zarja a za ním nafukovací modul BEAM. Otázka je, odkud byl snímek vlastně pořízen? Solární panel se zdá být jiným směrem a co okénka v modulu Zvezda? Míří tímto směrem? Napište nám. Zdroj: flickr.com — Na snímku je modul Cupola a Měsíc. Více nám Thomas nevložil. Z fáze Měsíce se dalo odečíst, že je vyfotografován 20. 6. 2021. V popředí vidíme také částečně složený solární panel modulu Zarja a za ním nafukovací modul BEAM. Otázka je, odkud byl snímek vlastně pořízen? Solární panel, který astronauti instalovali se zdá být jiným směrem.. a co okénka v modulu Zvezda? Míří tímto směrem? Napište nám. Zdroj: flickr.com

Ach ti muži - zase fotbal. Thomas komentuje: " — Ach ti muži – zase ten fotbal. Thomas komentuje: „Neměli jsme na tomto Euru 2021 lehkou skupinu“, v odborných kruzích se totiž skupině Francie – Německo – Portugalsko – Maďarsko přezdívalo skupina smrti a Maďarsko v něm rozhodně nehrálo roli nejslabšího. Napadlo by vás po odehraných osmifinálových zápasech, že Česko postoupilo do čtvrtfinále, zatímco žádný z týmů z této skupiny smrti nikoliv? A Thomas dodává: „Hlavní rozdíl při sledování fotbalu na ISS a doma na Zemi je, že tady nahoře neslyšíte ohlasy od sousedů.“ (Což by jistě potvrdila moje manželka, která náš zápas s Nizozemskem nemusela ani sledovat, přesto se o našich brankách dozvěděla spíš z otevřených oken, než z obýváku). Na snímku zápas Portugalsko-Francie. Zdroj: flickr.com

Markovy pipetovací schopnosti jsou skvělé. Vždy mě udivuje množství věcí, které se naučíte dělat, když se stanete astronautem: něco z nových jazyků, mechaniky, laboratorní techniky, jak používat kameru, pilotovat kosmické lodě, vypouštět nanosatelity… ale to vysvětluje, proč náš výcvik je tak dlouhý a náročný! Zdroj: flickr.com — Markovy pipetovací schopnosti jsou skvělé. Vždy mě udivuje množství věcí, které se naučíte dělat, když se stanete astronautem: něco z nových jazyků, mechaniky, laboratorní techniky, jak používat kameru, pilotovat kosmické lodě, vypouštět nanosatelity… ale to vysvětluje, proč je náš výcvik tak dlouhý a náročný! Zdroj: flickr.com

Aki na našem běžeckém pásu T2. Pokud existuje jedna věc, kterou nemůžeme ve vesmíru vynechat, je to cvičení našeho svalstva. Naši plánovači nám v tomto nedají volno dokonce ani v tomto pracovním vytížení kosmických vycházek… zapomeňte na výmluvy. Cvičení je důležité na Zemi, ale ještě více ve vesmíru. Musíme se hýbat, abychom zabránili poškození našich svalů a kostí. Plánování našich aktivit je komplikovaná mozaika hodná šampiónů hry Tetris. Čas každého z nás musí být využit beze zbytku, musíme mít čas na jídlo, cvičení i odpočinek. A cvičení na strojích a vůbec náš pobyt svými vibracemi zase zasahuje do průběhu experimentů. A teď si vemte, že na palubě je nás sedm a každý má cvičit dvě hodiny denně. To máte 14 hodin používání sportovních nástrojů každý den. To je výkon hodný Arnolda Schwarzeneggera! Zdroj: flickr.com

„Noční Rijád, hlavní město Saudské Arábie, svítí jasně v temnotách okolní pouště. Ale co je to tmavé místo uprostřed, to nevím.“, říká Thomas. A fanoušci hned odpovídají, že to je místní letiště. Jmenuje se podle krále Abdula Azíze. Zdroj: flickr.com

Toto je netradiční pohled na úžinu mezi Velkou Británií a Francií. Thomas při pohledu na něj prohlašuje, že se mu zdá snad větší, než během minulé mise. Přitom jej prý dokázal někdo přeletět i na jetpacku! Zdroj: flickr.com — Toto je netradiční pohled na úžinu mezi Velkou Británií a Francií. Thomas při pohledu na něj prohlašuje, že se mu zdá snad větší, než během minulé mise. Přitom jej prý dokázal někdo přeletět i na jetpacku (létací batoh)! Zdroj: flickr.com

Detail úžiny mezi městy Dover a Calais. Vzhledem k přítomnosti anglických a francouzských popisků snímků jsem byl jako autor článku zvědav, jak se Thomas vypořádá s tím, že Francouzi nazývají kanál La Manche (a úžinu Calaiská – Pas-de-Calais) a Angličani English Channel (a úžinu Doverská – Strait of Dover). Vyřešil to jednoduše. V anglické části kanál vůbec nenazval :-) Zdroj: flickr.com — Detail úžiny mezi městy Dover a Calais. Vzhledem k přítomnosti anglických a francouzských popisků snímků jsem byl jako autor článku zvědav, jak se Thomas vypořádá s tím, že Francouzi nazývají kanál La Manche (a úžinu Calaiská – Pas-de-Calais) a Angličani English Channel (a úžinu Doverská – Strait of Dover). Vyřešil to jednoduše. V anglické části kanál vůbec nenazval 🙂 Zdroj: flickr.com

Pohled na palmový ostrov Džumeira (Palm Jumeirah) nám připomíná paradoxy města Dubai ve Spojených arabských emirátech, kde vznikají ostrovy v moři (dalo by se říci bez ohledu na místní ekosystém a další obtíže, které taková výstavba přináší). Za necelých sto dní proběhne v Dubaji světová výstava Expo 2020 (další paradox dnešní doby, odklad o rok). Palmové ostrovy () se zde staví postupně a Jumeirah je už dávno hotový jako první. Stal se ikonickým objektem snímků z ISS. Také Thomas jej zachytil už v roce 2017 při své první misi na ISS zvané Proxima. Porovnání obou snímků nabízí web ESA: https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2021/06/Dubai_palm_island_Alpha. Zdroj: flickr.com — Pohled na palmový ostrov Džumeira (Palm Jumeirah) nám připomíná paradoxy města Dubai ve Spojených arabských emirátech, kde vznikají ostrovy v moři (dalo by se říci bez ohledu na místní ekosystém a další obtíže, které taková výstavba přináší). Za necelých sto dní proběhne v Dubaji světová výstava Expo 2020 (další paradox dnešní doby, odklad o rok). Palmové ostrovy se zde staví postupně a Jumeirah je už dávno hotový jako první. Stal se ikonickým objektem snímků z ISS. Také Thomas jej zachytil už v roce 2017 při své první misi na ISS zvané Proxima. Porovnání obou snímků nabízí web ESA: https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2021/06/Dubai_palm_island_Alpha. Thomas uvádí, že zde se pokusil fotografovat s největším přiblížením. Objektiv o ohniskové vzdálenosti 800 mm doplnil telekonvertorem 2×, čímž dostal ohnisko 1,6 metru. To už je slušný dalekohled. Ale musíte už ostřit ručně a vypořádat se i s pohybem stanice velkou rychlostí nad Zemí. Udělat v této konfiguraci ostrý snímek je kumšt. Zdroj: flickr.com

Krásné jezero na okraji Turecka. Podle vzhledu je prakticky jisté, že nejde o přírodní nádrž, ale o umělé vodní dílo. Příroda má tendenci zaoblovat hrany jezer, zatímco člověkem zatopená údolí jsou zubatá. Přehrady představují vynikající zdroj obnovitelné energie a poskytují vodu pro zavlažování. Mohou mít také velmi zásadní vliv na obyvatele v jejich okolí i v sousedních zemích. Pouhá skutečnost, že je lze vidět z vesmíru, ukazuje obrovský dopad, který mají na Zemi. Dodejme, že jde o Atatürkovu nádrž. Co by si asi o dnešním Turecku pomyslel Mustafa Kemal, s pozdějším přízviskem Atatürk, Otec Turků, a zakladatel moderního evropsky orientovaného Turecka? Zdroj: flickr.com — Krásné jezero na jihovýchodě Turecka při hranicích se Sýrií. Podle vzhledu je prakticky jisté, že nejde o přírodní nádrž, ale o umělé vodní dílo. Příroda má tendenci zaoblovat hrany jezer, zatímco člověkem zatopená údolí jsou zubatá. Přehrady představují vynikající zdroj obnovitelné energie a poskytují vodu pro zavlažování. Mohou mít také velmi zásadní vliv na obyvatele v jejich okolí i v sousedních zemích. Pouhá skutečnost, že je lze vidět z vesmíru, ukazuje obrovský dopad, který mají na Zemi. Dodejme, že jde o Atatürkovu nádrž na řece Al-Furāt (Eufrat). Co by si asi o dnešním Turecku pomyslel Mustafa Kemal, s pozdějším přízviskem Atatürk, Otec Turků, a zakladatel moderního evropsky orientovaného Turecka? Zdroj: flickr.com

Baví vás naše ankety pod články se snímky? Pak je tu pro vás další. Pokud nás čtete krátce, pak vězte, že taková anketa je pod každým článkem druhé série článků Thomasův fotokoutek. Stačí, když si je postupně rozkliknete a můžete hlasovat i zpětně. Tak co, který snímek vám přijde nejhezčí, nejvtipnější, nejzajímavější? Že je těžké vybrat? Z toho máme vlastně radost. Děkujeme za přečtení, za vaše komentáře a hlasy, a za týden opět naviděnou.

[poll id=“59″]

Zdroj informací:
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/