26. února 2021 
Americká sonda Parker Solar Probe je zaměřená na výzkum Slunce, ale to neznamená, že se nedá využít pro sledování jiných kosmických objektů. Nyní se NASA pochlubila fotografií, kterou sonda pořídila v červenci roku 2020, když prolétávala kolem Venuše. Právě tato planeta je totiž pro správný průběh mise klíčová – sonda se kolem ní v průběhu sedmileté základní mise prosmýkne celkem sedmkrát, aby využila gravitace planety k úpravě své oběžné dráhy. Díky tomuto gravitačnímu manévru se bude sonda stále více přibližovat ke Slunci, aby mohla studovat jeho dynamické procesy včetně projevů slunečního větru v blízkosti naší hvězdy. Změna oběžné dráhy je u takových průletů to nejdůležitější, ale pak jsou tu ještě další faktory. Takové průlety nabízí nezvyklé a často i nečekané pohledy na vnitřní oblasti naší Sluneční soustavy. Během celkově třetího průletu kolem Venuše, který nastal 11. července 2020 se palubní kameře WISPR (Wide-field Imager for Parker Solar Probe) podařilo zachytit působivý snímek Venuše ze vzdálenosti 12 380 kilometrů.
Konstrukce přístroje WISPR
Zdroj: https://directory.eoportal.org
WISPR je stavěný na to, aby pořizoval fotky sluneční koróny a vnitřní heliosféry ve viditelné části spektra. Poradí si ale také se slunečním větrem a jeho strukturami, které se blíží k sondě. U Venuše se kameře povedlo detekovat jasný proužek na okraji disku planety, což by mohl být tzv. nightglow. Jedná se o světlo vyzařované atomy kyslíku ve vysoké atmosféře, které se nad noční stranou opět spojují do molekul. Výrazná tmavá oblast uprostřed snímku je Aphrodite Terra, největší hornatá oblast na povrchu Venuše. Útvar vypadá tmavě kvůli tomu, že je na něm asi o 30 °C nižší teplota než v okolí.
Vědecké přístroje na sondě Parker Solar Probe
Zdroj: https://directory.eoportal.org
Tento aspekt obrázku odborníky překvapil, jak přiznává Angelos Vourlidas, vědec podílející se na projektu WISPR z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) ve městě Laurel, stát Maryland. Právě on koordinoval snímkovací kampaň přístroje WISPR s japonskou sondou Akatsuki, která obíhá kolem Venuše. „WISPR je šitý na míru pozorováním ve viditelné části spektra a na to je i testován. Očekávali jsme tedy, že uvidíme mraky, ale kamera dohlédla až k povrchu.“ Vědci se proto pustili do rozborů. „WISPR v podstatě zachytil tepelné vyzařování z povrchu Venuše,“ říká Brian Wood, astrofyzik a člen týmu kolem přístroje WISPR z U.S. Naval Research Laboratory ve Washington, D.C. a dodává: „Je to velmi podobné fotkám, které pořídila sonda Akatsuki v blízké infračervené oblasti.“
Fotka Venuše pořízená přístrojem WISPR na sondě Parker Solar Probe. Světlé pruhy jsou způsobeny kombinací vlivů – kosmickým zářením, prachem a malými kousky sondy, které se uvolní po zásahu prachové částice. Malá tmavá skvrna ve spodní části planety je vada přístroje WISPR.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Překvapivá pozorování přiměla experty kolem přístroje WISPR, aby se vrátili do laboratoří, kde začali měřit citlivost senzorů na infračervené záření. Pokud by totiž WISPR uměl detekovat infračervené paprsky, tak by tato neplánovaná schopnost mohla poskytnout nové možnosti ke studiu prachu kolem Slunce a celkově ve vnitřní Sluneční soustavě. A pokud by takové paprsky zachytit nedokázal, pak by to znamenalo, že snímky ukazující přítomnost povrchových útvarů na Venuši, odhalily nějaké dříve neznámé „okno“ skrz hustou atmosféru planety. „Ať to tedy bude jakkoliv,“ říká Vourlidas: „Čekají nás vzrušující vědecké výzvy.“
Aby bylo možné lépe porozumět fotkám z července 2020, naplánovali experti podobná pozorování noční strany Venuše i na nejnovější průlet kolem planety, ke kterému došlo 20. února 2021. Odborníci očekávají, že by se k nim tato data mohla dostat do konce dubna a pak bude možné zahájit jejich analýzu. „Na nové fotky se opravdu moc těšíme,“ přiznává Javier Peralta, planetolog z týmu sondy Akatsuki, který jako první navrhl, že by Parker Solar Probe mohla spolupracovat na vědecké pozorovací kampani se sondou Akatsuki, která kolem Venuše obíhá od roku 2015. „Kdyby WISPR dokázal zaznamenat tepelné vyzařování z povrchu Venuše a nightglow – nejspíše z kyslíku – na okraji planety, mohl by to být velký přínos pro studium povrchu Venuše,“ dodává Peralta.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/wispr_venus_image.jpg
https://directory.eoportal.org/documents/163813/6249700/ParkerSP_Auto24.jpeg
https://directory.eoportal.org/documents/163813/6249700/ParkerSP_Auto35.jpeg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/wispr_venus_annotated.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
