Sonda EnVision se má stát další evropskou oběžnicí kolem Venuše. Jejím úkolem bude poskytnout zevrubný pohled na planetu – od jejího vnitřního jádra až po vysoké vrstvy atmosféry, aby mohli vědci zjistit, proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně. Mise EnVision byla vybrána 10. června Výborem pro vědecký program Evropské kosmické agentury jakožto pátý zástupce střední kategorie vědeckých misí v rámci programu Cosmic Vision. Start je prozatím plánován na začátek příštího desetiletí. „Čeká nás nová éra průzkumu našeho nejbližšího, byť velmi odlišného, souseda,“ říká Günther Hasinger, ředitel vědeckého programu ESA a dodává: „Společně s nově oznámenými americkými misemi k Venuši, vznikne extrémně podrobný vědecký program zaměřený na tajemnou planetu, který bude probíhat i v příští dekádě.“
Klíčovou otázkou planetárního výzkumu je: „Proč se náš blízký soused ve Sluneční soustavě navzdory zhruba stejné velikosti a složení tak dramaticky klimaticky změnil.“ Namísto obyvatelného světa (jako na Zemi) je tu toxická atmosféra s hustými mraky z kyseliny sírové. Jakou historií si Venuše prošla, že se dostala do takového stavu? Je to snad předpověď osudu Země, pokud by také vzrostl její skleníkový efekt? Je Venuše stále geologicky aktivní? Mohla někdy disponovat oceány, nebo dokonce hostit život? Co se můžeme dozvědět o evoluci kamenných planet obecně, což se dá využít i u Zemi podobných exoplanet?
Inovativní přístrojové vybavení sondy EnVision by se mělo se ctí zhostit těchto velkých otázek. Na palubě bude soubor evropských přístrojů včetně nízkofrekvenčního radaru, který prozkoumá podpovrchové vrstvy a spektrometrů pro studium atmosféry a povrchu. Spektrometry budou sledovat stopově zastoupené plyny v atmosféře a analyzovat složení materiálu na povrchu. Vědci se zaměří hlavně na jakékoliv změny, které by mohly souviset s projevy aktivního vulkanismu.
NASA pak pro tuto misi dodá radar pro snímkování a mapování povrchu. Rádiový experiment pak prozkoumá vnitřní strukturu planety a gravitační pole, ale také pomůže s průzkumem struktury a složení atmosféry. Přístroje mají spolupracovat, aby co nejlépe charakterizovaly interakce mezi jednotlivými rozhraními planety – od interiéru přes povrch k atmosféře. Bude tak možné poskytnout všepokrývající globální pohled na planetu a její procesy.
Mise EnVision má navázat na velmi úspěšný projekt Venus Express (2005 – 2014), který byl zaměřen primárně na atmosférický výzkum, ale také udělal mimořádné objevy, které naznačují přítomnost horkých vulkanických oblastí na povrchu. Atmosféru Venuše studuje od roku 2015 také japonská sonda Akatsuki. Chystaná sonda EnVision má výrazně zlepšit kvalitu radarových snímků Venuše, které vytvořila v 90. letech americká sonda Magellan. Společně s novými americkými misemi DAVINCI+ (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging) a VERITAS (Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy) tu budeme mít trojici nových sond, které společně přinesou nejpodrobnější průzkum Venuše v dosavadní historii.
„EnVision využije spolupráce s NASA. Abychom vytvořili tuto odvážnou misi, spojíme zkušeností evropských a amerických odborníků na vědecký výzkum Venuše i na technologie,“ uvedl Thomas Zurbuchen přidružený administrátor NASA pro vědu a dodal: „EnVision využije silných stránek ve vývoji vědeckých přístrojů u obou agentur. Společně s americkými misemi k Venuši v rámci programu Discovery bude mít vědecká komunita silný a synergický soubor nových dat k porozumění, jak se Venuše formovala a jak se její povrch a atmosféra měnily v průběhu času.“
Po prvotní výzvě k posílání konceptů pro pátou misi středního rozsahu evropského projektu Cosmic Vision v roce 2016, dorazilo několik návrhů. Postupně se ale tento výběr zúžil pouze na dva finalisty – EnVision a Theseus (Transient High-Energy Sky and Early Universe Surveyor). Nevybraná mise Theseus měla monitorovat přechodné (dočasné) události po celé obloze s hlavním důrazem na gamma záblesky z míst vzdálených miliardy světelných let, aby vědci mohli nahlédnout do životního cyklu prvních hvězd.
Na EnVision se však nakonec usmálo štěstí, když byl tento projekt doporučen ze strany vědeckého výboru. Experti však také uznali, že i projekt Theseus má velmi přesvědčivý vědecký potenciál, který by mohl ve svém oboru přinést mimořádně důležité pokroky.
Ale zpět k vybranému programu sondy EnVision k Venuši. Dalším krokem bude přechod celého projektu do podrobné definiční fáze, ve které bude dokončen návrh sondy i všech jejích přístrojů. Po této návrhové fázi bude vybrána evropská firma, která se následně jakožto hlavní dodavatel postará o stavbu a testy EnVision, než bude tato dokončená a otestovaná sonda moci odstartovat na nosné raketě Ariane 6.
Nejbližší příležitost ke startu této mise se momentálně očekává v roce 2031 a další možnosti přichází v úvahu v letech 2032 a 2033. Sondě má trvat let k planetě zhruba 15 měsíců a dalších 16 měsíců pak připadne na zakulacení oběžné dráhy pomocí aerobrakingu. Výsledná oběžná dráha má být téměř polární s výškou 220 – 540 kilometrů, přičemž jeden oběh by trval 92 minut.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/EnVision_Understanding_why_Earth_s_closest_neighbour_is_so_different.jpg
https://www.esa.int/…/images/2021/06/envision/23342762-1-eng-GB/EnVision.png
http://www.jpl.nasa.gov/images/asteroid/20150930/veritas20150930.jpg
http://arxiver.moonhats.com/wp-content/uploads/2019/07/AmatiEtAl-1907.00616_f4.jpg
Ach jaj, Zasa čakať 10 rokov?
Niekedy si prajem lusknutím prstov preniesť sa do budúcnosti a čítať články o týchto nových misiách.
Velmi zajímavý článek a vlastně i sonda. Dosti mne zamrazila věta „Je to snad předpověď osudu Země, pokud by také vzrostl její skleníkový efekt?“. Bohužel, je zřejmě na místě.
Zajímal by mne nízkofrekvenční radar. Předpokládám, že byl již dávno použit na družicích země. Jsou nějaké výsledky které by ukázaly , co tento radar umí?
Toho se bát nemusíte. Na Venuši je tlak 100 atmosfér, je složená hlavně z CO2 a je o 50 milionů km blíž ke slunci
Presne tak…
No děkuji za útěchu, ale já se skutečně nebojím, je mi totiž 78, tak se toho zcela jistě nedožiju. Ale skutečně mám strach o vnoučata. Celý svět za každou cenu generuje miliardy tun právě CO2. A představa že by se třeba Čína vzdala svého rozvoje kvůli přežití mi připadá směšná.
A tak uvažuji, zda někdy na Venuši nebylo nějaké lidstvo a svoji planetu si nezničilo (snadněji než my, díky těm 50 milionům Km).
Čo sa týka vašich vnúčat, tak to mám o ne strach aj ja. Ale nie z dôvodu CO2. Zem (planéta) má totiž okrem vodného cyklu aj cyklus uhlíkový, ktorý je ale omnoho menej známy a krásne funguje ako taký veľký termostat.
Ale o budúcnosť ľudstva sa bojím z iných dôvodov (viacerých) ale tie sa týkajú tém mimo zamerania tohto webu. Bohužiaľ „svet“ je čoraz viac chorý a tým nemám na mysli COVID…