ŽIVĚ: Test dosednutí Orionu do vody

Bude to zkouška, která potrvá jen pár sekund, ale po vizuální stránce bude stát za to. Na Langley Research Center ve městě Hampton, stát Virginia, najdeme Landing and Impact Research Facility, jehož součástí je vodní nádrž Hydro Impact Basin. Právě do ní by měla z výšky několika metrů dopadnout šest a čtvrt tuny vážící maketa návratového modulu lodi Orion. Test je momentálně plánován na 6. dubna v 19:45 SELČ. NASA hodlá tuto zkoušku vysílat živě nejen na NASA TV, ale i na sociálních sítích. Okno přehrávače přímého přenosu najdete i v našem článku.

Jedná se o další ze série shozových testů, které zde začaly 23. března. Jejich úkolem je dokončit ověřování počítačových modelů zátěže jednotlivých struktur ještě než dojde k letovému testu Artemis II – první pilotované misi lodi Orion.  Tato loď má dostat člověka k Měsíci a zase zpět, čímž vyšlape cestu k návratu lidí na povrch měsíce v rámci programu Artemis. Současná testovací fáze staví na odkazu předešlých zkoušek, ale využívá konfiguraci návratového modulu, která už je založena na závěrečném designu lodi.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lrc20210323h1porion000101_0.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

16 komentářů ke článku “ŽIVĚ: Test dosednutí Orionu do vody”

  1. peter1492 napsal:

    Mne pride az neuveritelne, ze NASA musi tohle uz 10 let testovat.
    Posilam odkaz na 9 let stare video kde testuji porad to same.
    https://www.youtube.com/watch?v=dcHt6HDUF6k

    Je to nesmirne plytvani penezi. Testovat se ma, ale tohle je uz pe podle mne trochu moc…

  2. MilanV napsal:

    Jeden obrázek řekne víc než tisíc slov:
    http://www.ucw.cz/~milan/tmp/nasa_40_years.png

    Ano, je to ode mne pošťouchnutí. Ale není až tak od věci, když se zamyslíte nad tím, že NASA musí obhajovat svůj rozpočet před „daňovými poplatníky“ a pro laiky to vypadá opravdu jak na mém obrázku. Zvlášť když k tomu dodáme:

    hlavní motory: stejné jako v roce 1981
    pomocné motory: nejsem si jistý, ale mám pocit, že také stejné jako v 1981
    způsob přistání:
    1981: nejmodernější možný, přímo na letiště, s možností přivézt téměř cokoli z oběžné dráhy, dodnes nepřekonaný způsob
    2021: viz Gemini (rok 1966): https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gemini_9_-_Splashdown.jpg

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, auta mají také už desítky let čtyři kola a volant, žádná inovace. Někdo sice může namítnout, že jsou dnešní auta bezpečnější a mají mnohem pokročilejší systémy bezpečnosti. Ale každý laik přece na první pohled vidí, že je to pořád ta samá technologie, která se nikam neposouvá.
      Ale teď už vážně:
      Hlavní motory RS-25 – Intenzivně modernizovány – především zbrusu nový plně digitální kontrolér (mozek motoru)
      Pomocné motory SRB – přidání jednoho segmentu = zvýšení tahu, modernizace systému vektorování trysky, tepelná izolace
      1981 – Stroj schopný dosáhnout pouze výšky 800 kilometrů
      2021 – Loď schopná dopravit člověka k Měsíci

      Nesrovnávejte jablka a hrušky. Kdo chce jen trochu vědět, musí cítit ten značný rozdíl.

      • Ivan napsal:

        Ale sám musíte uznat, že revoluce se v tomto případě nekoná. 60 let starý koncept, ikdyž stokrát ověřený. Ale kde je nějaká inovace? Technologická vylepšení nepočítám, to je snad samozřejmostí. A srovnání raketoplán vs. SLS také není fér, protože oba stroje měly jiné určení a koncepce raketoplánu byla přece jen snaha o znovupoužitelnost. SpaceX je v tomto ohledu opravdu průkopník, který se nebojí riskovat. Škoda že NASA nadále nerozvíjí koncept raketoplánu, který by s dnešní technologií mohl mít úplně jinou budoucnost. A předražení projektu SLS je kapitola sama o sobě, která si kritiku určitě zaslouží (to jak státní organizace efektivně nakládají s penězi netřeba asi probírat). Na druhou stranu se nabízí se otázka, kdo jiný by zvládl vyvinout nový typ rakety s požadovanými parametry v požadovaném času.

    • Jiří Hošek napsal:

      „pro laiky to vypadá opravdu jak na mém obrázku“

      SLS je delší než na Vašem obrázku (pomocné motory byly u STS čtyřsegmentové, pro SLS jsou pětisegmentové). Viz tento obrázek:
      https://axm61.files.wordpress.com/2016/05/image20.jpeg

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.