Indická kosmická agentura ISRO měla na rok 2020 v plánu plno zajímavých startů. Bohužel kvůli probíhající pandemii je nebylo možné uskutečnit a tak se přesunuly do tohoto roku. Pokusil jsem vybrat 5 nejzajímavějších událostí, které by letos měly proběhnout, ale je nutno počítat i s odklady, protože jak víme v kosmonautice nejde téměř nikdy nic přesně podle plánu. V roce 2020 ISRO uskutečnila pouze dva kosmické starty a to hlavně kvůli restrikcím spojených s Covid-19. Jeden let byl uskutečněn v listopadu a druhý v prosinci. Zde je tedy 5 nejdůležitějších událostí Indie přesunutých na rok 2021.

1.První start malé rakety SSLV (Small Satellite Launch Vehicle)

Velmi očekávaný je start malého a především na své rozměry velmi levného nosiče, od kterého si Indie mnohé slibuje. Na našem blogu o raketě vyšel podrobný článek zde, který shrnul všechny dostupné informace a proto tedy uvedu jen to nejdůležitější. Jde o čtyřstupňový nosič se třemi stupni na tuhé pohonné látky a čtvrtý malý stupeň je na kapalné látky a obsahuje 12 slabých motorků. Na nízkou oběžnou dráhu (LEO) dokáže vynést 500 kg a na sun synchronní dráhu 300 kg. Indická kosmická agentura jde díky tomu trochu jiným směrem než ostatní velké kosmické agentury a nejen ony. Většina velkých hráčů totiž pracuje na těžkých odpalovacích platformách pro přepravu lidí a zásob na Měsíc a dál. ISRO vyvinula raketu SSLV hlavně ze dvou důvodů: První je rozmach trhu s malými náklady a vzrůstající zájem o tyto služby. A druhý důvodem, který navazuje na první, je schopnost ISRO poskytnout levné služby pro malé družice s malou prodlevou a rychlejší možností startu než doposud.

Trh s malými družicemi roste rychlým tempem. Podle informací společnosti Bryce Space and Technology bylo v roce 2018 vyneseno na oběžnou dráhu nejméně 328 malých družic s váhou do 600 kg a v roce 2019 se jejich počet zvýšil na 389.

Odhadnutá cena tohoto trhu je 3,6 miliardy dolarů a do roku 2025 pravděpodobně poroste na více než 15 miliard dolarů. Agentura ISRO jednoduše vycítila příležitost a chce se pokusit získat část z tohoto „koláče“. První start SSLV by se měl pravděpodobně uskutečnit ještě v první polovině roku. 

2. Družice X-Ray Polarimetry (XPoSat)

X-ray Polarimeter Satellite nebo XPoSat je rentgenová polarimetrická observatoř, která bude sloužit k měření polarizace rentgenových fotonů z 50 nejjasnějších známých nebeských zdrojů. Zdroje zahrnují pulsary, rentgenové dvojhvězdy a galaktická jádra. Měření rentgenové polarizace pomáhá pochopit podstatu jejich zdroje, včetně síly a distribuce magnetického pole. Družice bude nést užitečné zatížení vyvinuté vědci z bengalúrského Raman Research Institute. Cílovou destinací je nízká oběžná dráha a plánovaná životnost družice je 5 let. Hlavním přístrojem na palubě je rentgenový polarimetr POLIX s rozlišením 5-30 keV a sekundárním přístrojem je rentgenový spektroskop XSPECT. Hmotnost družice je 125 kg. Start je očekáván v listopadu 2021 na raketě PSLV, ale je zde velmi pravděpodobný přesun do roku 2022.

3. Čandraján-3

První indický výsadek na Měsíci se povedl jen napůl. Družice určená k snímkování našeho satelitu pracuje dodnes, ale sestupová část spolu s robotickým vozítkem se z povrchu nikdy neozvala. Brzdící manévr tak v září roku 2019 neproběhl podle očekávání a sestava se zřítila na povrch. Téměř ihned po nezdaru oznámila Indie, že to nevzdá a o přistání se pokusí v budoucnu znova. Byly tedy zahájeny práce na nástupci, který nese název Čandraján-3. Sestava tentokrát nebude obsahovat orbitální úsek, protože ten je stále funkční a pracuje na oběžné dráze Měsíce. Půjde tedy pouze o sestupovou misi. Připomenu, že cílem je jižní pól Měsíce. K letu mělo dojít už v roce 2020, ale opět kvůli omezením Covid-19 a dalším zpožděním ISRO misi odložilo o rok. Vzhledem k tomu, že ISRO dosud neoznámilo přesné datum, je jasné, že start se neuskuteční v prvních měsících roku 2021, ale druhý pokus Indie o měkké přistání na Měsíci by mohl přijít někdy v druhé polovině roku, ale i zde je velká šance na přesun do roku 2022.

4. Další test demonstrátoru RLV

V roce 2016 společnost ISRO provedla první test své opakovaně použitelné kosmické lodi. Šlo o technologický demonstrátor (RLV-TD). Tento systém je velmi zajímavý. Je součástí programu RLV–TDP (Reusable Launch Vehicle–Technology Demonstration Programme), v rámci kterého se vyvíjí opakovaně použitelný dvoustupňový systém TSTO (Two Stage To Orbit). Oba stupně by měly jít používat vícenásobně. Tento systém ISRO vyvíjí už dlouhá léta a zatím největším pokrokem byl atmosférický let z roku 2016, kdy na raketě HS-9 na tuhé pohonné látky odstartoval do výšky asi 62 km demonstrátor RLV-TD a úspěšně přistál ve vlnách Bengálského zálivu 450 km od kosmodromu Šríharikota, kde byl ponechán svému osudu. Nebylo v plánu jej vytáhnout, ale pouze zkontrolovat zda let ustal v jednom kuse. Později je v plánu postavení ranveje pro druhý okřídlený stupeň a možná záchrana stupně prvního sestupem na plošinu nebo pomocí padáku.

Dalším krokem ISRO je provést přistávací zkoušku, ve kterém bude demonstrátor vynesen vrtulníkem asi do 4 km a vypuštěn. Pak se pokusí autonomně přistát. Test proběhne v okrese Chitradurga, kde se těleso pokusí dosednout na nejmenovaném letišti. K tomuto testu by mělo dojít právě v roce 2021.

5. První let kosmické lodi 

Nejočekávanějším krokem, který by se měl uskutečnit koncem roku 2021 je první nepilotovaná zkouška nové kosmické lodi. Ještě předtím, než Indie vyšle 3 své astronauty do vesmíru, uskuteční dva nepilotované lety, které by měly ověřit všechny klíčové prvky. Také šéf ISRO K. Sivan ve své novoroční zprávě uvedl, že prvního bezpilotního letu v rámci programu Gaganyaan bude dosaženo letos. Na palubě by měl být přítomen robot Vyommitra, simulující lidskou přítomnost. Bude také schopen dělat základní úkony. V rámci tohoto programu už došlo ke dvěma úspěšným testům. První zahrnoval test vstupu do atmosféry a činnosti tepelného štítu demonstrátoru CARE a při druhé zkoušce byl otestován únikový systém. Indičtí astronauti se v současnosti na svou misi připravují v Rusku. Trénink měl trvat rok, ale poté co musel být přerušen z důvodu Covid-19, bude trvat déle. Přesné datum startu zkušební mise zatím taky nebylo oznámeno.

Zdroje informací: 
https://www.isro.gov.in/
https://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků: 
https://images.assettype.com/swarajyasatellite_graph.png
https://images.assettype.com/swarajyaFXPOSAT.png
https://scroll.in/article/930370/explainer-what.jpg
https://spaceflight101.com/wp-content/.jpg
https://imgk.timesnownews.com/story/1.jpg