Nová kosmická sonda má zajistit nepřetržitý dohled nad naší nepředvídatelnou a někdy i tak trochu „neposlušnou“ hvězdou. Mise, která byla doposud označována jako Lagrange, bude první svého druhu. Díky umístění v unikátním místě si zachová svou pozici vůči Slunci i Zemi, odkud bude mít výhled na Slunce „ze strany“. Velmi dobře tak uvidí zdroje nebezpečné sluneční činnosti (například sluneční skvrny) ještě dříve, než se otočí směrem k Zemi a budou od nás vidět. Získaná data se použijí k včasné výstraze, aby měly vlády, firmy a organizace závislé na moderních technologických systémech, čas na přípravu. Tyto systémy totiž mohou být ohroženy právě silnou sluneční aktivitou. Nová mise zlepší naše bezpečí a pomůže nám lépe chránit kriticky důležitou infrastrukturu jako jsou rozvodné sítě, navigační či komunikační družice, ale tato mise zatím nemá jméno!

Nová mise potřebuje jméno.
Zdroj: https://www.esa.int/

ESA proto vyzývá všechny zájemce, aby poslali své nejlepší návrhy na její jméno. Názvy můžete posílat až do 17. října a vítěz získá ocenění. Plné znění pravidel naleznete zde a na této adrese najdete formulář pro poslání svého návrhu. Z nejdůležitějších pravidel můžeme jmenovat:

• Soutěž o pojmenování mise začala 17. května 2021 a skončí 17. října ve 12:00 SELČ.
• Soutěž je otevřena občanům členských, spolupracujících a přidružených států ESA, dále občanům Evropské Unie, Argentiny, Austrálie a členských zemí programu ISS (zde jsou výjimky)
• Soutěž, včetně souhlasu s všeobecnými podmínkami a zpracováním osobních údajů, probíhá v angličtině
• Za platné budou považovány pouze návrhy jednotlivců
• Pokud vítězné jméno předloží více navrhovatelů, bude za vítěze označen ten, který svůj návrh vyplnil online jako první
• Vítězný návrh se stane oficiálním názvem nové mise ESA zaměřené na kosmické počasí.
• Vítěz dostane dárkový poukaz pro nákup v ESA Space Shopu
• S jednou e-mailovou adresou je možné spojit pouze jediný návrh
• Navržené jméno musí odrážet zaměření a úkoly mise
• Návrh nesmí být delší než tři slova a nesmí v něm být žádné speciální symboly
• Vítěz bude oznámen v říjnu 2021 a bezprostředně poté bude kontaktován

Slunce si občas odfoukne a do svého okolí vyvrhne miliardy tun horkého plazmatu – tyto kolosální oblaky hmoty svázané s magnetickým polem se často označují jako výrony koronální hmoty. Slunce má ale mnohem pestřejší spektrum projevů. Naše životodárná hvězda umí udělat gigantické záblesky, exploze spojené s uvolněním silného elektromagnetického záření – rentgenového, gamma či rádiového – to vše doprovází proudy silně nabitých částic.

Tato prudká sluneční „kýchnutí“ někdy zamíří od Slunce směrem k naší planetě. Jelikož s sebou nesou obří množství záření, energie a nabitých částic, mohou výrazně deformovat a narušit ochranné magnetické pole Země i horní vrstvy atmosféry. Nezanedbatelné je i radiační ohrožení astronautů. Ještě významnější však je skutečnost, že při narušení zemského magnetického pole vznikají geomagnetické bouře. Ty mohou ovlivnit družice na oběžné dráze, navigační systémy, pozemní energetické, datové a komunikační sítě.

Sluneční aktivita v roce 2012.
Zdroj: https://www.esa.int/

V historii už Země zažila situace, při kterých byla ovlivněna kosmickým počasím. Ale s tím, jak je naše společnost stále více závislá na systémech a technologiích, které jsou zranitelné při slunečních výronech, mohly by tyto budoucí jevy být ještě mnohem větším problémem. Včasné varování před takovými událostmi může být tím rozdílovým prvkem. Civilní orgány tak získají potřebný čas na přípravu a ochranu základní infrastruktury na Zemi i průzkumníků na oběžné dráze.

Právě tohle má nová mise udělat – sledovat ze strany Slunce a dívat se na sluneční skvrny (potenciální zdroje výronů) než se otočí směrem k Zemi. Během projevů sluneční činnosti mise poskytne nepřetržitý proud důležitých dat pro včasné varování, že by sluneční aktivita mohla ovlivnit naši společnost a ekonomiku. Až doposud měla tato mise označení Lagrange – má totiž zamířit do Lagrangeova bodu L5 soustavy Slunce – Země. Jde o gravitačně stabilní lokalitu na stejné oběžné dráze kolem Slunce, na které je i Země. Kromě L5 máme ještě další čtyři další librační (Langrangeovy body)

Z libračního centra L5 bude mít sonda nerušený výhled na část Slunce, kterou ze Země nevidíme.
Zdroj: https://www.esa.int/

Z libračního bodu L5, který se nachází 60° za Zemí, bude moci nová sonda vidět jinou část Slunce, než kterou vidíme ze Země. S trochou nadsázky se dá říct, že vlastně „uvidí do budoucnosti“ – pohlédne totiž na jevy, které probíhají „za rohem“ – tedy pokud můžeme u koule hovořit o rohu. Je potřeba říct, že tato mise bude operační a jejím úkolem je posílat aktuální data. není to tedy tradiční čistě vědecká sonda. Jejím úkolem bude umožnit varování v reálném čase, jelikož data ze sondy budou neustále odesílána na Zemi, kde je přijme síť speciálních antén. Data pak zamíří do Space Weather Service Network pod hlavičkou ESA a budou rozeslána po celé Evropě.

Následky kosmického počasí.
Zdroj: https://www.esa.int/

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/17248055-1-eng-GB/Future_lagrange_mission.jpg
https://www.esa.int/…/23304846-1-eng-GB/The_No_Name_Mission.gif
https://www.esa.int/…/22288949-2-eng-GB/New_view_of_2012_solar_activity_gif.gif
https://www.esa.int/…/23305178-1-eng-GB/The_five_Lagrange_points.png
https://www.esa.int/…/17231521-7-eng-GB/Space_weather_effects.jpg