sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nová raketa Blue Origin neodstartuje dříve než ve čtvrtém kvartálu roku 2022. Zdroj
26. února 8:29
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
V raketovém businessu se evidentně musí něco změnit. Protože to vypadá, že na SpaceX se nikdo nechytá. Blue Origin má New Shepparda, evidentně funguje dost spolehlivě, už nějakou dobu na tom mohli dost rýžovat, ale pořád nic. SpaceX letos vyšle první komerční astronauty-zákazníky do vesmíru a v tom momentu se stane Sheppard zastaralým, takový obecní kolotoč v porovnání s luna parkem. O New Glenn se mluví už strašně dlouho a jedené, co jsme viděli byla fotka křidélek, vyrábí motory, ale ty taky ještě neukázaly, co umí. A mezi tím Starship se mílovými kroky blíží k tomu, o čem si všichni mysleli, že je to nemožné. Čím dál tím víc se začínám klonit k názoru, že Starship úplně všechny předběhne a přistane na Měsící/Marsu roky před ostatními. V momentu, kdy se dostanou na oběžnou dráhu, tak celý raketový průmysl je v troskách, SpaceX si bude moci začít dělat s trhem, co je napadne.
Ono je to složitější. SpaceX sice má náskok, ale vývoj Starship je mimořádně náročný projekt s nejistým výsledkem. Navíc komernčí let v Crew Dragonu bude pořád více než o jeden řád dražší než skok v New Shepardu, takže to určitě nebude tak, že tím přijde New Shepard o klienty.
Uvedu pár věcí na pravou míru. SpaceX neobslouží všechny zákazníky a prostor je tu rozhodně pro více společností, potažmo raket. Což se mimochodem ukazuje v praxi zcela nepopíratelně. Znovupoužitelnost se navíc nehodí pro všechny mise nebo rakety. Například znovupoužitelnost SLS by stále víc než nová raketa. Ekonomicky by se to nevyplatilo a taktéž mnohonásobně prodražilo vývoj. Sama SpaceX někdy stupně nezahraňuje pokud vynáší těžký náklad a pak jde logicky i cena nahoru. Navíc to vypadá, že SpaceX zdražila své služby, což je vidět třeba na ceně rakety Falcon Heavy pro NASA. Tak, dále tu máme ne úplně dobrý druhý stupeň raket Falcon a jen jeden aerodynamický kryt. Na trhu jsou větší a některé rakety jich mají k dispozici několik. Zákazník si může vybrat. Třeba Atlas V. New Sheppard bude stát mnohem méně než let do vesmíru, na ISS, lodí Dragon, takže si své zákazníky určitě najde. Takže co na tom je zastaralé nechápu. New Glenn bude obrovská raketa. Aerodynamický kryt té rakety bude největší na trhu. Pro takto velkou a silnou raketu se musí také ustálit trh. To znamená, že výrobci družic a zadavatele zakázek mají možnost stavět nové věci. Velké teleskopy, velké družice nebo svazky hned několika družic. Konstelace, různé sestavy atd. Takové věci tu ještě nejsou a ten trh teprve vzniká. Třeba stavba stanice u Měsíce a návrat na Měsíc s velkými nosiči už počítá. To ovšem ještě potrvá. Tak proč by měla mít Blue Origin na trhu raketu, kterou zatím nikdo nepotřebuje?
Starship je úžasný projekt, ale než bude provozuschopný, tak to ještě potrvá. Navíc i zde platí to, co pro New Glenn. A v neposlední řadě si opravdu nemyslím, že by měl být kvůli SpaceX raketový průmysl v troskách.
Pri tom zdražení si dovolím tvrdo nesúhlasiť. Jediné čo sa vymyká priemru je FH s novým krytom a ktorý vyžaduje novú infraštruktúru. Tak ako za to platia vojaci čo potvrdila dávnejšie aj Gwynne Shotwell, ale že nie všetko tak logicky postupne to budú platiť misie ktoré budú vyžadovať špeciálny kryt až začne cena klesať. Veď sa len pozrime koľko NASA platí za Psche na bežnom FH 117 mil. USD. SpaceX si nezvýšila cenu „len tak“, podľa toho ako sa vyspia, pre vládne agentúry musia mať cenu veľmi dobre odôvodnenú. Ak môžeme tvrdiť že SpaceX má len jeden kryt, tam môžeme tvrdiť že neexistuje trh pre NG keďže SpaceX má zaplatený a bude používať druhý veľký kryt tak ako je vyvíjaný a bude existovať aj NG… Bežný kryt FH/F9 stačí väčšine zákazkam vlády a 100% komerčným, neviem o gigantickom náklade z komerčného sektora ktorý by SpaceX nevedela obslúžiť s nie priam malým krytom (BA330 s 0 zamestnancov v Bigelow je pri ľade), kryt F9 je len o ničo (tuším necelých 6m) kratší ako najväčší kryt Atlas V a vnútorný priemer má kryt SpaceX dokonca podľa používateľskej príručky väčší. Problém sú dlhé náklady, ak budeme brať do úvahy aj keď nesmierne komplikovanú no predsa len realizovateľnú Starship a môže sa stať že už v 2023 bude nosiť hore Starlink, teda bude mať nákladnú verziu schopnú absolútnych 100% nákladov s obrovskou kadenciou. Tak SpaceX nebude mať konkurenciu. Či to chceme alebo nie ak sa sektor nikam výrazne nepohne, tak bude mať ťažké obdobie a to dosť, prežiť popri SpaceX a hŕbe malých rakiet. „New Glenn bude obrovská raketa. Aerodynamický kryt té rakety bude největší na trhu.“ Zasa musme brať v úvahe že mu dýcha na krk Starship, SpaceX nákladnú verziu bude mať ako prvú lebo je nevyhnutná pre Starlink. Aj keď som tomu nechcel veriť, ale musíme Starship a NG dať na úroveň že budú dosť možno schopné letu s nákladom na obežnú dráhu v rovnakom čase. do koncA 2022 Sú to 2 roky, ak BO mešká už teraz bude meškať dosť možno aj ďalej, reálne prvý let 2023 Q1/Q2. Ak pozorujem rok neustále rastúce tempo vývoja Starship Superheavy, nebudem sa vôbec čudovať že nákladný let sa uskutoční do koca 2022. NG nikto nepotrbuje? To je tiež nezmysel, potrebuje ho Amazon a projekt Kuiper, ak chcú konkurovať Starlinku inak ako armádou právnikov zúrivo útočiacou na SpaceX razítkami. Na záver, raketový priemysel v troskách kvôli SpaceX nebude, no tak ako im to SpaceX znepríjemňovala doteraz bude aj naďalej a ešte dlho.
Já si dovolím tvrdě nesouhlasit. Je nutné totiž rozlišovat osobní dojmy a fakta. Cena kontraktu na vynesení modulů PPE a HALO je 331,8 milionů dolarů. Za podobné peníze léta spíš Delta IV Heavy. Ceny SpaceX bývaly v minulosti mnohem nižší. Zdá se, že ta cena souvisí s náklady na vývoj krytu a stavbou nové infrastruktury kvůli vertikální integraci. Takže SpaceX šla prostě s cenou nahoru, na tom není nic divného. Kryt SpaceX je limitující třeba pro síť Starlink. Falcon Heavy by jich mohl vynést mnohem víc. Sílu na to má. Atlas V má k dispozici více krytů a má větší variabilitu nastavení než Falcon 9. To je další fakt, nikoliv osobní dojem. Další, nějakou velkou konkurenci Blue Origin a SpaceX vnímají hlavně fanoušci SpaceX. Nikde a nikdy jsem nečetl, že by Jeff Bezos někde hovořil o konkurenčním boji jeho firmy se SpaceX. BO je navíc starší společností a vždy směřovala jiným směrem. Pokud máte jiné informace, tak poprosím o odkazy na přesné zdroje. Dále hovořit o tom, že SpaceX nebude mít konkurenci a podobně je prostě opět jen váš osobní pohled. Pokud chci jako redaktor zůstat nestranný musím tvrdě rozlišovat fakta od dojmů. Nemůžu něco tvrdit jen na základě osobních preferencí. To prostě nejde. Stejné je to se spekulacemi kdy poletí Starship. Může letět do roku 2023, ale také nemusí a musím počítat spíše s tím, že ne.
Tak teď se vrátím k uváděnému těžkému období sektoru, pokud bude dominovat SpaceX. Ať se to nezdá a moc se o tom nemluví, tak to není poprvé kdy trhu s raketovými starty dominuje nějaká společnost. V USA se kdysi plně soustředili na raketoplány a omezovali výrobu klasických raket. Dokonce se hovořilo o tom, že časem už nebudou třeba. Plánovala se velká kadence startu atd. To byla příležitost pro ostatní a nejlépe to zužitkovala společnost Ariane Space. Na klasické rakety nezanevřela a inovovala v tomto oboru. Postupnou evolucí se došlo k raketě Ariane 4, která je dodnes považována za první skutečně komerční nosič. Variabilita nastavení rakety a inovativní prvky jako adaptéry nákladu umožňující vynášet více družic na jednou a tím snížit náklady pro zákazníky z Ariane postupně udělaly společnost s největším podílem komerčních nákladů a tento status měla společnost až do nedávna. Takže pokud otevřeme oči, bylo to na ostatních aby tento poměr změnily. Trh se ovšem nezhroutil naopak jeho výsledkem byl tlak na inovace a to je dobře. Stejně to bude i teď. Místo zhroucení tedy předpokládám spíše větší míru inovací. Ostatně to už se vlastně děje. Zde bych rád připomněl, že rakety na jedno použití tu budou pořád a zatím jejich počet na trhu převyšuje ty znovupoužitelné. H3, Vulcan, Ariane 6, GSLV Mk.3 a další. Jejich služba jistě nějaký čas potrvá. Své zákazníky už si našly a významnou roli hraje i strategický přístup států do kosmu a národní zakázky, které si obslouží sami.
Poslední věc kterou zmíním je projekt Kuiper. Osobně jsem si nevšiml, že by družice byly připraveny a čekaly až bude hotov New Glenn.Jde o obdobný projekt jako Starlink, ale opět jsem si nevšiml, že by někde bylo v oficiálním zdroji uvedeno, že se jedná o nějakou zásadní konkurenci Starlinku nebo, že vzniká aby konkuroval síti Starlink. Tady si neodpustím jednu osobní poznámku. Osobně si myslím, že by to byl dost chabý argument ke vzniku takto nákladné sítě. Opět tedy poprosím o zdroje.
„Za podobné peníze léta spíš Delta IV Heavy.“
To nie je úplne pravda, 350 mil. USD je podľa Toryho Bruna cena kde sa Delta VI Heavy pohybuje, ale taká celkom bežná misia ktorá nevyžadoavla žiadne špecifiká Parker Solar Probe stála na Delte IV Heavy 389.1 mil USD „The total contract award amount for launch services is $389.1 million.“ https://www.nasa.gov/centers/kennedy/news/release-20150318.html Inak Delta IV Heavy sa už dnes ani nedá kúpiť.
Misie SpaceX ktoré zahŕňajú úpravy rampy a nový kryt nehovoria NIČ o reálne nastavenej cene SpaceX pre komerčných zákazníkov ktorí nepotrebujú extra veľký kryt.
„Zdá se, že ta cena souvisí s náklady na vývoj krytu a stavbou nové infrastruktury kvůli vertikální integraci.“
Veď presne to píšem, cena sa zvýšila pre zákazníkov čo chú veľký kryt. Ako neveim s čím nesúhlasíte? Ja nikde nehovorím že sa nezýšila, len to že treba deliť misie FH na ti s veľkým krytom a tie relatívne bežné, to v pôvodnom komentári podľa môjho názoru ignorujete a to som chcel zdôrazniť.
„Kryt SpaceX je limitující třeba pro síť Starlink. Falcon Heavy by jich mohl vynést mnohem víc. Sílu na to má.“
Ale nie kadenciu, je logistická nočná mora repasovať naraz 3 stupne, zatiaľ čo by repasovali 3 stupne pre jeden štart, tak môžu postupne vypustiť 3 Falcony 9. Cena za samotný repas bude podobná a pribudenú len 2 horné stupne a možno kyt ktorý sa nepodarí zachrániť no zasa vynesie sa 180 družíc. Plne znovupoužiteľný FH 180 družíc Starlink naraz nedá, je to 47t, FH s RTLS boostrov a Core na plošine je nosnosť na LEO do 30t to sa tam nezmestí ani 120, 260kg Starlinkov teda 2xF9 za cenu skoro troch, úplne „ekonomické“ a to nerátam s krytom čo budú vyhadzovať alebo modifikovať na záchranu… Falcon 9 sa pre Stalink oplatí viac. Neviem prečo sa všetci držia fámy že FH+Starlink=lepšie, je to pre SpaceX nevýhodné nech sa na to pozerám akokoľvek aj keď by to bolo pekné a určite by som bol rád.
„Atlas V má k dispozici více krytů a má větší variabilitu nastavení než Falcon 9.“
SpaceX má porovnateľný kryt s druhým najväčší Atlasu V teda 5x12m „5m medium“, prečo by to mala byť pre ULA výhoda variability milón krytov keď sa väčšina nákladov zmestí pod 5x11m kryt F9? Že SpaceX kývol na zákazku armády s väčším krytom neznamená nič iné ako príležitosť zarobiť ktorej sa chytili čo sa pravdepodobne ukazuje aj na cene pre tento kryt. BO neiej konkurencia SpaceX, s tepmom slimáka, ja som práve veľmi smutný a frustrovaný že BO žiaľ nie je reálna konkurencia pre SpaceX. Neexistencia konkurencie bude viesť nutne skôr či neskôr k stagnácii sektora. Áno je to môj osobný pohľad, no čo to mení na fakte že zvyšok veľkých hráčov na úrovni SpaceX je oproti SpaceX objektívne v inovácii prakticky nečinný? Ja niesom „Hurá SpaceX fuj fuj, ULA, BO, Arianespace Rusi atď.“ to mi tu vy pripisuje… Inak Bezos nikde nehovoril, ale Amazon aktívne bojuje proti Starlinku, Starlink je nepochybne konkurencia budúcim zámerom Kuiperu. To objektívne tvrdenie nieje keď to tak je? Nepopieram, Starship môže no nemusí byť v 2023 subjektívne, objektívne (vyjadrenie predstaviteľa) podľa Gwynne Shotwell, pristanú so starship v 2022 na mesiaci http://cnb.cx/3r3Kc0y tak ak ako BO tvrdí že NG bude Q4 2022. Čo je teda objektívnejšie, pesimistický subjektívny názor, alebo sama Shotwell? Ja plne chápem aká je žurnalistika ťažká aby ostala objektívna, tým nepodkopávam vašu prácu no nejde sa nad tým zamýšľať. Objektivita ľudí je vždy subjektívna či chceme alebo nie. Existujú len názory, preto nevieme efektívne bojovať s hoaxom inak ako ho vyvracať inými názormi a hľadať spojitosti a nespojitosti. Áno samozrejme že to nie je prvý krát ak by niekto dominoval a trh sa nezrúti, práve preto nechcem aby dominoval niekto, ako potenciálne môže a asi bude SpaceX lebo to výrazne bude nevyhnutne kriviť trh čo inováciu spomalí. Samozrejme môže prísť a časom príde niekto ako prišla Arianespace alebo SpaceX no môže to trvať dlho a potom je legitímna otázka, nemôže byť neskôr už neskoro? Nebude priať trh, stane sa nejaká katastrofa čo postihne ľudstvo a podobne. Ak môžeme inovovať rýchlejšie teraz, prečo to nerobiť? Povedať že nič sa nestane je naivné, vždy je šanca na to že druhú šancu už nedostaneme. Späť Ku Kuiperu tvrdíte mna konci že neexistencia družíc znamená že neplánuje v blízkej či vzdialenejšej budúcnosti konkurovať SpaceX? Sieť ktorá cieli na rovnakých zákazníkov, sťažnosti Amazonu na FCC aby FCC obmedzia spacex ktoré dráhy môžu používať a aby ostali pre amazon rezervované nie je konkurenčná stratégia? Samozrejme môžete to tak brať že keď nenapíšem odpoveď že neexistujem a neprečítam si komentár. Čo sa týka zdrojov, nedám ich ak chcete budete sa o to zaujímať a hľadáte čo nepochybne viete. Za roky diskusií na internete som sa naučil že zdroj, nech je kaýkoľvek, je irelevantný lebo je buď ignorovamý alebo vytrhniutý z kontextu. Ani vo verbálnej konfrontácii sa neodkauje na rozprávanie niekoho iného pokiaľ sa nechem zbaviť zodpovednosti za svoj názor nech je akýkoľvek. Diskusia pod článkom nie je článok, kde zdroje relevantné samozrejme sú.