Včerejší testovací skok prototypu Starship SN11 skončil explozí. Kvůli intenzivní mlze sice nevíme, v jaké fázi k destrukci došlo a SpaceX zatím ani nezveřejnila důvody, které explozi způsobily. Není tedy oficiálně potvrzeno, zda šlo o tvrdé přistání, nebo o zásah autodestrukčního systému ještě ve vzduchu. Odpovědi na tyto otázky zřejmě dostaneme až za několik dní, ale už dnes se můžeme podívat na pozůstatky Starship SN11, které se podařilo nafotit. Především letecké snímky od RGVAerialPhotography stojí za to.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://i.postimg.cc/
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroje informací:
https://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/ExvMX5sVEAAXa6n?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Exx26SbU8AYCU63?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/ExxNp0PWQAMU0fE?format=jpg&name=4096×4096
https://i.postimg.cc/L4Wt93r1/pi-ka.jpg
https://pbs.twimg.com/media/ExvEdDIWEAUiWna?format=jpg&name=large
No tak myslím že se spaceX poučila v jakém počasí by měla letět(-;
Počasí na to podle všeho nemělo vliv. Naopak je pozitivní vidět, že se i v tomhle počasí dá odstartovat.
Obecně rakety startují i v noci, takže tohle by problém na rozdíl od silného větru, deště apod. neměl být problém. Akorát mi přišlo, že vizuální kontrola letu u prototypů není při diagnostice kromě dat z rakety k zahození.
Jestli byla kvalita telemetrie podobná obrazovému přenosu, tak byl tento pokus úplně zbytečný…
Vzhledem k tomu, že rakety nepotřebují světlo, aby viděli kam letí, tak bych to mlze opravdu nepřisuzoval.
Dugi, z přenosu KX na mall.tv: „No, nejsem sice raketový inženýr, ale z toho, co jsme slyšeli a viděli, si troufnu říct, že přistání se nepovedlo.“ Jsme doma skoro spadli ze židle, super hláška!
BTW otázky: od začátku plánů letového profilu mě udivuje způsob přistání. Vidím tam dva tak veliké otazníky, že nevěřím, že by to byl aspoň přibližně finální způsob přistání v případě přistávání s lidmi. 1.) Je tam minimální rezerva v rozsahu pár sekund na korekce problémů (zažehnutí dalších motorů/korekce tahu, stabilizace atd.). 2) Případný pasažér bude při přistání mít pocity trochu podobné pobytu v mixéru. Doporučuje se pořádně připoutat sebe i kufry :-D.
Obojí by se asi dalo řešit sklopením rakety do vertikály pomaleji a dříve za cenu asi mnohem větší spotřeby paliva pro přistání.
Kromě toho obdivuji konstruktéry, protože takové cviky s plechovkami se šplouchající tekutinou jsou jistě složité (brácha dělal hasiče a je to zajímavé povídání). Patrně řešeno vypouštěním přebytků paliva před zahájením sestupu a přistáním (metan x skleníkový efekt?), vlnolamy apod.
Je o těchto otázkách někde k nalezení víc?
Jsem rád, že se Vám přenos líbil.
A ten problém s včasnějším zhoupnutím jste sám zmínil – stálo by to více pohonných látek. A ohledně šplouchání – během přistání jsou obě hlavní nádrže prakticky prázdné – právě proto se pro přistání používají malé nádrže na kylsík a metan, které jsou v té době plné, takže nešplouchají.
Přesto šplouchání v malých nádržích během a po zhoupnutí je pravděpodobně příčinou špatné funkce motorů při některých testech. I kdyby byly ty nádrže plné až po okraj (což z principu není možné), tak už během překlápěcího manévru se spotřebuje dost na to, aby šplouchání nebylo zanedbatelné. Mohou se tvořit i bubliny, které po nasátí do turbočerpadel nebudou dělat dobrotu.
Když člověk sleduje pozorně RGW Aerial, tak musí uznat, že „přistání“ bylo perfektně naplánované, protože trosky se vyhnuly nejen přistávací ploše ale i všem důležitým budovám, konstrukcím a zejména všem nádržím. Ale teď vážně: zdá se že jedinou a možná největší „mouchu“ představuje právě přistávací manévr a zřejmě bude nějaký problém i s motory Raptor. Ale nejsem žádný odborník …
Možná si NASA objednala test autodestrukce. Narychlo, protože byla mlha 🙂
To, že nevidí člověk, neznamená, že nevidí loď. Teda ta plechovka s motorama. Mají záběry z kamer (i ty, co nemáme my), data ze senzorů na lodi i na zemi. Pak z toho, co posbírají na zemi.
SN11 je mrtev, ať žije SN15!
Ještě jsem se podíval na časy u letu SN10 a SN11. SN10 zapaloval motory při přistání v 6:00 a dosedl v 6:20 (m:s). SN11 zapálil motory v 5:48, v 5:49 se seknul video přenos a v 6:02 bylo slyšet ránu. Tedy asi 14 sekund po zapálení. Přikláním se k destrukci před dosednutim ještě v malé výšce. Ale to je právě to chybějící video, telemetrii o výšce neposkytli.(?)
To může stejně dobře znamenat, že selhaly motory.
Ano. I vybuch motoru zmínili. Nebo se SN11 nezbrzdil dostatečně a s výkonem na motoru/motorech se „odrazil“ od země.
Noo, to se mi zase nezdá, že by ty trosky byly až tak rozmetány do dalekého okolí. To bych se přikláněl k (sebe)destrukci ještě ve vzduchu, aby minimalizovali větší škody na vybavení „odpaliště“. Toť můj názor 🙂
Uz na zaberoch zo stupania bolo vidno plamene na jednom z motorov. Viem, ze v motorovej sekcii hori bezne kedze flame out, ale tento plamen je jasne zlty a lietaju od neho iskry. Tipol by som si, ze jeden z Raptorov musel mat nejake zazivacie problemy. A to mohlo celkom kludne prispiet k akemukolvek sposobu predcasnej destrukcie (predcasnej: skor, nez by bol zniceny dopadom na zem).
Opravdu si nemyslím, že sytě rezavý kouř (čas 0:49 letu) je normální produkt spalování metanu. A to samé bylo dobře vidět i posledně v čase kolem 0:40. Ostatně Elon Musk myslím napsal něco v tom smyslu, že jeden motor měl problém už cestou nahoru. A stále se vyměňují motory kus za kus.
Ačkoli jsem velký fanda Spacex, tohle prostě nezvládli. Motor není dokončený. Dost možná že BE-4 je v pokročilejší fázi ladění než Raptor. Testovací zážeh na několik sekund je na prd. Měli si v Boca Chica udělat pořádný testovací post kde může raptor jet do roztrhání a nemusely by lítat trosky 8 km daleko. Vyladit motor je prostě základ.
Tak on BE-4 se již vyvíjí deset let od roku 2011 a ještě nikdy neletěl nicméně logicky bude lepší, než Raptor, který je reálně ve vývoji někdy od roku 2016.
Na druhou stranu nasbírali spoustu dat s motory, které sloužily k testům a jinak by se sešrotovaly, takže zas taková škoda jich není.
Motory ještě doladí, zatím je pořád čas, zkouší prototypy a cesta je ještě dlouhá. Spíš vidím problém v tom, že se může ukázat koncepce Starship principielně jako nebezpečná/nespolehlivá pro pilotované lety. To jak prezentují tak brzký pilotovaný let k měsíci zkrátka nepůsobí příliš seriózně.
Nemyslim si, ze by SpX bolo tak nezodpovedne, ze by na raketu namontovali nieco, co maju na stande otestovane len par sekundovym horenim. To by bol uplne zbytocny hazard a uplne zbytocne minanie penazi, kedze standy stoja.
Problem bude skor v tom, ze horenie motora nie je len o motore, ale aj o celej dopravnej infrastrukture paliva a ked sa s raketou robi akrobacia, tak aj o elementarnej fyzike.
Spomenme trebars na pogo problem na Titanoch (?). To sa AFAIK tiez odhalilo a riesilo az na raketach, pretoze na stande sa to neprejavilo.
Raketa (ale potazmo kazdy komplexnejsi system) je vzdy komplexnejsi, nez je sucet komplexnosti jeho jednotlivych komponentov.
„Měli si v Boca Chica udělat pořádný testovací post“
Motory testují v McGregoru.
Trochu OT k sn11 (budiz mu vesmir lehky) …
ale nechtela by redakce udelat treba srovnavaci clanek/clanky k vyvoji starship s ostatnimi nosici?
Pekne srovnani by bylo urcite treba sojuz vs starship – mam na mysli delku vyvoje, popripade cenu.
Pote treba monstrozni shuttle v casovem vyvoji … myslim, ze by to asi otevrelo obcas lidem oci, kolik prace za tim stoji a jak jede spacex v turbo modu.
To asi ne, protože to jsou jablka a hrušky – u Sojuzů chybí info o cenách a navíc není fér srovnávat věci, které od sebe dělí desítky let.
Kolikrát každý spadl a ublížil si, něž se naučil jezdit na kole?
Já věřím, že tuto technologii a techniku nakonec SpaceX zvládne.
NASA by to asi nezvládla, protože by se daňoví poplatníci po tolika neúspěších začali rozčilovat, že se plýtvá penězi na něco, co pořád nefunguje. 😉
V mojom pripade som padol z bicykla viacej krat ked uz som to „vedel“, nez kym som sa to naucil 🙂
NASA by pravděpodobně nepostupovala sovětskou metodou pokus-omyl, ale před prvním startem by vše bylo mnohokrát pečlivě otestováno na zemi a odsimulováno. Takže by těch výbuchů bylo poněkud méně. Určitě by to taky nefungovalo „na první dobrou“, ale v konečném výsledku by se nějakého výsledku možná dobrali tak nějak dříve.
Dovedete si třeba představit, že by byl podobnou metodou vyvíjen Space Shuttle, který „na první dobrou“ 12. dubna 1981 přece jen odstartoval?
Nedá se ale vůbec vyloučit, že by se NASA takto nerealistickým projektem vůbec nezabývala.
Proč by to nefungovalo na „první dobrou“? Dnes je to spíše pravidlem, že ano.
SpaceX často kombinuje osvědčená řešení a úplně nové věci podle toho, kde klasika stačí a kde je třeba prorazit novou cestu.
Tady došlo k paradoxní situaci. Motor není vlastně nijak převratný a zlobí. Přistání převratné je a přesto, zdá se, nebýt motoru, mohlo být v pohodě.
Pokud se motor podaří vychytat, jsem opravdu zvědav na vstup téhle „vzducholodi“ do atmosféry v rychlosti Mach 25. Já se bojím že nápor vzduchu promáčkne špici, protože ta není natlakovaná. Tím se nápor ještě zvětší, a roztrhá to celou loď na hadry cucky.
Pokud ale zmíněný paradox zůstane funkční, bude to také v pohodě.
Natlakovaná být může. Pokud budou dobře fungovat ventily, tlak plynného kyslíku a metanu tam vydrží od startu. A ten tlak zvenčí nebude tak velký. Starship má obrovskou plochu a k tomu relativně malou přistávací hmotnost. A účinky řídké atmosféry ve vyšších vrstvách při vysokých rychlostech jsou spíše tepelné než mechanické. Kritické bude udržet sestupovou dráhu dostatečně plochou, aby se zatížení rozprostřelo v čase.
V osobní verzi to s natlakováním kabiny na 6 atmosfér nevidím jako ideální a v nákladní verzi se musí otevírat podstatná část kvůli vypouštění satelitů. Potom se bude muset zase hermeticky uzavřít tak aby to vydrželo sílu tlak krát plocha…
Aha, já myslel část s nádržemi. Kabina nebo vypouštěcí prostor může mít pro tyto účely zesílenou konstrukci. Zmenší se užitečné zatížení, ale to je „jen“ ekonomický problém.
Video (fotky) RGV Aerial s ohraničenými objekty s názvy, od 5min:7sec označeny červeně trosky:
https://youtu.be/CPHh3NPgLEw
U zkoušek Starshipu mají 3 motory uspořádané do trojúhelníku. Pokud chtějí přistát na 2 nebo 1 motor, neumožňuje to přistání ve svislé poloze Starshipu, natož např. krátké visení nad plochou. Tah motorů musí směřovat do těžiště, tedy Starship bude nakloněn. Zdá se mi, že tedy využívají setrvačnou sílu pohybu při překlopení, aby dosedl kolmo. To by však bylo asi velmi choulostivé a nespolehlivé.
Motory na Starshipu jsou naklopitelné, s vektorizací. To znamená, že pokud je mírně naklopíte a do protiváhy mírně nakloníte loď, nevidím důvod, proč by nemohla i na 1 motor viset ve vzduchu.
Napsal jsem přistání (nebo visení) ve svislé poloze. Samozřejmě, může viset nad plochou na jeden motor, ale mírně nakloněný. Zřejmě tomu tak také je. Ideální je přistávací motor v ose, nebo 2 přistávací v osové rovině.
SN5, SN6 i SN10 přistávaly mírně zešikma a vůbec to nevadilo (u SN10 však byly nohy rozdrceny velkou rychlosti) 🙂